Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zlatá padesátá - 22. kapitola

Zlatá padesátá - 22. kapitolaPokračování Vánočním ránem. Bellu čeká další vcelku nemilé zjištění, se kterým se musí poprat.

http://www.stmivani.eu/gallery/zlat%C3%A1%20pades%C3%A1t%C3%A1%20sarahbell3.jpg

Ještě jednu vánoční:

 

Na vánoční ráno jsme se sešli u našeho stromku, a když jsem se tam připotácela ve své košilce a tenkém župánku, Tim už lítal kolem a rozhazoval balící papír.

„Bello, mohla by ses obléct trochu reprezantivně, když máme návštěvu?“ zavrtěla máma hlavou. Zívla jsem, prohrábla si vlasy a snažila se trochu rozkoukat. Pak jsem župan zavázala.

„Spokojená?“ zabručela jsem a svezla se k Jenně na gauč. Ona mi dala ruku kolem ramene.

„Bello, Bello, tohle je pro tebe,“ vykřiknul Tim a přiběhnul ke mně s velikou krabicí zabalenou v obyčejném hnědém papíře.

„To je od Phila,“ usmála se máma a políbila ho na tvář. Takže se mi chce zavděčit? Trochu jsem nakrčila čelo.

„Nestihnul jsem sehnat papír, ale snad se ti to bude hodit,“ usmál se na mě. Podívala jsem se na něj a pak na ten balíček. Uvažovala jsem, jestli ho mám rozbalit. Nakonec vyhrála moje zvědavost a já roztrhla papír. Vyvalila jsem oči.

„Polaroid?“ Možná ten chlap není tak špatný. Otevřela jsem krabici. Opravdu. Ležel tam foťák a spousta instantních filmů. „Děkuju,“ usmála jsem se na něj odměřeně a on mi úsměv oplatil trochu vřeleji. Pak jsem ještě samozřejmě dostala ponožky a taky rukavice a šálu. To bylo od mámy. Od Tima jsem dostala barevný obrázek, který kreslil ve škole. U nás se Santa nevedl. Máma říkala, že je to jen mystifikace dětí, a tak jsme jak já, tak Tim vyrůstali s tím, že dárky jsou od rodičů. Popravdě, tím nás máma ušetřila hořkého zklamání, kterým si prošli všichni mí vrstevníci. Když jsme se všichni nasnídali a máma mě přinutila vyfotit první rodinou fotku, jsem pak mohla odejít do pokoje. Edward ležel celkem spokojeně na posteli s rukama za hlavou.

„Řekni sýr,“ řekla jsem a vyblejskla ho dřív, než se stačil vzpamatovat. Usmála jsem se a začala mávat fotografií, aby rychleji vybledla. Před mýma očima se začal zjevovat druhý Edward s rozcuchanými vlasy a ležérním výrazem, jak leží na mé posteli. Odložila jsem fotku i s foťákem na postel a šla si lehnout k němu. Vzal mě do náručí a pevně mě stisknul.

„Veselé Vánoce, lásko,“ zašeptal a políbil mě do vlasů.

„Veselé Vánoce,“ zašeptala jsem a nadechla se jeho sladké vůně. Najednou se ozvalo zaklepání a bez čekání na odpověď se rozrazily dveře. Edward v mžiku zmizel. „Sakra!“

„Ach, promiň. Ale neměla by jsi nadávat,“ řekla June. Ještě chvíli jsem byla zkoprnělá, jak Edward zmizel. Pak jsem se vyškrábala do sedu. Snažila jsem se dělat jakože nic, ale nebyla jsem přesvědčivá. Zvedla jsem sklenici vody a napila se, abych zakryla rozpaky. „Je opravdu hezký, že?“

„Cože?“ zamračila jsem se a odložila sklenici.

„Neměla bys ho pouštět k sobě do pokoje,“ ukázala mi fotografii, kterou jsem před chvílí pořídila.

„Sakra,“ zaklela jsem znovu a pokusila se jí fotku rychle vytrhnout. Ona ale uhla a dál se na ni dívala.

„Neměla by sis připouštět upíry tak k tělu,“ řekla klidně. To mi málem vyrazilo dech. Moje teta, co je skoro jako sestra, ví o upírech? „Co na mě koukáš jak na cvoka? Já to poznám. Znám spoustu upírů. Mají super těla, to se maluje jedna radost.“

„Ty... ty to všechno víš?“ zalapala jsem po vzduchu. Ona jen tiše přikývla. „Od kdy?“

„Na koleji jsem měla spolubydlící. Studovala taky umění. Byla stejná jako ten tvůj Edward. Zlatooká. Alespoň dokud nezabila svého lidského přítele. Drž se od nich dál, dokud můžeš,“ řekla tajemně a tak nějak vševědoucně. Na to jsem se musela znovu posadit.

„Myslím, že už v tom jsem až po uši,“ vzdychla jsem a reflexivně si kolem břicha omotala ruce, abych v sobě udržela všechny ty informace. Jenna to ale pochopila jinak.

„Bells, nechceš mi doufám říct, že jsi...“

„Ne, to teda nejsem,“ přerušila jsem ji výbušně. Okamžitě jsem svěsila ruce stranou. „ To by bylo mnohem jednodušší. Rozhodně jednodušší než jedna závistivá upírka a její kámoš, co mě chtějí zabít,“ vzdychla jsem a zahleděla se na svoje prsty.

„Věř mi, vyšlo by to nastejno,“ řekla a zadívala se, jak točím prstýnkem na své ruce. „To jsi včera neměla.“

„Jo, no. Eh, to mi dal Edward k Vánocům,“ řekla jsem, překvapená, jak rychle dokázala změnit a odlehčit téma. Byla jsem taky celkem mimo z toho, že ji téměř nezajímá Lynette a Nicholas.

„Krása většinou skrývá to nejhorší,“ řekla varovně. Protočila jsem panenky.

„Edward je v pohodě,“ řekla jsem, zaujatá prstýnkem.

„Už zabil,“ řekla věcně.

„Já vím,“ odpověděla jsem a stále se jí nedívala do očí. Nemohla jsem.

„A jsi si jistá, že to neudělá znovu?“ zeptala se starostlivě. Zvedla jsem oči a pichlavě se zahleděla do jejích očí.

„Jsem si tím naprosto jistá,“ ujistila jsem ji.

„Jenže když to neudělá on, tak to bude ta holka nebo ten kluk, co baží po tvojí krvi. Drž se od nich dál.“ Teď téměř křičela. Pak se uklidnila a posadila se do křesla.

„Tak ok, ať to udělají oni. Ale Edward by nic takového neudělal. Já mu naprosto věřím,“ řekla jsem umanutě.

„Zlatíčko, já mám pochopení v hodně věcech, ale v tomhle bys opravdu měla jít stranou. Jsou to predátoři. A já vím, že ani tihle vegetariáni nedokáží vydržet věčně. Je to jejich podstata,“ řekla trochu sklesle a v očích se jí zalesklo, jako by bolestně vzpomínala.

„Ne. Ty neznáš Edwarda. Neznáš Carlislea, nikdy neochutnal lidskou krev a dělá chirurga. Chápeš to? Každý dokáže potlačit pudy, když se mu chce,“ vyštěkla jsem s naštvaným úšklebkem. Jak mě jen může Jenna takhle zradit? Vždycky jsme si rozuměly.

„Dej si pozor, prosím,“ řekla naléhavě a opustila můj pokoj. Na tvář mi stekla slza a Edwardův prst ji pohotově zachytil. Strčil si mokrý prst mezi rty a usmál se.

„Neplač, prosím. Já to s Lynette vyřeším,“ ujistil mě a přitáhl si mě k sobě.

„Já nepláču. Vidíš, že bych plakala?“ řekla jsem vzlykavě, ačkoli to mělo znít nenuceně. Jenže s tím knedlíkem v krku se tak špatně mluví. „To jen, že už nikdo není na mé straně.“

„Já jsem na tvé straně,“ řekl a strčil mi neposedný pramen za ucho. Zavrtěla jsem hlavou.

„Ztratila jsem Jakea, Jennu a teď můžu ztratit i tebe,“ potáhla jsem. Edward mě stisknul v náručí. Už jsem se uklidnila. Zhluboka jsem se nadechla a odtáhla se. Natáhla jsem se pro foťák a znovu vyfotila Edwarda, tentokrát jeho tvář. „Celej jeden film budeš ty,“ řekla jsem se smíchem.

 

S partou jsem se viděla až po vánočních svátcích. Všichni ze školy, kdo za něco stáli, se sešli na plácku. Někdo zapálil oheň ve starém sudu a tak se spustil malý vánoční večírek. Když jsem tam přišla, všichni už byli v mírně podnapilém stavu, čemuž jsem se musela zasmát.

„Ahoj Bells,“ přiskočil ke mně Matt a vzal mě kolem ramen. „Kde máš Edwarda?“

„Musel zůstat doma,“ zalhala jsem. Pravdou bylo, že mě nechtěl rušit s partou, a taky tu byl Jake...

„Škoda. Hele, kam ses to vypařila po plese? Ještě byla párty, ale ty jsi zmizela,“ řekl nechápavě a prohrábnul si vlasy. Podívala jsem se na něj s nadzvednutým obočím.

„Já, ehm... byla jsem s Edwardem,“ přiznala jsem. V tu chvíli ke mně přiskočila Laura s Bess s radostným pohledem.

„Ty jsi spala s Edwardem, jo?“ vyhrkla Laura a poskočila si.

„Jo, ale nemusela bys to tak křičet,“ snažila jsem se umírnit její radost. Proč se z toho vůbec tak raduje? Tohle je šílený. „Veselé Vánoce, lidi,“ zasmála jsem se a natáhla se po láhvi piva. Chvíli jsme se jen tak bavili, hrála hudba a tančilo se. Najednou se ke mně naklonil Rob.

„Hele, není to ta kočka z plesu, co jsi s ní mluvila?“ řekl a v očích mu blýsklo.

„Kdo?“ zeptala jsem se nechápavě a helděla mezi stromy.

„No, ta černovláska. Na ples přišla s tím tmavovlasym klukem s tmavejma brýlema,“ řekl a oprášil si svetr, jako by ji hodlal jít sbalit. Došlo mi, o kom mluví. Mezi stromy se vynořila Lynette, tentokrát sama. Dlouhé blond vlasy měla stažené do culíku. Proto jsem nevěděla, o kom mluví. Rob ji viděl jako černovlásku. Pohled na ni mi vyrazil dech. Co se tady motá? Má s sebou Nicholase? Do háje, co chce? Tvářila se jako každá druhá holka tady. Začala jsem se rychle rozhlížet. Jake zamrznul v pohybu a jeho oči poteměly.

„Promiň, musím mluvit s Jacobem,“ řekla jsem nepřítomě a začala se k němu prodírat. Divila jsem se, že mu ještě nejde pára z uší. Těsně před ním jsem zakopla a spadla přímo na jeho hruď. Byl úplně horký. „Jacobe, tady ne.“ zašeptala jsem. Jakeův výraz nepatrně povolil, ale stále se třásl.

„Ona jde po tobě, že jo?“ procedil skrz zuby.

„Jo,“ potvrdila jsem mu a sledovala, jak Lynette míří k nám.


Doufám, že vás to už neomrzelo, to by byla škoda. Ale už nám zbývá jen pár kapitol, tak abyste se nepřipravili o to nejdůležitější... jak to dopadne.

Navíc mám ještě rozpracovanou novou povídku z historie, tentokrát z jazzového věku, přesněji 1922. No, uvidíme.

Mimochodem, nezapomeňte mrknout na trojdílnou jednorázovku na téma Edwardovy historie, navazující přímo na tuhle povídku.

Díky za komentíky,

SarahBell

Pár gifů pro vás:

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zlatá padesátá - 22. kapitola:

 1
7. Lucka
18.07.2013 [10:54]

je to naprosto krásná kapitolovka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.07.2013 [21:24]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.07.2013 [22:33]

kiki11Skvělá kapitola. Jsem zvědavá jak to dopadne. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.07.2013 [19:17]

NesiiNedockava cakam na dalsiu kapitu ;)

3. matony
16.07.2013 [15:39]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. O-ou
16.07.2013 [14:06]

jaj. to je tak dobra povidka, že mam chut skákat par metru do stropu :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Myfate admin
16.07.2013 [10:43]

MyfateAhoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:

- by jsi se –> by ses
- jsem/jsme
- předložky
- by jsi –> bys
- ni/ní
- by jsi si –> by sis
- čárky
- zvůj –> tvůj
- musla –> musela
- Jeně –> Jenně
- June –> Jenna
- ji/jí
- jednoduší –> jednodušší
- vpohodě –> v pohodě
- přímá řeč
- jako by/jakoby
- malá/velká písmena
- jsi se –> ses
- aby jste –> abyste

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!