Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Deník Belly Swan

01.03.2013 (18:00) • Pavla777 • FanFiction jednodílné • komentováno 18× • zobrazeno 4669×

Deník Isabelly Renée Swan Cullen

Jak mi to mohl udělat? K narozeninám mi dal ten nejhezčí dárek a týden na to mě opustit? Bylo mi fuk, že při milování mi zlomil dvě žebra svou rukou a zničil postel. A při oslavě mých narozenin na mě zaútočil Jasper, když jsem se řízla o papír. Nemá právo rozhodovat za mě, co je pro mě bezpečné a co ne. Já jsem už plnoletá a je mi jedno, že jemu je 100 let. Na věku nezáleží, ale na povaze, charakteru… Trápím se a tím trpím ještě víc, Charlie se trápí kvůli mně.

Dnes jsem zjistila, že jsem nejspíš těhotná! Je to vůbec možné? Vždyť bytosti jako on jsou neplodné. Ach, deníčku, nevím, jestli mám mít strach nebo radost. Vždyť nevím, co to bude, čím se to bude živit… vůbec nic.

Teď mám již jistotu, že jsem těhotná. Ta boule se za týden o dost zvětšila a já cítím pohyb… pohyb u mě v bříšku. Budu máma! Škoda jen, že tu nebude on. Sám se o role otce vzdal, i když o tom nevěděl. Charlie si všiml mé změny chování, ale břicho před ním skrývám volnou mikinou. Pomoc jsem vyhledala v La Puch u Jacoba. Vím, že se mění a tím pádem bude nepřítelem mého děťátka, ale slíbil mi, že na něj dá pozor. Stejně mám strach, že by ho nejraději ze mě vyrval, abych já přežila, ale já nemám proč žít. Opustil mě. Já ho milovala z celého srdce a jeho rodinu také… myslela jsem, že už do ní patřím, ale asi ne…

Charlie si všiml, že jsem těhotná. Počítal na prstech a nevěřil mi, že to maličké takto vyrostlo za necelý měsíc. Prozradila jsem mu, že Cullenovi nebyli tak úplně jen lidé, ale pravdu mu říct nesmím. Byl by v ohrožení života. Jako by nestačilo, že já jistě zemřu. Cítím to. To dítě ze mě vysává krev i život, ale i přes to všechno jej miluji.

Jacob se před Charliem přeměnil. Bála jsem se, aby Charlie nedostal infarkt, ale nesl to dobře. Na nic víc se už neptal a sám rozhodl, že víc nechce vědět. Vždy jsem věděla, že je rozumný. Mám ho opravdu ráda. Jen doufám, že mu má smrt neublíží a postará se o to děťátko, dokud se samo nepostaví na nohy. Jen doufám, že Charliemu neublíží a o oba se postará Jacob. Mimochodem mi přinesl krev z domu u Cullenových, kterou tam Carlisle nechal pro mě. Přivezl ji z nemocnice. Jsem už prostě nemotora od přírody.

Už brzy čekám porod. Kdybych zemřela, a ty jsi, Charlie, četl tento deník. Postarej se o mé děťátko. Jméno pro holčičku by mělo být Renesmé spojením jmen babiček a pro chlapečka Carlie zkráceně Karl, jména dědečků nešla tak dobře spojit. Postarejte se o mé děťátko spolu s Jacobem. Věřím Vám!

Mám znovu zlomená žebra.

Už nemám ani sílu stát na nohou. Dnes to přijde. Vím to. Miluji Vás, Cullenovy, Edwarde, Charlie, Jacobe, Renée. Nikdy na mě nezapomeňte… Miluji i tebe, můj potomku!

Charlie Swan četl deník své dcery už asi po sté a vzpomínal na ten den, kdy… otočil se na maličkou holčičku spící v posteli. Jmenovala se Renesmé a byla jeho vnučkou. Charlie se opět vrátil v myšlenkách k tomu dni, kdy jeho dcera vydechla naposledy a vdechla život tomuto andílku, který každým dnem vyrostl o dobré dva centimetry.

Vzpomínal, v jakých křečích byla Bella, když přišla do kuchyně, kde právě seděl s Jacobem, a řešili, jak to udělají, až bude rodit. To však nečekali, že s tím přijde hned.

Do nemocnice jet nemohli a žádnou porodní bábu neznali. Bella si poradila sama. Vytlačila malou Renesmé úplně sama. Avšak za velkých bolestí ze zlomené páteře a kyčlí. Přivolaná záchranka ji už nedokázala pomoci. Malá Renesmé se po své matce sápala a dokonce ji i kousla. Tenkrát k ní okamžitě pocítil odpor a chtěl, aby jí Jacob odnesl a on ji nikdy už neviděl. Teď je rád, že si to tenkrát rozmyslel a vyhověl své dceři, jejímu poslednímu přání, ať se postará o její dceru, dokud bude moci. Vděčnější a chytřejší vnučku si nemohl přát.

Bylo to už 5 měsíců od úmrtí Belly. Záchranka si ji odvezla rovnou jako smrťák, ale její tělo se hned druhý den ztratilo. Někdo ho ukradl a on ji ani nemohl pochovat. Tak moc se mu po ní stýskalo.

Zazvonil zvonek. To určitě přišel Jacob. Než se nadál, malá Nesie se vzbudila a už běžela svou vlastní rychlostí ke dveřím. Ani nejlepší lidský atlet by ji nepředehnal. Charlie se nad tím už nepodivoval.

„Kdo je to, zlatíčko?“ zeptal se jen tak Charlie. Byl přesvědčen, že je to Jacob s Billym. Nikdo jiný je nenavštěvoval.

„Dědo? Kde je ta fotka, co mi zanechala maminka? Já si myslím, že tento pán je ta…“ začala ta malá a Charlie přidal do kroku.

„Renesmé, jdi od těch dveří a pojď ke mně! A ty se sem nepřibližuj. Ani jeden z vás!“ Charlie vyděšeně koukal na živého Edwarda Cullena s jeho sestrou Alicí.

„Dobrý den, pane Swane, je Bella doma?“ zeptala se opatrně Alice.

„Renesmé, jdi zavolat strýčku Jacobovi, ať urychleně přijede,“ vybídl Charlie Renesmé a pak šeptem odpověděl nevítané návštěvě u dveří: „Má dcera je mrtvá. To kvůli tobě. Nechal jsi ji tu v tom samotnou a my jsme už nic nesvedli. Nevím, co jste přesně zač, ale do mého domu nevkročíte!“

„Dědo, to je můj tatínek?“ zeptala se Renesmé v tu nepravou chvíli a Edward zatvrdl v pohybu a jen se na ni díval. Měla oči po matce, ale neposedné rezavé vlasy po něm? To je jeho dcera? Jeho a Belly, která je… mrtvá? Nemohl tomu uvěřit. Ne, to není pravda. To je nemožné.

Najednou Edwarda někdo svalil k zemi.

„Ty hajzle, co jsi jí to udělal? To jsi tu nemohl s ní zůstat a přemluvit ji k potratu nebo ji přeměnit, i když jsem byl proti tomu?“ vrčel mu do ucha Jacob.

„Zabij mě a zbav mě utrpení. Nechtěl jsem tomu věřit, že je po smrti, ale když je to pravda, nic mě na tom světě nedrží,“ Edwardova slova byla prázdná, bez života.

„Fakt ne? Tak pohlédni na svou dceru. Charlie tu tak dlouho jako ona nebude a já nejspíš také ne,“ odpověděl mu Jacob s podtónem smutku.

„Dědečku, ať se strýček s taťkou nepere, to není správné,“ trhala Charlieho Renesmé za rukáv.

Oba jmenovaní se jako naráz na malou podívali a postavili se.

„My se přeci nepereme, zlatíčko,“ odpověděl jí Jacob a klekl si před ni.

Před domem zastavili dvě auta a ke dveřím dorazil zbytek Cullenových. Charlie je nakonec pozval dál do obýváku. Malá Renesmé se vytratila a pak se zase přiřítila, že jediný Charlie nepoznal, že byla pryč. V ručičce držela fotky jednotlivých členů Cullenovic rodinky s popisky od maminky.

Postavila se před Edwarda a spustila: „Taťka Edward… teta Alice, budeme muset na nákupy… děda Carlisle, doktor, máš smůlu, mně krev neteče jako mamce… dál babička Esmé, mám tvé jméno ve svém… teta Rosalie, máš ráda děti, tak si mě užívej, dokud nepřerostu… strejda Emmett, kopa srandy, to bude super… strejda Jasper, mamka se na tebe nikdy nezlobila a tohle je děda Charlie a strejda Jacob, seznamte se, ale vy se už asi znáte co?“ malá Renesmé všechny Cullenovy okouzlila na první pohled.

Edward se na ni zadíval dlouhým pohledem a najednou v ní viděl Bellu. Ty oči, které ho sledovaly, ty byly Belly, která je musela hlídat skrz malou. Nikdy neměl odcházet. Teď už to nevrátí, ani jí to nevynahradí, jak měl v plánu, když sem jel. Teď se musí postarat o tu malou. Dluží to Belle i Renesmé. Kéž by Bella byla naživu, pomyslel si a ani nevěděl, jak je blízko pravdě, drželi ji totiž Volturiovi.

Autor: Pavla777 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Deník Belly Swan: