Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlkodlak a já - 9. kapitola

24.10.2011 (18:00) • IsabelMasen • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 3360×

Probudil mě pláč mé malé princezny. Převalila jsem se na posteli a podívala se k postýlce. Byla v sedu a plakala na celé kolo. Tvářičky měla celé červené a natahovala nosánkem. Vstala jsem z postele a přešla k postýlce. Vzala jsem Rose do náruče a pomalu se s ní pohupovala. Po pár minutách se dítě v mé náruči uklidnilo a já ji položila na postel. Natahovala ke mně ručičky a smála se u toho. Sklonila jsem k ní hlavu a nechala se od ní tahat za vlasy. Smála se, škubala a byla šťastná. Rozepnula jsem si vršek pyžama a malou si přitáhla k prsu. Ihned vyhledala mou bradavku a začala sát. Vlásky měla o několik centimetrů delší a řasy, které již po narození byly dlouhé a tmavé, se staly ještě delšími. Celkově se z mojí malé berušky stávala už jen beruška. Již několik týdnů mi levý prsteníček zdobil zásnubní prsten. Alice se rozhodla, že mi udělá tu nejkrásnější svatbu a já nadšeně souhlasila. Byla tu však jedna věc, která kazila můj dokonalý život. Lidé. Začali si všímat toho, že Cullenovi nakupují dětské oblečení a začaly se šířit drby. Museli jsme odjet. Již několik dní jsme urputně hledali dokonalé místo pro dokonalou rodinu, ale nic mě nezaujalo natolik, abych si řekla, tohle bude můj domov.

Když byla malá napapaná, oblékla jsem ji do dupaček, které jsme jí pořídili s Edwardem. Byly růžové a na bříšku byl malý medvídek. Vypadala v nich dokonale. Byla stará jen několik týdnů, ale už teď bylo jasné, že z ní bude krasavice. Pamatovala jsem si její obličej ze setkání s rodiči a bylo mi jasné, po kom tu krásu zdědí. Přešla jsem ke skříni a ze šuplíku vytáhla spodní prádlo a tepláky. Vše jsem si oblékla a nakonec jsem sáhla po Edwardově triku, které bylo hozené na židli. Nasála jsem jeho vůni a usmála se. Od doby, co mě požádal o ruku, se ode mě nehnul ani na krok. Jen když jsem usnula, odcházel. Prý hledal se svými rodiči nový domov. Už oblečená a umytá jsem vzala Rose do náruče a nesla ji dolů. Dávala jsem si pozor, abych neupadla. Byla jsem ještě víc nešikovná než před porodem a to byl můj hlavní problém. Včera v noci, když jsem se probudila a Edward tam nebyl, jsem měla možnost přemýšlet. Na louce byly tři děti, které byly mě i Edwardovi hrozně podobné. Dva chlapci. Až se narodí, nechám se přeměnit. Nedokázala bych opustit své blízké. Nedokázala bych žít vedle nesmrtelného Edwarda.

„Bello, už jsi vzhůru,“ řekl můj snoubenec a přešel ke mně. Políbil mě na rty a malou pohladil po hlavičce. Beruška se usmála a vydala ze sebe podivný zvuk. Jakoby chtěla něco říct, ale její pusinka jí to nedovolila. Podívala jsem se na ni a čekala, co se bude dít.

„Žmmmžuuu,“ zažvatlala a začala si hrát s mými vlasy. Byla jsem šťastná. Moje malá dcerka už se snažila mluvit a to jí bylo jen pár týdnů. Věděla jsem, že bude mít zrychlené dětství, ale zas tak rychle to nešlo. Podala jsem Rose do připravené Emmettovy náruče a zasmála se, když moje malá dcerka vypískla smíchem. Milovala svého strýčka a dávala to najevo. Viděla jsem v obličeji jeho manželky strašný smutek z toho, že ona nikdy nebude mít dítě, ale ihned nasadila masku spokojené tetičky a šla se věnovat dvěma dětem. Ano, dvěma. Když byl Emm s Rose, stal se z něj malý chlapec posedlý hraním a legráckami.

„Bello, nástup,“ zavolala na mě Alice a já si povzdechla. Připravovala mi svatbu a pořád po mně něco chtěla. Jednou to byla barva šatů pro družičky, pak kolika patrový dort chci a končilo to barvou stuh na židle. Byla jsem ráda, že mi zařizuje svatbu, ale neměla jsem čas na svého snoubence. Když jsem se vrátila do ložnice, byla jsem tak unavená, že jsem neměla sílu se s ním bavit. Jen jsem se na něj usmála, políbila ho a usnula. Mrzelo mě to, protože jsem na něj neměla čas. Od početí Rose jsme spolu nebyli. Vůbec.

Dostala jsem od Alice noční košilku, která víc ukazovala, než zakrývala. Dřív, než jsem si ji ale mohla obléknout, jsem usnula. Jenže tenhle večer bude jiný. Šla jsem za Alicí, a když jsem uviděla tu hromadu módních časopisů a obrázků svatebních šatů, měla jsem sto chutí zase odejít. Nemohla jsem jí to ale udělat. Byla pravda, že kromě šatů, místa, data a ženichova obleku už jsme měli zařízené všechno. Byli jsme spolu s Edwardem jen chvilku, ale věděla jsem, že nikdy nebudu chtít nikoho jiného.

„Tak Bello, posaď se. Přinesla jsem několik časopisů, aby sis mohla vybrat šaty,“ řekla mi nadšeně a podala mi pár zmiňovaných časopisů. Otevřela jsem první a ihned jsem věděla, že u toho strávím celý den. Bylo tam tolik šatů, závojů a různých doplňků. Po dvou hodinách nekonečného hledání jsem to vzdala. Obrázky, které se přede mnou objevily po otevření dalšího časopisu, už na mě byly moc. Shodila jsem ze sebe všechny prospekty a fotky a zvedla se. Spadla ze mě hromada papírů a já se rozhlédla kolem sebe. Zrak mi padl na fotku přede mnou. Byly na ní překrásně šaty, které jsem si okamžitě zamilovala. Byly bílé a skládaly se z korzetu a nadýchané sukně. Korzet byl bílý a prošívaný stříbrnými nitěmi. Malé korálky a bělostná krajka dělaly korzet neodolatelným. Sukně byla nadýchaná a nitě, které zdobily svrchní vrstvu, vypadaly jako pavučinka. Zvedla jsem fotku a vydechla. Ony jsou ty pravé.

„Alice, tyhle chci. V těchto se chci vdávat,“ řekla jsem a podívala se na ni. Vzala mi fotku z rukou a prohlédla si šaty. Zakývala hlavou a potvrdila mi, že je sežene.

„Alice? Můžu už jít? S Edwardem jsme spolu dlouho nebyli,“ řekla jsem nevinně a podívala se na ni. Zasmála se a pokynula ke dveřím, abych odešla. Vyběhla jsem z pokoje a narazila na Esmé. V rukou držela malou Rose a šišlala na ni. Ta se smála a plácala babičku po tvářích.

„Miláčku, nebij babičku. Buď tady hodná, já se jdu věnovat tatínkovi,“ řekla jsem, políbila malou na čelíčko a mrkla na Esmé. Schody do patra jsem brala po dvou a rychle jsem běžela ke dveřím. Rozrazila jsem je a sáhla do šuplíku, který se nacházel u dveří. Vyndala jsem košilku a šla do koupelny. Sundala jsem ze sebe všechno oblečení a vlezla si do sprchy. Pustila jsem na sebe teplou vodu a užívala si ten dokonalý pocit uvolnění. Když jsem se osušila, oblékla jsem si košilku a učesala se. Navoněla jsem se a usmála se na sebe do zrcadla. Otevřela jsem dveře a uviděla ho. Stál před postelí a rozepínal si knoflíčky na košili. Byl ke mně zády a já si mohla prohlédnout jeho svalnatá záda. Rozepnul si kalhoty a shodil je na zem. Otočil se ke mně a vzrušeně si mě prohlížel. Jeho oči zčernaly a ihned si mě k sobě přitáhl. Políbil mě, pohladil mě po zádech a zavzdychal.

„Bello, tak moc si mi chyběla,“ zapředl a košilku mi roztrhl. Byl nedočkavý stejně jako já. Byla jsem tak vzrušená. Sjela jsem rukou po jeho dokonalém břiše a po té zajela do jeho trenek. Pohladila jsem tu věc, která mě dokázala tak dokonale uspokojit, a usmála se, když jsem uslyšela jeho vzdychnutí. Pohyb jsem zopakovala a užívala si jeho hlasitých stenů. Rychle mě shodil na postel a trenky si sundal. Měla jsem možnost prohlédnout si ho v celé kráse. Jela jsem pohledem od jeho vlasů, přes oči, dokonalé břicho, jeho velké mužství až k jeho vypracovaným nohám. Když jsem se mu podívala do očí, zjistila jsem, že si mě také prohlíží. Sklonil se ke mně a vášnivě mě políbil. Ruka, která mě hladila po krku, sjela níž a věnovala se mým prsům. Po narození Rose se mi zvětšila nejméně o jedno číslo a podle jeho hlasitého vzdechu jsem poznala, že nejsem jediná, kdo je za to rád. Hrál si s mými bradavkami a já se pod ním třásla. Sjel rukou po mém břiše až k místu, které bylo několik týdnů zanedbáváno. Pohladil mě a jedním prstem do mě vniknul. Zasténala jsem a šeptala mu do ucha, aby nepřestával. Prst ve mně se začal pohybovat a já po pár okamžicích prožila svůj první orgasmus za tento večer. Věděla jsem, že nebude jen jeden, protože Edwardova chlouba se tyčila do výšky tak moc, až jsem měla strach, že si něco udělá. Vyndal ze mě svůj prst, olízl si ho a zamilovaně si mě prohlížel. Ještě víc jsem roztáhla nohy a nechala ho, aby si na mě přilehl. Bez jediného slova do mě pomalu vnikl a já ucítila ten dokonalý pocit naplnění. Zažila jsem ho jen jednou, ale bylo to tak dokonalé, že jsem po něm prahla každý den. Zavzdychala jsem a natiskla se na Edwarda ještě víc.

„Bello, tak moc tě miluji,“ řekl rozechvělým, vzrušeným hlasem a políbil mě na krk.

„Taky tě miluji,“ zašeptala jsem a usmála se na něj. Úsměv mi oplatil a začal se ve mně pomalu pohybovat. Sténala jsem, křičela jeho jméno a pobízela ho k větší rychlosti. Líbala jsem ho na krk, ramena, prsa a na rty. Jestli jsem byla já na pokraji vyvrcholení, on už se vznášel v sedmém nebi. Jeho oči byly přivřené, pohyby se staly ještě rychlejšími a hlubšími a jeho steny naplňovaly celou místnost. Z jeho úst se vydralo zavrčení mého jména následované ještě hlubším přírazem. To bylo odjištění pro mě. Nahlas jsem zasténala a kousla Edwarda do krku, abych ztišila své projevy vyvrcholení. Můj snoubenec se svalil vedle mě a propletl si se mnou prsty. Otočila jsem k němu hlavu a políbila ho na spánek. Měl zavřené oči, tvář mu zdobil šťastný úsměv a jeho prsty hladily ty moje.

„Už mám vybrané šaty,“ řekla jsem mu, když se mi zklidnil tep a našla jsem svůj ztracený dech. Otočil ke mně hlavu a podíval se na mě.

„Už mám oblek,“ řekl vesele a já se zasmála.

„Stačí už jen místo a datum a můžeme se vzít,“ řekl šťastně a přitáhl si mě k sobě. Položila jsem si hlavu na jeho hrudník a marně se snažila cítit jeho srdce. Nebilo, ale bylo schopné milovat.

„Chci svatbu v zimě. Všude kolem sníh, vločky padají na vaší krásnou zahradu a já mezi nimi kráčím k muži, který si získal mé srdce. Malá Rose má na sobě bílé šatičky a spokojeně se usmívá. Ty v černém obleku stojíš u oltáře a čekáš na ženu, která si získala tvé srdce,“ snila jsem se zavřenýma očima a vnímala jeho ledovou ruku na svém hrudníku. Otevřela jsem oči a setkala se s jeho dojatým pohledem.

„To bude dokonalé,“ řekl a políbil mě. Chtěla jsem ještě něco dodat, ale z obýváku se ozval křik a já se rychle zvedla na posteli. Ze země jsem vzala župan a oblékla se do něj. Edward si rychle navlékl kalhoty a již oblečení jsme pospíchali zjistit, co se stalo. Vběhla jsem do pokoje a nemohla věřit svým očím. Emm seděl na zemi a kolem něj se rozprostírala červená bublina. Na zemi ležela váza, která se po pádu rozbila. Podívala jsem se na Rosalii, které patřil ten výkřik.

„Co se tu stalo?“ ptala jsem se a podívala jsem se na Emmetta.

„Hrál jsem si s malou a řekl něco ve smyslu, že je mnohem krásnější než moje žena, ale ať jí to neříká. Rosalie se zasmála a hodila po mně vázu. Než jsem stihl cokoliv udělat, objevila se kolem mě ta bublina. Rose asi měla strach, aby se mi nic nestalo, a proto mě ta bublina ochránila. Páni, ty si ale šikovná prcku,“ řekl Rose její strýček a malá se usmála. Přešla jsem k ní a vzala si ji do náruče. Smála se na mě a její hnědá očka trochu ztmavla. Přesně jako mně, když jsem chránila mou rodinu a rodiče.

„Rose, ty si ale šikovná,“ pochválila jsem ji a věnovala jí pusu na čelíčko. Podala jsem ji Emmovi a ruku v ruce jsem odcházela s Edwardem do našeho pokoje.

„Mamíííí,“ zažvatlala moje dcerka a já se otočila. Držela se pohovky a stála. Nožičky se jí trošku klepaly, ale jinak stála pěkně. Překvapeně jsem na ni hleděla a po tváři mi stekla slza. Moje malá holčička mi poprvé řekla mami. Podívala jsem se na svého snoubence a šťastně ho objala kolem pasu. Byli jsme nadpřirozená, ale šťastná rodina. Dokonalou chvíli zkazil Jasper, který vběhl do pokoje s papírem v ruce a usmíval se.

„Tak rodino, máme nový domov,“ řekl a podal nám papír, který držel v ruce.

Autor: IsabelMasen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vlkodlak a já - 9. kapitola: