Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volterra's Prodigy - Next chapter - 1. kapitola

27.08.2011 (12:15) • LeeLee • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 2136×

„Faith, mohla by ses přestat vrtět?“ napomenula jsem ji. Protočila oči a vzdychla.

„Já to viděla!“

„Promiň, mami.“

Někdo zaťukal na futra dveří. Otočila jsem se a za mnou stál Alec. Usmála jsem se na něj a vstala ze země.

„Ahoj lásko,“ řekla jsem a políbila ho. Usmál se na mě, a pak pohladil Faith po vlasech.

„Copak, princezno. Zlobíš maminku?“

„Ne,“ odpověděla svým zvonivým hláskem, „ale nebaví mě to. Chci jít za Sethem a hrát si s ním,“ odporovala.

„Ale to teď nemůžeš,“ vysvětloval jí Alec.

„Ale já chci!“ durdila se malá.

„Faith Carmen Volturi! Okamžitě přestaň! Chováš se jako rozmazlená,“ řekla jsem důrazně. Faith sklopila hlavu.

Klekla jsem si k ní na kolena a dál se věnovala lemu jejích šatů. Mezitím si před ni Alec sedl do tureckého sedu a povídal si s ní.

„No tak, princezno, nemrač se. Máš přece narozeniny, měla by ses usmívat.“ Faith zvedla hlavu a vykouzlila jeho směrem plachý úsměv. Pohladil ji po tváři.

„No vidíš, že to jde,“ pochválil ji.

Někdo vtrhl do místnosti a Alec rychle vyskočil na nohy. Po pokoji se honili Angel s Leonardem. Alec u nich byl ve vteřince a postavil se mezi ně. Leonardo vyběhl z pokoje a Angel chtěl taky, ale Alec ho zadržel.

Angel byl rozcuchaný a oblečení měl od bláta. Zvedl hlavu a díval se na přísného Aleca. Zkusil psí oči, ale Alec byl neoblomný.

„Co jsem ti říkal o běhání venku, když pršelo?“ dotázal se ho.

„Že bych neměl.“

„A proč jsi to udělal?“

„To byl...“

„A neříkej, že to byl Leonardův nápad, to je ohraná písnička,“ řekl a Angel zavřel pusu.

„Jane!“ zavolal Alec a v minutě tu byla jeho sestra.

„Co se děje? Páni!“ řekla, když uviděla Angela.

„Byl venku. Odvedla bys ho prosím umýt? Oslava začíná za chvíli a já ještě musím dořešit pár organizačních věcí. A Lucia má na starosti Faith.“

„Nemusíš mi nic vysvětlovat. Udělám to ráda,“ řekla a odvedla Angela do jeho pokoje.

„Ták, hotovo,“ řekla jsem a stoupla si. Faith v těch šatech vypadala naprosto úchvatně. Měly temně růžovou barvu, ve které vynikala její smetanově jemná pokožka. Měla světlejší vlasy, než její bratr, ale pořád silně kontrastovaly s pletí. Šedomodré oči měla rozjařené nadšením. Alec mě objal kolem pasu a já si opřela hlavu o jeho rameno. Faith seskočila ze stoličky, na které dosud stála a objala mě a Aleca.

„Sluší ti to, mi amore,“ řekl a políbil ji na čelo.

„Si, papa,“ odpověděla a usmála se. Vtom do dveří vtrhla Alice.

„Páni, tobě to sluší, Faith,“ vyjekla a začala si ji prohlížet. Pak se obrátila na nás.

„Sál už je připravený. Dvojčata budou mít nezapomenutelné první narozeniny! Já se tak těším!“ vypískla nadšeně a začala poskakovat na místě.

„Klid, lásko,“ ozvalo se ode dveří. V nich stál ležérně opřený Jasper. Alice přestala poskakovat a místo toho šla k Jazzovi a políbila ho.

Jsem strašně ráda, že máme Cullenovy ve Volteře. Nechápu, jak jsem tu mohla žít bez nich. Když otec navrhl, aby tu zůstali, a Carlisle to přijmul, byla jsem absolutně nadšená. Ostatní se s tím smířili a myslím, že si to tu už zamilovali. Rose je teď jedna z nejmilejších osob na světě, co znám.

Vím, že to zní neuvěřitelně. Kdyby mi tohle někdo řekl před rokem, nevěřila bych. Teď je má druhá nejlepší přítelkyně. Po Jane, samozřejmě.

„No tak, pojďte, už je čas,“ popoháněla nás Alice nadšeně. Vzala Faith a Angela za ruce a vedla je k sálu.

Obřadně se zastavila přede dveřmi a chvíli počkala, než otevřela.

To, co vytvořila, bylo... Úžasné. Skvělé. Dokonalé.

Dva skákací hrady, švédské stoly okolo celé místnosti – jídla vypadala lidsky, ale cítila jsem krev. Alice zařídila i fontánky plné krve – zvířecí. Možná proto se k nim nikdo z Volturiů nepřiblížil. Uprostřed stál stůl se dvěma dorty. Jedním, elegantním pro Faith, a druhým, čokoládovým s jahodami pro Angela. Alice je znala dobře.

Trochu mi to připomínalo mé narozeninové oslavy. První, co dvojčata zaujalo, byl stůl s hromadou dárků – u většiny bylo i na dálku poznat, že jsou měkké – dárky od Alice. Ve zdejších obchodech se vyžívala. Pro dárky dětem jela až do Milána.

Všude byly balónky a konfety, a i když tam byly hrady, pořád tam byl velký parket.

„Alice!“ vydechla jsem. Na to vážně nešlo říct víc.

„Všechno nejlepší!“ ozvalo se asi ze stovky hrdel najednou. Děti stály, neschopné pohybu.

„No tak, na co čekáte?“ zašeptal Alec. Nemusel je pobízet dvakrát.

Děti si vážně užívaly. Angel běžel za Leonardem, oba se vrhli na hrad. Faith k dárkům.

Vybrala si růžovou hromadu a rozbalovala. Dostala spoustu oblečení, hromadu knih, CD a filmů, obrovského plyšového medvěda od táty (myslím Ara), tlustou knihu o historii Volturiů od Marka a od Caia dostala své první kolo. Když Angel viděl, co dělá, přidal se.

I on dostal oblečení a CD, většinou ale spoustu videoher, od Ara má boxovací pytel, od Marka zbrusu nový plášť gardy a od Caia taktéž kolo.

Od nás s Alecem dostali dárky, co chtěli. Angel dostal štěně huskyho a Faith kotě perské kočky. Pro své děti cokoliv. Všichni tu ví, že by se nedožili dalšího dne, kdyby zvířatům ublížili.

„Musíte zahájit prvním tancem,“ řekla Alice.

„My?“

„Jo, vezmi Angela, Alec Faith, a jděte,“ řekla a šťouchla do mě.

Konečně se vyplatilo, když jsme oba učili tancovat. Angel byl trošku nemotorný, ale Faith tančila jak malá víla.

Kroužili jsme chvíli po parketu, a pak mě a Aleca vystřídali Seth a Leah. Postupně se parket začal plnit dalšími páry – Emmett a Rose, Alice a Jasper, Edward a Bella, táta a Sulpicie, Carlisle a Esmé, Jacob a Renesmé... Bylo to nádherné. Faith se chtěla taky účastnit něčeho užitečného, proto vzala housle a spustila tklivou, nádhernou melodii. Byla jsem ráda, že jsme je učili, co se dalo. Angel si sedl ke klavíru a přidal se k sestře. Všichni se jemně pohupovali do rytmu a když děti skončily, sálem se rozlehl mohutný potlesk.

I přes něj jsme ale slyšeli těžké zaklepání na dveře – buch, buch, buch. Veškerá pozornost se rázem obrátila ke dveřím. Demi s Felixem pomalu přešli ke dveřím a otevřeli.

„Panebože,“ vydechla jsem.

Autor: LeeLee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Volterra's Prodigy - Next chapter - 1. kapitola: