Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 6. kapitola

Breaking Dawn and Hunger Games


Otisk nebo láska? 6. kapitolaRozhodnutí...

Bella:

Uběhnul celý dlouhý týden od chvíle, kdy jsem poprvé potkala zlatookého upíra. Stejného jako jsem já sama. Stále víc jsem toužila je potkat, ale věděla jsem, že nechci přijít o svou vlčí rodinu, kterou jsem milovala nade vše na světě. Jacob byl vším, co jsem kdy měla. Cameron byl skvělý kamarád a ostatní vlci se ke mně taky snažili chovat přívětivě.

Bohužel s dalšími upíry v okolí začal být Jacob paranoidní. Jakoby se najednou měli začít hromadně měnit všichni chlapi z La Push. I tak tu na hlídání jedné upírky bylo vlků víc, než dost.

Jacobe,“ začala jsem večer. Byl najedený a vypadal spokojeně. Na území La Push se žádný upír neobjevil a vše se jevilo dobře. „Chci se s nimi setkat, už jen proto, že jsou tím, čím já. Můžou mi toho hodně vysvětlit.“

Ne!“ rozhodl příkře.

Jacobe, vím, že nesouhlasíš,“ oponovala jsem, „ale já se už rozhodla. Sejdu se s nimi a je mi jedno, že nesouhlasíš.“

V tom případě se nevracej,“ zabručel, vstal a zavřel se v ložnici. Jen jsem si povzdechla a začala uklízet kuchyň. Po chvíli bylo všechno hotové, ale bylo mi jasné, že Jacob už spí. Celé jsem si to znovu promyslela, ze předu dozadu a zpět. Nakonec jsem měla jasno jako nikdy v životě. Počkala jsem do rána, abych to mohla říct Jakeovi.

Ráno vstal a byl zjevně potěšen, když mě viděl sedět v kuchyni. Jen odfrknul a odešel do koupelny. Když se vrátil, vybalila jsem to na něj.

Jestli mi chceš dávat ultimáta,“ začala jsem a pohledem dala jasně najevo, ať mlčí, „pak nemám na vybranou. S těmi upíry se setkám, ať se ti to líbí nebo ne. A pokud se pak nemám vracet…“ odmlčela jsem se. „Pak tedy sbohem, Jacobe. Pozdravuj kluky… Mám vás ráda. Všechny.“

S posledním slovem jsem se zvedla a vyběhla ze dveří. Slyšela jsem hluboké vydechnutí a dusot tlap přímo za mnou. Kus v lese jsem se zastavila a počkala, až mě Jacob doběhne. Rychle se z vlka změnil zpět na člověka a nahý, jak ho Bůh stvořil s ublíženým výrazem, mě pozoroval.

Do večeře jsem doma,“ popošla jsem k němu a jemně ho pohladila po tváři a pažích. „Nic se mi nestane, slibuji.“

Buď opatrná,“ zamručel, když jsem se znovu otočila k odchodu. Věděla jsem, že se vrátím, jsou má rodina, ať už se ke mně chovají, jak chtějí. Ale já prostě musím pochopit svou vlastní existenci. Musím pochopit jak žít s lidmi a pak se musím snažit pochopit Jacobův strach. Jak o mě, tak o lidi v okolí.

Chápu jeho starost o chlapce z La Push. Vždyť se z nich stávají velcí vlci, kteří svými zuby dokáží rozdrtit tvrdou upíří kůži. Ne jednomu z nich se stalo, že při nekontrolované přeměně zranil někoho, na kom mu záleželo.

Ale nechápala jsem jeho postoj k mé osobě. Otisk je silná věc, ale mohl opravdu vydržet něco takového jako je smrt? I když svým způsobem žiji, jen se ze mě stalo to, proti čemu Jake a ostatní bojují.

Probíhala jsem lesem a doufala, že na ty dva upíry znovu narazím. Toulala jsem se spíš v lesech poblíž Forks, ale na nikoho jsem nenarazila. Zastavila jsem se a snažila se přemýšlet. Můžu je zkusit vystopovat podle jejich pachu, ale já vlastně nevím jak to udělat. Nikdy jsem nic takového netrénovala, neměla jsem potřebu takhle někoho hledat.

Tohle jsem moc nepromyslela. Jak mám najít někoho, o kom vlastně nic nevím? Co když jen probíhali kolem? Myslí si, že jsem mrtvá a raději šli pryč, aby se i jim něco nestalo? Ne, nemysli na to. Mají se smečkou smlouvu. Sama jsem slyšela, jak ten blonďatý upír zakřičel na Jacoba, že smlouva je platná.

Ahoj,“ zašveholila střapatá dívka. Byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem leknutím nadskočila. Vlci nadělali rozhodně víc hluku, než upíři. Rychle jsem si ji prohlédla a s potěšením zjistila, že musí patřit k tomu blonďákovi a brunetě. Měla stejně zlatavé oči jako oni.

Ahoj,“ pozdravila jsem ji nazpět. Zářivě se na mě usmívala a vypadala, jako by chtěla od radosti skákat. „Kdo jsi?“

Jmenuje se Alice a umí být značně nezdvořilá,“ promluvil další upír. Měl delší blond vlasy a snad milion jizev. Nevěděla jsem, odkud pochází, ale rozhodně ve mně budily respekt. Ta malá, Alice, vypadala, že od radosti vyskočí z kůže a i on se usmíval. Zatím to vypadalo, že mi neublíží, přesto jsem byla v menšině a přepadl mě strach. Jak řekl Jacob, tady mě neochrání.

Promiň, také jsem se nepředstavil. Jmenuji se Jasper,“ představil se s mírnou úklonou ten blonďatý upír.

Jsem Bella,“ zamumlala jsem nejistě. „Hledala jsem vás.“

Já vím,“ zatrylkovala Alice. „Jsem tak ráda, že ti neublížili!“

Nic mi neudělají,“ odpověděla jsem, když mi došlo, že takhle se vyjadřují o mé rodině. „Jsou moje rodina, jediná co mám. Chtěli mě chránit.“

Cože?“ vytřeštili oba zrak. Bylo směšné sledovat, jak se jejich oči rozšířily a vyděšeně se ohlédli.

Mají s vámi smlouvu. Jste Cullenovi, že?“ zeptala jsem se a pokračovala. „Pokud jste ve Forks smějí chránit jen území La Push. Nejsou tady se mnou.“ Bylo vidět, jak se jim značně oddechlo. „Chtěla jsem s vámi mluvit, poznat vás. Proto jsem se sem vydala.“

To je skvělé!“ zatrylkovala znovu ta malá… Alice se jmenuje. „Pojď, vezmeme tě do našeho domu a popovídáme si.“

Dobrá,“ zamumlala jsem a doufala, že nedělám tu největší chybu ve svém upířím životě.

 

Edward:

Alice s Jasperem se vypařili ze školy a nikomu z rodiny nic neřekli. Pro jistotu jsem je šel oba omluvit do kanceláře s tím, že se Alice udělalo špatně a Jasper ji pro jistotu vzal domů, aby se na ni mohl podívat otec. Sekretářce to bylo úplně jedno, v myšlenkách slintala nad mou postavou a očima a ani si nevšimla, že píše Alice i Jasperovi omluvený den.

Musel jsem se nad tím zasmát, protože tohle bylo vážně hodně jednoduché, nemusel jsem ji ani zvlášť přemlouvat. Stačilo dvakrát zamrkat a vymyslet tu nejubožejší výmluvu. Vůbec ji nenapadlo, že na škole je sestra, která by tyhle případy měla řešit. Ale možná hrálo k dobru, že jsme tady noví a teprve se rozkoukáváme.

Kde jsou Alice s Jasperem?“ ptala se Rosalie, když jsem přišel k autu bez nich. Oba i s Emmettem už tam čekali.

Netuším,“ pokrčil jsem nevinně rameny. „Po třetí hodině najednou zmizeli. Už jsem je omluvil v kanceláři, ale netuším, co se mohlo stát.“

Že by naše vědma něco viděla?“ zasmál se Emmett a nasedal do auta. Napodobili jsme ho a rychlou jízdou se vydali k domu. Vše vypadalo normálně a já ani neslyšel nic, co by bylo neobvyklé. Prostě prázdný dům. Zrovna jsme vcházeli do domu, když zadním vchodem vtančila dovnitř Alice s Jasperem a nějakou brunetkou. Podle podoby bych si tipnul, že se jedná o tu dívku, kterou potkal Carlisle s Esme.

Tahle však byla mnohem hezčí. Krásné dlouhé vlasy se jí vlnily do půli zad, zlaté oči zářily na jejím obličeji tisíci jiskřičkami. Rty měla krásně rudé, jako nejkrásnější jahůdky. Pane-bože-co-to-melu! Vždyť ji vůbec neznám.

Alice?“ zeptal jsem se s pozvednutým obočím.

To je Bella, už se potkala s Carlislem a Esme. Chtěla nás poznat, ale nemohla nás najít. Tak jsme si ji šli najít my.“

Jak je možné, že ji vlci neroztrhali?“ podivila se Rose a popošla víc do obýváku. Stejně jako já se divila, že mohla v klidu být na území La Push. Znala smlouvu i postoj vlků k nám.

Jsou moje rodina,“ ozvala se Bella a její hlas zněl jako ta nejkrásnější písnička. „Nikoho jiného už nemám.“ Jak jen mohla myslet to s rodinou a… Moment, jak je možné, že neslyším její vnitřní hlas. Nepromlouvá ke mně.

Tvá rodina?“ nadhodil Emmett a zářivě se usmíval. „A jmenuji se Emmett, tohle je Rosalie a tamten vykulenec je Edward.“ Rychle jsem upravil výraz a usmál se. Obdařil jsem Emmetta ošklivým pohledem a pak pokračoval v hovoru.

Omlouváme se,“ promluvil jsem. „Jsme značně nezdvořilí, ale je pro nás novinkou, že by vlci a upíři žili v harmonii.“

Není to tak harmonické, jak to zní.“ Její výraz posmutněl a z očí jako by se ztratilo pár jiskřiček. „Ale aspoň jsem posledních padesát let nežila úplně sama.“

Nechceš to vzít od začátku?“ zeptal se z ničeho nic Jasper. Pokývla hlavou a už se nadechovala, když ji znovu přerušili. Tentokrát Alice.

Počkejme ještě na Carlislea a Esme, za chvíli jsou tady a Bella to tak aspoň nebude muset vyprávět dvakrát,“ mrkla na mě a pak zatahala Jaspera za ruku, aby ji následoval k pohovce.

Posadíš se?“ zeptal jsem se a pokynul k velké sedačce, na které už se usazovala většina mé rodiny. Zářivě se na mě usmála a stejně jako ostatní i ona se ladně posadila na velkou pohovku. Usadila se a svýma očima přejela všechny pohledem. Vypadala trochu nesvá, ale bylo na ní vidět, že chce zůstat a mluvit s námi. Ta představa se mi líbila. Možná stejně jako tahle upírka s kouzelnýma očima.

Budeme báječné přítelkyně,“ tetelila se blahem Alice. „Musíme si zajet do Seattlu na nákupy a pak taky…“

Alice,“ zastavila proud její řeči Bella. „Věřím, že si budeme rozumět, ale nemyslím, že s tebou pojedu na nákupy. Nikdy jsem vlastně nebyla mimo vesnici. Tedy od doby co jsem… co jsem…“

Upír,“ doplnil jsem ji. Bylo jasné, že pokud žije s vlčí smečkou, nemá moc na vybranou. Jistě ji drží stranou od lidí, čistě z preventivních důvodů. Samozřejmě. Moc se mi to nelíbilo a Alice taky ne. Každopádně už teď se rozhodla, že tohle změní. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 6. kapitola:

 1
5. BabčaS.
23.10.2018 [12:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. betuška
18.10.2018 [18:13]

zaujímavý nápad poviedky, držím palce aby si ju dokončila, za mna zatial Emoticon

14.10.2018 [19:00]

marketasaky Emoticon

2. Petronela webmaster
13.10.2018 [16:37]

PetronelaJsem vážně ráda, že je tu další kapitola Emoticon.
Potěšilo mě, že si Jacob nakonec dal říct a pustil Bellu k Cullenovým na výzvědy. Jsem zvědavá na Bellin pohled z tohohle setkání, ale co se mi tu asi líbilo nejvíc byl Edwardův pohled - je rozkošnej, když se do Belly zabouchl na první pohled Emoticon Emoticon
"Rty měla krásně rudé, jako nejkrásnější jahůdky. Pane-bože-co-to-melu!" ... lahoda. Fakt paráda!!!

13.10.2018 [16:18]

KeckaKočky a kočičáci :D Pojďte se hecnout a zanechat tři komentáře... Emoticon
A teď jsem zvědavá, jak rychle budete chtít novou kapitolu Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!