Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ve stínu sestry - 7. kapitola


Ve stínu sestry - 7. kapitolaCarlie odešla s Volturiovými. Renesmé řekne všem pravdu o sobě a svém kouzlu. Bella začne být netečná. Jak se na Carlie podepíší Volturiovi? Stává se z ní něco, co by do ní nikdo neřekl. Stává se z ní krvelačné upíří monstrum. Vyhraje nad svojí touhou po uznání a pomstě? Nebo ji její nenávist k sestře dočista pohltí?

 

U Cullenových

 

„To není možné, jak to mohla udělat?“ ptala se zničeně Esmé. Všichni Cullenovi, až na Alici a Jaspera, seděli v obývacím pokoji. Denaliovi odjeli krátce po konfrontaci s Volturiovými. V místnosti panovalo napětí.

„Moje dcera odešla,“ řekla nepřítomně Bella a dívala se tupě ven z okna.

„Já vím, proč to udělala,“ zamumlala Renesmé a skoro všechny pohledy se na ni upřely. Seděla schoulená v Jacobově náručí, oči měla zarudlé od pláče. Teprve teď si uvědomila důsledky svého předešlého jednání. Vlastně to věděla už dlouhou dobu. To, jak Carlie ubližuje svým chováním. Jenže si to nechtěla přiznat. Ovšem teď, po tom, co Carlie odešla, si všechno srovnávala v hlavě.

„Můžu za to já,“ řekla a svůj pohled nasměrovala k zemi.

„Ale broučku...“ začala Rose a Nessie se hystericky uchechtla. Snažila se stáhnout z rodiny to její proradné kouzlo. Už ji nebavilo, jak jí pořád dokola říkají, že je úžasná, krásná, nadaná. Ne!

„Poslouchejte mě! Všichni to víte. Když jste v mojí blízkosti, chováte se jinak,“ začala, Rose ji ale vyrušila.

„To proto, že tě milujeme,“ usmála se.

„Prosím tě, poslouchej se! Moje sestra právě odešla s Volturiovými. Vzdala se možnosti žít v této rodině. Copak nevíte proč? Celý svůj život jsem se snažila být lepší než ona, snažila jsem se vás od ní odloudit, abyste se věnovali pouze mně. Už jako miminko jsem měla dar. Omotala jsem si vás okolo prstu a nikdo z vás ani nemrknul. Už to takhle nechci. Zvlášť, když je Carlie pryč mojí vinou,“ řekla Nessie a znovu se rozplakala. Dalo jí spoustu práce a sebezapření tohle říct. Jenže nemohla jinak, byla to jen a pouze pravda.

„Musíme ji dostat zpět,“ zamumlal Edward.

„Myslím, že to nepůjde,“ odpověděl mu Carlisle. Edward po něm vrhnul nevrlý pohled.

„Jak nepůjde? Nenechám svoji dceru někde v Itálii!“

„Možná bude šťastnější,“ zašeptala Bella a pohledy všech k ní vyšlehly ohromnou rychlostí.

„Jak to můžeš říct?“ zhrozila se Esmé. Bella odtrhla oči od flory za oknem a podívala se po všech v místnosti.

„Nebyla jsem pro ni dobrou matkou, stejně jako jsi ty, Edwarde, nebyl dobrým otcem. Dovolili jsme, aby byla jedna z našich dcer upřednostňována před druhou. Tohle dobří rodiče nedělají. Je to naše vina, že odešla, že tu s námi nechtěla zůstat. Miluji ji víc než svůj vlastní život. Proto doufám, že bude šťastnější než tady.“ Všichni ji sledovali jako opaření.

„Musíme o ni přece bojovat!“ vyhrkl Emmett. Bella se na něj podívala.

„Nemám sílu o ni bojovat. Ten boj jsem už prohrála dávno,“ řekla a zmizela dveřmi ven do lesa.

 

Volterra

 

„Tohle bude tvůj pokoj,“ říkala zrovna Jane, která Carlie ukazovala nádherně vybavenou komnatu, které vévodila postel s nebesy.

„To je nádhera,“ vydechla úžasem Carlie a prozkoumávala pokoj.

„Brali jsme ohled na to, že musíš spát. Ale kdyby ti ta postel nevyhovovala, vyměníme ji.“

„Myslím, že bude skvělá,“ zasmála se Carlie a skočila do měkkých peřin.

„Ve skříni máš nějaké šaty, vybírala je Heidi, a ta má opravdu dobrý vkus,“ usmála se na ni ta malá blonďatá upírka.

„Já asi sním,“ vyhrkla Carlie, když otevřela obrovský šatník plný oblečení.

„Vítej do rodiny Volturiových,“ řekla slavnostně Jane. „Převleč se a já ti pak ukážu zbytek hradu.“

Carlie si připadala jako princezna. Byl to sen. Každý ji tu zdravil, obdivoval pro její talent. Jane byla její velmi dobrá kamarádka a to se znaly jen dva dny. Vzala ji do přijímacího sálu. Aro, Caius a Marcus seděli na ohromných trůnech. Vypadají jako sochy, napadlo ohromeně Carlie.

„Carlie, drahoušku, tady tě máme,“ usmál se na ni Aro a vydal se k ní. Chytil ji za ramena a podíval se jí zpříma do očí.

„Musíme vyzkoušet tvůj talent,“ řekl prostě a jeho úsměv budil tolik důvěry.

„Dobře,“ řekla bez rozmýšlení Carlie a ani ji nenapadlo, co ta zkouška bude obnášet. Aro od ní trochu poodstoupil.

„Jane,“ řekl pouze a v tu chvíli projela Carlie tělem vlna bolesti. Jakoby vycházela od srdce a proudila jí celým tělem. Končetiny ji přestaly poslouchat a ona se svezla k zemi. Křičela. Křičela, ať s tím Jane přestane. Nic se však nestalo. Tepalo jí v hlavě a nemohla se na nic soustředit. Z posledních sil se pokusila použít svůj štít. Najednou Jane letěla vzduchem jako střela a narazila do zdi na opačném konci místnosti. A vtom bolest ustala. Jako když utne, Carlie necítila nic. Bylo to zase vše dobré. Vstala a viděla podivný výraz v Janeiných očích. Aro potěšeně zatleskal.

„Skvělé! Carlie, ty jsi tolik talentovaná poloupírka,“ rozplýval se radostně. Caius seděl stále na trůnu a v obličeji měl krutý úsměv. Marcus se tvářil nezúčastněně.

„Ještě nikdy se nestalo, aby Jane někdo přemohl,“ zatrylkoval Aro a vypadal jako pětileté dítě, které právě dostalo poníka. Jeho sbírka se rozrostla o nový přírůstek. O to to bylo úžasnější, že se k nim Carlie přidala sama. Do sálu vešel Demetri.

„Heidi se vrátila,“ řekl a přešel ke Carlie. Jane už stála po jejím druhém boku.

„Jistě máš hlad, drahá Carlie,“ řekl jí Caius a přešel z trůnu doprostřed sálu. Pomalu do místnosti začali přicházet další upíři z Volturiovic smečky.

„Co se děje?“ zeptala se Carlie Jane. Vůbec jí nepřipadalo divné, že na ni před chvílí Jane poslala tu nesnesitelnou bolest. Bylo to, jako by se nic nestalo.

„Budeme večeřet,“ usmála se Jane a propalovala dveře pohledem. Ještě dlouho před tím, než se dveře otevřely, zjistila Carlie, že cítí lidský pach. Uvědomila si tvrdou realitu.

„Já... já nemůžu,“ začala vrtět hlavou.

„Ale jistě, že můžeš. Je to přirozené,“ zamumlal jí do ucha Alec, který se tu zčistajasna objevil.

„Ne,“ zamumlala, ovšem představa té tekuté, rudé krve ji začínala lákat. Slyšela, jak tepe v žilách lidí, kteří přicházeli. Vzpomněla si, jak jí Carlisle vyprávěl o tom, že musela jejich matka pít lidskou krev, když byla těhotná. Carlisle, ten by nikdy nezabil. Ale ta vůně...

„Ještě nikdy jsem nikoho...“ Nemohla to doříct.

„Je to jednoduché, věř mi,“ usmál se na ni Demetri povzbudivě. Všichni jí našeptávali, jak je to snadné, jak je to správné. Když se dveře otevřely, veškeré Carlieino odříkání zmizelo. Upíři se začali vrhat na své oběti a všude vládl absolutní chaos. Křik a panika lidí ji z nějakého zvráceného důvodu těšily. Carlie si vyhlédla mladíka, který jí nepředstavitelně krásně voněl. Seděl schoulený v koutě sálu a zacpával si uši. Rychle k němu doběhla a dřepla si vedle něj.

„Pššš,“ zamumlala a slastně začichala. Mladík k ní zvedl pomněnkové oči plné hrůzy. Na okamžik Carlie napadla myšlenka na to, co se právě chystá udělat, a jestli je to, co se chystá udělat, opravdu dobré. Nakonec se však očima zelenýma jako mech dívala do těch jeho a mladík se přestal třást strachem.

„Jsi tak... krásná,“ vydechl a Carlie už bylo jasné, že má vyhráno.

„Neboj se, nebude to bolet,“ zašeptala koketně a mladík jí sám, jako v extázi, ukázal krk. Neváhala. Byl to reflex. Cítila, jak její zuby, ostré jako žiletky, projely tenkou lidskou kůží a v ústech ucítila tu nejchutnější tekutinu, jakou kdy okusila. Tělem jí proletěla vlna touhy a ona pila dál a dál. Po příliš krátké chvíli si uvědomila, že už není co pít a přesídlila se na jinou oběť. Už ji nezajímalo, že vraždí, po lidech už se nedívala. Stačil jí fakt, že se nakrmí.

„Je ze mě šelma,“ zamumlala, když dopila třetího člověka a měla dost. Při tom pomyšlení ji však přepadla vlna nadřazenosti a nebezpečnosti a moc se jí to líbilo. Ona není ta slabá. Je naopak silná a nádherná poloupírka. Kam se na ni hrabe Renesmé.

„Nebylo to těžké, že?“ zeptal se jí Demetri, který najednou stál za jejími zády.

„Ne, bylo to, bylo to... úžasné,“ usmívala se Carlie jako sluníčko. Věděla, že to nebylo správné. Bohužel, její pomstychtivá upíří část se začala klubat na povrch a pomalu, ale jistě převládala nad tou dobrotivou dívkou.

„Demetri, odveď Carlie ze sálu. Musí se to tu uklidit,“ zavolal na něj Aro a Demetri jen přikývl.

„Chceš si prohlédnout Volterru?“ zeptal se jí s lehkým úsměvem.

„Jasně, ale počkej, nesvítí náhodou slunce?“

„Je noc, Carlie,“ zasmál se Demetri a vedl ji ven z pevnosti. Vyšli ven a opravdu už byla tma. Město ovšem žilo. Snad se konala nějaká slavnost, Carlie to nezajímalo. Upoutal ji pohled na ohromující krajinu.

„To je nádhera,“ vydechla a dívala se na krajinu zčernalou nocí. Měsíc zářil. Připadalo jí, že trošku jinak než v Americe.

„Evropa má svoje kouzlo,“ zasmál se Demetri a vedl ji dál po obvodu hradby. Carlie to nevydržela a vyšplhala na ni. Byla vysoká asi dva a půl metru, nedělalo jí to však žádný problém. Jejímu upířímu společníkovi nedělalo žádný problém se jedním skokem dostat k ní. Carlie už trhala květy nějakého stromu, který rostl z druhé strany zdi. Ladně si je zapletla do vlasů a dál pozorovala krajinu.

„Jak dlouho už jsi s Volturiovými?“ zeptala se ho. Demetri vypadal, že chvilku přemýšlí, jako by si nemohl vzpomenout. Směšné, že by si upír na něco nepamatoval.

„Už skoro tisíc let,“ odpověděl jí.

„Páni, to je opravdu dlouho,“ řekla ohromeně Carlie.

„To je, ale vůbec mi to tak nepřipadá. Jeden rok je pro mě jako jeden den,“ usmál se na ni a posadil se vedle ní. Byli tam až do svítání. Později ji Demetri, jako správný gentleman, doprovodil k její komnatě.

„Dobrou noc,“ usmála se na něj zrzka a zmizela v pokoji. Neviděla tak Demetriho zvláštní úsměv.

Když se v koupelně podívala do zrcadla. Připadalo jí, že je na ní něco divného. Lícní kosti měla o něco vystouplejší a to hlavní byly oči. Po obvodu zelené duhovky se táhl rudě červený prstenec.

„Jsem bestie...“


Doufám, že se vám to líbilo. Carlie je jiná, což se asi dá očekávat, po tom, čím si prošla. Možná vám to bude připadat jako hodně velká změna, no, chtěla jsem se více zaměřit na její pozměněný žebříček hodnot, tak snad se to povedlo.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ve stínu sestry - 7. kapitola:

 1 2 3   Další »
23.01.2015 [16:50]

venaCullenÚžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.05.2012 [15:52]

jesikatadalsi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. 96nika96
08.05.2012 [21:41]

Jinááák by už bolo načase mať tu pokračovanie tejto kapitoli dalšiu kapitolu si žiadame snad nebude mať ešte pokračovanie mala by mať už konečne !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23. winna
26.02.2012 [13:47]

kdy bude další kapča?

22. Blotik
17.02.2012 [18:15]

BlotikJe to úžasné, jenom se už nemůžu dosčkat další kapitolky. Kdy tak asi bude? Emoticon

21. ank24
16.02.2012 [18:47]

ank24pokračuj je to super a dělej ale carlie by mohla být mezi Volturvýma moc se těším na další kapitolku! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. Gaylen
03.02.2012 [12:24]

Gaylenkrása,honem další prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. Anna
27.01.2012 [22:21]

Úžasné, jako celá povídka. Strašně se těším na další kapitolu. Emoticon Emoticon Emoticon

18. Funny1
22.01.2012 [16:30]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. Scherry
22.01.2012 [13:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!