Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Give a second chance - 27. kapitola

Vypadá úplně jako...


Give a second chance - 27. kapitola

Rozuzlení rodinných vztahů... Co více dodat?


Přeji příjemné počtení... N.

27. kapitola

V hlavě mi hučelo a v uších jsem stále slyšela ta slova. Zůstalo to v rodině…

Nechápala jsem, vůbec nic jsem nechápala. Nedokázala jsem si dát dohromady souvislosti, bylo to tak těžké… Co to jen říkal? Jak jen to myslel?

Můj poslední dobou velmi vytížený mozek odmítal spolupracovat.

„Jak… Jak to myslíš?“ vykoktala jsem po chvíli, během níž jsem jen naprázdno otevírala ústa, abych je hned zase zavřela. Nemohla jsem najít slova, hlas mě odmítal poslouchat…

„Tak, jak to říkám,“ odvětil tiše, pohled zapíchnutý do mého obličeje. Zkoumal moje reakce, pídil se po každičkém pohnutí svalu… Jako by se z něj snažil vyčíst, co se mi v tu chvíli honí hlavou…

„Já… Nerozumím…“ přiznala jsem, ústa nechápavě pootevřená. Upřela jsem na něj oči a čekala, až mi poskytne vysvětlení.

Nenechal mě dlouho čekat, za což jsem mu přičetla bod k dobru.

„Jak bych to jen řekl…“ Odmlčel se a chvíli mlčky přemýšlel. „Tak tedy… Abys to co nejlépe pochopila… Chci říct…“ Odkašlal si a stísněně pokračoval:

„Edward… Jeho matka… Jeho matka, Elizabeth… Bethie byla… neteř, moje malá, roztomilá neteř…“

Tak tohle mi dokonale vyrazilo dech. Jeho matka byla jeho neteř? Opravdu? Jak se to stalo? Jak je to možné?

„Ale… jak?“ vydechla jsem, oči překvapením doširoka rozevřené.

„To je dlouhá a složitá rodinná historie,“ odvětil, krčíc přitom rameny.

„Nikdy ti o tom nevyprávěl? Ne? Vlastně… Ani se nedivím. O tomhle mluvil jen málokdo… Můj skvělý a úžasný otec mě naprosto vyškrtl z rodiny, bylo to, jako bych se nikdy ani nenarodil…“

Jeho výraz rázem ztvrdl, jak se v myšlenkách vrátil do minulosti.

„Vždycky jsem byl ten špatný… Nikdy se mi nedostalo jedné jediné pochvaly. Vše, co jsem udělal, bylo špatně.

Otec byl… Jediného vlídného slova pro mě neměl! A matka… Škoda mluvit! Jako slepá ovce následovala otce, sdílela všechny jeho názory, myšlenky, plně souhlasila se všemi jeho rozhodnutími…

Jedinou oporou v mém neutěšeném dětství byl můj milovaný starší bratr. On jediný mě bral takového, jaký jsem byl. On jediný mě chválil, když se mi něco povedlo. On jediný se mnou mluvil, když jsem to potřeboval. On jediný se mě ptal, co si o tom či onom myslím. On jediný se o mě zajímal…

Vlastně nemám, na co bych si mohl stěžovat. Tenkrát byla těžká doba, děti často umíraly na polích, kde musely od nevidím do nevidím pracovat. Neměly žádné pořádné dětství, sotva se naučily chodit, musely jít vydělávat na živobytí. Bylo jedno, jakým způsobem, ale prostě musely…

Tohle já jsem nezažil. Nikdy jsem nestrádal, vždy jsem měl co jíst, měl jsem kde spát, nikdy mi nebyla zima…

Moje rodina byla na tehdejší poměry hodně bohatá, avšak stejně chladná, jako mince, kterých jsme měli dostatek. Alespoň co se mě týkalo…

Nikdy jsem nezažil milující matčino objetí, nebo alespoň si na to nepamatuji. Otec mě nikdy nepoplácal po rameni na znamení byť i jen vzdálené pochvaly.

Ne, to je Anthony… Ten si vždy našel čas, aby svého malého bratra potěšil, aby si s ním chvíli hrál, povídal si s ním…

Miloval jsem ho. Vzhlížel jsem k němu, byl pro mě vzorem. Ne otec, ale můj bratr. Byl pro mě jediným světlým bodem, byl tím, komu jsem se chtěl v budoucnosti podobat.

Všechno se však změnilo, když se oženil. To mi bylo pouhých sedm let…

Se svou manželkou, rozkošnou a stále se usmívající Jullianne, se odstěhoval daleko od rodinného sídla. Zprvu jsem ho ani nechtěl pustit, stýskalo se mi ještě dřív, než vůbec odjeli… Nakonec jsem je však nechal, ovšem pod podmínkou, že mě budou často navštěvovat…

Jako malé dítě jsem nebyl náročný, stačil mi obyčejný slib. Ten mi samozřejmě dali a přidali k tomu navíc další lákadlo – prý když budu chtít a rodiče mi to dovolí, můžu u nich kdykoli přespat, udělat si u nich prázdniny…

Té nabídky jsem využíval opravdu velmi často. Doma jsem byl zbytečný, akorát jsem zabíral místo u stolu při společných večeřích. Rodiče se nijak nerozpakovali a poslali mě k bratrovi, ať se o mě stará, když o to tak stojí.

U něj jsem se měl skvěle. Příroda kolem byla krásná, dům byl úchvatný a nabízel spoustu možností, jak se mohl chlapec v mém věku zabavit.

Čas u nich plynul daleko rychleji, než kdekoli jinde. Trávil jsem u nich každou volnou chvilku, protože jen tam jsem se cítil jako doma…

Ani jsem se nenadál a na svět přišla moje malá neteř. Elizabeth, tak ji pojmenovali. Zbožňoval jsem ji, hýčkal jsem ji, byl jsem tím nejpozornějším strýčkem na světě, ačkoli jsem sám byl stále ještě malé dítě.

Vyrůstala pod mým dohledem. Hlídal jsem ji, učil jsem ji střílet z luku, jezdit na kole… Společně jsme vyváděli různé lumpárny, hledali nové a nové skrýše v bratrově rozlehlém sídle.

Jenže pak jsem začal chodit do školy. Měl jsem stále méně a méně času na to, abych navštěvoval bratrovu rodinu, i když to pro mě bylo zprvu velmi těžké. Ale… zvykl jsem si.

V té době jsem se hodně změnil. V mnohém jsem se začal podobat svým někdy až příliš zhýralým přátelům, v některých ohledech jsem byl ještě horší, než oni všichni dohromady…

A tak vlastně začala moje neradostná upíří existence… Stalo se to při jedné obzvlášť nechutné párty, která se konala na lodi otce mého tehdy nejlepšího přítele.

Nevím přesně, jak se to stalo, ale najednou jsem ohromeně stál na palubě, v hrudi zabodnutý nůž. Všichni kolem se opilecky smáli, nikdo se mi však nepokoušel nijak pomoci.

Po několika minutách je přestalo bavit zírat na pobodaného ubožáka, a tak si šli za vlastní zábavou. A já tam zůstal sám…

Jako poslední si pamatuji, že někdo ke mně přišel a do ucha mi zašeptal: Neboj, všechno bude dobré…

Věřil jsem tomu laskavému hlasu, který zcela jistě patřil ženě. Tehdy mi ani nepřišlo divné, jak je možné, že mě dokázala zvednout, protože jsem pomalu, ale jistě ztrácel vědomí…“

Odmlčel se a ztěžka polkl. Bylo na něm vidět, že mu to vypravování není dvakrát příjemné, že na to nerad vzpomíná, ale ani jednou si nezačal stěžovat, ani jednou se nezarazil a neřekl dost. Prostě… mluvil dál. Protože jsem si to přála…

„Probudil jsem se po několika dnech v jedné malé chaloupce. I přes své nevelké rozměry však byla velmi dobře a účelně vybavená.

Překvapilo mě, že vše vidím zcela jasně a úplně jinak, než kdykoli předtím. Rozhlížel jsem se kolem sebe, neschopen uvěřit té změně.

Ale nic se nemohlo rovnat tomu, když jsem poprvé uviděl ji, svou zachránkyni…“

 


Věnováno JoheeeCullen a DarkFireflies - za jejich trpělivost, čas a krásná slova...


26. kapitola || Shrnutí || 28. kapitola

 

Týmová spolupráce = JÁ... ↑↑↑ + VY... ↓↓↓


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Give a second chance - 27. kapitola:

15.10.2011 [14:18]

AlliceVolturiCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.10.2011 [14:06]

NatyCullenNeyi, ty jedeš, holka! Píšeš jako drak -> rychle, bombasticky a takovým způsobem, že mi to až nedává spát. Opravdu skvělá kapitola, líbil se mi příběh Jeremyho. Jeho příběh, tak smutný tím, že o něj skoro nikdo neměl zájem, tak nadějný tím, že měl aspoň někoho, bratra, tak ochranitelský tím, že on chránil svou neteř a ona se pro něj stala jednou z nejdůležitějších.... Tak... Nekonečný... Kdo je jeho zachránkyně? Bože, jsem napnutá jak kšandy a další kapitolu už nemám... Emoticon
Ovšem tato kapitola byla výborná, to bez debat, a já už se moc těším na další kapitolu, doufám, že bude brzo, teď ses nám nějak rozjela, tak snad ano. Emoticon

7. bambule
15.10.2011 [14:06]

krásné!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.10.2011 [14:06]

SiReeNFůůůů. Ničeho pořádného nejsem schopna, proto to bude tentokrát trošku kratší...
Dokonale popsané poměry tehdejší doby (to o těch dětech...), skvěle vymyšlená rodinná historie. Emoticon Jeho rodičům bych dala korunu, fakt, takhle se k němu chovat. Emoticon Nezaslouží si mít tak dokonalého syna! Jako strýček bych strašně roztomilý (taky chci takového Emoticon).
A pak ta loď - proboha! Důstojnější smrt jsi mu dopřát nemohla, což? Takhle ho zabil nějaký opilec. Emoticon Mno, naštěstí ho "zachránkyně" přeměnila. A já jsem jí za to vděčná. O co, že vím, kdo to je. Emoticon :D
Strašně se těším na další díl, protože tohle byla sice bomba, ale ještě víc mě nabudila na pokráčko. Emoticon Chci vědět, co na to říká Bella, chci nějaký další zvrat, který je v jejich nelehkém "vztahu-nevztahu" potká, chci další skvělý příběh, který vypráví můj dokonalý Jeremy. A chci ho hned! Emoticon Mazej psát, protože flákání ti tentokrát rozhodně projde! Emoticon

P.S.: Týmovou spoluprácí jsi to zabila, to si někdy vypůjčím. Emoticon Emoticon

5. Elis
15.10.2011 [13:44]

koukám na obrazovku a jediné, co mi běží myslí je...to je dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.10.2011 [12:23]

TeenStarUf, chudáčik Jeremy. Emoticon Nikdy by som ani len nepomyslela, že mi ho môže prísť ľúto. Ale ono sa to stalo...

Keď rozprával o svojej rodine, o tom, ako sa k nemu správali jeho rodičia, že jediný, kto ho mal rád bol jeho brat, bolo mi do plaču... Emoticon
Dokonca sa ani na Teba nedokážem hnevať za to, že si zo zápornej postavy spravila kladnú. Emoticon Emoticon Proste sa to pri jeho minulosti nedá. Emoticon

Síce si toho v tejto kapitole rozuzlila naozaj dosť, ešte zostáva veľa nezodpovedaných otázok. Emoticon Aspoň pre mňa to takto je. Emoticon
Napríklad som veľmi zvedavá, ako to všetko vezme Bella, či sa k nemu "vráti" alebo čo. Emoticon Alebo či do toho všetkého zrazu neskočí Edward s celou svojou rodinou.

Jednoznačne som toho názoru, že pred nami skrývaš ešte naozaj dostatok dôležitých vecí. Napríklad ten koniec. Emoticon Teraz kvôli tej jednej ženskej upírke nebudem ani spať. Emoticon No čo si to Ty za kamarátku, kde ma necháš trápiť sa takýmito vecami, hm? Emoticon Mala by si sa hanbiť. Emoticon Emoticon

Táto kapitola sa mi naozaj veľmi páčila. Emoticon Bola priam dokonalá! Emoticon Píšeš naozaj veľmi pútavo a úžasne. Veľakrát aj vtipne, čo je... senzačné. Ale tak to Ty už isto iste vieš.
A navyše bola táto kapitolka pridaná v naozaj krátkom čase, čo ma teší ešte väčšmi. Emoticon Tak to s pridaním ďalšej nepokaz, okey? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Božské! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Cora
15.10.2011 [12:11]

CoraDalší kapitolka přišla nějak rychle na tvé poměry, ne? Emoticon Emoticon Což je jenom dobře!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jako vždy byla hrozně zajímavá, poutavá a excelentně napsaná! Zajímavou historii jsi Jeremymu přichystala a že bude Edova matka jeho neteř... Tak to jsem nečekala. Z prvu jsem myslela, že bude patřit ke Cullenům, jakožto další jejich "bratr", ale on je vážně pokrevný příbuzný!! Opravdu super!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.10.2011 [11:33]

DarkFirefliesPáni, páni, páni... Emoticon
Tahle kapitolka byla opět nádherná, znovu jsi dokázala, jak úžasně umíš psát. Z normálního monologu se ti podařilo udělat srdceryvný návrat do minulosti, vložila jsi toho mnoho emocí. Opět jsi Jeremyho předvedla v jiném světle a tentokrát to má hlava, kupodivu, vstřebala, i když stále tak úplně nevím, co si mám o tom, na pohled dokonalém, upírovi myslet. Ukázal několik svých tváří. A teď které z nich věřit a považovat ji za tu "pravou"? No... Můžeme ho brát za dokonale vypadajícího upíra, který se nedokáže vzdát své povahy drsňáka, která je možná ale pouze maskou, za kterou schovává svůj nelehký lidský život, minulost, a nejspíše taky bolest. Ale možná taky neEmoticon Emoticon. Každopádně... On je vážně Edwardův příbuzný?! Emoticon Když byl ale syn jeho neteře, kterou měl tolik rád... Mohl by s ním mít dobrý vztah, o čem ale pochybuji, protože jsem silně přesvědčená, že v tom je také nějaké ale. Přiznávám, že ještě před třemi kapitolami bych nevěřila, že mi Jeremyho může být líto, ale je. Bez lásky se vyrůstá špatně, ale měla alespoň bratra, o kterého se mohl opřít, i když jeho odchod z domova bylo jistě o to těžší. A vztah, který měl Jeremy s malou Beth, byl tak... Milý, roztomilý. Upnul se na tak malou osobu, které pomáhal vyrůst a dával jí lásku, protože ji sám nikdy nepoznal. Jak jsem se psala, tohle pouto mezi nimi mi přišlo skvělé, zaujalo mě to. Emoticon

Ji, svou zachránkyni... Ty fakt miluješ ty dramatické ukončení kapitol. Ale co se třeba starat o zdraví čtenářů? Emoticon Emoticon Teď otázka, kdo je ta záhadná dívka, nebo spíše upírka. Každopádně mu tu jeho minulost čím dál tím více komplikuješ. A vypadá to, že o něm stále ještě nevíme všechno. No, nevím Emoticon

Mám vážně stížnosti. Nejen, že kvůli tobě nemůžu spát, tentokrát už jsem nemohla ani dýchat, když jsem to četla. A číst několik minut se zatajeným dechem... Emoticon A pak to dočtu na konec a div nespadnu ze židle. Věnování? Emoticon Ani nevím, jak bych ti mohla poděkovat, vidět svoje "jméno" pod něčím tak skvělým je pro mě pocta. To já bych spíš měla děkovat za to, že jsem si mohla tvou povídku přečíst, protože je to opravdu zážitek a také je to jedna z těch povídek, na které člověk rád vzpomíná. Takže ještě jednou za to věnování moc děkuji, nezasloužím si ho. Emoticon Emoticon
A teď už mi zbývá jen trpělivě čekat a těšit se na další kapitolku, která bude stoprocentně stejně dokonalá jako tato a také těch dvacet šest předchozích. Emoticon Takže, klobouk dolů, byla to nádhera. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
P.S.: Omlouvám se za zmatený komentář a pravopisné chyby, ale na krku mi visí sestra a přesvědčuje mě, abych si s ní šla zahrát Člověče, nezlob se. A to se bohužel dost špatně píše Emoticon

15.10.2011 [10:44]

Kika57Chudák Jeremy... Koukám, žes mu taky přichystala "krásný" život, co? Emoticon Ale... Nejdřív z něj uděláš záporňáka, tak ho všichni (kromě mě Emoticon ) začínají nesnášet. Pak napíšeš tenhle doják a co? Chudáček Jeremy! Emoticon Taky mi ho je líto. Štěstí, že měl staršího bráchu, jinak by dopadl ještě hůř.
Teď by mě zajímalo, kdo ho proměnil. Já mám podezření, že ta blondýna, ale co já vím.
Opět je to krásný, perfektní, dokonale napsaný díl. Píšeš poutavě, originálně, často vtipně, brilantně, super, bezva, bomba, cool!

Bella vedle Jeremyho sedí,
nechápavě na něj hledí.
Co to z té pusy vypustil?
Teď aby to vysvětlil...

Jak ona to, do háje, dělá?
Dva perfektní kluky ulovila.
Z jedné rodiny oni jsou,
ostatní asi závistí umřou.

Teď jen otázka... Začnou spolu chodit?
Já jen, na co se mám připravit...
Přijede tam Edward? Co se stane?
To jen v tvé hlavě dané.

Doufám, že se nad námi smiluješ,
s psaním ještě dneska začneš.
Píšeš naprosto dokonale,
bohužel už nevím, co napsat dále. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!