Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Potížista - 5. kapitola

the host stills


Potížista - 5. kapitolaBella se připravuje na vánoční večírek, který pořádají její rodiče. Jak zareaguje na zjištění, že jsou pozváni i Cullenovi?

Bella

„Bello, přines mi, prosím, ten seznam hostů,“ zavolala na mě mamka z jídelny. Poslušně jsem vzala papír do ruky a šla do jídelny.

Jako každý rok pořádali moji rodiče vánoční večírek. Byli tím vyhlášení. A jako každý rok, já s tím nadšeně pomáhala. Jediný problém byl, že jsem tentokrát vůbec nemyslela na večírek, ale na to, co se stalo po vánočním plese. Jak jsem mohla být tak blbá a nastoupit k Edwardovi do auta? Jak jsem se mohla nechat zatáhnout do nelegálních závodů? Samozřejmě, že se mi ten adrenalin líbil, ale to nebylo podstatné. Při zmínce o závodech mnou projela vlna vzrušení. Sakra. Udělala jsem špatnou věc. Nezákonnou věc. Pokud tam byly nějaké radary, jako že určitě byly, doufala jsem, že nikdo nepozná mou tvář. Co kdyby se to dozvěděl táta? Nikdy by se mnou už nepromluvil. Pořádně jsem zatřepala hlavou a pokusila se myšlenky vyhnat. Částečně se mi to podařilo a já se zadívala na seznam hostů. Zamrkala, jsem, abych se ujistila, že to jméno, co vidím, tam opravdu je. Cullenovi. To snad ne. Nemůžu se s Edwardem potkat. Úspěšně jsem se s ním od vánočního plesu neviděla, protože už jsme měli volno. Teď se s ním mám potkat na večírku mých rodičů? Tohle je vážně zákon schválnosti.

„Mami, ty jsi pozvala taky Cullenovy? Nevěděla jsem, že jste s nimi přátelé,“ řekla jsem trochu zvědavě.

Mamka si ode mě vzala papír se seznamem pozvaných a podívala se na mě zkoumavým pohledem.

„Cullenovi jsou tady noví, navíc Esmé je velice milá žena a její manžel je vynikající chirurg, máme štěstí, že se tady rozhodl pracovat, jsem si jistá, že práci by našel všude, za mnohem větší plat, než který dostává tady,“ řekla mi a začala na stůl dávat lístečky se jmény.

Prvně se vždy konala slavnostní večeře a poté byla volná zábava. Já vždy jenom koukala, jak se k nám všichni vejdou. Jeden jídelní stůl byl v kuchyni, ten jsme používali jenom my tři, ale když se pořádaly večírky, jako tento, používali jsme obrovskou jídelnu, které kraloval velice dlouhý stůl.

Dívala jsem se, kam mamka koho posadí. Měla takovou zásadu. Mladistvé na jednu stranu, dospělé na druhou. Věděla, že jinak by se toho u stolu moc nenamluvilo. K mému potěšení mě posadila vedle Alexe. Čekala jsem, že z druhé strany posadí Christinu, Taru nebo Georgie, ale k mému zděšení tam posadila poslední osobu, vedle které bych dnes chtěla sedět. Edwarda.

Musím ty lístky přehodit. Mohla bych sedět vedle Alice. Jenomže pak by se mě mamka zeptala, proč jsem to přehodila a pokárala by mě za to, že nejsem slušná. Kdyby jen věděla, co Edward dělá. Za těch pár týdnů, co jsem Cullenovy znala, jsem pochopila, že Edward je ten typ kluka, který dělá potíže, ale před rodiči se tváří jako mílius, a ti mu to ochotně věří. Takže podle mé mamky budu sedět vedle velice chytrého a slušného mladíka. Povzdychla jsem si a radši začala opět pomáhat s přípravou.

Když už nebylo co udělat, šla jsem do svého pokoje, abych se převlékla do slavnostního oblečení. Mamka svoje večírky brala velice vážně a vždy po všech požadovala slavnostní oblečení. Otevřela jsem skříň a vyndala z ní krásné modré šaty, které jsem si nedávno koupila pro tuto příležitost. Byly těsně nad kolena, se zavazováním na krku a byly tmavě modré. Zamilovala jsem se do nich na první pohled. Já vím, zase modrá, ale byla to moje oblíbená barva.

Vlasy jsem si zvlnila a nechala je splývat po mých zádech. Dala jsem si lehké oční stíny, použila řasenku a dala si lesk na rty. Poté jsem si šaty opatrně oblékla. Šla jsem před zrcadlo, abych se podívala, jak vypadám. Usmála jsem se na sebe. Slušelo mi to. Těšila jsem se, až tím Alexovi vyrazím dech. Někdo mi zaklepal na dveře.

„Dále,“ řekla jsem a dál se na sebe dívala do zrcadla. Nemohla jsem si pomoct.

Do pokoje vstoupila mamka a hned, jak mě uviděla, usmála se.

„Vypadáš nádherně, zlato. Ty šaty jsou moc pěkné. Alexovi se budeš líbit,“ řekla mi a pohladila mě po hlavě.

„Díky, mami,“ řekla jsem a usmála se na ni přes zrcadlo.

„Něco tomu ještě chybí, chvíli vydrž,“ řekla mamka a odešla z mého pokoje.

Slyšela jsem, jak vešla do ložnice a něco tam hledala. Bylo slyšet otevírání šuplíků. Když se po chvilce vrátila, držela v ruce náhrdelník. Jenomže to nebyl jen tak ledajaký náhrdelník. Byl to náhrdelník, který matky dcerám předávaly v naší rodině už po generace. Ohromeně jsem se na něj zadívala. Byl nádherný. Vcelku jednoduchý. Stříbrné kolečko, ve kterém byl uprostřed zasazen modrý kámen, dokonale vybroušený. Jako malá jsem se na něj často dívala a představovala si, že je to diamant. Zjihla jsem. Pokud mi ho mamka měla v plánu teď dát, je to stokrát lepší, než jakýkoliv jiný dárek, který dostanu k Vánocům.

„Mami,“ začala jsem, ale ona mě přerušila.

„Většinou se předává až na svatbě, jako něco starého a modrého, ale já chci udělat výjimku, protože cítím, že ty si ho zasloužíš už teď. Celé roky nám děláš jenom radost. Pracuješ na sobě, získáváš samé dobré známky, organizuješ všechno možné, chceš se hlásit na Harvard. Nemohla jsem si přát lepší dceru. Já i táta jsme na tebe moc pyšní,“ řekla a já si s odevzdaností zvedla vlasy, aby mi ho mamka mohla dát kolem krku.

Když jsem se na sebe podívala znovu do zrcadla, vypadala jsem lépe než předtím. Ten náhrdelník ke mně prostě patřil. Cítila jsem to.

„Díky, mami,“ řekla jsem a objala mamku kolem ramen. Cítila jsem, jak se mi do očí derou slzy dojetí.

„Hlavně nebreč, rozmažeš si oční stíny,“ řekla mamka a zasmála se. Já taky a pomalu se uklidnila. Bylo to od mamky tak nádherné gesto.

Někdo zazvonil. Pravděpodobně první hosti. Pustila jsem mamku a šla otevřít. Za dveřmi stála Georgie se svými rodiči. Ještě pořád jsem nezapomněla na to, jak mě nechala na plese a odjela. Teď se ale tvářila lítostivě a v ruce držela dárek, jako každý rok. S holkama jsme vždy, když skončila slavnostní večeře, šly do mého pokoje a navzájem si daly dárky. Povzbudivě jsem se na ni usmála a pozvala je všechny tři dovnitř.

„Ahoj Bello,“ řekla mi a objala mě, objetí jsem jí oplatila, věděla jsem, že jakmile si odloží kabát, bude si se mnou chtít promluvit.

„Zdravím,“ řekla jsem jejím rodičům a potřásla si s nimi rukou. Oba dva byli vždy moc milí a moji rodiče si s nimi rozuměli.

„Bello, můžu s tebou mluvit?“ zeptala se mě Georgie a já přikývla. Šly jsme společně do kuchyně. Hned, jak jsem zavřela dveře, Georgie spustila.

„Bello, já se ti tak moc omlouvám, že jsem tě nechala na tom plese, ale byla jsem na tebe trochu naštvaná. Víš, jde o to, že od té doby, co ses skamarádila s Alice, se se mnou, s Tarou a Christinou skoro nebavíš. Pořád jsi s ní, a já jsem ti chtěla dát za vyučenou a nezvolila si nejlepší cestu. Promiň, fakt mě to moc mrzí,“ řekla a lítostivě se na mě podívala.

Takže ona žárlila na Alice. No, byla pravda, že jsem teď čas trávila spíš s Alice než s holkama. Nebylo to ode mě hezké. Podívala jsem se na Georgie, která se tvářila lítostivě a zjihla. Můžeme mít jakékoliv spory, ale pořád je jako moje sestra a sestry si vždycky odpouští.

„Odpouštím ti. Taky jsem se zachovala špatně a mrzí mě to, jsi jako moje sestra. Jsem si jistá, že Alice vás ráda všechny pozná,“ řekla jsem a Georgie mě hned objala. Usmála jsem se.

„Všechno dobrý?“ zeptala se mě.

„Všechno dobrý,“ řekla jsem a pořád ji objímala.

Někdo pak ale zazvonil a já šla otevřít. Za dveřmi stála Christina a Tara, každá se svými rodiči. Pozvala jsem je dál a objala se s nimi. Byly jsme jako sestry. Všechny čtyři. Už od školky. Tehdy k nám ještě patřila i Jessica, jenomže to už je dávno.

Holky šly obě za Georgie a já už znovu otevírala dveře, protože zazvonil někdo další. Stála za nimi Jessica se svými rodiči. No jistě. To, že jsme já a Jessica byly na kordy, neznamenalo, že naši rodiče taky. Falešně jsem se na ni usmála.

„Jessico,“ řekla jsem s předstíranou veselostí.

„Bello,“ řekla Jessica a objala mě.

Setrvaly jsme v objetí přesně tak dlouho, jak bylo potřeba, a pak se obě odtáhly co nejdál od sebe. Pozdravila jsem i její rodiče a všichni tři vešli dovnitř.

Šla jsem rychle za Georgie, Tarou a Christinou, abych je upozornila, že Jessica už je tady, když se znovu ozval zvonek. Povzdychla jsem si a šla ke dveřím. Když jsem je ale otevřela, celá jsem se rozjasnila. Za nimi totiž stál Alex a jeho rodiče.

Vypadal skvěle, jako vždy. Měl na sobě skvělé sako, které mu parádně sedlo. Nedokázala jsem se na něj vynadívat.

„Ahoj,“ řekla jsem mu a pokynula jeho rodičům.

Všichni tři vešli dál.

„Ahoj,“ řekl Alex a přitáhl si mě v něžném polibku. Zapomněla jsem v tu chvíli úplně na všechno a soustředila se jen na něj. V tu chvíli se mi všechny problémy zdály přinejmenším pošetilé. No tak jsem se zúčastnila nelegálního závodu, koho to zajímá. Mě ne. Mám kluka, který mě miluje a kamarádky, které by pro mě udělaly cokoliv. Co víc si přát? V tu chvíli, jako na znamení, zazvonil zvonek. Věděla jsem, kdo bude za dveřmi. Byli poslední, kdo ještě nepřišel. Sama sebe jsem se snažila přesvědčit, že to bude v pohodě.

S nevolí jsem se odtáhla od Alexe a povzdychla si. Šla jsem pomalu otevřít dveře a pořád se přesvědčovala, že o nic nejde. Pomalu jsem dveře otevřela. A za nimi stál on. Edward Cullen v celé své kráse. Vypadal snad ještě lépe než Alex a na tváři mu pohrával úsměv. Vážně jsem řekla, že vypadá lépe než Alex? Tak to teda ne, nic takového. Je to jenom kluk. Nezajímá mě. Možná mě přitahuje ten adrenalin, ale to je všechno.

„Ahoj, Bello,“ řekl medovým hlasem a stále se usmíval.

Tak tohle není dobré. To vůbec není dobré.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Potížista - 5. kapitola:

 1
24.09.2011 [4:55]

kachnullka Krásná kapitola. Emoticon Už se těším na další. . Emoticon Emoticon A zajímalo by mě, co se bude dít. Emoticon Emoticon

24.09.2011 [0:06]

AfroditaAliceCullenSuper, škoda ale, těšila jsem se, že mi to zalepízlomené srdce, ale naopak to moji ránu ještě rozšířilo, ale jinak je to skvělé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. BellaEdward
23.09.2011 [23:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. Lucie7
23.09.2011 [20:35]

perfektní

23.09.2011 [18:18]

domcamerciHezký Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [18:16]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [18:08]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Úžasné!! Emoticon Emoticon Emoticon

12. martty555
23.09.2011 [17:55]

rýchlo ďalšiu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [16:38]

kiQaCULLEN Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. LuLuu
23.09.2011 [15:49]

LuLuu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. kikuska
23.09.2011 [15:22]

No íha. Emoticon Emoticon To som vážne zvedavá ako toto dopadne. Skvelá kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Rýchlo pokračovanie, moc prosím. Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [15:21]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. DAlice
23.09.2011 [15:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. BabčaS.
23.09.2011 [12:29]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. SummerLili
23.09.2011 [11:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. N. K, J
23.09.2011 [10:38]

strašne jsem se na tuto kapitolu tešila je to krása ale mohlo to být delší Emoticon doufám že hodláš pokračovat

3. marcela
23.09.2011 [9:36]

Nádhera. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [8:07]

FaireDoufám v brzké pokráčko. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 23.09.2011 [7:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!