Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - Profil uživatele IsabelMasen

IsabelMasen

IsabelMasenPráva: Profi přispěvatel

Reálné jméno: Betty

Bydliště: Praha

Věk: 18

O mně: Jsem studentka střední školy a miluju Twilight ságu a tento web.
Jsem časově nevytížená a ráda pomáhám ostatním. Jsem nekonfliktní, hodná a mám smysl pro humor.
Mými nejoblíbenějšími postavami celé ságy jsou Edward, Emmett a Renesmé. Edward proto, že je to vysněný muž každé ženy. Emmett proto, že je silný, vtipný a dokázal by mě ochránit. Renesmé proto, že je roztomilá, hodná a vyklubala se svět i přes všechny nástrahy a problémy, které nastaly.
Jsem vážně ráda za tuto stránku, protože jsem díky ní našla několik holčin, kterých si vážím a které mi přirostly k srdci.
Jsem Objektivní kritik, takže kdo by potřeboval pomoc, jsem tu pro vás.
Řídím se jednou větou, kterou pronesl Mike v Zatměni.
"Everything is possible, if you just believe." - "Všechno je možné, když v to věříš."

Kontakt:

E-mail: Betty.pechova (zavináč) seznam.cz

ICQ: 609795217ICQ status

Statistiky:

Moje články: 240

Moje komentáře

Datum registrace: 27. 8. 2011

Poslední přihlášení: 21. 9. 2015, 12:10

Shrnutí povídek:

 

Povídky od IsabelMasen

Povídky od IsabelMasenNa pokračování:

Vlkodlak a já - dokončená

Lásko, jsem vlkodlak - dokončená

Všechno bude dobré - dokončená

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - dokončená

With or withnout you - dokončená

Ty, já a Volterra - dokončená

Ledové peklo - dokončená

Věř na lásku - dokončená

Kdo vlastně jsem? - dokončená

Sto a jeden den - dokončená

Jednorázové:

Láska si nevybírá Nejkrásnější pohádka Jednou to přijít muselo Šťasná Dokonalá žena Dokonalý muž Emmett a já Podzim Zima O Vánocích se plní i ta nejtajnější přání Žena s úsměvem na tváři Muž s úsměvem na tváři Pokud to chceš změnit, musíš pro tě něco udělat 1/2 část Kráska a Emmett 1/2/3 část Drabble: Taky mi chybí Kdyby jen věděli, co děláme

Poezie:

Edwardovo vítězství (parodie) Konec milostného příběhu

Články:

 

Sto a jeden den - 40. kapitola

Sto a jeden den - 40. kapitolaTak, a je tu poslední kapitola. Jsem moc ráda, že jste si udělali čas a přečetli si ji, neboť každé zobrazení, každý názor, každý komentář - to mne udělalo šťastnou a spokojenou se sebou samou. Doufám, že jste si čtení užili a povídka ve vás něco zanechala. Nějaký pocit, nějaký postřeh či myšlenku - neboť to bylo mým cílem.

 

Sto a jeden den - 39. kapitola

Sto a jeden den - 39. kapitolaPředposlední kapitola, vážení. :)

 

Sto a jeden den - 38. kapitola

Sto a jeden den - 38. kapitola„Vím, že to pro tebe muselo být těžké, ale on byl opravdu na dně. Jestli odjedeš i tentokrát, nevím, jestli to zvládne. Ano, pomáhali jsme mu, ale o to on neměl zájem,“ promlouval ke mně a já ho pohladila po tváři. „Teď už mě od něj nic nedostane,“ slíbila jsem a byla si jistá, že je to pravda. I kdyby se celá moje rodina postavila na hlavu a chtěla mě u sebe, já už bych ho neopustila. Max se usmál a políbil mě na tvář.

 

Sto a jeden den - 37. kapitola

Sto a jeden den - 37. kapitola„Mluvíš jako ona,“ zašeptala. „Já ale nejsem ona. Jsem silná žena. Silná jako moje matka. Miluju ho a vím, co je pro mě nejlepší. On je prostě moje druhá polovina. Tečka. Nebudu tě tu přemlouvat, abys mě za ním pustila. Odjedu tak jako tak,“ chtěla jsem to ukončit, ale ona mě pohladila po tváři a povzdychla si.

 

Sto a jeden den - 36. kapitola

Sto a jeden den - 36. kapitola „Děje se něco?“ vyslovila jsem dřív, než jsem se nad tím zamyslela a ona ke mně vzhlédla. Lekla jsem se jejího pohledu. Tolik mi připomněl ten vztek, který zmítal mým vlkem. „Kdybys jen věděla, jak moc se nenávidím,“ vydechla a prsty si vjela do vlasů. Jeden pramen se jí uvolnil a já ho chtěla vrátit zpátky do změti smotaných vlasů, ale ona mě zastavila. Chytila mě za zápěstí a moji ruku odtáhla.

 

Sto a jeden den - 35. kapitola

Sto a jeden den - 35. kapitola Vím, že to máš těžké a neměla bych ti to psát, ale já musím. Viděla jsem Jacoba plakat několikrát, ale pláč, kterým soucítil se svým bratrem, dojal snad nás všechny. Nikdy před tím jsem si nemyslela, že se smečka opět stmelí a pomůže ohroženému článku, ale to, co se stalo po tvém odjezdu… Zapomněli na všechny staré křivdy a to, co se kdysi stalo, jako by najednou bylo pryč. Děkuji ti, Ally. Za to, že jsi vlky opět probudila k životu. N.

 

Sto a jeden den - 34. kapitola

Sto a jeden den - 34. kapitola „Ty máš ale nápady. Jít na záchody půl hodiny před zavíračkou,“ uchechtl se, ale jeho boky se pohnuly proti mému tělu a já rukama zašátrala za sebe. Bez jakéhokoliv plánování jsem se dotkla jeho pozadí a kousla se do rtu. „Udělej mi to tak, jako kdybych tady s tebou byla před rokem a nic pro tebe neznamenala. Udělej to tak, abychom na to oba nikdy nezapomněli,“ vyslovila jsem své přání a on ho beze slova splnil.

 

Sto a jeden den - 33. kapitola

Sto a jeden den - 33. kapitola „K čemu jsou ty klíče?“ vypravila jsem ze sebe zaskočeně a stále hleděla na ten malý přívěsek. „Otoč to,“ vyzval mě Emmett a já přetočila přívěsek mezi prsty. Na druhé straně byla napsána adresa. Nepoznávala jsem ji. „Tak počkat, o co tady jde?“ zaskřehotala jsem a nevěřila tomu, co bylo zřejmé. Najednou jsem nemohla popadnout dech.

 

Sto a jeden den - 32. kapitola

Sto a jeden den - 32. kapitola „Zítra,“ vydechl a zvedl se. To jedno jediné slovo mě zasáhlo víc, než jsem čekala. Věděla jsem, že to přijde, ale tak brzy? Proboha, vždyť jsme se včera vrátili! „Ne,“ rozhodla jsem se bránit a bojovat, ale moje válka byla předem prohraná. Tvrdě na mě pohlédl, ale v jeho tváři bylo znát, jak nerad to dělá. Byl poslem špatných zpráv, které rozvířila moje matka. Super, umřu sama a opuštěná, ale hlavně že u toho bude máma. Viděl na mě, jak mě to zasáhlo a zvedl se, snad aby mě objal, ale já jsem uhnula a došla ke dveřím. Ani jsem se neotočila, prostě jsem vyběhla ven a bylo mi jedno, že prší.

 

Sto a jeden den - 31. kapitola

Sto a jeden den - 31. kapitola Celé jeho tělo i duše byly přesně takové, po jakých jsem toužila. Najednou jsem dostala šílený nápad. „Když už jsme se vzali, co kdyby ses ke mně vrátil a udělal mi dítě?“

 

Sto a jeden den - 30. kapitola

Sto a jeden den - 30. kapitola „Vstříc novému životu,“ prohlásil, když otevřel dveře a já se usmála. Bohužel, z obláčku štěstí a radosti jsem byla hodně rychle a drsně shozena zpátky do reality při pohledu do zlatých očí mého otce.

 

Sto a jeden den - 29. kapitola

Sto a jeden den - 29. kapitola „Ano,“ odpověděla jsem nahlas, jako by mě mohl slyšet celý svět, a když jsme si vyměnili prsteny, vrhla jsem se mu kolem krku a během polibku nemyslela na nic jiného než na to, že je můj. Hodila jsem za hlavu všechno ostatní, byla jsem jen já a on. Minulost krutá, přítomnost šťastná, budoucnost nejistá, ale já žila tímto okamžikem. Okamžikem, kdy mě vyzvedl do náruče a zatočil se se mnou.

 

Sto a jeden den - 28. kapitola

Sto a jeden den - 28. kapitola „Kam přesně to poletíme?“ zachraptěla jsem a prosila toho nahoře, aby neřekl to město na V. Vzpomněla jsem si na všechny ty pitomé filmy o svatbách a hloupostech, které lidé někdy dělají a nemohla se pořádně nadechnout. „Vegas,“ odpověděl, jako by se nechumelilo a znovu se usmál. Nejraději bych mu jednu vrazila. Co si to o sobě proboha myslí? Jen tak jet do Vegas a vzít se? Je blázen?

 

Sto a jeden den - 27. kapitola

Sto a jeden den - 27. kapitola Je mi jedno, jak se teď cítíš, ale jsem si jistý, že až všechno pochopíš, budeš šťastná. To plánování mě stálo deset let života, ale stálo to za to. Dokonce jsem se spojil i s Maxem, ten kluk je vážně celkem fajn. Až mě najdeš, nezlob se na mě moc. Miluji tě. N.

 

Sto a jeden den - 26. kapitola

Sto a jeden den - 26. kapitola „Ano,“ vypadlo ze mě jen a čekala jsem, co bude dál. „V tom případě vám mám vyřídit, abyste byla dnes v šest hodin odpoledne připravena k odjezdu,“ poručil mi a já byla zmatená ještě víc než před chvílí. „Já někam pojedu?“ zeptala jsem se potichu a hned mi to došlo. „Ale já se mám domů vrátit až v sobotu, mám ještě týden,“ panikařila jsem a sevřela v dlani cíp deky.

 

Sto a jeden den - 25. kapitola

Sto a jeden den - 25. kapitola Bar trefně pojmenovaný Peklo nebyl toho typu, který bych si vybrala jako místo na oslavu narozenin nebo konce školy, ale měli tu pití, milý personál a hlavně, to bylo pro mě v tu chvíli nejdůležitější, měli tu pití. Alkohol. Vystavený na skleněných poličkách a já se spokojeně usmála. Než jsem si však stihla objednat, zjevil se před námi Jacob a neskrýval překvapení nad tím, že jsem v baru také.

 

Sto a jeden den - 24. kapitola

Sto a jeden den - 24. kapitola „Nemám tušení, kolik o tom víš, ale podle toho, kolik času trávíš s Ness, je mi jasné, že ti to nebudu muset zdlouhavě vysvětlovat. Jsem jako Jacob, tedy až na ten jeho hroznej nos,“ zasmál se a já se k němu přidala. Přemýšlela jsem nad jeho slovy a snažila se nevnímat naléhavý pohled jeho očí. Když mi to docvaklo, musel to na mě poznat, protože se usmál a políbil mě na rty.

 

Sto a jeden den - 23. kapitola

Sto a jeden den - 23. kapitola „Není tam jen jedno miminko,“ oznámil jí a ona sebou přestala mrskat. Překvapeně na něj pohlédla a nakonec se usmála. „Dvojčátka?“ vydechla dojatě a dlaněmi si překryla tvář. „Ne,“ zastavil tok nadšeného vřeštění a opět nastalo hrobové ticho.

 

Sto a jeden den - 22. kapitola

Sto a jeden den - 22. kapitola „Žádné záchody, ale tvoje postel. U tebe v lese,“ zašeptala jsem a doufala, že mě slyšel. Nikdy jsem tohle nedělala, nevěděla jsem, jak na to. Noah mě překvapil. Zakroutil hlavou a políbil mě. Poté mě vzal za ruku a před vstupem do přeplněné haly plné lidí, stolů a jídla se ke mně otočil a pohladil mě po tváři. „Ty to nechceš, já to na tobě vidím. Nebudu dělat nic, co by ti ublížilo. Jsi teď můj život, nebudu riskovat, že mi utečeš,“ vydechl mi do ucha a mně přeběhl mráz po zádech. Kdyby si jen věděl, lásko moje…

 

Sto a jeden den - 21. kapitola

Sto a jeden den - 21. kapitola „Slib mi, že dnes večer se nestane nic špatného,“ požádala jsem ho a sama se smála mé hlouposti. Věděla jsem, že to neovlivní ani on a ani já, ale chtěla jsem to od něj slyšet. Lehce přimhouřil oči, ale nakonec se usmál a políbil mě na tvář. „Slibuju,“ vydechl a nakonec vyjel směr zářivý večerní Seattle. Cesta to nebyla dlouhá, navíc auto, kterým jsme jeli, bylo velice rychlé a tiché. Mohli jsme si povídat a svět kolem nás halila tma a tajemno, ale v kabině auta bylo očekávání a touhy tolik, že by naše srdce mohla tlouct pro celý svět. Věděla jsem, že by se měl věnovat řízení, ale jedna ruka na volantu musela stačit. Tu druhou jsem si usurpila pro sebe a nehodlala ji pustit.

 

Sto a jeden den - 20. kapitola

Sto a jeden den - 20. kapitola „Co kdyby si přijela ty? Je tu krásně, navíc by tě všichni rádi viděli,“ přešla jsem do protiútoku, ale věděla jsem, že boj je to prohraný. „Ally, chci, aby ses vrátila. Nemusíš hned dnes, ale do mých narozenin se vrať,“ pronesla a já v jejím hlase slyšela podtón, který se mi nelíbil. Nebyla to nabídka, to byl rozkaz. „To už mám jen pět týdnů? A co se stalo s tím, že se může vrátit, až uznám za vhodné? Táta by tě s tímhle poslal do háje, on ví, co chci a co mě udělá šťastnou. Ty jsi prostě jen sobecká a nesneseš trochu stesku!“ vyjela jsem na ni ostřeji, než jsem měla v plánu, ale všechno ve mně vřelo, kroutilo se a chtělo se sebrat a dokázat jí, že jsem šťastná.

 

Sto a jeden den - 19. kapitola

Sto a jeden den - 19. kapitola „Promiň za tu scénu, musela jsem tě vyděsit,“ omlouvala se mi, ale já jen zakroutila hlavou a přisedla si k ní blíž. „Nic se nestalo. Jestli o tom nechceš mluvit, klidně plakej dál a nic neříkej,“ vydechla jsem a ona se na mě vděčně usmála. Opřela si tvář o mé rameno a zhluboka se nadechla. Pokud o tom bude chtít mluvit, začne sama. Pozorovala jsem les kolem sebe a v duchu počítala stromy, které byly v mém zorném poli. Když jsem byla u patnáctého, hromádka neštěstí vedle mě si rukama objala hrudník a pohlédla na mě. „Víš, jak dlouho už jsem s Jacobem spolu? Bude to dobrých deset let,“ prozradila mi a já vykulila oči. Deset let? No, tak to je vážně hodně. Pro upíra je to jako jeden den, ale pro toho polovičního a vlka je to podle mého názoru dlouhá doba.

 

Sto a jeden den - 18. kapitola

Sto a jeden den - 18. kapitola„Ty jsi přijela autem? Zvláštní, nic jsem neslyšel,“ povzdychl si a já se zasmála. „Někdo tě asi pořádně unavil, když jsi tak tvrdě spal,“ utahovala jsem si z něj a on na mě mrknul. „Byla jsi to ty, ale unavovala jsi mě tím nejkrásnějším způsobem,“ prozradil mi a já se nadmula pýchou.

 

Sto a jeden den - 17. kapitola

Sto a jeden den - 17. kapitola S trhnutím jsem se probudila a během vteřiny mi došlo, že jsem v pokoji a křečovitě svírám polštář, na kterém jsem ležela. Venku bylo světlo, nebylo ho moc, ale určitě už bylo víc jak sedm. Pohled na budík potvrdil mé domněnky a já znovu padla do postele. Neměla jsem tušení, co dělat. Noah byl úžasný, krásný a výjimečný, ale byl temný, až příliš děsivý. Toužila jsem být s ním, ale mohla jsem riskovat to, že se jednoho dne sebere, něco provede a já zůstanu sama? Přetočila jsem se na druhý bok a do ticha mé hlavy se ozvalo mé srdce, které ostatně jako vždy všechno rozhodlo. Zůstat sama by bylo ničivé, ale nezkusit to, to by byl hřích.

 

Sto a jeden den - 16. kapitola

Sto a jeden den - 16. kapitola „Prostě to vím,“ ubezpečil mě, vypil čaj na jeden lok a otočil se ke mně zády. Proboha, co to se všemi je? Nevím, jak dlouho tam tak stál, ale nakonec si povzdychl a otočil se na mě. „Nepřišel jsem se hádat, co jsem chtěl, už jsem ti řekl. Nicméně, když jsi tu byla na té oslavě, říkala jsi, že jsi nikdy nehrála žádnou střílečku,“ blýskl svými nepřirozeně bílými zuby a z kapsy vyndal obal s CD. Když o tom mluvil, vzpomněla jsem si, že jsem o něčem takovém mluvila. Páni, on si to pamatuje. „Tak co, máš chuť zabít pár zombíků?“

 

Sto a jeden den - 15. kapitola

Sto a jeden den - 15. kapitola „Ty jsi v téhle místnosti to nejkrásnější,“ zašeptal a než jsem se stihla vzpamatovat, svými rty vyhledal ty mé a políbil mě. Poprvé v životě jsem se s někým líbala. Tolik jsem o tom slyšela, milionkrát to viděla v televizi a četla o tom, ale tohle bylo diametrálně jiné. Ztrácela jsem pevnou půdu pod nohama a více se na něj natiskla. Rukama si mě k sobě přitlačil ještě víc a znovu mě políbil. V šoku sama ze sebe jsem mu polibky oplácela a nezajímalo mě to, že o něm skoro nic nevím, že stojím na místě, kde měl možná hodně dívek. Prostě jsem se nechala vést tím, co jsem cítila a po čem jsem toužila. Jednou rukou jsem mu vjela do vlasů a čechrala mu je. Spokojeně zapředl a tím ukončil náš polibek. Nosem se dotýkal toho mého a zhluboka dýchal. Pozorovala jsem ho, jak se v jeho tváři střídají emoce a vyděsila se, když se v jeho očích usadil zmatek. Pustil mě, o několik kroků ustoupil a rukama si prohrábl vlasy.

 

Sto a jeden den - 14. kapitola

Sto a jeden den - 14. kapitola „Nejspíš bude pršet,“ hádal a já nechápala, co to plácá. On mi právě řekl, že bude pršet? „To se budeme bavit o počasí?“ divila jsem se a on se zasmál. „Ne, to určitě ne. Jen nevím, jak začít,“ přiznal se a natočil hlavu mým směrem. „Začni, jak chceš, já si zatím vychutnám tohle krásné místo,“ oznámila jsem mu a pomalu se zvedla. Nerada jsem opouštěla místo vedle něj, ale bylo na něm vidět, že nemá tušení, co dělat. Proto jsem mu to chtěla usnadnit a raději se vzdálila. Sama jsem v jeho blízkosti nemohla racionálně uvažovat.

 

Nikdy neříkej navždy

Nikdy neříkej navždy Edward je odvážný poloupír, Bella člověk. Nejedná se o jejich lásku nebo společný život, v tomto příběhu jde o to, co se stalo jednoho dne v restauraci, kde tito dva slavili výročí své svatby. Jak se může všechno krásné během vteřiny stát prokletým? Proč si slibujeme, že spolu budeme navždy, když nikdy nikdo neví, co se stane?

 

Sto a jeden den - 13. kapitola

Sto a jeden den - 13. kapitola „Pozítří,“ vydechl a já pochopila, že se se mnou tímto loučí. Pocítila jsem tupou bolest v oblasti hrudníku a připadala si jako blázen. Proboha, co to je? Co to se mnou je? Vždyť ho ani neznám, jak mi on sám řekl. Měl pravdu, ale já v tom byla až po uši. Přesně o tomhle jsem každý den snila, o muži, který mi ukáže ráj a vezme mě do nebe. Kývla jsem hlavou, neschopna slova. „Budu se těšit,“ vyšlo ze mě, když ticho začínalo být trapné. On laškovně povytáhl jedno obočí a poklonil se přede mnou. Zasmála jsem se a on udělal to samé. Než jsem se nadála, na konci louky se z Noaha stal vlkodlak, který běžel do lesa a už se neohlédl.

 

Sto a jeden den - 12. kapitola

Sto a jeden den - 12. kapitola„Jsem s Jacobem šťastná, ale přijít o něj by bylo jako zemřít. On je moje druhá polovina, to on mě vede. Stejně tak je to u něj, to já jsem jeho hnací motor,“ vydechla a já si uvědomila, proč jsem se na to vlastně ptala. „To je ten důvod, proč na mě tak zírají? Otiskl se snad někdo?“ Otřásla jsem se a otázka na jazyku po sobě zanechala kovovou pachuť. To nemůže být pravda. Já a vlkodlak? Ne, to je proti všemu, čemu jsem věřila. Byla jsem poblázněná, ale tohle bylo jiné než otisk. Nepotřebovala jsem s ním být každou minutu, nezdávaly se mi o něm sny každou noc… Tady jsem se zastavila. Vylekaně jsem pohlédla na Ness, která pokrčila rameny.

 

Sto a jeden den - 11. kapitola

Sto a jeden den - 11. kapitola „Jsi všímavá,“ pochválil mě a jedním pohybem si mě k sobě otočil čelem. Sledoval mě pohledem plným očekávání a já se zajíkla. Neměla jsem tušení, co měl v úmyslu, ale začínala jsem se trochu bát. Kdyby mě políbil, nevěděla bych, co mám dělat. To už by se mi určitě vysmál. Zvedl dlaň k mé tváři, ale než se mě stačil dotknout, přiběhl k nám Max a Noah ode mě odstoupil.

 

Sto a jeden den - 10. kapitola

Sto a jeden den - 10. kapitola „Ahoj,“ zašeptala jsem rozechvělým hlasem a natáhla k němu ruku. Nejdříve pohlédl na mě, po té na moji dlaň a nakonec přišel ještě blíž a vložil svoji hlavu do mé nastavené ruky. Jeho srst byla hrubá, ale když jsem prsty zajela hlouběji do jeho kožichu, cítila jsem peříčka. Tak jemné bylo jeho chmýří, které se jemně třáslo. Z tlamy mu uniklo tiché zavrčení a já ruku stáhla. Pohlédl na mě a zkroutil tlamu v divném šklebu. On se usmívá, došlo mi po chvíli a začala se chechtat. Bylo to komické, jak se ten člověk v něm snažil dostat se ven alespoň tím úsměvem. Odfrkl si a já přestala. Znovu jsem ho pohladila a sledovala ho, jak si pomalu lehá do trávy. Posadila jsem se vedle něj a podívala se do dálky. Nikde žádné velehory pokryté sněhem a ledem, jen krásná krajina lehce prozářená zamračeným nebem. Slunce bylo v nedohlednu, ale já věděla, že tam někde je.

 

Sto a jeden den - 9. kapitola

Sto a jeden den - 9. kapitola „Mně určitě,“ potvrdil a přešel ke mně. Neměla jsem tušení, co má za lubem, ale když kolem mě jemně ovinul paže a přitáhl si mě do své vařící náruče, byla jsem mimo. Přesně o tomhle jsem snila, o tomhle sevření, spojení tepla a chladu, ale když se to teď opravdu stalo, bylo to tolik jiné. Intenzivní a já měla pocit, jako kdyby se půda pod mýma nohama začala hroutit a já se sunula níž společně s ní. Když mě pustil, usmál se a podíval se na někoho za mými zády.

 

Sto a jeden den - 8. kapitola

Sto a jeden den - 8. kapitola „Pojď, máme pro tebe malé překvapení,“ popohnala mě ke dveřím a ostatní šli s námi. Emmett se zařadil vedle mě a potutelně se usmíval. Něco se mi na to nezdálo, ale když jsme došli do garáže, okamžitě jsem si všimla mého autíčka zaparkovaného nejblíže u vrat. Nejdříve jsem se usmála, myslela jsem si totiž, že ho našli a zachránili, ale pak mi došlo, že to tak nebude. Emmett do mě jemně žduchl a já na něj nasupeně pohlédla. Povyskočila jsem si a dloubla ho loktem do žeber. Bolelo to více mě než jeho, ale i tak jsem si ulevila. „Vítej v Cullenovic rodince,“ přivítal mě a ostatní se pobaveně uculovali. Jen já jsem se zakabonila a vlezla si do svého auta. Vyndala jsem tašky s dárky a došla k nim. Pohlédla jsem na Emmetta a mile se na něj usmála. „Měla jsem pro tebe dárek, ale u nás v rodině také máme uvítací rituál,“ upozornila jsem ho a vyplázla na něj jazyk.

 

Sto a jeden den - 7. kapitola

Sto a jeden den - 7. kapitola „Vzpomínáš si, jak jsem ti jednou četl o tom, jak jsou otcové hrozně fixovaní na své dcery a jak jsme se tomu smáli?“ zeptal se a já si to okamžitě vybavila. Vysmívali jsme se těm citově nevyrovnaným otcům. Podíval se mi do očí a poté je sklopil. „Něco na tom bude,“ přiznal po chvíli a já se začala smát. Vypadal, jako kdyby mi vyznával lásku. Nervózně sebou těkal a nedokázal se mi podívat do očí. „Tati, ty jsi v rozpacích,“ zakřičela jsem a začala se nahlas smát. Tak to je gól. Muž, který byl jako skála, a nic pro něj nebylo trapné nebo ponižující, byl v rozpacích. Zasmál se se mnou a já se po chvíli uklidnila.

 

Sto a jeden den - 6. kapitola

Sto a jeden den - 6. kapitola „Musím s vámi mluvit,“ oznámila jsem jí a chtěla pokračovat, ale mamka mě zastavila. „Také ti chceme něco říct,“ snažila se mě umlčet, ale já chytila svoji slinu a nehodlala ji jen tak setřít. Mávla jsem rukou a umlčela ji tak. „Miluju vás a taky všechny ostatní, ale už nemůže. Jsem jako ve vězení, nemůžu se pořádně nadechnout. Mám pocit, že i na záchod chodím s nějakým členem naší rodiny. Ve Forks jsem byla tak spokojená. Poznala jsem nové upíry, kteří žijí tak, jak chtějí. Ubránili se a dostali to, za co se chtěli bít. Svobodu. Pro mě je tenhle pojem vzdálený asi jako Florida. Už dál nemůžu, ztrácím síly,“ vydechla jsem a sdělila jim tak, co jsem měla na srdci. Mamka se smutně usmála a táta ji objal kolem ramen.

 

Sto a jeden den - 5. kapitola

Sto a jeden den - 5. kapitola „Koupelna je obsazená, náš Romeo se šel umýt,“ vysvětlil mi a já se nepozastavovala nad tím, jakou přezdívku použil. Včera jsem byla svědkem přejmenování několika osob mnoha jinými jmény, takže jsem to raději moc nevnímala. „Nemám tušení, kdo je Romeo, ale pokud do pěti minut neuvolní onu místnost, asi se mu něco stane,“ ulevila jsem si a protáhla se. Přece jenom spaní na pohovce nebylo extra příjemné a pohodlné. Záda mi křupla a já si slastně oddychla. „Sázím se, že se do koupelny dostaneš tak za půl hodiny,“ zasmál se a natáhl ke mně dlaň. Usmála jsem se a přijala ji. „Deset minut,“ sdělila jsem mu svůj odhad a rozhlédla se kolem sebe.

 

Sto a jeden den - 4. kapitola

Sto a jeden den - 4. kapitola „Věříš těm povídačkám, že se měníme při úplňku?“ zajímal se a já zakroutila hlavou. O vlcích jsem nikdy moc nepřemýšlela. Neměla jsem tu čest se s nějakým setkat. Až do dnes. Bylo to poprvé a myslím, že také naposledy. Pokud ještě někdy dovolím, aby se mi takový tvor dostal tolik pod kůži, asi zešílím. „To je dobře. Ani nevíš, kolik hloupých holek si to myslí, když se jim konečně svěříme, co jsme zač. Stále nás tahají ven při úplňku a myslí si, že se zblázníme jako v nějakém hororu a budeme je honit po lese,“ bavil se a já s ním. Dokázala jsem si představit, jak za nimi dívky běhají a čekají, až se konečně promění. „Svěřujete se s tím každé?“ zeptala jsem se ho a posadila se na trávu. Byla vlhká, ale mně to bylo jedno. Max došel ke mně a ruce si vložil do kapes.

 

Sto a jeden den - 3. kapitola

Sto a jeden den - 3. kapitola „No jasně, jen ze mě udělej stejný prase, jako je on. Neposlouchej ho, Ally, já jsem čistej jako kvítek lilie,“ prozradil mi a mrknul. Snažila jsem se nedat na sobě znát, jak moc mě to gesto dostalo. Pod pojmem dokonalého muže bych si představila nějakou hereckou hvězdu, která o sebe každý den dbá, ale když jsem hleděla na tohoto chlapce, musela jsem to přehodnotit. Temný pohled způsoboval třas mého těla, který jasně dokazoval, jak moc mě ten vlkodlak dostal. Ostatní byli také hezcí, ale on byl prostě jiný. Vyčníval mezi nimi jak postavou, tak pohledem, kterým mě rentgenoval přes půlku místnosti, a nevadilo mu, když jsem ho při tom načapala. „Jemu nic nevěř, už má na kontě hodně obšťastněných paniček,“ začal se chechtat jeden z dalších členů jeho smečky, ale já mu nevěnovala moc pozornosti.

 

Sto a jeden den - 2. kapitola

Sto a jeden den - 2. kapitola „Co tu strašíš tak brzy? Chtěl jsem jít s tvojí matkou na lov, zkazila jsi nám plány,“ začal hudrovat a já se na něj podívala. „To stále potřebuji hlídat? Pustil jsi mě na oslavu, kde se pilo, já už hlídání nepotřebuju. Navíc jsou tu tety a strýc, tak o co jde?“ ptala jsem se a otočila se v jeho náruči tak, abych mu viděla do očí. Šibalsky se usmál a cvrknul mě do nosu. „To jsi z toho výletu tak nadšená, že sis nevšimla, že odjeli už včera?“ utahoval si ze mě a já v hlavě pátrala po rozhovoru s tetou. Možná jsem s ní mluvila, ale nějak jsem to nevnímala.

Dokončeno

Sto a jeden den - 1. kapitola

Sto a jeden den - 1. kapitola Po nějaké době se opět hlásím s novou povídkou. Ústřední postavou je Ally, dcera Kate a Garretta. Jejich postavy mě ve filmu natolik uchvátily, že jsem se rozhodla si s nimi trochu pohrát. Kate je poloupírka, která našla svého vyvoleného a stejně jako Bella porodila neobyčejné dítě. Do příběhu nám zasáhnou i Cullenovi, ale hlavně smečka vlků z La Push. Je otisk opravdu to, co dva lidi spojí, nebo se jedná o zbraň hromadného ničení?

 

Konec milostného příběhu

Konec milostného příběhu Poslední a rozhodující bitva. Pocity, které zmítaly Bellou a ostatními z pohledu toho, kdo na tom nesl největší vinu.

 

Rochnění v bahně

Rochnění v bahně Jeden koncert, tisíce lidí, Edward a Bella. Zalíbení je stejné jako počasí - přijde nečekaně a mnohdy napáchá mnoho škody.

 

Kdo vlastně jsem? - 24. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 24. kapitola „Nikdy jsem si nemyslel, že se sem ještě někdy podívám,“ vydechl a nosem se dotkl toho mého. V místech, kde se naše pokožka dotýkala, jsem cítila zvláštní napětí a teplo, které mi tak chybělo. „Máš pravdu, nejsi Bella,“ vydechl do mé pravé tváře a já se zachvěla. Ta věta mě zasáhla přímo do srdce a zabila tak všechny naděje, kterými jsem se nechala zlákat a podlehla jsem jim. Chtěla jsem se od něj odtáhnout, ale nedovolil mi to a pohlédl do mých očí. Konec, přátelé.

 

Kdo vlastně jsem? - 23. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 23. kapitola „Chtěl jsem se ti mluvit,“ vydechl a já se zasmála. Překvapeně na mě pohlédl a já zakroutila hlavou. „Myslíš, že tvoje omluva něco spraví? Tobě se možná uleví, ale já se budu topit v tomhle prázdnu ještě hodně dlouho,“ připomněla jsem mu a všimla si, jak se zachmuřil. „Zpackal jsem to, já vím, ale všechno mě to nějak naštvalo a zklamalo, neměl jsem tušení, co dělám,“ snažil se ospravedlnit své jednání, ale já ho nemohla dál poslouchat. Bylo mi z něj zle. „Doufám, že jsi spokojený,“ zašeptala jsem a rychle se vydala domů. Během chvíle jsem došla ke vchodovým dveřím a vyběhla schody do svého pokoje. Měla jsem v plánu se zachumlat do postele a hodně dlouho se z ní nevyhrabat, ale moji pozornost upoutal vzkaz přilepený na okenním rámu. Došla jsem k němu a vzala ho do ruky. Přijď tam, kde to všechno začalo a zároveň skončilo…

 

Kdo vlastně jsem? - 22. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 22. kapitola „Copak se stalo?“ zajímal se a já si otřela mokré tváře. Povzdychla jsem si a zahleděla se mu do očí.
„Tomu bys neuvěřil,“ vydechla jsem a chtěla jít ke schodům, ale zadržel mě.
„Tvůj bratr se bude ženit, uvěřím už všemu,“ snažil se mě rozesmát, ale na to já neměla ani pomyšlení. Nechala jsem se od něj posadit na židli a nalít sklenici vody. Napila jsem se a odlepila tak jazyk z horního patra. Vložila jsem si hlavu do dlaní a najednou jsem pocítila nepopsatelnou touhu ze sebe všechno vysypat. Bylo mi jedno, že to uslyší zrovna táta.
„Rozešla jsem se s klukem, který se mnou chtěl spát, ale já ho odmítla. Kvůli jeho podlosti a zlomyslnosti jsem přišla o muže, kterého jsem milovala. Nejsem já pitomá?“ zeptala jsem se a sama si odpověděla. Ano, jsi ta nejpitomější holka na světě. Táta mě znovu objal a já se rozbrečela nanovo.

 

Kdo vlastně jsem? - 21. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 21. kapitola „Tady ji máš, děvku,“ prskl a já se na něj překvapeně podívala. Co to řekl? Všiml si mého výrazu a zasmál se. „Jen se nedělej a řekni tady svému příteli, s kým si strávila sobotní noc,“ pobídl mě a ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal. Otevřela jsem pusu, abych to nějak vysvětlila a bránila se, ale předběhl mě. „Pověz mu, jak si se ke mně tiskla a sténala mi do ucha,“ křikl na mě a já se otřásla. „Moc dobře víš, že to není pravda,“ konečně jsem se začala hájit a má slova byla mířená oběma. Edward se na mě ani nepodíval, sledoval svého rivala a byl čím dál rozzlobenější.

 

Kdo vlastně jsem? - 20. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 20. kapitola „Alice,“ oslovil ji a pustil mě. Našla jsem ztracenou rovnováhu a postavila se na své vlastní nohy. Ani jsem si nevšimla, že mě držel několik stop nad zemí. „Co se to tu děje?“ zeptala se a oči zapíchla do mé tváře. Obávala jsem se nenávisti a zloby, kterou jsem na jejím místě očekávala, ale netvářila se zle. Jen překvapeně. Edward k ní pomalu došel a pohladil ji po paži. „Sama víš, co se tu děje,“ odpověděl jí a já si všimla, že se na ni usmál. Ještě chvíli mě pozorovala, ale nakonec se svému bratrovi pověsila kolem krku a štěstím vzlykala. Přišlo mi neslušné je pozorovat při tak intimní sourozenecké chvíli, takže jsem zběžně projela to, čeho jsem si ještě v této místnosti nevšimla, jako byla například ohromná televize přes půlku zdi a koberec před lehátkem. Když jsem k nim znovu zvedla hlavu, už se neobjímali. Alice ke mně pomalu došla a usmála se na mě. „Konečně,“ vydechla a pohladila mě po ruce. Plaše jsem jí úsměv oplatila a cítila se v její přítomnosti nesvá.

 

Kdo vlastně jsem? - 19. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 19. kapitola „To ti teda děkuju,“ ulevila jsem si a nedávala na sobě znát, jak mě jeho dotek rozhodil. Ostatně, musel si to domyslet, když jsem obětovala život svého telefonu. Raději jsem ho vypnula a schovala do kapsy.

„Koupím ti nový,“ slíbil při pohledu na můj, hraně nešťastný, obličej a já se zasmála. I jemu zacukaly koutky, když mu došlo, že jsem to na něj jen hrála.

„Kam půjdeme?“ zeptala jsem se ho a zvedla se. Došla jsem k pěšině, kterou jsme obvykle šli, ale on mě zastavil.

„Je zima, nechci, abys nastydla,“ vydechl a kývl na moje ruce. Byla jsem tak rozrušená, že mi ani nedošlo, že nemám rukavice. Zapomněla jsem je na botníku.

„Co máš tedy v plánu?“ vyzvídala jsem. Chvíli se zamyslel a nakonec si prohrábnul vlasy. Byl při tom tak nejistý, až mě tím zaskočil.

„Můžeme jít ke mně, jestli chceš,“ nabídnul mi nejistě a já dolní čelistí otírala bělostnou zem. Já že mám jít do jámy lvové? Musela jsem se tvářit opravdu komicky, protože se jemně usmál a pokrčil rameny.

 

Kdo vlastně jsem? - 18. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 18. kapitola „Chtěl jsem se omluvit za to, jak jsem včera zmizel. Musel jsem si něco zařídit,“ omlouval se mi a já se musela zasmát. On se mi omlouvá za to, že mě nechal pár metrů před domem a šel domů? „Čemu se směješ?“ zeptal se mě a já v jeho uslyšela překvapení. „Nemáš se za co omlouvat, vždyť jsem to měla domů jen pár kroků,“ vysvětlila jsem mu a pousmála se. „Aha. Volám ti proto, abych se zeptal, jestli máš zítra čas,“ jeho hlas ztichl a já se více usmála. Mé srdce naráželo do žeber a já si položila dlaň na hrudník. „Zítra je škola, takže asi ne,“ dojde mi vzápětí a nohou kopnu do rámu postele. Bolestně syknu, když si uvědomím, že to byla zraněná noha. „To je škoda,“ vydechl a já se otřásla. Opravdu řekl, že je to škoda? Stál o to, aby mě viděl?

 

Kdo vlastně jsem? - 17. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 17. kapitola

„Promiň, jsem sama doma, trošku jsem se lekla,“ vyklopila jsem ze sebe na vysvětlenou a poslouchala jeho smích.

„V tom případě jsem přišel právě včas,“ povzdychl si a zpoza zad vytáhl kytici a tři kazety s filmy. Pak hlavou kývl k tašce u svých nohou a zářivě se usmál.

„Co to je?“ zeptala jsem se ho a nechápala, co má tohle znamenat. Netrpělivě trhl rameny a podal mi kytici.

„Překvapení,“ výskl a já se musela zasmát. Vypadal přitom jako malé dítě.

„Pozveš mě dál, nebo mě tu necháš zmrznout?“ zeptal se, a aniž by počkal na odpověď, protáhl se kolem mě do teplého domu. Zavřela jsem dveře a otočila se na něj. Vzala jsem si od něj květiny, položila je na stůl a sehnula se pro tašku. Vyndala jsem křupky, čokoládu a mnoho jiným dobrot. Jako poslední jsem vytáhla lahev vína a zmateně na něj pohlédla.

 

Kdo vlastně jsem? - 16. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 16. kapitola„Tady se to stalo?“ zeptala jsem se ho a on zakroutil hlavou. „Tam už nikdy nepůjdu. Tam ne,“ vydechl a povzdychl si. Pochopila jsem, co tím myslel. Bylo by to pro něj moc těžké. „Tady jsem jí o sobě řekl všechno. Tady se dozvěděla, co dokážu,“ prozradil mi a udělal pár kroků ke stromu, který rostl u velkého kamene. Šla jsem za ním. „Od té doby jsem s ní byl pořád. Nikdo to nevěděl, kromě mé rodiny, že jsem u ní trávil každý večer, každou noc. Chránil jsem ji a byl s ní šťastný. Myslel jsem si, že ji dokážu ochránit před tím, co jsem, ale mýlil jsem se,“ povzdychl si a zadíval se do dáli.

 

Kdo vlastně jsem? - 15. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 15. kapitola „Beth?“ zeptal se mě tiše a já se k němu pomalu otočila. Stál ve dveřích a díval se na své nohy. Něco se stalo, to jsem poznala hned.

„Děje se něco?“ zeptala jsem se a hrnec odložila. Hrozilo, že bych ho pustila a on by se rozbil, což by mě opravdu mrzelo. Ten hrnek zdobila maminka.

„No, táta zatím o ničem neví, ale ty už jsi při oslavě mého povýšení něco nakousla a já to chtěl říct už tehdy, ale nějak jsem k tomu nenašel odvahu,“ začal a já si ho překvapeně měřila. Tehdy jsem si do něj rýpla, že už by to chtělo jen ženu a dítě.

„Nechceš mi říct, že budu teta?“ zeptala jsem se potichu a pevně se chytila kuchyňské linky. Jeho výraz se změnil a místnost naplnil jeho smích.

„Ne, proboha jen to ne, zas tak vážné to není,“ uklidňoval mě a podle toho, jak si prohrábl vlasy, mi bylo jasné, že tím uklidňoval i sebe.

 

Kdo vlastně jsem? - 14. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 14. kapitola „Promiň, ale nedá se to vydržet. Neovládl jsem se,“ vydechl mi do tváře a omluvně se usmál. Věnoval mi ještě jeden polibek a po té mě znovu posadil na mé sedadlo. Dělilo nás opěradlo, ale sevřel mou dlaň v té své, takže ta vzdálenost nebyla tak veliká. Nedokázala jsem se soustředit na zbytek filmu. Stále jsem měla v hlavě to, jak mě líbal, jak mě hladil. Ještě nikdy jsem tohle nezažila. Podívala jsem se na Jamese, který pobaveně sledoval jednu z mých nejoblíbenějších scén, a povzdychla si. Co to dělám? Co se to se mnou stalo? Kde je můj slib, že si s někým začnu, až si budu úplně jistá? Měla bych mít v hlavě jen jeho a jeho polibky, ale místo jeho tmavých očí jsem viděla ty zlaté a záhadné. Zatřepala jsem hlavou a více se vmáčkla do sedačky.

 

Věř na lásku - 40. kapitola + Epilog

Věř na lásku - 40. kapitola + EpilogKonec dobrý, všechno dobré...

 

Kdo vlastně jsem? - 13. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 13. kapitola „Už bych asi měla jít,“ šeptla jsem, když se na mou hlavu sneslo pár sněhových vloček. Lehce jsem se třásla a raději se ani neptala, kolik je hodin. Edward kývl hlavou a ukázal na pěšinu po mé levé ruce. Šla jsem první a neměla tušení, co před mnou je, takže jsem se ani nedivila, když pod mou nohou křupla větvička a já trochu zavrávorala. Když jsem znovu došlápla, dala o sobě vědět zraněná noha. Potichu jsem zasténala a dotkla se svého kotníku. „Jsi v pořádku?“ zeptal se mě a já se k němu otočila. „Jak dlouho půjdeme?“ odpověděla jsem otázkou a doufala, že odpoví jen několik minut. „Asi hodinu,“ odpověděl a já si povzdychla. Udělala jsem pár kroků a pak jsem to vzdala. Posadila jsem se do sněhu a chytila se za nohu. Super, zase mi oteče. Podívala jsem se na Edwarda, který mě propaloval pohledem, a nevěděla, co dělat. Mám ho poprosit o pomoc? A kdybych to udělala, pomohl by mi? Už už jsem se chtěla zeptat, zda by mi pomohl, když jsem se octla několik čísel nad zemí.

 

Věř na lásku - 39. kapitola

Věř na lásku - 39. kapitola „Bello,“ křikl a seskočil z kamene. Chytil mě kolem nohy a já se zasmála. Marry se v mé náruči trochu zavrtěla, ale spala dál. „Wille, copak tady děláš?“ zeptala jsem ho a pohladila ho po vláskách. Vyrostl. „Jsem tu s tátou,“ oznámil mi a já se podívala kolem sebe. Stále jsem ho neviděla, rozhlížela jsem se, ale nikde nebyl.

 

Kdo vlastně jsem? - 12. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 12. kapitola „Proč jsi tu včera nebyla?“ zeptal se mě a já si povzdychla. Jak mu mám odpovědět? Mám mu říct, že jsem se prostě bála? Že jsem se s ním nechtěla vidět? „Nebylo mi dobře,“ zkusila jsem, ale bylo mi jasné, že už dávno ví pravý důvod. Podle všeho na mě jeho moc fungovala, což mě děsilo ještě víc. „Funguje to jen někdy,“ zašeptal blízko mě a já se zajíkla. Měla jsem pravdu. Vidí mi do hlavy, ví všechno. Nedobrovolně se s ním dělím o své myšlenky, své vzpomínky, svá přání.

 

Věř na lásku - 38. kapitola

Věř na lásku - 38. kapitola „Co se stalo, srdíčko?“ zeptal se táta a já se smutně usmála. „Musela jsem od něj odejít. Do toho domu už mě nikdo nedostane,“ odpověděla jsem a byla jim vděčná, když se na víc neptali. Pomohla jsem mamce s obědem a sama trochu snědla. Marry byla spokojená, a to bylo hlavní. Pozorovala jsem ji a byla pyšná na to, že jsem ji porodila. Sice má otce vraha, ale to nemění nic na tom, že je to moje dokonalá holčička.

 

Věř na lásku - 37. kapitola

Věř na lásku - 37. kapitola Rozuzlení. Bella se konečně dozví pravdu o svém snoubenci a otci svého dítěte. Jak přijme fakt, že důvodem jejich sblížení nebyla jeho láska?

 

Kdo vlastně jsem? - 11. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 11. kapitola „Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit,“ omlouval se mi do ucha James a já se pousmála. Teď, když se jeho dlaně dotýkaly mého těla, měla jsem pocit, že je všechno normální. Stále stejné. Pomalu jsem se otočila a hleděla do jeho veselé tváře. „Ahoj,“ pozdravila jsem ho a sama spojila naše rty. Nezajímalo mě, že nás může vidět někdo z profesorů, prostě jsem si ho k sobě přitáhla a znovu okusila ten dokonalý pocit. Když jsem se od něj odtáhla, nahlas polknul a trochu překvapeně mě pozoroval.

 

Kdo vlastně jsem? - 10. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 10. kapitola „Pokud jsi to opravdu ty, nesedí mi tvůj věk,“ polemizovala jsem a všimla si jeho pobaveného obličeje. „To je to, co tě tolik zajímá?“ optal se a já kývla hlavou. „Je toho mnohem víc, ale tohle mě zajímá nejvíce,“ odpověděla jsem a podívala se do jeho tváře. Pohled mi oplácel a povzdychl si. „Jsem starý jako pojišťovna, ve které pracuje tvůj otec,“ odpověděl mi vyhýbavě a já protočila očima. To jsem si mohla myslet. Přímo mi neodpoví. Zarazila mě však jiná věc.

 

Věř na lásku - 36. kapitola

Věř na lásku - 36. kapitola „Co se to s námi děje? Proč jsme na sebe takoví? Chci odjet domů a vrátit všechno zpátky,“ posteskla jsem si a přála si, aby mě poslechl, sbalil kufry a ještě dnes se stal tím Edwardem, do kterého jsem se zamilovala. „Nemůžu opustit rodinu. Ne teď,“ vydechl a promnul si kořen nosu. „Já jsem ji opustila, Edwarde,“ připomněla jsem mu a narážela tak na fakt, že jsem rodiče neviděla několik týdnů, ne-li měsíců. „Je nebezpečné se s nimi stýkat,“ vysvětlil mi znovu důvod, který jsem znala, ale pořád jsem ho odmítala přijmout. „Já vím, ale jsou to moji rodiče a dlouho už tu nebudou. Chci s nimi prožít posledních pár let a rozloučit se,“ sdělila jsem mu své přání. Smutně se na mě usmál a natáhl ke mně ruku, ale já uhnula.

 

Věř na lásku - 35. kapitola

Věř na lásku - 35. kapitola Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci. Pohádka, to je přesně to, co všichni prožívají. Ale najde se i někdo, kdo takové štěstí nemá. Proč mu ho také nedopřát? Proč nezkazit něco, co je dokonalé? Vždyť o tom život je...

 

Kdo vlastně jsem? - 9. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 9. kapitola

„Víš, že jsi krásná?“ zeptal se mě a já se zasmála.

„Víš, že jsi pěkný lhář?“ oplatila jsem mu, ale on se na rozdíl ode mě nezasmál, ale zakroutil hlavou.

„Nelžu, mám pravdu,“ stál si za svým, a když se znovu přisál na mé rty, uvěřila jsem jeho slovům. Do třídy jsem se vrátila podivně lehká. Ani bolest nohy jsem nevnímala. Dělal se mnou divy. Ostatně jako chlapci s dívkou, která prožívá svoji první velkou lásku.

 

Věř na lásku - 34. kapitola

Věř na lásku - 34. kapitola „Tak, slečno Swanová, všechno se zdá být v pořádku. Doufám, že se malé bude dařit dobře a za týden se uvidíme,“ řekl a rozloučil se se mnou. Dostala jsem knížečku o tom, jak se starat o kojence, ale nechala jsem ji v čekárně pro někoho, kdo to bude opravdu potřebovat. Já jsem toho věděla dost a byla jsem připravená na praxi. Když jsme šli chodbou, Edward mě chytil za dlaň a usmál se. „Ani nevíš, jak jsem rád, že už jedeme domů,“ vydechl a více se na mě natiskl. Usmála jsem se na něj a políbila ho na tvář. Došli jsme k autu, malou jsme uložili na zadní sedačku a já si sedla vedle ní. Chytila jsem ji za drobnou dlaň a sledovala její unavenou tvářičku. „Jak to tak vidím, tak si nový pokojík prohlédne až zítra,“ oznámila jsem Edwardovi, když se její rtíky zkroutily do tvaru písmene O.

 

Kdo vlastně jsem? - 8. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 8. kapitola „Máš fotku toho Edwarda?“ zeptala jsem se ho a pozorovala ho, jak něco loví v deskách, které si přinesl. Když ke mně natáhl ruku s obrázkem, málem jsem omdlela. Byl to on. Stejné oči, stejná tvář, ale jiný výraz. Byl šťastný. Usmíval se a objímal Bellu, dívku, které jsem byla tolik podobná. Ten moment, kdy je někdo vyfotil, musel být dokonalý. „Buď ráda, že máš tak zajímavou minulost, někdo třeba ani netuší, kdo byli jeho předci,“ pověděl mi táta, když se zvedl, uklidil fotky a natáhl ruku k té, kterou jsem svírala v dlaních. „Ještě si ji na chvilku nechám,“ vydechla jsem a zvedla se. Pomalu jsem došla ke schodům, s trochou námahy je vyšla a posadila se na postel v pokoji zahaleném tmou. Zkoumala jsem chlapce, který se na mě usmíval z fotografie, a z neznámého pocitu měla nutkání znovu ho vidět takhle se smát. Lehce a šťastně.

 

Kdo vlastně jsem? - 7. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 7. kapitola „Bello,“ vydechl a konečky prstů se dotkl mé tváře. Očekávala jsem strach, ale to, co jsem pocítila, mě překvapilo. Líbilo se mi, že se mě dotkl. Struktura jeho prstů byla jemnější než satén, ale zároveň pevná jako mramor. Jeho dotek mě na povrchu studil, ale uvnitř mě rozpoutal peklo. Srdce se mi rozběhlo neuvěřitelnou rychlostí a dech se zkrátil. „Bello,“ zašeptal znovu a já se zarazila. Proč mi tak řekl? Hledala jsem v jeho očích nějakou známku jiné emoce než překvapení, ale marně jsem tápala. Pohladil mě po tváři celou dlaní a já se otřásla. Stále jsem byla lapena v jeho pohledu a cítila zmatek.

 

Věř na lásku - 33. kapitola

Věř na lásku - 33. kapitola Nevím, jak dlouho jsem se topila v tom prázdnu, ale když jsem procitla, kolem mě byl hluk. Nemohla jsem se podívat, co se děje. Jen jsem ležela a okrajově vnímala, jak mě někdo udeřuje do hrudníku. Tupá rána mě nadzvedla na posteli a já ucítila novou bolest. Když se dostavila znovu, skoro jsem cítila, jak mi ledová ruka sevřela slabé srdce. Sžíral mě oheň, který jsem na malou chvilku zahnala. Pořád tu byl, pálil mě. „Nabít na tři sta,“ poručil někdo a já uslyšela ten nepříjemný zvuk, jak se dvě kovové plošky třou o sebe. Znovu jsem se nadzvedla na lůžku a ucítila tu tupou bolest. Přístroj nad mou hlavou se rozezněl a já uslyšela, jak si někdo oddychl.

 

Věř na lásku - 32. kapitola

Věř na lásku - 32. kapitola „Neboj, budu tam s tebou,“ slíbil mi a já si všimla sestry, která nás pozorovala. Rozpačitě se na nás usmála a já pustila svého snoubence. Sestra mě vzala na pokoj, píchla mi injekci a oblékla mě do nemocniční košile. Potom mě vzala do nějaké malé místnosti a postarala se o všechno ostatní. Nevěděla jsem, co se mnou dělá, a bylo mi to jedno. Myslela jsem na to malé, které za chvilku přijde na svět. Představovala jsem si to jinak, ale už jsem se na drobka těšila. Ležela jsem na lůžku, hladila si bříško a hypnotizovala hodinovou ručičku. Nehýbala se dostatečně rychle. Už to byla půlhodina, co mi sestřička píchla injekci, a pořád nic. Když uběhla další půlhodina, otevřely se dveře a já ucítila ohromnou bolest v podbřišku. Všichni, které jsem znala, se nahrnuli k mému lůžku a začali se smát. Hlasitě a kašlavě. Radovali se z mojí bolesti.

 

Kdo vlastně jsem? - 6. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 6. kapitola „Omlouvám se,“ vydechl a já zmateně nakrčila obočí. „Omlouvám se, že jsem tě nechal čekat tak dlouho. Všiml jsem si, jak se na mě díváš, jak se usmíváš, jak uhýbáš pohledem, když se na tebe podívám,“ zašeptal a já schovala tváře do kabátu. Byla jsem určitě rudá jako rajče. Když jsem na tváři ucítila jeho dlaň, zvedla jsem hlavu a setkala se s jeho pobaveným pohledem. „Taky jsem se na tebe díval. Víc, než si myslíš,“ přiznal a zasmál se. Přidala jsem se k němu a svojí dlaní překryla tu jeho. Propletl si prsty s těmi mými a já se spokojeně usmála.

 

Kdo vlastně jsem? - 5. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 5. kapitola „Promiň, co si to říkal?“ zeptala jsem se ho a snažila se z hlavy vyhnat tvář toho neznámého chlapce. Párkrát jsem zamrkala a všechnu svoji pozornost věnovala Jamesovi. „Že bych se rád někam zašil s tebou,“ zopakoval a já se usmála. „Byla bych ráda. Už musím jít, uvidíme se na obědě,“ rozloučila jsem se s ním a pospíchala do školy. Drala jsem se mezi studenty a pohledem hledala Lilly. Už jsem to chtěl vzdát, když mě někdo uchopil za dlaň a vytáhl mě z toho hluku a řevu. Podívala jsem se do očí své kamarádky a úlevně vydechla.

 

Věř na lásku - 31. kapitola

Věř na lásku - 31. kapitola „Bello,“ vydechl a já na něm viděla, že se rozhoduje. Sledoval mě pohledem, který jasně říkal, co chce. Jeho výrazy se každou vteřinou měnily a já ho pobaveně pozorovala. Chtěla jsem, aby se mi zase věnoval jako dřív, ale tohle jeho rozhodování bylo vážně komické. „Edwarde, prosím, už něco udělej, jinak začnu sama,“ upozornila jsem s úsměvem a čekala, co udělá. Naklonil se ke mně, políbil mé naběhlé rty, a když se odtáhl, podíval se na má ňadra a nahlas polkl. Schoval je do svých dlaní a já vydechla. Jeho palce našly mé bradavky a já slastí zaklonila hlavu.

 

Kdo vlastně jsem? - 4. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 4. kapitola „Johne, jsi v pořádku?“ zeptala jsem se ho a přerušila tak jeho záchvat smíchu. Pomalu se zvedl, vratké nohy ho jen tak tak udržely a mně došlo, co se stalo. Opil se. Cítila jsem z něj hospodu, alkohol a radost. „Ty teda vypadáš,“ řekl táta, když ho vzal kolem ramen a pomohl mu do kuchyně. Posadil ho na židli, do sklenice nalil studenou vodu a podal mu ji. Bratr se napil a zase se začal smát. „Rodino, je ze mě velký šéf,“ zvolal zvesela a já se podívala na tátu. Ten se jen smál a kroutil hlavou. „Jasně, ty velkej šéfe. V pokoji ti nechám kyblík, aby ses nepozvracel na koberec,“ řekla jsem a vyšla schody do patra.

 

Věř na lásku - 30. kapitola

Věř na lásku - 30. kapitola „Mami, to bude dobré, věř mi,“ uklidňoval ji a ona se probrala. Podívala se na svého syna, pohladila ho po tváři a usmála se. „Jsem tak ráda, že jsi šťastný,“ přiznala a políbila ho na čelo. Nechtěla jsem jim kazit takovou chvíli, ale už jsem to tu déle nemohla vydržet. „Omlouvám se, že vás ruším. Edwarde, pojeďme už,“ zašeptala jsem, když jsem vešla do dveří. Pamatovala jsem si její pokoj, který obývala společně s ním, ale najednou byl úplně jiný. Prázdný, světlý, studený. Uprostřed místnosti byla jen jedna postel, u okna byl jen jeden stůl a okno bylo překryté záclonou. Nechtěla jsem okukovat její pokoj, ale nedalo mi to. Podle všeho je Edwardova matka náruživá architektka, ale zrovna tato místnost o tom nevypovídala. „Dobře, lásko. Počkej na mě dole, za chvilku jsem tam,“ odpověděl a já opustila pokoj, který mě svým způsobem vyděsil.

 

Kdo vlastně jsem? - 3. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 3. kapitola „Proč?“ zeptala jsem se a ztratila nit. Došlo mi, že sedím s chlapcem svých snů u jednoho stolu a jsem vzhůru. Usmál se a pokrčil rameny.

„Říkal jsem, že o tobě chci vědět víc,“ připomněl mi a já se pousmála. Na vidličku jsem napíchla trochu zeleniny a vložila si ji do úst. Měla jsem docela hlad, ale snažila jsem se jíst kultivovaně a slušně. Jak jsem si všimla, on se snažil o totéž.

„Ráno jsem ti zapomněl říct, jak moc ti to dnes sluší,“ pověděl mi a začal se hrabat v jídle. Srdce mi udělalo několik kotrmelců a nakonec se rozběhlo neuvěřitelnou rychlostí. Vložila jsem si do úst další porci zeleniny a masa a odkašlala si.

„Co všechno bys chtěl vědět? Nejsem nijak zajímavá,“ prozradila jsem mu a všimla si jeho nesouhlasného úsměvu.

„Jsi zajímavá. Pro mě až nebezpečně moc,“ dodal šeptem a já si nebyla jistá, zda to opravdu řekl. Když se na mě podíval znovu, povzdychl si a podložil si hlavu rukama.

 

Věř na lásku - 29. kapitola

Věř na lásku - 29. kapitola „Ty si opravdu myslíš, že jde o to dítě?“ zeptal se mě a teď jsem byla překvapená zase já.

„Alice mi říkala, že proto jste se pohádali,“ řekla jsem mu to, co jsem sama slyšela, a sledovala jeho pobavenou tvář.

„Samozřejmě. Proč se taky obtěžovat s tím říct jí pravdu, že?“ štěkl podrážděně a pohledem propaloval svoji manželku. Přešla jsem k ní, objala ji kolem ramen a tvrdě se podívala na Jaspera.

 

Kdo vlastně jsem? - 2. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 2. kapitola „Co se tu stalo?“ zeptala se mě a já jen zakroutila hlavou. „Nic,“ odpověděla jsem jí a dala se na cestu. „Jsi namalovaná, usmíváš se a povídala sis s jedním s nejhezčích kluků na škole. Prosím, neříkej mi, že se nic nestalo,“ pokračovala a já poraženecky pokrčila rameny. „Jen jsme tu seděli a povídali si,“ řekla jsem jí a podle výrazu, který se objevil na její tváři, mi bylo jasné, že to jen tak nevzdá.

 

Věř na lásku - 28. kapitola

Věř na lásku - 28. kapitola „Neboj, Liso, to je tvoje nová teta,“ pověděla jí její matka a usmála se na mě. Přešla ke mně, natáhla ruku a já ji přijala. Překvapením pro mě byla teplota její pokožky. Překvapením číslo dvě byly její oči. A třetí překvapení, to nejdůležitější, se dostavilo, když zívla. „Omlouvám se, ta cesta mě nějak zmohla. Mimochodem, jmenuji se Natalie,“ představila se mi a já stále sledoval její tvář. Okolo očí měla několik vrásek a pod bradou jsem zahlédla malou jizvu. Byla člověk. „Jste člověk,“ vydechla jsem překvapeně a stále svírala její dlaň. Zasmála se a kývla hlavou. „Bella,“ vydechla jsem nakonec a pustila její ruku. Přišel ke mně muž, který byl nejspíš jejím manželem a usmál se na mě. „Marcus,“ pronesl hlubokým hlasem a já kývla hlavou.

Dokončeno

Kdo vlastně jsem? - 1. kapitola

Kdo vlastně jsem? - 1. kapitola Beth Youngová, obyčejná dívka, která vyrůstala se svým otcem a bratrem. Myslí si, že má vše, co potřebuje ke štěstí, ale je to opravdu tak? Co se stane, když jednoho dne spatří neznámého muže se zlatýma očima, který jí je zvláštním způsobem povědomý? Co se stane, až se dozví, čí tvář vlastně má? Tvář té, která tragicky zahynula a zanechala po sobě jen smutek a trápení několika generacím. Tvář Isabelly Swanové.

 

Věř na lásku - 27. kapitola

Věř na lásku - 27. kapitola „Jak si mě mohl vidět nešťastnou a zhroucenou?“ zeptala jsem se ho a viděla, jak se při mé otázce napjal. Udeřila jsem hřebíček na hlavičku. „Nemohl jsem to jen tak hodit za hlavu. Musel jsem se přesvědčit, že jsi v pořádku,“ snažil se mi vysvětlit, ale já se jen trpce zasmála a vymanila se z jeho sevření. „Když si mě tak viděl, proč si za mnou nepřišel? Proč si mě neutěšil a nepodal mi pomocnou ruku? Řekl si, že mě miluješ. Řekl si to několikrát. Proč si nechal svého syna, aby mě utěšil, když si byl tak blízko?“ zeptala jsem se ho a po tváři mi stekla jedna neposedná slza. Rychle jsem ji setřela a odešla z koupelny. Nechtěla jsem se s ním dál bavit. Došla jsem do obýváku a podívala se na Edwarda. Musel všechno slyšet, stejně jako ostatní.

 

Věř na lásku - 26. kapitola

Věř na lásku - 26. kapitola „Děje se něco?“ zeptala jsem se ho a prsty se snažila vyhladit vrásku, která se mu objevila mezi obočím. Pohlédl mi do očí a pousmál se. „Volal jsem Alici,“ řekl a mně bylo jasné, o co jde. Znala jsem ji, takže mi došlo, kam tím míří. Budeme mít svatbu, kterou ona zařídí. Zasmála jsem se a pohladila ho po tváři. „Vezmu si tě, všechno ostatní je mi jedno,“ řekla jsem mu a on se zamračil. „To není všechno,“ přiznal polohlasem a vstal. Došel k oknu a podíval se ven. „Bell, já jim slíbil, že přijedeme. Neboj se, všichni už na tu událost zapomněli,“ uklidňoval mě, když uviděl můj výraz, ale moc se mu to nevedlo. Vstala jsem a došla k němu. „To nemyslíš vážně,“ vydechla jsem a otřásla se při představě, že mu budu muset čelit tváří v tvář.

 

Věř na lásku - 25. kapitola

Věř na lásku - 25. kapitola „Tak počkat. Co se tu děje?“ zeptala jsem se ho a neústupně mu hleděla do očí. Pousmál se a ruce si vložil do kapes. „Chtěl jsem to udělat už dávno, ale teď je ta pravá chvíle. Musel jsem se nejdříve zeptat tvého otce, jinak bych porušil tradici,“ vysvětlil a já se musela chytit pohovky, abych nespadla na zem. Sledovala jsem jeho tělo, jak si ke mně kleká na jedno koleno a rukou si překryla ústa.

 

Věř na lásku - 24. kapitola

Věř na lásku - 24. kapitola „Máš celkem zvláštní metody buzení,“ zašeptala jsem a promnula si oči. Edward se zasmál, sundal ze mě deku a zvedl se. „Je čas,“ připomněl mi a já znovu pocítila ten ostrý hrot nervozity a strachu. Pomalu jsem se zvedla, došla do koupelny a vyčistila si zuby. Dávala jsem si pozor na to, abych si nějak neublížila a kontrolovala každý svůj pohyb. Když jsem byla nervózní, stávaly se mi nehody, které všechny rozesmály. Když jsem si opláchla obličej studenou vodou, lehce jsem se nalíčila a oblékla se do připraveného oblečení, které leželo na vaně. Zkontroloval jsem svoji vizáž a zděsila se toho, jak na mě halenka visí. Zpod vany jsem vyndala váhu a stoupla si na ni. Ach ne, tři kila dole. Povzdychla jsem si a raději ji zase uklidila.

 

Věř na lásku - 23. kapitola

Věř na lásku - 23. kapitola „Lásko,“ zašeptal a chtěl mě políbit, ale já uhnula hlavou. „Vím, že jsi za ním nebyla. Moc mě to mrzí,“ omlouval se a já se zasmála. „Říkala jsem ti to. Kdybys mi věřil, nemusel by ses omlouvat,“ řekla jsem a podívala se mu do očí. Byly tmavé, leskly se a já měla pocit, jako kdyby chtěl plakat. Povzdychl si a oběma rukama mě objal kolem pasu.

 

Věř na lásku - 22. kapitola

Věř na lásku - 22. kapitola „Věděla jsem, že tě to naštve, ale to já bych měla být zoufalá,“ vydechla jsem a sledovala jeho tělo, jak se ke mně pomalu otáčí. „Cože?“ zeptal se mě a ruce nechal viset podél těla. „Říkám, že já bych se …“ Chtěla jsem pokračovat, ale on se zasmál. Trpce a krátce. „Já vím, co jsi říkala, jen tomu nemůžu uvěřit,“ vysvětlil mi a tentokrát jsem se zasmála já. „Nějak nechápu, o čem se tu vlastně bavíme, ztrácí to pointu,“ sdělila jsem mu svůj názor a založila si ruce na hrudi

 

Věř na lásku - 21. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Věř na lásku - 21. kapitola „Musím jet domů a ty pojedeš s Alicí, aby ses odreagovala a odpočinula si,“ pověděl mi a já se rychle posadila. Přikrývku jsem si držela kolem těla a zmateně ho pozorovala. Domů? „Neboj se, nic se neděje. Emmett potřebuje pomoct se svatbou a Alice jede objednat květiny,“ uklidňoval mě, ale mé srdce pořád rychle tlouklo a snažilo se dostat z mého těla. Pocítila jsem strach. Co když se něco stane? Co když potká svého otce a rozmyslí si vše, co měl v plánu? Co když mě také opustí? Pohlédla jsem na něj se strachem v očích a rychle ho objala. Pevně jsem svírala jeho tělo ve své náruči a přála si, aby to takhle zůstalo napořád. Já a bezpečí jeho náruče. „Bell, neboj se, nic se nestane,“ konejšil mě, ale já, stejně jako on, věděla, že je to jen fráze. Nikdy nevíme, co se stane.

 

Věř na lásku - 20. kapitola

Věř na lásku - 20. kapitola „Já už nemůžu,“ přiznal po chvíli a zavřel oči. Zmateně jsem ho pozorovala a pevnějším stiskem se dožadovala vysvětlení. „Nemám sílu předstírat, že po tobě netoužím. Už nemůžu dál předstírat, že mě nezajímáš. Pláčeš pro mého otce, který si to nezaslouží. Zbaběle utekl. Chci být ten, pro koho roníš slzy,“ šeptal a oči měl stále zavřené. Bez dechu jsem pozorovala jeho smutnou tvář a nemohla se nadechnout. Svět se se mnou zatočil a já se raději posadila vedle něj. Takhle to být nemělo. Když otevřel oči, otočil ke mně svůj obličej a smutně se usmál.

 

Věř na lásku - 19. kapitola

Věř na lásku - 19. kapitola „Ach, už jsi vzhůru,“ ozvalo se za mnou a já sebou polekaně trhla. Hlas nepatřil Edwardovi, ale někomu jinému. Někomu, koho jsem si přála vidět, ale díky mému naivnímu chování jsem ho od sebe odehnala. Pomalu jsem se otočila a pohlédla do jejích zlatých očí. Usmála jsem se a pozorovala její kamennou tvář. Přešla ke sporáku, vypnula ho a natáhla se pro talíř. Nandala na něj jídlo, které se vařilo, a položila ho na stůl. Pokynula mi, abych se posadila a já tak učinila. Pohlédla jsem na ní a viděla, jak za nepropustnou maskou skrývá emoce, které nechtěla dávat najevo. V mém podezření mě utvrdilo i to, že zatínala čelist a ruce v pěst.
„Alice,“ vydechla jsem a usmála se na ni. Konečně jsem znovu spatřila její tvář. Konečně jsem znovu ucítila její nezaměnitelnou vůni. Byla tady.

 

Věř na lásku - 18. kapitola

Věř na lásku - 18. kapitola „Co to povídáš? Vždyť je to mimo moji finanční situaci. Nemám na něj,“ povzdychla jsem si zklamaně a papír položila zpátky na místo, kde byl. „Tu cifru vyděl dvěma a už jsi na čísle, které je pro tebe stravitelné,“ namítl a já se na něj otočila. „Proč bych ho dělila dvěma? Nechci tu nikoho cizího, tenhle byt je pro mě jako stvořený,“ pověděla jsem mu a posadila se na sedačku vedle botníku. „Tu druhou polovinu bych zaplatil já,“ vysvětlil a já na něj pohlédla. Nebyla jsem schopna jakéhokoliv pohybu. Jen jsem tupě zírala do jeho zlatých očí a naprosto nechápala, o co mu jde. Zasmál se mému výrazu a posadil se vedle mě.

 

Nikdy nezapomeneme

Nikdy nezapomenemeČetla jsem si komentáře k povídce Ty, já a Volterra a rozhodla se napsat, co se vlastně stalo. Už od začátku jsem věděla, že to dopadne tak, jak to dopadlo. Někomu se konec může líbit, někomu ne, to už je jen na vás. Vaše IsabelMasen.

 

Věř na lásku - 17. kapitola

Věř na lásku - 17. kapitola „Došlo mu, že bychom mu neodpustili, kdyby odešel. Děti by mu to nikdy neodpustily,“ vysvětlil mi a já znovu vzlykla. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a nadechla se. Jeho ruce se z mých zad přesunuly k mému pasu a já zvedla hlavu. Jeho oči byly tmavé. Ne tím způsobem, na jaký jsem byla zvyklá. Tahle černá znamenala vztek. Jeho hruď se rozvibrovala a z úst mu uniklo tiché zavrčení. Chtěla jsem ho pustit, protože mě ten zvuk trochu vyděsil, ale on mi nedovolil se pohnout. Dál svíral mé tělo v ocelovém sevření a zhluboka dýchal. Podíval se mi do očí, povzdychl si a pomalu se ke mně začal sklánět.

 

Věř na lásku - 16. kapitola

Věř na lásku - 16. kapitola „Přijď, prosím,“ žadonila jsem a znovu vzlykla. Na druhém konci se nic neozvalo a já propadla totálnímu zoufalství. „Prosím, já to sama nezvládnu,“ zkoušela jsem to dál a doufala, že mé prosby ho přinutí za mnou přijít. Na druhém konci se ozvalo povzdychnutí následované průvanem. „Kde jsi?“ zeptal se a já se oddychla. „Věřím, že mě najdeš,“ odpověděla jsem a hovor ukončila.

 

Ledové peklo - 8. kapitola

Ledové peklo - 8. kapitola Přináším vám poslední díl. Jak Max zareaguje na léčbu? Dostane se z toho a bude konečně šťastný? Lék, který mu Carlisle dodá do těla, je upíří jed v malém množství.

 

Věř na lásku - 15. kapitola

Věř na lásku - 15. kapitola „Dobře, hned tam budu,“ slíbil a zaklapl telefon. Smutně se na mě usmál a oblékl si bundu. „Budu muset jít, doma je nějaký problém,“ prozradil mi a já se zajíkla. Rychle jsem se zvedla a přešla k němu. Chytila jsem ho za paži a po tváři mi stekla slza. „Prosím, slib mi něco,“ žadonila jsem hrubým hlasem a vzlykla. Zmateně mě pozoroval a prstem setřel slzu, která mi stekla po líci. „Cokoliv,“ vydechl. „Nevěř ničemu, co se doma dozvíš,“ řekla jsem překvapivě pevným hlasem a pozorovala jeho zmatenou tvář.

 

Ledové peklo - 7. kapitola

Ledové peklo - 7. kapitola „Vidíš tu hvězdu, co je nejblíže měsíci?“ zeptal jsem se jí a ukázal na ni. Kývla hlavou a usmála se. „Ta je moje,“ prozradil jsem jí a podíval se do jejích zelených očí. Zmateně mě sledovala a já se pousmál. „Když je mi nejhůř, dívám se na ni a prosím ji, aby mi pomohla. Někdy mám pocit, jako kdyby se mnou všechno prožívala. Jednou je blíž měsíci, jindy zase dál. Jako kdyby se ke mně snažila dostat,“ zašeptal jsem a ona mě pozorovala. Z jejího výrazu mi bylo jasné, že mě má za blázna. Zalitoval jsem toho, že jsem vůbec otevřel pusu. „Taky jednu mám,“ zasmála se a přešla k oknu. Ukázala na hvězdu, která svítila málo, ale byla blízko.

 

Věř na lásku - 14. kapitola

Věř na lásku - 14. kapitola U ucha jsem ucítila něčí dech a pomalu otočila hlavu. Pohlédla jsem do těch známých zlatých očí a zasmála se. „Co tu děláš?“ zeptala jsem se ho a sledovala jeho rty, jak se vytahují do svůdného úsměvu. „Taky jsem chtěl trochu oslavovat,“ prozradil mi a já se zasmála. Edward se ke mně přidal a já ucítila, jak se natiskl na mé tělo.

 

Ledové peklo - 6. kapitola

Ledové peklo - 6. kapitola „Víš přece, že nemůžeš přestat,“ připomněl mi a já se na něj konečně podíval. V ruce svíral stříkačku, která by stačila na několik dní. Byla plná a já najednou pocítil jakési teplo, které mě donutilo zvednout ruku a natáhnout se k tomu, co jsem potřeboval. Vzápětí jsem si vzpomněl na slib, který jsem dal sám sobě a odvrátil tvář. „Chceš to. Nemůžeš bez toho být, tak proč otálíš? Slyšel jsem, že ti dal Marcus nějakej hnus. Neboj, už jsem se o něj postaral,“ pronesl tím svým hlubokým hlasem, který jsem znal až moc dobře. Znamenalo to, že je Marcus buď mrtvý, nebo k tomu nemá moc daleko. Věděl jsem, jak to chodí. Zabiješ jednoho, padnou další tři, říkával, když jsem byl ještě na začátku. Měl jsem z toho srandu, ale až teď jsem pochopil, jak vážné to je.

 

Věř na lásku - 13. kapitola

Věř na lásku - 13. kapitola Objímal mě, zhluboka se nadechoval a já beze slova poslouchala jeho tichá slova, která mě rozechvívala. Odtáhla jsem se od něj a pohlédla do jeho zlatých očí. „Cože?“ zeptala jsem se a pevněji sevřela jeho dlaň v té své. „Miluji tě,“ zopakoval hlasitěji a já se šťastně usmála. Skočila jsem mu do náruče a políbila ho na tvář. „Taky tě miluji,“ vyznala jsem se mu a ucítila, jak mě k sobě těsněji přitáhl.

 

Ledové peklo - 5. kapitola

Ledové peklo - 5. kapitola Když přestanu, najdou si mě. Ostatně jako každého, který se od nich chtěl osamostatnit. Jeden si dokonce drogy dělal sám, ale když na to přišli, zapálili mu byt a jeho nechali uhořet přivázaného u topení. Přeběhl mi mráz po zádech a najednou jsem si nebyl jistý, zda dělám správně. Otočil jsem se k Peterovi zády a vydal se na cestu, která neměla šťastný konec.

 

Věř na lásku - 12. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Věř na lásku - 12. kapitola „Co se stalo?“ zeptala jsem se ho a trochu se na lůžku posunula. „Kdybys nebyla tak zbrklá, možná by sis na zadní straně krabičky toho léku, který sis vzala, přečetla, že se nemá brát nalačno. Podle toho, co jsem se dozvěděl, jsi nic nejedla, navíc si byla rozrušená. Zkolabovala jsi,“ prozradil mi a já protočila oči. No jo, to jsem já.

 

Ledové peklo - 4. kapitola

Ledové peklo - 4. kapitola „Pane Ryane?“ zeptal se někdo u mého ucha a já sebou škubl. To jméno jsem nenáviděl. Pro všechny jsem byl jen Max, tak proč sem tahají mé příjmení? Otevřel jsem oči a raději je znovu zavřel. Sestra stála u mé postele a já věděl, že to nevyšlo. Jsem vzhůru, což znamená, že smrt se nekonala. Jsem naživu. Pořád.

 

Věř na lásku - 11. kapitola

Věř na lásku - 11. kapitola „Mám tě rád, moc rád,“ zašeptal a já ztuhla. V uších jsem slyšela ozvěnu těch svou slov, které vypustil z úst, a polilo mě horko. To ne, to nemůže myslet vážně. Jsem milenka jeho otce, proboha, nemůže mě mít rád. Zakroutila jsem hlavou, vymanila se z jeho sevření a utekla. Zbaběle jsem utíkala od místa, kde pořád stál muž, který mě měl rád.

 

Ledové peklo - 3. kapitola

Ledové peklo - 3. kapitola Nikdy na to nezapomenu. Byla nádherná. Její bronzové vlasy byly spletené do složitého copu, ze kterého se k zemi neslo pár pramenů. Na sobě měla rudé šaty s nevinným vzorem a páskem pod prsy. Pleť měla dokonalou, oči zářily a vyděšeně mě pozorovaly. Připomínala mi Mischel. Její rty se pohybovaly, něco říkala, ale já ji neslyšel. Ještě jednou jsem se podíval do jejích očí a ty své zavřel.

 

Věř na lásku - 10. kapitola

Věř na lásku - 10. kapitola „Esmé Cullenová. Matka všech těch zlobilů,“ odpověděla a pevněji stiskla moji ruku. Podívala jsem se do jejích upřímných očí a najednou mi bylo zle. Vzpomněla jsem si na všechny chvíle, které jsem s Calem prožila, a v tuto chvíli toho litovala. Měl rodinu. Tu nejúžasnější rodinu, kterou jsem kdy viděla. Měl manželku, která byla milá a všechny děti ji milovaly a nikdy by nedovolili, aby se ti dva rozdělili.

 

Ledové peklo - 2. kapitola

Ledové peklo - 2. kapitola Připadal jsem si jako v ráji. Plul jsem po obloze do doby, kdy jsem ucítil tupou bolest u srdce. Bolestně jsem se za něj chytil a zasténal bolestí. Poslední, co jsem si pamatoval, byla rána, se kterou jsem dopadl na dlaždičky. V tu chvíli jsem věděl jediné. Mischel není to, na čem jsem závislý.

 

Věř na lásku - 9. kapitola

Věř na lásku - 9. kapitola Co důležitého Belle Cal řekne? Jak na to zareaguje? Jen pro pořádek, Edward myšlenky čte, ale za ta léta se všichni naučili si je krýt. Belle je nečte. Alice jejich společnou budoucnost nevidí, protože má v sobě Bella něco, co ruší její „vlny".

 

Věř na lásku - 8. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Věř na lásku - 8. kapitola Jak Cal zareaguje na to, že jeho milenka strávila tolik času s jeho dětmi? Jak dopadne jejich schůzka, při které se přestanou kontrolovat?

Dokončeno

Ledové peklo - 1. kapitola

Ledové peklo - 1. kapitola Max Ryan, syn dvou vlivných lidí, kteří se už předem postarali o to, aby měl přepychový život. Jenže on o to nestojí. Nechce být tím, jakým ho chtějí oni. Jednoho dne se seznámí s dívkou, která mu ukáže svět, který ho okouzlí. Začalo to jako pobavení, legrace, ale zvrtne se to... Max je na dně, závislý na něčem, na co nemá. Snižuje se k něčemu, co by nikdy neudělal, ale jeho tělo vyžaduje to, na co je zvyklé. Jak jeho život změní setkání s Carlislem Cullenem a jeho rodinou? Zachrání se Max a setká se znovu s maminkou, která mu tak chybí?

 

Ty, já a Volterra - 15. kapitola

Ty, já a Volterra - 15. kapitola Přináším vám poslední díl. Jak dopadne milostný příběh Nessie a Jacoba? Bude už všechno jen dobré? Vaše IsabelMasen.

 

Ty, já a Volterra - 14. kapitola

Ty, já a Volterra - 14. kapitola „Víš, co bych si teď přála?“ zeptala jsem se ho a více se usmála. „Lívance s ovocem?“ zeptal se a já otevřela oči. Zasmála jsem se, zvedla se z postele a vyběhla z pokoje. Za sebou jsem uslyšela jeho kroky a přidala na rychlosti. Seběhla jsem schody, vběhla do kuchyně a smála se. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale musela jsem se smát.

 

Věř na lásku - 7. kapitola

Věř na lásku - 7. kapitola První setkání s Edwardem, večer v klubu a cesta domů. Jak všechno proběhne?

 

Věř na lásku - 6. kapitola

Věř na lásku - 6. kapitola Ranní probuzení, škola, Alice, rozzuřený Cal. Docela dost na jeden den a to ani zdaleka není všechno. Bella se poprvé setká s Edwardem...

 

Ty, já a Volterra - 13. kapitola

Ty, já a Volterra - 13. kapitola Jacob, Nessie a jedna intimní chvilka. Vše dokáže zničit jeden odvážnější dotek...

 

Věř na lásku - 5. kapitola

Věř na lásku - 5. kapitola Bella a Alice. Jak dopadne jejich nakupování? Stanou se z nich kamarádky nebo Alice přijde na to, s kým Bella tráví čas? Bella, Carlisle, opuštěné parkoviště a pár stenů...

 

Ty, já a Volterra - 12. kapitola

Ty, já a Volterra - 12. kapitola Nessie a Jacob se začínají sbližovat. On udělá první krok, ona podlehne. Bohužel jejich dokonalou chvíli pokazí jak jinak než vzpomínky na Volterru.

 

Věř na lásku - 4. kapitola

Věř na lásku - 4. kapitolaBellu odveze do školy její dokonalý milenec a ona je neskonale šťastná. Jak ale dopadne setkání s Alicí, jeho dcerou?

 

Ty, já a Volterra - 11. kapitola

Ty, já a Volterra - 11. kapitolaTetování, oslava narozenin, polibek. Jak dopadne den, ve kterém se stane tolik zásadních věcí?

 

Věř na lásku - 3. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Věř na lásku - 3. kapitolaBella a Carlisle podruhé spolu. Po dokonalém zážitku plném vášně ji Carlisle pozve na večeři. Jak se k ní bude chovat? Co pro něj vlastně znamená?

 

Ty, já a Volterra - 10. kapitola

Ty, já a Volterra - 10. kapitola Nessie a Edward se smířili. Jak Bella zareaguje na fakt, že její dokonalý Edward je zpátky?

 

Věř na lásku - 2. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Věř na lásku - 2. kapitolaJak dopadne setkání v kabinetě? Stane se mezi nimi něco, nebo se zachovají zodpovědně? Vaše IsabelMasen.

 

Ty, já a Volterra - 9. kapitola

Ty, já a Volterra - 9. kapitolaBude se konat velké usmíření, nebo snad další zklamání? Jak se Edward zachová? Přijme konečně svoji dceru?

Síň slávy

Věř na lásku - 1. kapitola

Věř na lásku - 1. kapitolaBella je studentkou na střední škole ve Forks. Žije klasickým životem amerického teenagera, jen s tím rozdílem, že je bezhlavě zamilovaná. Zamilovaná do svého učitele. Jak dopadne příběh o Belle a modelu za katedrou?

 

Ty, já a Volterra - 8. kapitola

Ty, já a Volterra - 8. kapitola Edward Nessie nepřijal. Jak to vezme? Popere se s faktem, že ji vlastní otec nechce?

 

Ty, já a Volterra - 7. kapitola

Ty, já a Volterra - 7. kapitola Renesmé a celá rodina se vrací domů. Všichni doufají, že už všechno bude v pořádku, ale i v té nejdokonalejší chvíli se na nebi objeví mráček, který vše zahalí do šera a do smutku.

 

Ty, já a Volterra - 6. kapitola

Ty, já a Volterra - 6. kapitolaJak dopadne setkání Renée a Ara? Přijde jí někdo na pomoc nebo na vše zůstane sama? Dojde k boji nebo všichni zemřou?

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - Epilog

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - EpilogTak, a máme tu konec. Jak bude pokračovat život našich hrdinů? Budou už navždy šťastní nebo se najde mráček, který jim schová slunce plné naděje a radosti? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 25. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 25. kapitolaCarlie se vrátila domů. Po dlouhé době se setkala s rodiči a konečně je všechno dokonalé. Jacob si vezme dívku svých snů a začne žít svoji pohádku. Už nás čeká jen epilog, příjemné čtení.

 

Ty, já a Volterra - 5. kapitola

Ty, já a Volterra - 5. kapitolaJak bude pokračovat soužití Cullenových a René? Co se pokazí? Kdo vezme René všechny naděje na nový začátek?

 

With or without you - 11. kapitola

With or without you - 11. kapitolaTak, a je tu konec. Jak dopadne setkání Belly a Charlieho? Rozloučíme se s milostným příběhem Belly a Edwarda. Chci moc poděkovat těm, kteří si udělali čas a přečetli si moji povídku.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 24. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 24. kapitola Carlie se rozhodla vrátit zpátky. Bude dům prázdný, nebo se stane zázrak? Vaše IsabelMasen.

 

Ty, já a Volterra - 4. kapitola

Ty, já a Volterra - 4. kapitolaJacob se setká s René. Co se stane? Pozná ji? Budou mu ostatní věřit?

 

Ty, já a Volterra - 3. kapitola

Ty, já a Volterra - 3. kapitola „Tati, nic o ní nevíme. Ano, je mladá a potlučená, ale co když ji sem někdo poslal? Nepamatuješ si, co se stalo před pár lety? Ještě jsme se nevzpamatovali z jedné tragédie a máme přivítat další?“ zeptal se Edward hlasem plným smutku, bolesti a bezmoci. Pevně jsem se chytila zábradlí, u kterého jsem stála, a trochu se zapotácela. Báli se. Báli se toho, že jim ublížím.
„Samozřejmě, že si pamatuji, co se stalo. Taky mi chybí, ale ona není nebezpečná!“ rozkřičel se doktor a já sebou cukla.
„Možná není nebezpečná, ale taky to není Renesmé,“ vrátil mu Edward a nejednou vše utichlo.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 23. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 23. kapitola Vzpomněla jsem si na maminku, tatínka a všechny ostatní, které jsem opustila. Najedou byla nenávist k nim pryč, ale nahradila ji jiná. Nenávist k sobě samé. „Chci se vrátit domů,“ řekla jsem.

 

With or without you - 10. kapitola

With or without you - 10. kapitola Jak Bella zareaguje na fakt, že je z ní upír? Přežije Edward její zlobu nebo vše vezme v klidu?

 

Ty, já a Volterra - 2. kapitola

Ty, já a Volterra - 2. kapitola Přináším vám druhý díl své povídky. Co se stane? Poznají Cullenovi, kdo před nimi stojí? Postarají se o ni, nebo ji vyženou?

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 22. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 22. kapitola Co se Carlie stalo? Bude ona i její malé v pořádku? Jak s Jacobem zareagují na fakt, že už nikdy nebudou dva?

 

With or without you - 9. kapitola

With or without you - 9. kapitola Jak dopadne operace? Bude Bella v pořádku, nebo nastanou komplikace? Zachrání ji Edward nebo splní její přání?

Dokončeno

Ty, já a Volterra - 1. kapitola

Ty, já a Volterra - 1. kapitola Po narození Renesmé byli všichni spokojení a šťastní. Prožili pět let plných lásky, radosti a štěstí. Co se stane, když ji jednoho dne unesou Volturiovi, přejmenují ji na René a její rodina si bude myslet, že zemřela? Co všechno si bude muset prožít, než se vrátí domů? Co všechno bude muset prožít, než si uvědomí, že lidé, kteří jí pomohli, jsou její rodina? Přeji příjemné čtení, vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 21. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 21. kapitolaJak bude pokračovat život Carlie a Jacoba? Budou šťastní nebo ne? Co zbytek její rodiny? Jak přijímají fakt, že znovu přišli o svou malou holčičku? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 8. kapitola

With or without you - 8. kapitola Bella je nemocná. Jak vážně? Co přesně zkazilo jejich společnou budoucnost? Jak na tento fakt zareguje Edward?

 

Kráska a Emmett - 3. část

Kráska a Emmett - 3. částPřináším vám třetí a zároveň poslední část Krásky a Emmetta. Jak dopadne láska, která byla už předem zavrhnuta? Oddají se dva mladí lidé tomu, co doopravdy chtějí? Přeji příjemné čtení.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 20. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 20. kapitolaOdjede Carlie, nebo si nechá vše vysvětlit? Jak rodina zareaguje na to, že už všechno ví? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 7. kapitola

With or without you - 7. kapitolaKaždá pohádka jednou končí. Upíří podstata, Edwardova rodina, ani vlci je nedokázali rozdělit, ale co když se mezi ně postaví něco mnohem obyčejnějšího?

 

Kráska a Emmett - 2. část

Kráska a Emmett - 2. částJak bude pokračovat milostný příběh zhrzené ženy a dokonalého muže? Zapomene Bella někdy na Jacoba a poddá se tomu, co cítí? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 19. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 19. kapitola Carlie se dozvěděla pravdu. Jak bude reagovat? Kolik bolesti a utrpení jí způsobí pohled do očí těch, kterým tak věřila? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 6. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

With or without you - 6. kapitola V této kapitole se bude slavit výročí. Jak dopadne večer, který si Edward představoval úplně jinak?

 

Kráska a Emmett - 1. část

Kráska a Emmett - 1. částPřináším vám novou povídku Kráska a Emmett. Příběh se odehrává několik měsíců po smrti Jacoba, otce Bena. Bella spolu s ním opouští domov a odjíždí daleko od bolesti a utrpení. Koho potká na konci své cesty? Novou lásku? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 30. kapitola + Epilog

Lásko, jsem vlkodlak - 30. kapitola + EpilogPřináším vám poslední kapitolu své povídky. Proběhne svatba, dospívání Charlieho a mnoho dalšího. Přeji příjemné čtení, Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 18. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 18. kapitolaTak, a je to tady. Carlie se dozví pravdu. Jak zareaguje na fakt, že Rose a Emmett nejsou její rodiče? Přeji příjemné čtení, Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 5. kapitola

With or without you - 5. kapitola Edward poví Belle, že je upír. Jak to vezme? Uteče, nebo s ním zůstane navždy?

 

Kdyby jen věděli, co děláme

Kdyby jen věděli, co dělámeEdward a jeho malé tajemství. Kdo je tou, do které se zamiloval?

 

Taky mi chybí

Taky mi chybíBella své dceři vypráví příběh, který tak moc dobře zná. Kdo chybí malé bronzovlasé holčičce? Děj se odehrává několik měsíců po bitvě s Volturiovými, ve které Edward zemřel.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 29. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 29. kapitola Bella a Jacob nemůžou být šťastnější. Mají krásného syna, velkou milující rodinu a budoucnost plnou lásky a radosti. Jak bude pokračovat jejich společný život? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 17. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 17. kapitola Proč Carlie omdlela? Jak přijme zjištění, že se její dědeček mýlil? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 4. kapitola

With or without you - 4. kapitola Bella se dozví něco málo o Edwardovi a setká se s jeho rodinou. Jak budou reagovat? Jaká se zachová Rosalie?

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 16. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 16. kapitola Vzala jsem pyžamo a oblékla si ho. Když jsem si nasazovala kalhoty, píchlo mě v podbřišku. Chytila jsem se za něj a tiše zasténala bolestí. Chtěla jsem se podívat, co se děje, ale než jsem stihla cokoliv udělat, zavrávorala jsem a padala k zemi. Zachytila jsem se umyvadla a snažila se tak zmírnit pád, ale vše kolem mě zmizelo a já dopadla na zem. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 28. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 28. kapitola Bella, Jacob a jejich malý syn se setkají se zbytkem rodiny. Jak budou vlci ragovat na návrat ztracených milenců? Bella se setká s Paulem a Coleen. Jak zareaguje? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 3. kapitola

With or without you - 3. kapitola Jak bude pokračovat milostný příběh Belly a Edwarda? Mladý zoufalý upír se stal milující bytostí. Bude jejich láska věčná?

 

Lásko, jsem vlkodlak - 27. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 27. kapitola Jak dopadne Paul? Přežije, nebo navždy opustí tu, do které se otiskl? Syn Belly a Jacoba už je na světě a ti dva se rozhodnou vrátit do Forks. Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 15. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 15. kapitola Jak Carlie přijme fakt, že pod srdcem nenosí Jacobovo dítě? Oba se musí vypořádat s tím, že budou pořád jen dva. Nebo ne? Vaše IsabelMasen.

 

With or without you - 2. kapitola

With or without you - 2. kapitola Přináším vám druhou kapitolu své nové povídky. Edward poznal Bellu a je jí okouzlen. Jak bude pokračovat jejich milostný příběh?

Dokončeno

With or without you - 1. kapitola

With or without you - 1. kapitola Milostný příběh Belly a Edwarda trochu jinak. Dva mladí lidé se zamilují a budou čelit nástrahám, které jim život připravil. Rodina, upíří podstata ani vlci jim nezabrání v tom, aby byli spolu. Co když jejich společný život zničí něco mnohem obyčejnějšího?

 

Lásko, jsem vlkodlak - 26. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 26. kapitola Bella přijala Jacobovu nabídku a odjela. Jak dopadne Paulův životní příběh? Přežije, nebo navždy opustí svět, na kterém našel svoji druhou polovičku? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 14. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 14. kapitola Je Carlie těhotná nebo ne? Jak se s tím vypořádá Jacob? Přijme následky, nebo zbaběle uteče? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 13. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 13. kapitola Po společné noci Carlie a Jacoba se něco stane. Jak oba přijmou fakt, že jejich noc se stala tou, na kterou nikdy nezapomenou? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 25. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 25. kapitola Jak se Bella nakonec rozhodne? Pro Paula, nebo pro Jacoba? Co se stane, až padne její rozhodnutí? Budou oběti? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 12. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 12. kapitolaVšichni se vrátili domů, šťastní a v pořádku. Rosalie dá své dceři dárek, který udělá radost nejen jí, ale i Jacobovi. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 24. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 24. kapitolaBella se konečně dozví, kdo je otcem jejího dítěte. Rozhodne se pro něj, nebo pro druhého muže svého života? Přeji hezké čtení, IsabelMasen.

 

Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat - 2. část

Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat - 2. částČetla jsem si komentáře k mé povídce a rozhodla jsem se napsat pokračování. Jak dopadne Bella a Edward? Budou spolu, nebo se Bella stáhne do sebe a dál bude trpět? Moc děkuji za krásné komentáře, vážně mě moc potěšily. Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 11. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 11. kapitolaEmmett je mrtvý. Je to pravda, nebo šlo jen o nedorozumění? Jak to vše vezme Rosalie? Mám je všechny moc ráda na to, abych jim přivodila takové trápení... Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 23. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 23. kapitolaBella je mladá, zamilovaná a zbouchnutá. Kdo je otcem toho malého stvoření, které nosí pod srdcem? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 10. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 10. kapitolaStydím se. Moc se stydím za to, co se v této kapitolce stane... Zbytek rodiny odjede do Volterry a pokusí se zachránit své sourozence. Jak vše dopadne? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 22. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 22. kapitola Láska Belly a Paula je něco, na co oba dlouho čekali. Jak Charlie přijme fakt, že jeho dcera už není s mužem, kterého si tak oblíbil? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 21. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Lásko, jsem vlkodlak - 21. kapitola Bella se rozhodla pro Paula. Jak to vezme Jacob? Bude rvačka, nebo konečně pochopí, co vlastně udělal? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 9. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 9. kapitolaJak Jacob vysvětlí, že Carlie znovu oslovil Renesmé? Co se stane, když si Jacob přečte její deník? Touha, spálený koláč a zklamání... Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 8. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 8. kapitolaBella, Edward a zbytek rodiny se rozlodli, že zachrání své sourozence. Odkryjeme část jejich života ve Volteře a Jacob se znovu prořekne. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 20. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 20. kapitolaPro koho se Bella nakonec rozhodne? Daruje své srdce Jacobovi, nebo Paulovi? Vaše IsabelMasen.

 

Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat

Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělatBella je dospívající dívka, která řeší stejné problémy, jako mnoho z nás. Je sama, oplácaná a tvář jí zdobí pupínky. Edward je chlapec, do kterého se zamilovala během cest autobusem. Odhodlá se a osloví toho neznámého krasavce?

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 7. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 7. kapitolaRosalie přichází na to, jak těžký je život ve Volteře. Zbytek rodiny se rozhodne, že je zachrání, ale Carlie o ničem neví. Jak bude reagovat, až zjistí, že jsou její rodiče pryč? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 19. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 19. kapitolaCo se stalo s Jacobem? Bude vlkem, nebo ne? Jak to vezme Bella? V této kapitolce se vrátí Paul, jak dopadne jejich setkání? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 6. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 6. kapitolaBella a Edward se vrací domů. Jak je rodina přijme? A co Carlie? Dozví se konečně, co jsou vlastně zač? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 18. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 18. kapitolaJacob se pomalu uzdravuje a Bella je konečně šťastná. Jenže co když už Jacob není takový, jako před tím? Vaše IsabelMasen.

 

Muž s úsměvem na tváři

Muž s úsměvem na tvářiČetla jsem si vaše komentáře k povídce Žena s úsměvem na tváři a rozhodla se, že napíšu volné pokračování. Jaký rok měl Edward a viděl ještě někdy Bellu? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 5. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 5. kapitolaRosalie se rozhodla, že Carlie řekne pravdu, ale její dcera ji překvapí. Jak se její adoptivní rodiče rozhodnou, když se dozví, co je s Bellou a Edwardem? Jak to všechno dopadne? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 17. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 17. kapitolaCo se Jacobovi stalo? Bude v pořádku, nebo Bellu navždy opustí? Vaše IsabelMasen.

 

Žena s úsměvem na tváři

Žena s úsměvem na tvářiJe Silvestr a každý se ohlédne za rokem, který za pár okamžiků skončí. Bella je mladá, smutná žena. Během jednoho roku si prožila několik neštěstí, která ji hluboce zasáhla. Jak do našeho příběhu zasáhne tajemný Edward? Přeji všem Šťastný Nový rok a mnoho úspěchů v magickém roce 2012. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 16. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 16. kapitolaJak si povede Bella se svou nešikovností na ledě a sněhu? Jacob jí pomůže, ale něco ho donutí ji opustit. Co se stane? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 4. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 4. kapitolaAlice ve své vizi uvidí Bellu. Jak na to zareagují ostatní? Carlie uteče, když jí nikdo neřekne, o kom je vlastně řeč. Co se jí v lese stane? Kdo ji zachrání? Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 3. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 3. kapitolaKdo je upír, který se objevil na pláži? Zklamu všechny, co doufali, že to byl Edward. On i Bella se na scéně objeví později a v úplně jiné situaci. Co Jacob a Carlie? Jak bude pokračovat jejich vztah? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 15. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 15. kapitola Tak, a jsou tu Vánoce. Bella a Jacob jsou spolu a prožijí šťastné Vánoce, ale nic netrvá věčně. Každá pohádka jednou končí, i ta jejich. Slibuji, že Bella bude neskonale šťastná, ale otázkou je s kým... Všem přeju hezké Vánoce a hodně dárků. Vaše IsabelMasen.

 

O Vánocích se plní i ta nejtajnější přání

Nedoporučujeme číst do 15 let.

O Vánocích se plní i ta nejtajnější přáníVánoce jsou svátky klidu, míru a lásky. Plní se tajné sny a přání, která máme uložena hluboko v srdci. Belle se jedno takové přání splní. Nebo snad dostane ještě něco víc? Všem přeju hezké Vánoce, Vaše IsabelMasen.

 

Zima

Zima Zima, jak se jmenuje moje povídka, je volné pokračování Podzimu. Bella a Edward jsou spolu, konečně šťastní a spokojení. Prožijí veselé Vánoce, nebo se něco zkazí? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 14. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 14. kapitola Bella se uzdravuje a Jacob má pro ni překvapení. Několik kapitolek bude bez Paula, ale slibuji vám, že si ho ještě užijete. Vaše IsabelMasen.

 

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 2. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 2. kapitolaRosalie a Jacob se snaží o to, aby byla Carlie spokojená a šťastná. Jenže nic není takové, jak se zdá. Kdo se přeřekne a vysloví jméno, které nikdo neměl znovu slyšet? Jak bude reagovat Carlie? Dokonalá idylka rychle skončí a začnou problémy, které každého oslabí a znemožní mu normálně žít. Vaše IsabelMasen.

Dokončeno

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 1. kapitola

Carlie? Ne, jmenuji se Renesmé - 1. kapitolaBella a Edward byli šťastní a spokojení. Měli malou Nessie a celá rodina byla spokojená. Jenže jenoho dne oba zmizí a o malou holčičku se musí postarat někdo jiný. Rosalie vždy toužila být matkou, ale nikdy jí to nebylo souzeno. Co udělá, když ji malou svěří? Bude šťastná, nebo ji bude sžírat jiný pocit? A co Jacob? Jak ten zasáhne do jejího života? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - Epilog

Všechno bude dobré - EpilogTak a je tu Epilog. Jak dopadne svatba a jejich společný život? Manželství, děti, rodina... Jsem vážně ráda, že jste si přečetli moji povídku a věnovali mi hezké komentáře. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 13. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 13. kapitolaCo se Belle stane? A co Paul? Jak se zachová, až zjistí, co vlastně provedl? Jacob se rozhodne, že s Bellou odejdou... Paul odjede, ale dokonalá idylka Belly a Jacoba jednou skončí, takže se s ním ještě setkáme. Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 9. kapitola

Všechno bude dobré - 9. kapitolaLilly a Alex jsou spolu. Volturiovi jsou zničeni, ale upíři potřebují vládce. Kdo nakonec převezme žezlo po tyranech a nepřátelých? Jak nakonec dopadne společný život Lilly a Alexe? Po této kapitolce následuje epilog. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 12. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 12. kapitolaMinule jsme byli svědky jejich šťastného shledání. Oba jsou spokojení, ale co jejich dokonalé štěstí zkazí? Nebyla by to Bella, aby něco nevyvedla... Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 8. kapitola

Všechno bude dobré - 8. kapitolaJak bude probíhat bitva? Zemře někdo, nebo se stane něco, co všechny zachrání? Co Alex a Lilly, jak budou prožívat své setkání? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 11. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Lásko, jsem vlkodlak - 11. kapitolaJacob a Bella jsou konečně spolu. Minule jsme jejich usmíření prožívali z Bellina pohledu, tak jsem se rozhodla, že ho napíšu i z pohledu Jacoba. Jaké jsou jeho pocity, když v náruči svírá tu, o kterou málem přišel? Vaše IsabelMasen.

 

Podzim

PodzimBella je po smrti své matky zoufalá a nešťastná. Stala se z ní troska, se kterou se nikdo nebaví. Co když jednoho dne navštíví park v Port Angeles a narazí tam na neznámého, stejně zoufalého, chlapce? Budou na sebe jen hledět, nebo si navzájem pomohou? Jak dopadne příběh zasazený do podzimu, období depresí a smutku? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 7. kapitola

Všechno bude dobré - 7. kapitolaLilly unesli, ale Volturiovi to nebyli. Splní se nakonec to, co si její únosci přáli? Alex a Lilly se setkají, ale nebude to šťastné setkání. Když ho uvidí, bude stát na druhé straně barikády a hned v první linii. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 10. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 10. kapitolaTak a je tu další kapitolka. Jak to dopadne s Annou? Bude žít, nebo všechno bylo zbytečné? Paul se svěřil Jacobovi s tím, že miluje Bellu. Poperou se, nebo je Jacob tak zoufalý, že ho nechá být? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 6. kapitola

Všechno bude dobré - 6. kapitolaLilly chce zachránit Alexe, ale její rodina nesouhlasí. Když se vrací do svého bytu, někdo ji praští do hlavy a unese ji. Jsou to Volturiovi, nebo je snad ještě někdo jiný, kdo touží po Lilly? Vaše IsabelMasen

 

Lásko, jsem vlkodlak - 9. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 9. kapitolaV této kapitolce se dozvíte, jestli Paul Belle pomohl nebo ne. Malá Anna je na tom opravdu špatně, takže jedině jeho krev ji může zachránit. Po jeho rozhodnutí uteče do lesa a narazí na Jacoba. Přizná svoje city k Belle. Jak bude Jacob reagovat? Vaše IsabelMasen

 

Všechno bude dobré - 5. kapitola

Všechno bude dobré - 5. kapitolaCo se Alex dozvěděl od gardistky Karin? Když Aro bude chtít slyšet jeho myšlenky, nepovede se mu to. Proč? Volturiovi mu dají lekci a vyhrožují mu. Lilly se dozví o tom, že je Alex ve Volteře. Jak zareaguje? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 8. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 8. kapitolaBella je u Cullenů a zjišťuje, že se malé Anně dá pomoci. Až zjistí, co jí může zachránit, bude překvapená. Ví, že když opustila svou rodinu a Jacoba, musí malou zachránit, jinak by všechno bylo zbytečné. Jenže kdo nakonec poloupířímu díťěti pomůže? Co když Jacob není jediný, kdo Bellu miluje? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 4. kapitola

Všechno bude dobré - 4. kapitolaLilly se jede podívat na svůj nový byt. Cestou se jí stane něco opravdu divného. Alex našel ve Volteře dva upíry, kteří ho vyslechli a pomohli mu. Kdo je Karin a jak mu pomůže? Alice bude mít vizi, která vše změní... Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 7. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 7. kapitolaBella se rozhodla, že když vlci napadnou Cullenovi, přidá se na jejich stranu. Jak to vezme Jacob? Bella se setká s raněnou a celou rodinou upírů. Jak tohle všechno dopadne? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 3. kapitola

Všechno bude dobré - 3. kapitolaAlex vyzkouší svůj dar a všichni budou překvapeni. Dojde na krmení, ale Alex odmítne zabít nevinného člověka. Lilly se pořád trápí, ale nápad jejího strýce Edwarda se jí velice zalíbí. O co půjde? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 6. kapitola

Nedoporučujeme číst do 18 let.

Lásko, jsem vlkodlak - 6. kapitolaSpolečná noc a zaspání. Když Bella přijede do školy, čekají ji hned dva šoky. Alice Cullenová se na ni ptala a během přestávky za ní přijde Jasper Cullen. Co bude chtít a jak se Bella zachová? Vaše IsabelMasen.

 

Všechno bude dobré - 2. kapitola

Všechno bude dobré - 2. kapitolaAlexe unesli Volturiovi a přeměnili ho na upíra. Jak to vezme? Bude mít nějaký dar, nebo bude jen další obyčejný upír? A co Lilly? Jak bere ztrátu přítele a těhotenství? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 5. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 5. kapitolaPřeměna Jacoba z pohledu Belly. Jak se cítila, když viděla svého přítele jako vlka? Miluje ho, ale bude šťastná? Nebyl by to Jacob, kdyby něco nevyvedl. Vaše IsabelMasen.

Dokončeno

Všechno bude dobré - 1. kapitola

Všechno bude dobré - 1. kapitolaLilly Isabella Cullenová je bilogická dcera Emmetta a Rosalie. Když se ti dva poznali, byla Rose člověk a z jejich lásky se zrodila malá Lilly. Jejich roztomilá malá holčička vyrostla a našla si přítele, který se jmenuje Alex. Ale co když jednoho dne zmizí a obrátí život mladé Lily vzhůru nohama? Zůstane sama, nebo jí Alex něco zanechal? Co s tím vším mají společného Volturiovi? Přeji hezké čtení, vaše IsabelMasen.

 

Emmett a já

Emmett a jáBella a Emmett chodí do stejné školy, ale nebaví se spolu. Bella je do něj zamilovaná, ale on se v její přítomnosti chová divně. Emmett je na škole známý jako lamač dívčích srdcí a sukničkář. Co když se ale zamiluje? Bude to Bella, nebo nějaká jiná spolužačka? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já - Epilog

Vlkodlak a já - EpilogTak a je tu epilog. Jak to všechno dopadne? Budou Bella s Edwardem už konečně šťastní, nebo se zase něco pokazí? Děkuju za komentáře a za to, že jste si moji povídku přečetli. Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 4. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 4. kapitolaJak bude Jacob reagovat, až uvidí Bellu? Jen pro pořádek, Jacob ještě není vlk a do Belly se neotiskl. To se má ale brzy změnit. Bude Bella schopná přejít zjištění, že její drahý je vlkodlak? Vaše IsabelMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 3. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 3. kapitolaJak dopadne tato trapná situace? Bude Charlie zuřit, nebo nechá Jacoba být a bude klidný? Bella udělá jedno špatné rozhodnutí a tvrdě za to zaplatí. Vaše IsabelMasen.

 

Dokonalá žena

Dokonalá ženaBylo mi líto Edwarda, a proto jsem se rozhodla, že udělám i jeho šťastným. Bella a Emmett se vezmou a Edward to nese velmi těžce. Rád by byl na místě ženicha. Co když se na svatbě objeví žena, která touží být na místě nevěsty? Spojí se tito dva zhrzení milenci a budou konečně šťastní? A co Bella a Emmett? Zůstanou sami, nebo se jejich rodina rozroste o nové členy? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já - 10. kapitola

Vlkodlak a já - 10. kapitolaRodina Cullenových se stěhuje. Nový dům pokřtí svatbou a plány do budoucnosti. Bella a Edward jsou velice šťastní a plánují další potomky. Trápili se už dost, a proto po této kapitolce následuje šťastný Epilog. Vaše IsbalMasen.

 

Lásko, jsem vlkodlak - 2. kapitola

Lásko, jsem vlkodlak - 2. kapitolaNachytá Charlie svou dceru a Jacoba při intimní chvilce, nebo se stihnou obléknout a uklidnit? Kdo se vrátí a udělá Belle radost? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já - 9. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Vlkodlak a já - 9. kapitolaEdward, Bella, malá Rose a Aliciny plány na svatbu. Milenci, kteří se musí starat o svou malou dcerku na sebe vůbec nemají čas a oba to trápí. Jednoho dne ale jejich plány vyjdou. Co pokazí jejich chvilku štěstí? Vaše IsabelMasen.

Dokončeno

Lásko, jsem vlkodlak - 1. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Lásko, jsem vlkodlak - 1. kapitolaNikdy nebyl žádný Edward. Rodina Cullenových žije ve Forks, ale Edward žije jinde se svou ženou. Jacob je zamilovaný do Belly a Bella k němu chová stejné city. Romantický příběh o nekonečné lásce bude prosycený krví, bude mít několik nástrah a problémů, ale láska je mocná čarodějka. Příběh o dvou lidech, kteří zažijí smrt, boj, hádky, ale i lásku, rodičovství a přátelství. Dvě hlavní postavy mají šťastnou budoucnost, ale co když se, díky jedné události, všechno změní? Vaše IsabelMasen.

 

Dokonalý muž

Dokonalý mužBelle se každou noc zdá o dokonalém muži. Co když ho jednou potká? Budou spolu, nebo ho Bella nechá jít kvůli někomu jinému? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já - 8. kapitola

Vlkodlak a já - 8. kapitolaMinulá kapitolka končila kolapsem Belly. Jak to dopadne? Přežije Bella? Co když se jejich rodina rozroste o nového člena? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já - 7. kapitola

Vlkodlak a já - 7. kapitolaJak vše dopadne? Zemře Sam, nebo ho Bella nakonec zachrání? A za jakou cenu? Jak jste se dozvěděli, Bella je těhotná, ale co když vše nebude tak dokonalé, jak si myslela? Vaše IsabelMasen.

 

Vlkodlak a já 6. kapitola

Vlkodlak a já 6. kapitolaBella se setká se svými rodiči. Co se dozví? Koho uvidí? Dostane úkol, který musí splnit. Co když ale nebojuje sama, ale musí chránit i někoho jiného? Vaše IsabelMasen

 

Vlkodlak a já 5. kapitola

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Vlkodlak a já 5. kapitolaBella se vrací z nemocnice. Zůstanou Cullenovi, nebo odjedou? A co Edward? Uvidí ještě někdy Bellu? Vaše IsabelMasen.

 

Šťastná

ŠťastnáEdward nikdy neodešel, ale začalo to mezi ním a Bellou docela skřípat. Bella se rozhodla, že na pár měsíců odjede, aby si ujasili, co vlastně chtějí. Jenže co když jeden z nich potká někoho, na kom mu bude záležet víc? Jak dopadne jejich vztah? Půjdou každý svou cestou, nebo se nakonec přece jen vezmou? Vaše IsabelMasen

 

Vlkodlak a já 4. kapitola

Vlkodlak a já 4. kapitolaCesta do nemocnice, probuzení Belly, setkání s Edwardem a pobyt v nemocnici. Copak udělají Emily a Sam, když Bella jedné noci bude mluvit ze spaní? Co se dozví a jak se zachovají? Vaše IsabelMasen

 

Vlkodlak a já 3. kapitola

Vlkodlak a já 3. kapitolaBella se dozví o své minulosti. Jak zareaguje? A co Edward? Okouzlí ji, nebo ji naopak vyděsí? Vaše IsabelMasen

 

Vlkodlak a já 2. kapitola

Vlkodlak a já 2. kapitolaJak bude Bella reagovat na zjištění, že její rodiče a přátelé jsou vlkodlaci? Jak se zachová, až zjistí, kdo je Edward Cullen? Vaše IsabelMasen

Dokončeno

Vlkodlak a já 1. kapitola

Vlkodlak a já 1. kapitolaKdyž byla Bella malá, unesl ji upír. Když se chystal, že malou a bezbranou Bellu zabije, zachránil ji vlkodlak. Vystrašenou a pomlácenou Bellu přivedl do La Push a tam se jí ujali Sam a Emily. Co se stane, když se Bella setká s Edwardem Cullenem a jeho rodinou? Dá Bella přednost rodině, nebo lásce? Vaše IsabelMasen.

 

Láska si nevybírá

Láska si nevybírá Molyina matka zemřela, a tak se mladá poloupírka vydává najít svého otce. Když se tak stane, všichni jsou velice překvapeni, ale přijmou ji do rodiny téměř okamžitě. Co se ale stane, když jednoho dne vejde do kuchyně a zamiluje se? A co řekne rodina na to, do koho se zamilovala? Vaše IsabelMasen

 

Jednou to přijít muselo

Jednou to přijít museloŽádná Itálie se nekonala a Edward se nakonec po pár letech vzpamatoval a začal žít. Bella už také není tou chodící mrtvolou, kterou byla po jeho odchodu. Jednou to ale přijít muselo a Edward s Bellou se setkají. Vaše IsabelMasen.

 

Nejkrásnější pohádka

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Nejkrásnější pohádkaVšední život Edwarda a Belly. Chtěla jsem se vžít do kůže Belly, a prožít s tímhle dokonalým upírem alespoň pár vět. Doufám, že se vám povídka bude líbit. Vaše IsabelMasen. :)



Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!