Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Na věčnost 5

4.barmanka-SKnihou


Na věčnost 5Upíři, jež pomohli Esmé, přišli za Cullenovými se znepokojivými informacemi, které se zdají mnohem tíživější, než by se mohlo zdát. Je možné, že konfrontace s Volturiovými před lety byla jen začátkem nevyhnutelného?


5. Nevyhnutelné?

Uprostřed noci zaklepal na dveře Carlisle a požádal mě, abych za nimi přišla dolů. Neochotně jsem se zvedla z postele a zašeptala Willow do ucha, že je stále v bezpečí. Jacob klimbal v křesle přede dveřmi a jen mi pokývnul a trochu se probral. Vedle něho na nízkém stolečku stál talíř s nedojedeným sendvičem a sklenicí vody.

„Nehnu se odsud na krok, Esmé, slibuju.“ Pohladila jsem ho po rameni, trvalo mu dlouhých pět let, než mi to dovolil udělat, ale ač se tomu bránil a nedával to sobě znát, začal mě brát jako mámu, hlavně když jsme odešli z Forks a on musel odejít od smečky, aby byl s Renesmé.

„Děkuju, Jakeu.“ Jen velmi neochotně jsem sešla do obývacího pokoje, kde už byli všichni, včetně Alistaira a těch dvou upírů.

Celou tu dobu, co jsem byla u Willow, jsem se snažila připravit na obviňující pohledy, ale nic takového se nekonalo. Alespoň dokud se to nevysvětlilo, protože jsme k sobě dokázali být za ty roky spravedliví.

Carlisle ke mně přistoupil, pohladil po tváři a pevně chytil za ruku. Jako vždy jsme tomu čelili společně, i když jsem si byla vědoma své chyby.

„Mohla bys začít, Makenno,“ oslovil Alistair upírku, který seděl na opěradle gauče a ledabyle měl přehozenou nohu přes nohu.  Ta se však nenechala neurvalým nomádem k něčemu nutit.

„Určitě mě i mého druha poznáváte.“ Edward stál před Bellou s tím svým pohledem, kdy se snažil z upírčiny mysli vytáhnout něco podstatného. „Vážně to musí dělat?“ Makenna se otočila na Alistaira, který jen pokrčil rameny.

„Musíš si ho zkrotit sama, je otravnější než Aro, že?“ Edward se zamračil a já postřehnula, jak Bella vyslala svůj štít směrem k našim hostům. Alistair se před něj okamžitě postavil.

„Neusnadňuj to svému muži,“ pokáral ji lehce a Makennin druh Charles se na Bellu udiveně podíval. „Úžasné,“ pronesl obdivně. „To mnohé vysvětluje, že?“ Otočil se na svou družku.

„Jen nás to utvrzuje v tom, že je možná pravý čas jednat,“ ozvala se Makenna stísněně. „V první řadě jsme se chtěli omluvit, že jsme před lety dělali Volturiovým svědky, Charles,“ ukázala na upíra vedle sebe, který ji chytil za boky a držel ji co nejtěsněji u sebe, „dokáže rozpoznat lež, když ji slyší, myslím, že i mezi vašimi svědky byla upírka s intenzivnější schopností.“

„Když nás tehdy požádala Makennina sestřenice Renata, abychom svědčili, v jejích slovech lež nebyla, jen neměli správné informace,“ omlouval se Belliným a Edwardovým směrem Charles. Renesmé po mém příchodu odešla za Willow, aby tam to děvče nebylo samo, kdyby se probudilo.

„Důležité je, co celá ta situace odstartovala,“ chopila se znovu slova Makenna. „Z počátku se zdálo, že Aro přijal porážku klidně, ale už po pár měsících začaly první náznaky, že tomu tak není. Dostala jsem to za úkol prošetřit. Můj strýc Luca, který je ochráncem naší rodiny už dlouhá tisíciletí, zjistil neobvyklou aktivitu svého stvořitele, jež se stal Arovou prodlouženou rukou v dodržování upířích zákonů.“ Alistair nad tím zamával rukou.

„No jistě, to jsem jim už řekl, že jsou zabíjeni jejich pokrevní příbuzní.“ Makenna ho však zpražila pohledem.

„Nejde jen o jejich příbuzné, jde o veškeré pokrevní příbuzné existujících upírů.“ Srdce by se mi v té chvíli určitě rozbušilo rychleji.

„I kdyby to byla pravda. Aro nemůže vyhledat tolik lidí, upírů jsou po světě stovky, možná tisíce, proč by něco takového dělal?“ Alice se po celou dobu ošívala, potřebovala nějakou oporu, ale Jasper byl nahoře u Abigail, tak ji nahradila Rosalie, která ji chytila za drobná ramena a přitáhla k sobě. Přesto bylo na Alici poznat, že je velmi nesvá z toho, že vidět tolik možných budoucností je i nad její síly. Mohlo se jednat o desetitisíce lidí, to se téměř rovnalo genocidě. Nedokázala jsem se ani pohnout.

„Strýc Luca mi řekl, že Aro se s touhle myšlenou zaobírá už mnoho staletí, vy nejste první a ani poslední, kdo se stýká s lidmi, v mém případě s rodinou, v níž je vampyrismus hluboce zakořeněn už velmi dlouho, což bylo Volturiovým vždy trnem v oku. Zastávají názor, že by o upírech neměl kromě jich samotných nikdo vědět, až se zdá, jakoby snad Aro chtěl, aby byli vytvářeni noví upíři pouze s jeho svolením, protože čím víc upírů je, tím složitější je pro všechny Volturiovi těžší zachovat naše tajemství.

Za posledních pár desetiletí přibylo mnoho nových upírů, kteří se už neskrývají a nebojují o území, tak jako kdysi. Mnoho mladých upírů začíná žít mezi lidmi, stále udržuje spojení se svými smrtelnými rodinami, protože jim to současný svět s rozvojem technologií umožňuje mnohem snadněji než před sto lety. Hlavně poslední dva roky, kdy se světem šírá ta nákaza, začala čísla stoupat ještě víc. Teď je opravdu jenom otázkou času, kdy se nějaký upír objeví v televizi nebo novinách, nebo na internetu. Přestože je Volturiových mnoho, obyčejných upírů je mnohem víc a stačí jediný, aby ho následovali další, a takovou lavinu by ani Volturiovi nedokázali zastavit. Nechci si ani představovat, co by to přineslo.“ Makenna měla pravdu. V posledních třiceti letech vzniklo tolik knih a filmů o upírech, že bylo skutečně jen otázkou času, než se prozradíme, což by vyvolalo dozajista mezidruhovou válku, protože ať jsou lidé jacíkoliv, určitě by nedopustili, aby si upíří mezi nimi beztrestně vybírali své oběti. Tohle nebyla knižní realita, kterou vytvořila Charliene Harrisová ve své Pravé krvi, tohle byl náš svět, kde jsme žili téměř dva tisíce let ve stínech a Volturiovi museli vynaložit nemalé úsilí, aby mezi lidmi rozšířili o nás mylné informace.

„Pokud jde Arovi o tohle, tak proč hledá naše příbuzné, kteří o nás nemají tušení?“ Stále jsem v tom nemohla najít souvislost.

„Je to varování, zkouška loajality k našemu druhu.“

„To jsem jim taky řekl, ale evidentně mě někdo neposlouchal,“ věnoval mi Alistair kousavou výtku.

„Jak jsem řekla, je mnoho nových upírů, kteří Volturiovi neznají, nejsou schopni si uvědomit jejich moc a sílu, přestože se jim to stvořitel snaží vysvětlit. Pro Volturiovi je zabíjení příbuzných demonstrace síly.“

„Je to riziko,“ zauvažovala nahlas Bella a Edward přikývnul. „Protože když se na to podívám z pohledu mladého upíra, jak se můžou nějací upíři, které jsem v životě neviděla a jen o nich slyšela, se mstít mým příbuzným za to, že jsem se stala upírem. Alespoň já bych to tak cítila, bránila bych svou rodinu za každou cenu.“ Makenna horečně kývala.

„Přesně, sama bych to nemohla říct lépe. Volturiovi sice demonstrují svoji sílu, sází na to vše, ale zároveň tím proti sobě upíry poštvávají. “

„Kdo se ohlíží na smrtelnou rodinu, není skutečný upír,“ odfrknul si Alistair a vysloužil si za to, rozzlobené pohledy všech v místnosti. „Jen zkuste tvrdit, že to není pravda, podívejte se na sebe, v jaké jste situaci. Ona –“ Alistair na mě ukázal a Carlisle si mě chtěl zastrčit za sebe, ale nenechala jsem ho.

„Jen to řekni,“ pobídla jsem ho klidně.

„Jasně jsem řekl, že je to past, ale ty ne, nemohla sis pomoct a muselas ji zachránit. Teď už bude Lovec u Volturiových.“

„A ty se bojíš jenom o to, co bude s tebou, že? Vždycky jsi byl takový sobec, Alistaire, nebo za to může ta samota?“

„Přišel jsem minule a přišel jsem i teď!“ zdůraznil a vzteky praštil do malého konferečního stolku, který se pod jeho silou rozbil. Nehnula jsem přitom ani brvou.

„Přišel jsi jen kvůli tomu, abys nám řekl, abychom byli stejně zalezlí jako ty.“

„Ano! Jedině tak přežijete!“

„Jenže mi už dávno zemřeli, ti kdo skutečně žije, jsou právě ti lidé, které pronásleduje Aro a Lovec. Minule jsme se proti Volturiovým postavili právě kvůli tomu, bránili jsme život naší Renesmé, která je živá, tluče jí srdce a koluje krev v žilách, tak jako ještě před pár hodinami Abigail, kterou teď nahoře spalují plameny způsobené upířím jedem. Přemýšlel jsi alespoň na chvíli, co jsem jí tou záchranou vzala? Kdybych byla o pár vteřin rychlejší, mohla teď být se svou dcerou a ne se měnit v upíra. O co jsem lepší než Aro?“ zeptala jsem se ho.

„Mělas to nechat být,“ zakřičel a dřív, než by mohl rozbít něco jiného, ho sevřel ve svém objetí Emmett. Alistair se hodně snažil, aby se z toho dostal, ale můj adoptivní syn mu k tomu nedal příležitost.

„Bella není jediný důvod, proč se vás Aro obává a proč na vaše příbuzné nasadil právě Lovce.“ Všichni jsme se podívali na Makennu, která hádce přihlížela.

„Nepopírám, že je to jistá výhoda mít mezi sebou upíry se schopnostmi,“ přiznal se Carlisle neochotně, ale nad tím Makenna mávla rukou.

„Nejde jen o to, ale Aro ve vás vidí hrozbu, jakou byli kdysi Volturiovi než sesadili Rumuny. Uvědomujete si, že během pár týdnů jste dokázali na svou stranu dostat desítky upírů, aniž byste s nimi museli bojovat anebo je donutili manipulací? Dokonce se za vás i postavili vlci! Uvědomujete si, že polovina gardy Volturiových je tam jenom proto, že má Aro u sebe Chelsea, která vytváří citová pouta, ale stále to není přirozené a vy jste dokázali, že to jde i jinak, představujete novou generaci upírů, kteří mohou rozhodnout o naší budoucnosti.“

„Arovi vždy šlo o to udržet naše tajemství před lidmi a zároveň si kolem sebe vybudovat gardu plnou talentovaných upírů, proč bychom pro něj měli být pro něj hrozba právě my? Jen kvůli tomu, co se stalo ve Forks? Chtěli jsme jen spravedlnost, tak proč by to teď mělo znamenat problém?“ Carlisle přistoupil ke svému příteli a kývnul na Emmetta, aby ho pustil. Alistair na svého věznitele vztekle zavrčel a upravil si svoji špinavou bundu a raději se přesunul co nejdále od Emmetta.

„Vám to stále nedochází, že?“ Makenna rozhodila rukama. „Vy jste svým způsobem přesným opakem Rumunů. Dokážete žít mezi lidmi, aniž byste jim ubližovali, navazujete s nimi svazky a dokonce s nimi plodíte děti, jste další evolucí našeho druhu. Rumuni zotročovali a vraždili, Volturiovi udržují tajemství a zasévají strach mezi svůj druh, a vy můžete spojit oba druhy bez prolévání krve. Vše co upíři dřív představovali, jejich vzorce chování, způsob života, vy naprosto popíráte a bojujete s tím, aniž by vám to způsobovalo nějakou námahu. Jste svým způsobem diplomati mezi lidmi a upíry a s vámi jako s vůdci by se mohli upíři prozradit lidem. To je naprosto proti všemu, co Volturiovi představují a co vyžadují.“ Nebyla jsem jediná, kdo na Makennu zíral s pusou dokořán. Nikoho z nás by něco takového nenapadlo. Chtěli jsme žít tak, jak jsme doposud žili, něco takového by v upířím světě způsobilo chaos, většina upírů se držela od lidí dál a jen je lovila, a nás, kteří jsme se živili zvířaty, bylo opravdu jen velmi málo a určitě by to nestačilo na to, abychom se prozradili lidem. Stále jsme byli největšími predátory na planetě, ani všechny armády světa by nás zřejmě nedokázaly porazit.

„Tohle je už rouhání!“ vykřiknul Alistair. Atmosféra v místnosti zhoustla. Snad jsem nebyla jediná, komu to přišlo už příliš. Něco takového jsme určitě nechtěli rozpoutat. Jen jsme chránili svoji rodinu, na tom snad nemohlo být nic špatného. Vyhledala jsem Edwardův pohled, zřejmě zaměřil svoji schopnost na mě, protože všem ve hlavách se odehrávala stejná bitva a pro mého chlapce to nebylo právě jednoduché, ale byla tu naštěstí Bella, která si všimla našeho očního kontaktu a dovtípila se, že bude pro Edwarda jednodušší, když ho zaštítí před myšlenkami a nechá mu prostor pro jeho vlastní.

„Přiznávám, že je to trochu extrémní,“ ozval se Charles, který se snažil situaci trochu uklidnit, „ale Makenna vám v tomhle nelže, obyčejného upíra by to určitě nenapadlo a o tom, co se stalo ve Forks, ví jen zúčastnění a i ti mají nařízeno o tom mlčet, přesto někdo jako je Aro, který je hnán svými ambicemi, musí myslet hodně dopředu a předcházet vzpourám, dokud jsou jen v zárodku.“

„Strýc Luca zná Volturiovi velmi dobře a dlouho, aby si byl jist, že udělají vše proto, aby naše tajemství zůstalo uchováno i za cenu vyvražďování upírů, kteří by s nimi nesouhlasili. Tak jak se to dělo vždy, ale tohle by bylo v daleko větším měřítku.“

„Tohle už asi nezastavíme, že?“ zeptal se Carlisle, ale od něho to znělo spíš jako konstatování faktu. Makenna zavrtěla hlavou.

„Začali jste to už před patnácti lety. Dobře to pro vás skončilo jen proto, že si Aro nebyl jist, jestli by vyhrál.“

„Nevyhrál by,“ ozvala se Alice a Charlesovi zasvítily oči, spokojeně se usmál.

„Když jsme mi upřímní k vám, buďte upřímní i vy k nám.“ Překvapeně jsem se podívala na Edwarda, který stál hodně blízko Makenny, která se zdála být hodně nad věcí, přesto jí byla jeho blízkosti do jisté míry nepříjemná.

„Vlastně jsem přišla s prosbou od mého strýce. Haakon, Lovec, je stvořitel mého strýce, je to hodně starý upír, ale hlavně Kelt. Za ty tisíciletí si vybudoval jistou pověst…“

Rosalie, která stále držela Alici, zalapala po dechu. „Snad se ho nesnažíte bránit,“ vyhrkla znechuceně.

„Jen se vám snažím vysvětlit, že i přes svoji pověst je to spravedlivý upír a chrání nás před prozrazením…“

„To ho ale neopravňuje k tomu, aby vykonával Arovu vendetu kvůli jeho uraženému egu,“ přerušila Makennu znovu Rosalie. Pustila Alici a přistoupila k upírce blíž.

„To určitě ne, ale snažím se vám vysvětlit, že ho Luca zná moc dobře a dlouhá desetiletí o něm nic nevěděl a když se znovu objevil, začal se chovat jinak.“

„Podezříváte snad Ara, že ho zmanipuloval?“ zeptal se Carlisle přímo. Neuniklo mi, že Alistair se narovnal a bedlivě naslouchal.

„Luca je o tom přesvědčen. I když se nescházejí příliš často, za ty tisíciletí se nestalo, že by se tak na dlouho odmlčel. Musím to přiznat, ale právě díky tomu, že je Haakon stvořitel mého strýce, je naše rodina trochu mimo dohled Volturiových, přestože se pohybuje hodně v šedé zóně, pokud tdy není přeměněn z rodiny někdo, kdo oplývá darem, tak jako Renata.“

„A co přesně očekáváte od nás?“ Carlisle vypadal hodně zamyšleně.

„Sledovali jsme ho až sem a doufali, že ho společně s vámi zadržíme, abychom s ním mohli mluvit. Už se o to pokoušíme několik desetiletí, ale mění místa tak často, že nám stále uniká, proto jsme kontaktovali Alistaira a trochu ho zneužili, aby nás k vám dovedl, ale Haakon jednal mnohem rychleji než obvykle a tady zásah Esmé nám to trochu zkomplikoval.“

„Vy chcete ale použít Abigail nebo její dceru jako návnadu,“ obvinil je Edward bez obalu. Jindy se zapojoval do rozhovoru kvůli svojí schopnosti více, ale tentokrát bylo třeba, aby to slyšeli všichni a udělali si na to vlastní názor, což situaci značně ztěžovalo.

„To vám nedovolím,“ ozvala jsem se rozzlobeně. „Jak něco takového můžeš dopustit, Makenno? Sama žiješ téměř totožný život jako my, udržuješ vztahy se svými žijícími příbuznými a ty teď chceš riskovat životy mých příbuzných, jen abys polapila upíra, který se polapit nechce a zjistit, jestli ho někdo nezmanipuloval? Udělala bys to nějakému svému příbuznému?“ zeptala jsem se rozhořčeně. Nepomohlo, že mě Carlisle chytil za ruku, aby mě uklidnil.

„Vím, že po vás žádám mnoho, ale je to i ve vašem zájmu. Věřte mi.“

„Já vám věřím, Makenno, chápu to, ale tady nejde jen o to, že bychom začali otevřeně válku proti Volturiovým, bude se tak nějak od nás očekávat, že se postavíme do čela jako vůdci, ale o to my zájem nemáme. Nemáme takové ambice, je mi líto.“ Všichni z naší rodiny s Carlislem souhlasilo, kývalo hlavami a vysílali k Makenně omluvné pohledy.

„Ta válka stejně začne. Je mi to líto, ale začne. Zasáhli jste proti Lovci, a pokud je skutečně pod nadvládou Ara, neuniknete tomu.“ Chápala jsem její rozzlobený tón, v jejích slovech byla pravda, ale vše se dalo nějak vyřešit.

„Zkusíme to jako minule.“

„Carlisle, nejste tak naivní, abyste si myslel, že to vyjde i napodruhé.“

„Pokusíme se o to. Je mi jasné, že tím podryjeme autoritu Volturiových už nenávratně, ale dostanou možnost začít novou éru, možná je načase, aby se i oni podřídili této době. Boj bude až nejzazší možnost.“

„Je to nevyhnutelné.“

„To ano, ale nebyli bychom to my, kdybychom prvně zkusili vyjednávat.“ Makenna si povzdychla, vyměnila si se svým druhem zklamaný pohled.

„Je to na vás.“ Nebylo víc k projednávání a já se raději odebrala do patra, abych se šla podívat za Jasprem a Abigail. Alistair mi šel v patách.

„Ztratili jste svoje ambice kvůli pití zvířecí krve,“ ozval se Alistair a srovnal se mnou krok na schodech.

„Nám to tak vyhovuje. Ty piješ lidskou, tak jestli máš zájem a chceš vládnout všem upírům, klidně ti to místo přenecháme,“ vmetla jsem mu do tváře unaveně.

„Ani jako smrtelník jsem neměl ambice vládnout nebo rozhodovat, takže ani jako upír po něčem takovém neprahnu, to bych jinak nebyl sám,“ oznámil mi ledabyle, ale neušlo mi, že se tím spíš obhajoval. Každý najednou chtěl bojovat, ale nikdo nechtěl vládnout.

Zastavila jsem se přede dveřmi do pokoje a zatarasila je rukou Alistairovi. „Kam se chystáš?“

„Chci se jen podívat, svým způsobem jsem jí taky zachránil život.“ Nepatrně se na mě zazubil, jakoby o nic nešlo.

„Nebyl jsi to snad ty, kdo ji chtěl nechat zemřít? A zkus říct něco jiného, než že jsi nás chtěl ušetřit války s Volturiovými.“ Prudce se ode mě odtáhnul.

„Jednou udělám něco správného a stejně jsem za toho zlého,“ zavrčel. Nervózně přešlápnul, než mi zmizel z očí. To bylo skutečně divné.

Otevřela jsem dveře a vstoupila do pokoje. Na osamoceném lůžku ležela připoutaná Abigail a bolestně s sebou škubala. Ten pohled mi trhal srdce na kusy.

Za dobu, kdy jsem byla s Willou ji holky umyly od její krve a převlékly do čistého oblečení, které však už bylo propocené. Kůže Abigail se leskla a měla našedivělý odstín. Přistoupila jsem k ní a pohladila po tmavých vlasech. Tvář měla staženou bolestnou grimasou. Rána na krku byla už skoro zahojená.

„Tak rychle?“ Jasper se na mě otočil.

„Lovec ji skoro zabil, než jsi zasáhla. Koluje jí v krevním oběhu hodně jedu, a jelikož ji kousnul do krku, je to i blízko srdci. Změní se za dva dny, možná i o pár hodin dříve.“

„Rychleji než Bella,“ zašeptala jsem, ta měla v krvi spoustu upířího jedu, dokonce jí ho Edward vpíchnul přímo do srdce.

„Bella utrpěla vážná zranění a byla téměř na pokraji smrti. Abigail byla ve skvělé formě, Esmé.“ Zdvihla jsem k němu smutný pohled. „Promiň, tak jsem to říct nechtěl. Dohlídnu na ni. Víš, že s tím mám zkušenosti.“

„Musím být u toho, až se probudí, musím jí to vysvětlit já.“ Jasper přikývnul. Naposledy jsem se na Abigail podívala, než jsem se vrátila za Willow.

Jacob byl stále přede dveřmi se zadumaným pohledem. „Slyšel jsi všechno?“ Přikývnul. „A co si o tom myslíš?“

„Ta upírka má pravdu, pouze jsme oddálili nevyhnutelné.“ Pokrčil rameny, jakoby o nic nešlo.

„Ty bys bojoval?“

„Sice jiné upíry moc nemusím, ale zdá se mi to od těch Italů trochu podpásovka. Možná je čas na změnu, už kvůli Renesmé.“ Ano, pro ni by Jacob udělal naprosto cokoliv.

„Děkuju za názor a už si běž lehnout, potřebuješ si odpočinout.“

„Vezmu s sebou Renesmé.“

„To teda nevezmeš,“ ozval se zespodu Edward a neopomenul zavrčet. Nad tím Jacob zavrtěl hlavou.

„Stejně budeme spát, jen vedle sebe, taťko,“ vrátil mu provokativně. To už musela zasáhnout Bella a odtáhnout ho ven.

„Neměl bys ho provokovat,“ upozornila jsem ho jemně.

„Alespoň je na chvíli sranda, když sem upíří nosí jen špatný zprávy.“ V tom měl pravdu. Společně jsme vešli do pokoje. Renesmé klidně oddechovala vedle Willow. Jacob zvednul moji vnučku do náruče a odnesl ji pryč a já si lehla na její místo a znovu začala dívku hladit po vlasech, přestože se za okny začalo rozednívat. Fyzicky jsem mohla skály lámat, ale psychicky jsem si připadala k smrti unavená. Zavřela jsem oči a zaposlouchala do pravidelně bijícího srdce Willou a vyprázdnila mysl.


Ahoj, musím se vám přiznat, že mi tahle kapitola dala trochu zabrat. Mnohokrát jsem ji přepisovala, a upravovala jednotlivé pasáže, přehazovala odstavce, neustále nahlížela do oficiálního ilustrovaného průvodce ságou, kterou ráda používám při psaní povídek na motivy Stmívání, a stejně se mi to nezdá ono. Popravdě nedokážu napsat příběh, kde se pouze řeší vztah a nic okolo, ráda používám trochu složitější děj, aby tam bylo něco zajímavého, akčního, překvapivého, prostě něco co vám v určité chvíli vyrazí dech a vy zíráte na monitor s pusou dokořán. Chápu, že to může mnohé odradit, ale nemyslím si, že bych to psala nějak složitě, aby to někdo nepochopil.

Stephenie mi tenhle nápad vlastně vnutila, přímo na něj ukazuje na konci Rozbřesku, to jak popisuje Ara a jeho ambice, pro romantiky prostě ten příběh končí šťastně a je to, ale pro ty, kdo se nad tím více zamýšlejí, prostě padne otázka, co když to Aro nenechá být a v téhle povídce s takovým námětem pracuju, doufám, že povídce dáte šanci a budete číst dál a nebojte se, nějaká ta romantika tam bude, bez té to taky nejde.

PS: Ten gif s Millie Bobby Brown mi k té kapitole prostě sedne, co vám? ;)

PSS: Jako bonus můj výběr Makenny a Charlese.

Vaše Nikol18

Makenna

Charles


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na věčnost 5:

 1
03.11.2021 [10:37]

Jessica Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Úžasné. Moc krásně se to čte. A já tyhle příběhy mám ráda, když to má smysl a není to jen obyčejné plkání něčeho, co už známe. :)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!