Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zlatá padesátá - 21. kapitola

Zlatá padesátá - 21. kapitolaTakže Cullen příjde ke Swanovým na Vánoce? Jenže, co všechno se dozví Bella o své rodině? A co si dají k Vánocům? Užijte si písničku z Elvisova vánočního alba z roku 1957 a začtěte se do kapitolky.

Elvis Christmas album 1957

Elvis Presley - Santa Bring My Baby Back To Me

 

 

 

Plesem končilo pololetí a začínaly vánoční prázdniny. Štědrý den byl v pondělí. A jelikož máma neuměla udělat ani krůtu na den díkůvzdání, celá štědrovečerní večeře závisela na mě. Celé pondělí jsem od rána trčela u plotny. Neměla jsem na to zrovna náladu, a tak jsem se rozhodla trochu švindlovat. Koláče jsem koupila v pekařství, šunku mi uvařila Gerta, dcera řezníka, a tak jediné, co jsem musela udělat, byla kaše a dát péct krůtu. Seděla jsem u stolu v kuchyni, hlídala maso a pročítala mámino Vogue, když přijela máma z nádraží spolu s tetou Jennou.

„Tady je moje drahá Bella! Tak jak je, kotě?“ vykřikla Jenna a vzala mě do objetí. Jenna rozhodně nikdy nebyla dospělá, nebo se tak nechovala. Měla dlouhé blond vlasy, které vždycky měla stočené do neúhledného drdolu. Nosila vytahaná trička a džínsy. Jena byla umělkyně a rozhodně jsem jí měla víc jako sestru, než tetu.

„Jo, dobrý. Co ty?“ řekla jsem a stiskla ji. Ona se svezla na židli vedle mě.

„Hele, já vás tady nechám a jedu pro Sue. Ne abys mi Bellu zkazila, sestřičko,“ ukázala na ni výhružně prstem.

„Já? Nikdy. Tak co, Bello? Chceš naučit kouřit?“ začala škádlit mámu. Máma protočila oči, vzala klíčky a zabouchla za sebou dveře. „Tak co? Máš nějakého přítele?“

„Proč se na tohle vždycky ptáš, Jenno?“ šťouchla jsem do ní.

„Protože mě to zajímá. Jsi moje neteř, a já o tobě chci vědět všechno,“ řekla a napila se z mého hrnku.

„Hele, víš toho o mě víc, než moje vlastní máma. Vždyť ta si myslí, že jsem ještě panna,“ zasmála jsem se a vstala, abych jí uvařila kávu.

„Jo, to asi jo. Ale koho máš teď? Zdáš se být šťastná,“ usmála se na mě a v jejích pronikavě modrých očích zablyštilo. Chtěla tím říct: 'Vím, že někoho máš, ale chci to slyšet od tebe!'.

„Však ho poznáš. Máma ho pozvala na večeři,“ usmála jsem se. Jenna se zářivě usmála.

„To je to už takhle vážné?“

„Hm. Jenom se bojím, že až se potká s mojí rodinou, tak uteče,“ řekla jsem a položila před ni hrnek.

„Díky. To jsi tím jako myslela mě? Myslíš, že když už zná tebe, že by utekl přede mnou? To je hloupost,“ rýpla si do mě. Zasmála jsem se a pokračovala ve vaření. Když máma přivezla Sue, šla jsem se převléct, právě včas, abych šla otevřít Edwardovi. Jenna do něj okamžitě začala rýpat všeliakými otázkami, že bych si občas nejraději omlátila pánev o hlavu. Ovšem pratetička neměla obdoby. Začala do mě rýpat ohledně našeho intimního vztahu. Varovala mě, abych si nesedala chlapcům na klín, abych si dávala pozor a že doufá, že čekám na svatbu. Edward to bral s humorem, ale já bych se nejraději propadla do země a už nevylézala. Najednou se domem rozezněl zvonek a všichni se otočili ke dveřím. Máma vešla do obýváku omotaná kolem mladého muže se světlými vlasy a dokonalým úsměvem.

„Tohle je Phil, a tohle je Jenna, Sue, Tim a Bella,“ ukázala na nás a dala dlaň na Philovu hruď. „Máme pro vás novinu,“ řekla úsměvně. Vtom mě něco oslnilo. Malé zablýsknutí na její ruce. Začly na mě jít mrákoty a musela jsem se opřít o Edwarda. Máma je zasnoubená? To není možné! Řekla by mi to. Edward mě povzbudivě stisknul.

„Vlastně dvě,“ promluvil Phil. Zamrkala jsem. Co je ta druhá novina?

„Jestli nás budeš ještě chvíli napínat, tak to balim,“ řekla Jenna. Absolutně netušila o co jde.

„Já... požádal jsem René o ruku,“ usmál se Phil a máma hrdě vystrčila ruku vpřed. Všichni obdivně vzdychli nad prstenem. Všichni kromě mě.

Páni, to je úžasný!“ vykřikla Jenna a vrhla se jí kolem krku. Strhla se vlna blahopřání, dokonce i Tim to bral dobře. No, on si na tátu vlastně ani nepamatuje. Jen já zůstala sedět nehybně.

„Co je to druhý?“ řekla jsem podezřívavě a moje oči visely na těch máminých.

„Co prosím?“ zamrkala na mě máma. Všichni zmlkli a otočili se na mě.

„Co je ta druhá novinka,“ řekla jsem netečně.

„Ach ano. Já jsem... těhotná,“ řekla slavnostně máma. Tím všem vyrazila dech. Asi po dvou vteřinách překvapení začali všichni reagovat. Vstala jsem a překvapeně mrkala. Nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem tak hloupá, že jsem si ničeho nevšimla. Ani toho prstenu, ani pomalého zakulacování mámina břicha. A toho, jak pořád jenom jedla. Jak četla stránky ve svatebním Vogue. Byla jsem tak zaujatá Edwardem, že jsem si nevšímala vůbec ničeho.

„Blahopřeju,“ řekla jsem bez jediné emoce. Doufám, že vypadnu z tohodle baráku dřív, než se to škvrně narodí. Nehodlám o půlnoci měnit plíny. Já děti mít nechci přesně z těchto důvodů. Šla jsem do kuchyně a připravila jídlo. Celou večeři jsem nepromluvila. Večer jsme šli na mši a jakmile jsme se vrátili, zavřela jsem se v pokoji. Edward mě vylekal, když si stoupnul za moje záda natolik, že jsem vykvíkla.

„Jsi vpořádku?“ zeptal se a dal mi ruce kolem pasu. Otočila jsem se na něj.

„Jo, jasně že jsem. Jenom jsem nečekala dalšího prcka o kterýho se budu muset starat,“ řekla jsem s ušklíbnutím. Šla jsem ke skříni. „Rozepneš mi ty šaty?“ řekla jsem a nadzvedla si vlasy.

„S radostí,“ usmál se Edward, přišel ke mně a velmi pomalu mi rozepnul zip na zádech. Jeho ledové prsty mě zastudily na zádech. Přeběhl mi vzrušivý mráz po zádech. Ještě, než jsem si je stihla svléct, mě otočil čelem k němu a políbil mě. Pak ze mě velmi opatrně svléknul šaty a odhodil je na staré křeslo. Jeho dotek mi opravdu zlepšil náladu. „Málem bych zapomněl,“ řekl a pustil mě. Přešel ke své tašce a chvíli v ní přehraboval.

„Co?“ zeptala jsem se a navlékla na sebe noční košilku.

„Vánoční dárek. Tedy, vlastně dva,“ usmál se a vytáhnul dva balíčky. Jeden veliký a plochý, druhý malý a hranatý.

„Vánoce jsou až zítra,“ usmála jsem se na něj a schovala za zády balíček, který jsem měla schovaný ve skříni. Měla jsem pro něj něco, co by asi většina chlapů neocenila, ale byla jsem si jistá, že jemu se to líbit bude. Prsten s našimi jmény. Stálo mě to strašné peníze.

„Teď odbíjí půnoc. Šťastné a veselé,“ usmál se a přišel ke mně blíž. Podal mi plochý balíček. „Nejdřív tohle.“ Rozbalila jsem ho volnou rukou.

„Elvis Christmas Album,“ zasmála jsem se a otáčela albem na všechny strany.

„To je jen taková hloupost. Pak tady mám ještě tohle,“ řekl a ukázal mi druhý balíček.

„Počkej, teď já,“ řekla jsem a dala mu svůj dárek. On ho nejdřív pozorně prozkoumal a pak teprve rozbalil. Nejdřív se zatvářil překvapeně a já se skoro začala bát, že jsem se sekla. Pak si ale všimnul vyrytého Edward and Bella Forever a na jeho tváři se vykouzlil úsměv.

„Myslím, že naše dárky se k sobě budou hodit,“ řekl a podal mi nerozbalený balíček. Roztrhla jsem obal a dívala se na malou sametovou krabičku. Edward vzal mé ruce do svých a mrštným pohybem krabičku otevřel. Uvnitř ležel na bílém podkladu zlatý prstýnek na kterém byla narůžovělá perlička. Podívala jsem se na vnitřní stranu prstýnku. Bella and Edward Forever. Na tváři se mi roztáhl úsměv. Edward vytáhl prstýnek z krabičky, vzal mou ruku a navlékl mi ho.

„Je nádherný,“ vzdychla jsem a stále si ho prohlížela. Edward mě vzal do náručí a otočili jsme se o třistašedesát stupňů. Pak jsme se svalili na postel a smáli se.

„Miluju tě,“ zašeptal Edward a pohladil mě po tváři. Vždycky jsem byla celá nesvá z takových slov, ale teď jsem byla schopná je říct bez rozmýšlení.

„Miluju tě,“ odpověděla jsem a políbila ho. Stočila jsem se k němu do náruče a tvář mu položila na hruď. „Chtěla bych odjet někam daleko,“ zašeptala jsem se zavřenýma očima.

„Proč?“ zeptal se tiše Edward a zatočil stříbrným kroužkem na prstě.

„Já nevím. Pryč od toho zmatku. Pryč od křiku a ruchu. Někam, kde bychom mohli být jen my dva,“ řekla jsem ospale.

„Pryč od všeho?“ zeptal se a namotal si pramen mých vlasů na prst. Jen jsem souhlasně zamručela. „Kéž by bylo takové místo.“

„Určitě někde na světě je. Nějaký opuštěný ostrov. Pod zemí. Někde takové místo být musí,“ zamumlala jsem.

„Jen ty a já? Hm. Takové místo musím rychle najít,“ zasmál se Edward a já ho plácla do mramorové hrudi.

„Nemůžu si dovolit odejít. Máma si teď pořídila další dítě, budu jí muset pomoct vybrat nejstylovější svatební šaty a taky jméno pro prcka,“ povzdechla jsem si. To znamená, že budu muset trávit víc času s mámou a méně času s partou.

„Zapíchni prst do kalendáře, kup jí svatební časopis a donuť ji najmout chůvu. A pak odjeď někam se mnou,“ řekl a začal mě líbat. Zasmála jsem se, ale teď jsem byla příliš emocionálně i fyzicky vyčerpaná, abych více reagovala. Jen jsem se zavrtěla, zavřela oči a usnula. Jen jsem doufala, že se mi nebude zdát o dětěch a svatbách.


Doufám, že vás moje povídka stále nenudí. Jsem ráda za věrné čtenáře a jejich komentáře.

Prozatím moc děkuji,

SarahBell

 

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zlatá padesátá - 21. kapitola:

 1
11.07.2013 [13:31]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. bibusq222
11.07.2013 [13:05]

Emoticon

3. matony
11.07.2013 [11:44]

super kapitolka rychle další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. kiki1
11.07.2013 [11:37]

Krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Simluiq
11.07.2013 [9:36]

Emoticon Emoticon Emoticon HROZNE SOM SA NA NU TESILA :)
Krásna kapitolka" Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!