Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lásko, jsem vlkodlak - 4. kapitola


Lásko, jsem vlkodlak - 4. kapitolaJak bude Jacob reagovat, až uvidí Bellu? Jen pro pořádek, Jacob ještě není vlk a do Belly se neotiskl. To se má ale brzy změnit. Bude Bella schopná přejít zjištění, že její drahý je vlkodlak? Vaše IsabelMasen.

Jacob

Probudil jsem se a s úsměvem na tváři se má ruka přemístila na druhou stranu postele. Studené prostěradlo a rozházená deka. Otevřel jsme oči a rozhlédl se po pokoji. Všude byl relativní pořádek a klid. Zvedl jsem se, navlékl na sebe kalhoty a šel se podívat do kuchyně. Když jsem míjel nohy postele, tak jsem si všiml podprsenky mé přítelkyně. Před očima se mi objevila včerejší noc. Jestli jsem se s ní někdy cítil dokonale, tak se to nedalo porovnat s tím pocitem, který jsem prožil včera. Tolik lásky a uspokojení jsem ještě nikdy nezažil. Vešel jsem do kuchyně, ale ani tam jsem Bellu neviděl. Začal jsem panikařit. Co když se jí něco stalo? Co když se ztratila? Rychle jsem běžel do pokoje, oblékl se a v rychlosti si nazul boty.

Zrovna jsem vybíhal z domu, když jsem je uviděl. Místní gang. Sam, Jared, Paul a můj otec a Emily. Co tam dělal táta? Když přišli trochu blíž, poznal jsem, že Sam něco nese v rukou. Moji Bellu. Vyděšeně jsem k němu přiběhl a vyrval mu ji z náruče. Moje láska byla celá bílá a lehce se třásla. Čím víc mnou prostupoval vztek a strach o ni, třásla se víc a víc. Po chvíli jsem si uvědomil, že se netřese ona, ale já. Položil jsem ji oparně na zem a rozhlédl se kolem sebe. Sam něco říkal Paulovi, ale já je nevnímal. Prostupovala mnou ohromná bolest, která mě lechtala na zádech. Zvrátil jsem hlavu dozadu a bolestně zakřičel. Vyskočil jsem několik metrů do vzduchu a na zem jsem nedopadl jako Jake, ale jako vlk. Stál jsem na čtyřech a vyděšeně pozoroval ostatní, jak se na mě překvapeně dívají. Nevěděl jsem, co se to stalo, ale po chvíli mě něco tichého a vyděšeného oslovilo. Otočil jsem hlavu a spatřil mou Bellu, jak si drží ruce kolem trupu a couvá přede mnou. Chtěl jsem ji něco povědět, ale z mé pusy se ozvalo jen tiché vrčení a mručení. Otočila se a rychle utíkala do domu. Chtěl jsem jít za ní, ale někdo mě držel. Rozzuřeně jsem se otočil a uviděl Emily, jak mě drží za nohu. Chtěl jsem se jí vyškubnout, ale její jizva na obličeji mi to nedovolila. Nechtěl jsem jí ublížit ještě víc.

„Jacobe, teď mě poslouchej. Běž do lesa a zastav se u toho velkého smrku. Musíme si promluvit,“ řekl mi Sam a ukázal na les. Zoufale jsem se podíval k domu, ale Bellu jsem nikde neviděl.

Jestli se jí něco stane, zabiju je, pomyslel jsem si a tiše zavrčel.

Nic jí není, je jen trochu vyděšená, slyšel jsem někoho ve své hlavě. Rozhlédl jsem se kolem sebe a uviděl dva vlky, jak kolem mě chodí a snaží se mě dostat do lesa.

Jak je možné, že vás slyším? Nechci být vlk, chci normální život se svou dívkou, mluvil jsem na ně myšlenkami, i když jsem si připadal jako naprostý blázen. Ti dva se na sebe podívali a propukli v kašlavý zvířecí smích. Oni se mi smějí? Rozzuřeně jsem na ně zavrčel a vycenil zuby. Překvapeně na mě hleděli a trochu couvli.

To, co se z tebe stalo, nezáleží na tobě a na tom, co chceš ty. Je to osud, který postihl nás všechny. Musíš chránit kmen a zabíjet úhlavní nepřátele. Ty zvláštní myšlenky patřily Jaredovi, jednomu mému dávnému příteli. Byl o tři toky starší a před pár lety jsme byli docela dobří přátelé. Jenže pak se přidal k Samovi a já už neměl možnost s ním kamarádit. Bylo to zrovna v době, kdy jsem si uvědomil, že Bellu miluju.

Koho mám zabíjet? Doufám, že ne nevinné lidi, pomyslel jsem si a nad tou představou jsem se otřásl.

Jediný, koho musíme zabíjet, jsou upíři. Žijí tady nedaleko a přidali se k nim tři noví. Musíme chránit kmen a své blízké. Přece bys nechtěl, aby se Belle něco stalo. Když na někoho zaútočí, musíš jednat a zabíjet. Jsi stvořený pro to, abys udržel kmen při životě, tyto myšlenky nepatřily ani Jaredovi a ani Paulovi. Stál jsem před velkým smrkem a díval se do očí Sama Uleyho. V hlavě si přehrával obličeje těch upírů, které měl na mysli. Půlku z nich jsem neznal, ale když zrovna myslel na jednoho černovlasého, jak drží za ruku blondýnu a za nimi jde malá černovláska a muž s vlasy jako lví hříva.

Počkej, ty znám, řekl jsem mu v myšlenkách a on na mě překvapeně hleděl.

Odkud je znáš? Dlouho se tu neukázali, vrátili se teprve nedávno, pomyslel si a já mu v hlavě přehrál obrázek, který se stal před pár dny ve škole. Šel jsem s Bellou po chodbě, držel ji za ruku a usmíval se na všechny ostatní. Chodba se uvolnila jako v amerických filmech a dveřmi vstoupila čtveřice bílých lidí. Všichni na ně překvapeně hleděli, ale oni si jich nevšímali. Povídali si mezi sebou a nikomu nedali možnost, aby naboural jejich soukromý svět. Když procházeli kolem nás, tak se na mě ta černovláska usmála a mrkla na Bellu. Nevěnoval jsem tomu moc pozornost, ale teď mi to došlo. Mrkla na ni, protože ji chce zabít. Bude to jejich oběť. Rozzuřeně jsem zavrčel a tlapou jsem udělal výpad na kmen před sebou.

Jacobe, klid. Ještě nic nevíme, třeba nejdou po Belle. Musíme ji ale ochránit. Teď ti řeknu pravidla, která musíš dodržovat. Pozorně jsem poslouchal to, co musím dodržovat, a svou velkou hlavou jsem přikyvoval, když se ptal, jestli vše chápu.

Teď běž domů, Bella je tam s Emily a je dost vyděšená. Pamatuj, že ona má právo na to, aby věděla, co jsme zač, poslal mi v myšlenkách a ukázal mi, jak se přeměnit zpátky na člověka. Ucítil jsem lehké šimrání na zádech a ocitl jsem se nahý na zemi. Již přeměněný Paul po mě hodil věci na převlečení a popřál mi hodně štěstí s Bellou. Rychle jsem se oblékl a nejistě jsem vyšel směrem k domu. Co když se mě bude bát? Co když mě už nebude chtít? Nepřežil bych, kdyby mě opustila. To, že jsem vlk, mi došlo až u vchodových dveří. Neměl jsem z toho radost, ale musím chránit kmen. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Slyšel jsem Emily, jak něco vysvětluje Belle a hladí ji po ruce. Má láska byla schoulená na pohovce a lehce se třásla. Neviděl jsem jí do obličeje, ale určitě plakala.

„Miluje mě ještě? Když je z něj teď vlk, třeba na mě zapomene a najde si nějakou lepší než jsem já,“ říkala vystrašeným hlasem a tiše vzlykla. Před jejíma očima jsem se změnil ve vlka a ona má strach z toho, že ji opustím? Zasmál jsem se tomu. Smál jsem se asi hodně nahlas, protože se na mě obě otočily. Když jsem pohlédl do očí mé lásky, něco se změnilo. Neměl jsem strach o to, zda mě bude chtít, ale jestli ji budu schopen ochránit. Nedržela mě u ní jen láska, ale něco silnějšího. Přitahovala mě k sobě ocelovými lany a jen myšlenka na to, že by mě opustila, mě zabíjela zevnitř. Většina vlků najde svou lásku otiskem. Je to osudová láska, která nikdy nevyprchá, zněla mi v hlavě Samova slova. Otiskl jsem se. Otiskl jsem se do své osudové dívky.

„Tak já asi půjdu,“ řekla Emily a protáhla se kolem mě ven. Přešel jsem ke své lásce a lehce ji pohladil po vlasech. Zatřásla se a trochu se odtáhla. Ten nepatrný pohyb mě zabíjel. Cítil jsem tu nesnesitelnou bolest, jak se rozlévá mým tělem a spojuje se v srdci.

„Bello, miláčku. Já vůbec nevím, co se tu stalo, ale všechno mě to moc mrzí. Nemůžu za to, že je ze mě to, co jsem. Je to poslání, které se dědí. Musím chránit kmen a své blízké. Bellinko, pořád tě miluju, tak strašně moc, že jsem se do tebe otiskl. Otisk je pravá láska, která nikdy nevyprchá. Ta bolest, která se ve mně mísí, je nesnesitelná. Zrovna teď bych potřeboval obejmout a slyšet od tebe, že je vše v pořádku a miluješ mě,“ řekl jsem smutně a odešel jsem do pokoje. Měl jsem pravdu, opustí mě. Bojí se mě tolik, že už mě nechce. Zrovna jsem stíral z obličeje jednu neposednou slzu, která mi vytekla z oka, když jsem to ucítil. Lehký dotek na mém rameni. Vyhrnovala mi rukáv a překvapeně vydechla.

„Jaku, co to máš na ruce?“ Podíval jsem se na své rameno a zalapal jsem po dechu. Bylo to tetování. Složité znaky dělaly jako celek dojem vlčí hlavy a jedné věty, která se ztrácela ve spletitých obrazcích. Šel jsem se podívat do zrcadla, abych přišel na to, co ta věta znamená. Při detailnějším prozkoumávání mého tetování jsem cítil její ruce, jak mě hladí po zádech. Její drobné ruce jezdily od krku až k lemu trika a zase nazpátek. Bylo to tak příjemné, že jsem se na chvilku přestal soustředit a nechal jsem se rozhodit. Znovu jsem se podíval na tu větu a potěšeně se usmál.

„Víš, co ta věta znamená? Je to něco jako Miluj a ochraňuj,“ řekl jsem a otočil se na ni. Usmála se na mě a podívala se mi do očí.

„Říkal jsi, že si se do mě otiskl. Emily mi o tom něco říkala. Jaku, je mi jedno, co jsi zač. Pořád tě miluju a budu tu pro tebe, navždy,“ řekla a já ji šťastně objal. Sklonil jsem se k ní a věnoval jí polibek.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lásko, jsem vlkodlak - 4. kapitola:

 1
10. vlkodlak
28.12.2012 [23:34]

zabíjím a nevím proč

9. nicca
27.12.2011 [19:06]

To je naprosto dokonalý!!! Emoticon Emoticon Emoticon Já Belle strašně závidím, že má Jacoba Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.12.2011 [20:02]

RosalieLillianHale4To hezkýýýýýýý Emoticon Emoticon Emoticon Těším se, co se bude dít dál Emoticon

7. van
31.10.2011 [17:15]

vanvan, dufam, ze to mrknuie od Alice nieco znamenola, lebo som radsej ked je e+b ale nadhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. alžbětka
30.10.2011 [21:18]

super Emoticon konečně je Bella jednou šťastná z Jacobem doufám že to tak zůstane Emoticon a ten hnusnej upír Edward jim to nezkazí

5. jacob333
30.10.2011 [19:55]

super jsem nejvíc spokojená, už se těším na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.10.2011 [18:42]

Faire Emoticon

3. crazygirl666
30.10.2011 [15:08]

juuuj super... teším sa na porkračko. toto je fakt super... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.10.2011 [14:21]

mokasinadokonalííííííííííííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.10.2011 [12:44]

ada1987 Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!