Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Painkiller - 2. kapitola

Dialogue R+J


Painkiller - 2. kapitolaMáme tu další kapitolku Painkillera! Díky všem za psaní povzbudivých komentářů. Jsem také ráda za inzerci nové povídky v časopisu "Krvavé stopy - č.1" - to mi asi hodně pomohlo u čtenářů.
Tahle kapitolka je docela nudná - přesněji řečeno dům Charlieho je nudný... Budu se to snažit napravit v dalších kapitolách.
Vaše Coollenka H. :o)

„Ale jistě, jen pojďte dál.“ Zavedl nás do útulného a docela prostorného domku…

 

2. kapitola -  Tátův dům

„Vítejte v mém království,“ řekl na uvítanou.

Já jsem jen kývla hlavou. „Máš to tu pěkné, útulně zařízené.“

„Pěkné bych zrovna neřekla, Bells. Vidíš támhle na gauči tu ponožku?“ opravila mě hned mamka. Podívala jsem se na sedačku, kde opravdu ležela tátova špinavá ponožka, a propukla jsem v smích.

Taťka se začervenal. „Než jste přijely, uklízel jsem, ale na pár věcí jsem asi zapomněl…“

„To vůbec nevadí, tati,“ přerušila jsem ho „ale co se týče uklízení, po tobě pravděpodobně nejsem. Ukážeš mi můj pokoj, prosím?“

„Jistě, jdi do patra. Jsou to první dveře vlevo. Můj pokoj je na konci chodby. Renée má pokoj pro hosty naproti tobě. Ale jestli chce, může se přestěhovat ke mně,“ dodal poslední větu s laškovným tónem a mrkl na mamku.

„Myslím, že prozatím si zaberu vlastní pokoj. Později ho MOŽNÁ změním.“ Předposlední slovo máma zdůraznila. Tátovi malinko, jen neznatelně poklesla čelist. Rozhodla jsem se, že půjdu prozkoumat svůj nový pokoj.

Byl větší, než můj předchozí pokoj a mnohem útulnější. S mamkou jsme totiž bydleli v bytě, takže jsme si nemohli dovolit velké pokoje. Můj nynější pokoj táta dokonce zařídil!

Naproti dveřím stála elegantní postel se stylovým nočním stolkem, o kousek vedle velká letitá šatní skříň, jež ale skvěle ladila k ostatnímu nábytku a na konci pokoje psací stůl s jedním z nej modernějších počítačů. Já jsem si sice pro jistotu přivezla svůj starší notebook, ale myslím, že ho nebudu vůbec potřebovat.

„Jak se ti líbí nový pokoj?“ Ve dveřích se objevil táta s mamkou po boku.

„Moc, je úžasný. A je skvělé, že jsi mi ho takhle nádherně zařídil. Lepší pokoj bych si snad nemohla vybrat,“ odpověděla jsem.

„Jsem rád, že se ti líbí. Musíme ještě dořešit malé detaily. Tak například barvu stěn. Jakou bys chtěla?“

„Bílá mi nevadí, alespoň si sem budu moci přilepit plakáty. S dalšími detaily si nedělej starosti. Tenhle pokoj je bezvadný sám o sobě. Mohu si prohlédnout ještě zbytek domu?“ zeptala jsem se zdvořile.

„Samozřejmě, rád tě s Renée provedu v mém domečku. Pojďte za mnou.“ Rukou naznačil, abychom ho následovaly.

Vyšli jsme z pokoje. V chodbě byly další troje dveře.

„Proti tvému pokoji je Renéein,“ řekl, a ukázal na dveře naproti, „na konci chodby mám já pokoj a napravo je koupelna.“

Když  jsme sešli schody, před námi se objevila předsíň, ze které jsme s mamkou přišly.

„Jak jste určitě poznali, nacházíme se v předsíni. Tady je druhá koupelna – pro případ nejvyšší nouze a hned vedle obývací pokoj.“ Táta nás zavedl do překvapivě prostorného obýváku s velkou televizi, který postupně přecházel v jídelnu. Následovala kuchyň, oddělená kuchyňskou linkou.

„Charlie, tvůj dům není žádný malý byteček, který jsem čekala. Myslím, že se mi tu bude líbit,“ promluvila po dlouhé době mamka.

„Teď už je i tvůj a Bellin. Nechcete něco k jídlu?“ změnil téma taťka.

„Ani ne, zatím nemám hlad,“ odpověděla mamka.

„Ale já bych si ráda dala něco dobrého.“ Měla jsem chutě a chtěla jsem zjistit, jak se táta stavuje.

„Dobře, Bells. Najdi si v ledničce nebo ve špajzu dobrotu, na kterou máš chuť,“ řekl mile.

„Charlie, pomůžeš mi zatím, prosím, s vybalováním,“ otázala se vtíravě mamka. Taťka samozřejmě souhlasil.

„Jistě, proč ne?“ Oba zmizeli v patře.

Já jsem šla prozkoumat ledničku. Táta byl dobře zásobovaný, i když většinou nezdravými jídly, mezi nimiž jsem si nakonec vybrala čerstvý sýrový sendvič a uvelebila se na židli v kuchyni.

Jak jsem tak žvýkala, zdálo se mi, že za velkými okny jsem v lese viděla stín postavy, pohybující se nadměrnou rychlostí, ale to se mi asi jen zdálo.

 

1. kapitola

Shrnutí

3. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Painkiller - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!