Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Painkiller - 1. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Painkiller - 1. kapitolaJelikož jste psali pozitivní komentáře, rozhodla jsem se přidat další kapitolku Painkillera. Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale nejdřív jsem čekala, jestli napíšete další komentáře a potom se mi pro změnu zasekl internet. Jinak tahle kapitolka je o stěhování. Pište komentíky, prosím. Vaše Coollenka H. :o)

20.03.2010 (22:00) • Coollenky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1842×

1. kapitola - Stěhování

O měsíc později

Městečko Forks vypadalo velmi smutně. Prý je to nejdeštivější místo Spojených Států. Naprosto tomu věřím, když jsme totiž přijížděli, spustil se obrovský liják.

„Mami, to budeme bydlet v takovémhle zapadákově?“ zeptala jsem se s nechutí v hlase.

„Ano. Mě to ale tak strašné nepřipadá. Vezmi si to z té pozitivní stránky – je tu klid a ticho.“ V tom měla pravdu.

Ve Forks byl slyšet jen déšť, pravidelně bubnující do silnic nebo vysokých stromů, a sem tam zvuk motoru projíždějícího auta. Na první pohled to vypadalo jako městečko s obrovskou kapacitou nudy, při důkladném prozkoumání jste ale zjistili pravý opak. Nacházelo se zde mnoho rozlehlých luk a mýtin, na kterých jste mohli relaxovat a za svitu slunce se opalovat, i když pochybuji, že tady nějaké vůbec existuje.

„Myslím, že máš pravdu,“ odpověděla jsem, „vlastně jsem ráda, že se stěhujeme právě sem,“ odpověděla jsem. Mamku to očividně překvapilo.

„Opravdu? Já měla za to, že mě budeš do smrti proklínat. Pročpak jsi najednou změnila názor?“ zeptala se.

„Mám pocit, že se mi tady začíná líbit. Jak jsi řekla: je tu klid a ticho. Doufám, že bude pěkný i náš dům. Jak vůbec vypadá?“ vyzvídala jsem.

„Snad se ti bude líbit. Za chvilku tam budeme… á hele, tady ho máme,“ dodala po asi dvaceti vteřinové pauze.

Dům se zdál zabydlený. Téměř ve všech oknech se nacházely květiny, i když dlouho nezalévané. Také omítka byla mírně oprýskaná a před garáží dokonce stálo auto! Nerozuměla jsem tomu.

„Mami, tady někdo bydlí?“ Bylo mi to divné.

„Bydlí tu tvůj otec. Nestihla jsem ti to povědět, proto se to dozvídáš až teď. Jelikož pravděpodobně začal zpytovat svědomí a ptal se mně, jestli by se k nám nemohl vrátit, odpověděla jsem mu, že se zrovna stěhujeme. Samozřejmě se ptal kam, a když zjistil, že sem, do Forks, byl nadšený. A já jsem se dozvěděla, že tady bydlí. Když ti bylo pět let, nerozešli jsme se ve zlém, takže jsem jeho nabídku o nastěhování k němu přijala.“ To byla pro mě opravdu skvělá novinka!

***

Naposledy jsem tátu viděla před dvanácti lety a moc si nepamatuji. Jediná vzpomínka, jež se mi vybavuje, je den, kdy jsme byli na matějské pouti.

Právě jsem žebrala o cukrovou vatu, když kolem nás prošla zvláštní parta. Patřila do ní blondýna, která se ani neusmívala, tmavovlasý hromotluk, naopak se smějící od ucha k uchu držel tu blondýnu za ruku. Za nimi v závěsu poskakovala malá hnědovláska, držící se za ruku vysokého blonďáka, jenž vypadal, jako by měl bolesti. V poslední řadě šel bronzovlasý kluk, zřejmě si neměl s kým povídat. Podívala jsem se na něj a on se na okamžik zastavil a podíval se mi hluboko do očí. Já jsem ten pohled vydržela, a když skupinka odcházela, dívala jsem se za nimi.

Pamatuji si na ně z jednoho důvodu: Měli křídově bílou pleť, která není obvyklá ani u nemocných lidí.

***

Ze dveří vystoupil tmavovlasý muž kolem čtyřicítky s menším pivním břichem a hrnul se k nám. Táta.

„Bello, Renée! Jsem tak rád, že vás vidím!“ řekl na uvítanou a rozpřáhl ruce. Já mu okamžitě skočila do náruče.

„Tati! Taky tě ráda vidím. Málem jsem tě nepoznala,“ odpověděla jsem mu. Byla jsem ráda, že mám zase oba rodiče pohromadě.

„Je to vzájemné, Bells. Já jsem taky nemohl uvěřit svým očím, že jsi takhle vyrostla. Ty, Renée, naopak vypadáš pořád stejně. Krásně,“ lichotil mně i mamce.

„Na svůj věk vypadáš taky dobře, Charlie,“ odpověděla mamka, „ale nemohl bys nás už zavést dovnitř? Z těch těžkých tašek už mě bolí ruce.“

„Ale jistě, jen pojďte dál.“ Zavedl nás do útulného a docela prostorného domku…

 

 

Prolog

Shrnutí

2. kapitola

Autor: Coollenky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Painkiller - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře