Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Věř na lásku - 32. kapitola

Adioma


Věř na lásku - 32. kapitola „Neboj, budu tam s tebou,“ slíbil mi a já si všimla sestry, která nás pozorovala. Rozpačitě se na nás usmála a já pustila svého snoubence. Sestra mě vzala na pokoj, píchla mi injekci a oblékla mě do nemocniční košile. Potom mě vzala do nějaké malé místnosti a postarala se o všechno ostatní. Nevěděla jsem, co se mnou dělá, a bylo mi to jedno. Myslela jsem na to malé, které za chvilku přijde na svět. Představovala jsem si to jinak, ale už jsem se na drobka těšila. Ležela jsem na lůžku, hladila si bříško a hypnotizovala hodinovou ručičku. Nehýbala se dostatečně rychle. Už to byla půlhodina, co mi sestřička píchla injekci, a pořád nic. Když uběhla další půlhodina, otevřely se dveře a já ucítila ohromnou bolest v podbřišku. Všichni, které jsem znala, se nahrnuli k mému lůžku a začali se smát. Hlasitě a kašlavě. Radovali se z mojí bolesti.

Ležela jsem na lehátku, pozorovala nedokonalosti na bílém stropně nad mou hlavu. Sledovala jsem tu bílou plochu a snažila se uklidnit. Měla jsem strach. Nevím proč, ale měla jsem hrdlo stažené a skoro se nemohla nadechnout. Bylo to už pátý den po termínu porodu. Neměla jsem tušení, proč to miminku tak trvá. Podle všeho se chová jako normální lidské dítě a moc se mu u mě líbí. Také jsem si zamilovala ten pocit, když se pohybovalo a dávalo o sobě vědět, ale už jsem měla dost toho velkého břicha a toho, že mě skoro všude musel Edward nosit. Byla jsem slabá, sama skoro nechodila a bála se nohama dotknout země.

„To se mi nelíbí,“ povzdychl si najednou doktor a já se na něj vyděšeně podívala.

„Je něco v nepořádku?“ zeptala jsem se a sledovala obrazovku, na které jsem viděla své dítě. Vypadalo v pořádku.

„Už je tam dlouho. Všechny orgány a funkce jsou v normálu. Každá hodina, kterou tráví v děloze je zbytečná. Musíme vyvolat porod,“ rozhodl a já na něj pohlédla. Musel vidět můj výraz. Bála jsem se.

„Nebojte. Sestřička vám píchne injekci, pak vás převlékne a během hodiny se uvidíme na sále,“ snažil se o nenucený tón, ale moc se mu to nevedlo. Vyšla jsem z ordinace, podívala se na Edwarda, který stál u dveří, a věděla, že to slyšel. Povzbudivě se na mě usmál a objal mě.

„Neboj, budu tam s tebou,“ slíbil mi a já si všimla sestry, která nás pozorovala. Rozpačitě se na nás usmála a já pustila svého snoubence. Sestra mě vzala na pokoj, píchla mi injekci a oblékla mě do nemocniční košile. Potom mě vzala do nějaké malé místnosti a postarala se o všechno ostatní. Nevěděla jsem, co se mnou dělá, a bylo mi to jedno. Myslela jsem na to malé, které za chvilku přijde na svět. Představovala jsem si to jinak, ale už jsem se na drobka těšila.

Ležela jsem na lůžku, hladila si bříško a hypnotizovala hodinovou ručičku. Nehýbala se dostatečně rychle. Už to byla půlhodina, co mi sestřička píchla injekci, a pořád nic. Když uběhla další půlhodina, otevřely se dveře a já ucítila ohromnou bolest v podbřišku. Všichni, které jsem znala, se nahrnuli k mému lůžku a začali se smát. Hlasitě a kašlavě. Radovali se z mojí bolesti.

Otevřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Další sen. Další sen, který mě vyděsil. Přetočila jsem se na bok a pohladila si bříško. Zbývaly už jen dva týdny. Nechtěla jsem to přiznat sama sobě, ale hrozně jsem se porodu bála. Maminka se mě snažila uklidnit, ale nepomohlo to. Byla jsem podrážděná, naštvaná a nepříjemná. Všichni se ke mně chovali shovívavě, chápali můj stav, ale já bych se nejraději propadla do země. Hezky hluboko, kde by mě nikdo nenašel.

„Zase zlý sen?“ zeptal se Edward, který se objevil ve dveřích. Podívala jsem se na něj a kývla hlavou. Během okamžiku byl u mě a objímal mě. Plakala jsem mu do košile a sama nevěděla, proč se tak chovám.

„Ať už je to za mnou. Tohle je hrozný,“ postěžovala jsem si a podívala se na fotky miminka z ultrazvuku. Byly pověšené na zdi a já je spočítala. Bylo jich devět. Už chyběla jen ta poslední. Ta, na které bude naše miminko po narození. Edwardova dlaň sjela po mém boku na zadeček a já popotáhla nosem.

„Neboj se, za pár dní už tu bude s námi,“ slíbil mi a pevněji sevřel. Uvelebila jsem se v jeho náruči a zavřela oči. Prosím, ať se mi zase nezdá nějaký zlý sen.

Ráno jsem se probudila brzy. Edward byl v kuchyni, asi mi dělal snídani. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení. Přetočila jsem se na druhý bok a povzdychla si. Na noze jsem ucítila ledový dotek a cukla sebou.

„Dobré ráno, lásko,“ zašeptal a políbil mě na lýtko. Škubla jsem nohou a dostala se tak z dosahu jeho rtů. Nevěděla jsem, proč jsem to udělala. Podívala jsem se na Edwarda, ale ten se jen usmíval. Chápal, jak se asi cítím a raději mi nic nevyčítal.

„Volali tvoji rodiče. Jestli chceš, mohli bychom se za nimi stavit,“ navrhl a já se posadila. Rukama jsem objala polštář a podívala se ven. Pršelo, super.

„Klidně,“ souhlasila jsem a povzdychla si. Zvedla jsem se z postele, došla do koupelny a v zrcadle zkontrolovala své bříško. Ach jo, jako kdybych spolkla zeměkouli. Převlékla jsem se, učesala a vrátila se ke svému snoubenci. Ten mě jako vždy očekával s úsměvem na tváři a jídlem na podnose. Znechuceně jsem si měřila vaječnou omeletu a zavřela oči.

„Nechci jíst,“ vydechla jsem a zacpala si nos. Nemohla jsem ani cítit vůni jídla. Znovu se mi udělalo špatně. Talíř zmizel stejně rychle, jako se objevil a já došla k oknu. Otevřela jsem ho dokořán a nadechla se vlhkého studeného vzduchu.

„Pojeďme k našim hned. Už mě nebaví sedět doma,“ navrhla jsem a Edward se usmál. Vzal do ruky tašku, telefon a hodinky, které měl položené na stole. Já si oblékla mikinu, marně se jí snažila zapnout a málem se rozbrečela, když se mi to nepovedlo.

Když jsme dojeli k rodičům, cítila jsem se trochu lépe. Cítila jsem teplo domova, které jsem u nás začínala postrádat. Jako kdyby můj stav způsobil to, že jsem přestala mít ráda to, co jsem dříve milovala. Edwardovy doteky na mém bříšku se mi začínaly hnusit. Bála jsem se toho, že až mu dojde, jak moc tlustá a nechutná teď jsem, odejde a najde si nějakou upírku, která mu bude rovna. Každý večer jsem usínala s pocitem, že se možná ráno probudím sama. Sama a opuštěná.

„Bello, pojď mi sem pomoct,“ zavolala maminka z kuchyně a já se pracně zvedala z pohovky. Tatínek mi pomohl a já si všimla jeho pobaveného pohledu. Měla jsem sto chutí mu něco říct, ale raději jsem pevně sevřela čelist a šla za mámou.

„Co potřebuješ?“ zeptala jsem se jí, když jsem se usadila na židli. Otočila se ke mně, chytila mě za ruce a usmála se.

„Vím, jak ti je. Všimla jsem si toho, jak se chováš, jak se kontroluješ. Zlatíčko, za chvilku to budeš mít za sebou a všechno zase bude dobré,“ snažila se mě uklidnit, ale já jen zakroutila hlavou a zasmála se.

„Jsi jako Edward a Alice. Slibujete, že všechno bude v pořádku,“ zvýšila jsem hlas a zvedla se. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se zahnat vztek, který mě pomalu začal ovládat.

„Promiň,“ vydechla jsem a objala ji. Proboha, co se to se mnou děje?

„Taky jsem byla taková. Myslela jsem, že to nevydržím,“ přiznala a já se na ni usmála.

„Něco pro tebe mám,“ vydechla nadšeně a zpod linky vyndala velkou krabici. Protočila jsem oči a povzdychla si. Už toho koupili tolik, tak proč znovu utráceli? Maminka si všimla mého pohledu a mrkla na mě.

„Neutratila jsem ani cent,“ upozornila mě a já krabici otevřela. Okouzleně jsem vydechla a rukou se dotkla dečky, kterou jsem si pamatovala z dětství.

„Měla ji už tvoje babička. Možná, že si ji pamatuješ,“ zašeptala a já se na ni podívala. Její oči byly hluboké, tmavé a upřímné. Skoro jsem cítila tu lásku, s jakou mě pozorovala. Bylo na ní vidět dojetí a strach. Její jediná dcera má pár dní před porodem a chová se jako blázen. Všichni mě uklidňovali, že je to v pořádku, ale já toho měla dost. Ty jejich řeči mi moc nepomáhaly a už vůbec mě neuklidňovaly. Zvedla jsem se, objala ji a políbila na tvář.

„Mám tě strašně moc ráda,“ vydechla jsem a po tváři mi stekla slza. Rychle jsem ji setřela a zasmála se. Vrátily jsme se do pokoje a já uviděla Edwarda, jak se v košili předklání a něco předvádí mému otci. Vypadal u toho komicky, musela jsem se zasmát. On se však nenechal vyvést z míry a pokračoval dál. Smál se, něco vyprávěl a já věděla, že bude dokonalý otec. Ten nejlepší.

„Už bychom měli jet,“ řekl, když skončil a pohlédl na mě. Byla jsem unavená. Rozloučili jsme se, domluvili se na další návštěvu a odjížděli. Dlaní jsem si hladila bříško a dívala se z okýnka. K mé ruce se přidala ta Edwardova a já se usmála.

„Dostala jsem od mamky dečku. Měla jsem jí jako malá. Doufám, že pro ni doma najdeme místo,“ přemýšlela jsem nahlas a narážela tak na fakt, že toho máme opravdu moc. Přes všechny ty věci se v dětském pokojíčku ani nedostanu k oknu, abych vyvětrala.

„Neboj, nějaké místo najdeme,“ slíbil mi a usmál se. Byla jsem lapena v jeho pohledu a nebála se toho, že by naboural. On byl dokonalý. Ve všech směrech. Mohl vynalézt nový lék na rakovinu a přitom řídit auto. Natáhla jsem se k němu, pohladila ho po tváři a políbila na tvář. Když jsem se vracela na své místo, ucítila jsem lehký tlak. Podívala jsem se na své bříško a povzdychla si. Co zas provádíš, prcku? ptala jsem se v duchu a trochu se na sedačce zavrtěla. Když jsem dala nohy lehce od sebe, všimla jsem si mokré šmouhy na kožené sedačce. Sáhla jsem si do klína a ucítila vlhko.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Věř na lásku - 32. kapitola :

 1 2   Další »
15. mmonik
17.09.2012 [7:40]

mmonikÁ jdeme na porod Emoticon
Moc se těším na další!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.09.2012 [21:28]

mima19974Jéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééj Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.09.2012 [22:35]

kikuskaNo páni, takže v pohode deväť mesačné tehotenstvo. To sa moc teším. Emoticon Teraz už len, aby bola j pôrod v poriadku, no a samozrejme aj bábo. Emoticon Emoticon Emoticon

12. reneesmecarliecullen
15.09.2012 [21:35]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.09.2012 [21:29]

daslli141 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Basule
15.09.2012 [21:17]

Basule Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.09.2012 [20:52]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. ediandbellacullens
15.09.2012 [20:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Niki
15.09.2012 [17:57]

tak že by konečně??? Emoticon Emoticon Emoticon

6. martty555
15.09.2012 [17:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!