Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » V kapkách deště

V kapkách deštěBella po dlouhém vztahu s Edwardem dojde až k oltáři, ale ten ji tam nechá stát. Proč?

Stála jsem nehybně venku a prudké dešťové provazce mě smáčely kousek po kousku. Ničily mi můj překrásný účes, rozmazávaly mi můj slavnostní make-up a nadýchané svatební šaty pod tíhou vody neúprosně plihly. Absolutně mě to nezajímalo. A nezajímalo mě ani to, že jsem utekla z oddací síně, aniž bych řekla jediné slovo. Nechala jsem tam svědky, přátele, rodinu, a to jen proto, že tam někdo nechal mě. Můj snoubenec. Můj úžasný přítel. Můj Edward, který mě nechal u oltáře. Jako toho největšího zoufalce. Jako bych tu svatbu chtěla jenom já. Ale proč? V den, který se má pro zamilovanou ženu stát tím nejkrásnějším a nezapomenutelným. On z něj udělal tu nejhorší noční můru. Definitivně a nenapravitelně. Vrazil mi přímo do srdce ostrý nůž podlé zrady a nekonečného zklamání. Jaký k tomu měl důvod? Co ho vedlo k tomu, aby to takhle nečekaně zkazil? Aby mi takhle neuvěřitelně ublížil? 

Miluje mě, tím jsem si zcela jistá, vždyť včera se zdálo být ještě všechno v pořádku. Co když se mu něco stalo? A co když ne? Prostě si to jen rozmyslel. Třeba dostal strach z té změny, kterou jsme se oba dva dobrovolně rozhodli podstoupit. Navíc to byla jeho volba. To on mě požádal o ruku, a tím nejromantičtějším způsobem. Copak by mi mohl něco takového udělat? Edward byl vždycky jiný. Jako z jiné doby. Jeho řeč, mluva těla, slušné způsoby, kterými tak oplýval.Okouzlil mě tím nejšílenějším způsobem, jakým by to nikdo jiný nedokázal.

Občas se choval zvláštně, ale já to vždy přikládala jeho odlišnému vychování, jak mi pokaždé vysvětloval. Chodili jsme spolu čtyři roky a nabídky společného soužití mi pokaždé s nějakou výmluvou zamítl. Častokrát se choval tak tajemně a záhadně, což mě k němu táhlo ještě víc. Mnohokrát jsem se na něj kvůli té jeho nesdílnosti a odtažitosti rozzlobila, ale vždycky to vedlo k tomu, že moje láska pouze zesílila. Navíc jeho nesmělost a zdráhavost v určitých věcech na mě natolik zapůsobila, že jsem ani jedinkrát nepomyslela na něj nějak tlačit či spěchat. Nechala jsem se unášet lehkostí a svěžestí našeho nezvyklého vztahu. Po malých krůčcích jsme směřovaly k něčemu, čemu jsem absolutně propadla. Milovala jsem ho tak neskutečně moc. Tak příšerně, až trestuhodně moc.

Po mojí již tak mokré tváři začaly stékat horké slzy, kterým už nešlo nadále bránit. Mé drobné tělo chřadlo, což jsem vnímala jen z nepatrné části, protože moje nitro tak bolestně tepalo, že se nedalo vnímat nic jiného. Vlastně jediné, co jsem uvnitř sebe cítila, byl bolavý kus srdečního svalu. Zbytek mě stagnoval v nevěřícném ochromení. Akorát to srdce, které patřilo jemu, se otřásalo v těch pevně vybudovaných základech. Chvělo se a třepalo jako křídla raněného motýla, který nemá šanci už nikdy vzlétnout. Stejně tak jsem já neměla šanci s Edwardem po tomhle dál být. Tohle mu nedokážu odpustit. On se na mě vykašlal v den naší svatby! 

Udělala jsem snad něco špatně? Vždyť nám všechno tak skvěle klapalo. Dalo by se to s mírnou nadsázkou snad i nazvat pohádkou. A já jsem doufala, že to tak bude po celý život. Zřejmě jsem byla moc naivní. Jak jsem si mohla myslet, že by to mohlo být všechno dokonalé napořád? Ale proč jsem se musela přesvědčit o opaku právě takhle? Na své vlastní svatbě? To jsem si snad po tom všem ani nezasloužila. 

Tak proč mi to udělal? Proč mě takhle ranil? Můj bezchybný Edward. Jeho rozhodnutí byla vždy rozumná, vyspělá a ohleduplná. Nikdy by nikomu záměrně neublížil, tak proč potom mně? Mně, které sliboval, a především dokazoval, svoji neochvějnou lásku? Jeho upřímné oči, které mi tolikrát dokázaly víc, než jeho vstřícná a vlídná slova. Já o to nechci přijít. Ani o jeho chladné dotyky, které mě přesto na kůži pálily, jako by byly doslova žhavé. A co potom o ty nejněžnější a přitom nevyzývavější rty a polibky, které jsem kdy poznala. A jeho vůně, jeho přitažlivá podmanivá vůně, která mě přiváděla do euforie?

Edward je celý můj život. Jenom díky němu jsem začala doopravdy žít. Nechci o to přijít! O něj!

Rozporuplné pocity se ve mně mlely v obrovské emociální smršti, která na venek vypadala naprosto netečně. Pořád jsem z toho byla natolik otřesená, že jsem nebyla schopna pohnout jakoukoli částí těla, dokonce ani polknout. Kdyby se mi z očí neúnavně a soustavně neřinuly slzy, ani bych nejspíš nemrkala. 

A pak jsem ucítila ten ledový dotek na mém nahém rameni.

„Edwarde?” vyhrkla jsem chraplavě a otáčela jsem se po strůjci mého zděšení a nepřirozeně rychle tlukoucího srdce. Natočila jsem se, ale vstříc zkroušené tváři jeho sestry. Alice. Její druhou porcelánovou dlaň ke mně natahovala i se zavřeným dopisem. Lítostivě na mě hleděla, se rty pevně semknutými k sobě. Když jsem si ho od ní s tápavým pohledem a třesoucí se rukou vzala, sklopila hlavu a vleklým tempem odcházela pryč. Se strachem jsem pomalu otevírala psaní, které mi bez pochyby poslal Edward. Křivdila jsem mu, když jsem si myslela, že by zmizel jen tak bez vysvětlení, ale to jeho vinu beztak nezlehčovalo. Otevřela jsem obálku a krátce jsem vystrašenýma očima shlédla jeho dopis. Několik řádků na rozloučenou.

 Nevím, jak začít, Bello. Je mi vážně moc líto, co jsem ti udělal a co jsem tím tak způsobil. Ale věř mi, že je to takhle lepší. Musel jsem odejít. Jsem jiný než sis myslela. Jsem pro tebe moc nebezpečný a nezvládl bych, kdyby se ti něco stalo. Omlouvám se, že jsem to nechal zajít tak daleko. Snad mi to někdy odpustíš.
Miluji Tě. Navždy.

Tvůj Edward

Zírala jsem na kus papíru a pociťovala tu postupnou nevolnost, která mi projela tělem jako otrávený šíp. Najednou mi moje nohy selhaly a já se zničeně sesunula k zemi. Sevřela jsem těch pár mučivých vět ve svých rukách a přitiskla si je na svoji žalem rozdrásanou hruď. Všechno ze mě neúprosně vyprchávalo. Všechno odcházelo pryč. Umřela jsem...

 


 

Děkuju moc všem, které moje jednorázovka zaujala, přečetli si ji a popřípadně i okomentovali - moc si toho cením! Tahle povídka vznikla spíš tak na rozjezd, anebo jako příprava na kapitolovku, kterou hodlám zveřejnit, někdy určitě. Třeba se u ní potkáme. Děkuju! :) 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V kapkách deště:

 1 2   Další »
16. magda
07.12.2013 [13:35]

moc smutný a krásný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. Day
27.07.2012 [19:16]

DayJe pravda, že nejsem ten "brečityp". Často nad povídkami nepláču a ani tady jsem neplakala. Přesto jsem byla dojatá a k slzám nebylo daleko. A to už je ode mně opravdu velká pochvala. SUPER! Emoticon

25.07.2012 [19:58]

TerezaRosalieCullenTo je úžasné! Je to krásně napsaná povídka!! Cítila jsem to co Belle.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Vampy
23.07.2012 [21:07]

VampyMusím povedať, že pocity boli opísané dokonale. :)

20.07.2012 [19:29]

ElleScathersTak tohle jsem nečekala ani v tom nejhorším snu. Že by náš dokonalý Edward jen tak Bellu romantickým způsobem požádal o ruku a v den svatby u oltáře prostě a jednoduše, beze slova odešel? Tohle není Edward, ale netvor! Emoticon
Opět jiný nápad. Pořád lepší než číst polovina příběhů se stejným dějem. Emoticon Krásně si popsala její pocity a to, co prožívala v onu hrozivou chvíli.
Nechtěla bys napsat pokračování? Například v pohledu Edwarda, jak se utápí v nekonečném žalu z opuštění své jediné lásky? Emoticon Emoticon

11. welii
20.07.2012 [18:04]

Mooc krásné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Moon
20.07.2012 [13:18]

MoonBylo to skvělé! Některá slova mě tam trošičku neseděla, ale to není tvoje chyba, ale můj problém... Krásné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Pokráčko by za to stálo! Každopádně je to na tobě. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.07.2012 [15:20]

mmonikKrásný.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Nicky
19.07.2012 [14:37]

rozhodně pokračuj, naprostá nádhera! bože tak krátká povídka, ale tolik emocí v ní! prostě nádhera! určitě si to zaslouží pokračování Emoticon sem z ní úplně na měkko, myslím si, že každý, kdo si to přečte z toho bude na měkko, to by jinak musel být z kamene Emoticon už jenom jedno slovo: pokračuj!
BTW: co nejdřív Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. marcelle
19.07.2012 [14:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!