Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Omlouvám se - 18. kapitola Ty už patříš mezi Cullenovy


Omlouvám se - 18. kapitola Ty už patříš mezi CullenovyAhoj! Je tu další kapitola OS. Bella se zotavuje. Nudná kapitola, teda aspoň podle mě, ale brzy půjdeme do školy a bude menší konflikt, takže, prosím, dnešní kapitolu přetrpte. AAC

Když jsme přijeli k nám domů, tak mi Edward pomohl z auta. Musím říct, že tentokrát jsem ani nic nenamítala, protože nevím, jak bych se z něj sama dostala.
Nějak jsem se doploužila do domu a dokonce jsem si i sedla na pohovku, ale tady moje úspěchy skončily. Byla jsem totálně mrtvá.
Edward si jen sednul ke mně a pořád měl samé nudné otázky.
„Nemáš žízeň?“
„A co hlad?“
Už mě začínal štvát.
„Ne, jen tady, prosím, se mnou seď!“ odsekla jsem mu už trochu podrážděně.
„Dobře,“ řekl smířlivě.
Otočil mě a já se o něj opřela a zároveň i natáhla nohu v ortéze. Po chvíli mě začal hladit po vlasech a já díky tomu usnula.
Když jsem se probudila, už byl večer. Edward nikde, ale zato jsem slyšela nějaké šramocení v kuchyni.
„Edwarde?“
Chtěla jsem se postavit, ale zapomněla jsem na vykloubenou nohu a jakmile jsem se postavila na patu, noha mi podklouzla a já se poroučela na podlahu.
„Pane Bože, Bells, zlato, co to vyvádíš?“ ptal se táta, když se strachem v očích a zástěrou omotanou kolem trupu vyběhl z kuchyně.
„Nic, jen jsem zapomněla na tu nohu.“
„Aha, no a nechceš nějak pomoct?“ ptal se mě.
„Asi vstát?“ navrhla jsem.
„Aha, no jistě,“ přitakal a už mi pomáhal z podlahy.
„Tati?“ zeptala jsem se. „Co to vlastně vyvádíš?“ ukázala jsem prstem na zástěru.
„No, víš, když jsem přišel, tak tady s tebou byl Edward a nejdřív jsem ho chtěl zabít, když jsem ho uviděl, ale pak jsem viděl tvoji nohu a on mi vysvětloval, že sis vykloubila čéšku a že potřebuješ odpočívat, takže jsem si řekl, že k uzdravení jistojistě přispěje i domácí kuchyně a ne nějakej fast food.“
„Aha.“ Neměla jsem jinou odpověď. A popravdě jsem se ještě chtěla zeptat, jestli dnešní večer přežijeme, ale ještě na něco jsem se musela zeptat, než tátu urazím tím, že mu odepřu čest se o mě po všech stránkách starat.
„Kdy odešel Edward?“
„Asi tak před půl nebo tři čtvrtě hodinou. Říkal, že už taky bude muset domů, ale že ti mám vyřídit, že se za tebou zítra staví. Pak ještě říkal něco o tom, že na dnešek nikdy nezapomene, ale to už jsem ho nějak nevnímal.“
„Jo, díky, tati.“
„Bells?“
„Ano?“
„Nezačala sis s Edwardem něco?“ uhodil na mě táta.
„Ale prosím tě, kdes na to zase přišel?“
„No já je tak.“
„Tati?“
„Ano, holčičko?“
„Asi se ti to pálí,“ oznámila jsem mu.
„A kruci,“ zaklel táta a prudce vylítl směr kuchyň, kde se dalších deset minut pokoušel zachránit svoje gastronomické dílo. Pak se se smutným výrazem vrátil.
„Z té mojí večeře asi nic nebude.“
„To je v pořádku, já něco udělám.“
„Tak na to okamžitě zapomeň s tou nohou! Zbláznila ses? To radši zavolám pro tu pizzu,“ vynadal mi hned tatínek.
Když jsem se pak najedla, táta mi ještě pomohl nahoru do schodů. Dneška už jsem měla tak akorát a chtělo se mi příšerně spát, ale nejdřív jsem si chtěla zajít do sprchy, a i když jsem se trochu bála, jak to zvládnu, touha po teplé vodě byla silnější.
„Vážně to zvládneš?“ ptal se mě snad po sté táta.
„Jo, jasně, jsem v pohodě.“
Vkročila jsem do koupelny s oběma berlemi a kosmetickou taštičkou, kterou jsem si zavěsila na jednu z nich. No, chopila jsem se sundávání ortézy a světe, div se, povedlo se. Sice mě trochu zabolela noha, ale už ne tolik, a tak jsem absolvovala sprchování bez ztráty kytičky. Když jsem si pak nandala ortézu a oblékla se do pyžama, odkulhala jsem se do pokoje, kde jsem se ihned svalila na postel a tvrdě usnula.
***
Když jsem se probudila, už dávno nebylo ráno. Na nočním stolku bylo vychladlé kakao a míchaná vajíčka se vzkazem od táty, abych na sebe dala pozor. No jo, můj starostlivý tatínek. Chtěla jsem si sednout, ale nemohla jsem se hnout. Byla jsem totálně ochromená, ale nakonec se mi i to povedlo. Najedla jsem se a najednou jsem neměla co dělat, tak jsem šáhla pro svoji oblíbenou knížku Pýcha a předsudek a znovu obdivovala Elizabeth.
Než jsem se nadála, byly čtyři hodiny odpoledne a někdo klepal a otvíral dveře mého pokoje.
„Ahoj,“ řekl překrásný hlas.
„Ahoj,“ řekla jsem stejně potěšeně.
Edward si přitáhl křeslo k posteli a sedl si.
„Jak je? Nebolí to?“
„Ne, pane doktore,“ zasmála jsem se spolu s Edwardem.
„Ne, ale vážně.“
„Ne, nebolí, copak jsi fakt začal dělat do medicíny?“
„No, popravdě jsem se tě měl nenápadně zeptat,“ přiznal. Zasmála jsem se.
„Hm, tak to bylo nenápadný,“ uznala jsem.
„A jak bylo ve škole?“ zeptala jsem se.
„Příšerně. Myslel jsem, že tam zemřu,“ zaúpěl Edward.
„Jakto?“ divila jsem se.
„Strašně jsi mi chyběla.“ Zasmála jsem se.
„To vůbec není k smíchu,“ pokáral mě, ale já se nepřestávala pochechtávat. „Jen počkej,“ zašeptal a začal mě lechtat. Nemohla jsem to vydržet a začala jsem se příšerně smát.
„Přestaň.“
„Popros.“
„Přestaň, prosím.“
„Pěkně popros.“
„Pěkně prosím, přestaň.“ Edward na chvíli přestal.
„Jen za jednu věc.“
„Za jakou?“
Naklonil se ke mně a políbil mě.
„Za tuhle.“
„Tak dobře.“ Přitáhla jsem si ho zpátky a dala mu lehkou pusu na rty.
„Co to jako bylo?“ zeptal se dotčeně Edward a natáhnul se zpátky a polibek zopakoval, ale teď se všemi úroky.
„Hm, tohle mi chybělo,“ přiznal Edward, když mě pustil z okouzlujícího sevření svých rtů.
„Mně asi taky,“ přiznala jsem potichu a začervenala se.
„To „asi“ se mi nelíbí,“ řekl Edward a začal mě líbat tak, že by to mělo být nezákonné. Když pak přestal, podíval se na mě a já přiznala.
„Dobře, hodně mi to chybělo.“
„No, to už je lepší,“ zasmál se.
Celou hodinu jsme si jen tak povídali. Pak jsem si ale znova vzpomněla na školu a musela si něco ujasnit, ale až za další půl hodinu jsem se odhodlala.
„Edwarde?“
„Ano?“
„Jak to bude probíhat ve škole?“
„Co jako myslíš?“ nechápal Edward.
„No… jako… to… mezi náma,“ vyblekotala jsem nakonec.
„Jak by to mělo probíhat? Já myslel, že spolu chodíme. Nebo ty nechceš?“ V tu chvíli jsem viděla v Edwardových očích ohromný smutek a nejraději bych si nafackovala za to, co jsem zase vypustila z pusy.
„Ne, ne… já… já jsem ráda, že jsme spolu. Jen... že… prostě, Caroline se asi nebude líbit, že jsme spolu.“
„No a?“
„Asi mě zabije, když nás spolu uvidí.“
„V tom případě tě budu chránit.“
„Ne, ty to nechápeš -“
„Bells, máš pravdu. Jedno nechápu – proč se s ní stýkáš, když se jí bojíš, a jak jsem už pochopil, očividně ji i nesnášíš?“
„Protože ona je schopná kohokoliv zničit.“
„Kohokoliv až na Cullenovy. Veř mi.“
„Já ti věřím, ale já nejsem Cullenová.“
„Od té doby, co jsme spolu začali chodit, už ano,“ řekl tak něžně a láskyplně, až jsem se rozbrečela a objala ho. V té chvíli už nebylo třeba slov, takže jsme spolu v tichosti seděli na posteli a objímali se.
Snad to s Caroline nějak dopadne, protože já se Edwarda nevzdám. Teď už jsem si jistější, že k němu cítím něco mnohem intenzivnějšího než jen pouho pouhou náklonnost.

Já říkála, že bude nudná. Doufám, že jste neusnuli a zanecháte po sobě nějaké památky. AAC
P.S.: Ještě bych chtěla poprosit o radu. Píšu 22. kapitolu a potřebuju poradit, jakou košilku si má Bella vzít na Alicin pyžamový večírek. Nemůžu se rozhodnout, takže vyberte, prosím, za mě.
košilka č. 1
košilka č. 2
košilka č. 3
košilka č. 4
Díky AAC


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Omlouvám se - 18. kapitola Ty už patříš mezi Cullenovy:

 1
20.02.2012 [12:44]

Rossallieejá sem taky pro košilku č.2...jinak úžasná povídka... Emoticon rychle pokračování prosím... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. leluš
20.02.2012 [10:01]

č.2:D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. lu
19.02.2012 [17:22]

2 ta je taková mezi vyzývavým aji něžným Emoticon Něco pro Edwarda:D Skvělá kapitolka, vůbec né nudná Emoticon

19.02.2012 [17:08]

bellaswanovacullenovanadhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon uz se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon a asi košilku 2 Emoticon

8. martty555
19.02.2012 [17:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. marcela
19.02.2012 [16:45]

Já ti nevím,asi bych zvolila něco míň odvážného.Ale jinak asi dvojku.Moc hezké. Emoticon Emoticon Emoticon

19.02.2012 [16:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon parádní kapitolka
ta košilka mi moc k ní nesedí ani jedna ale jestli to musí být tak č.2. Mně osobně by se líbila Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. van
19.02.2012 [15:41]

vanasi 2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Kajka
19.02.2012 [15:30]

2 nebo 3 podle toho co se bude dít

3.
Smazat | Upravit | 19.02.2012 [15:02]

Hezká kapitolka a nejlepší košilka je č.2 Emoticon

2. Berninka
19.02.2012 [15:00]

pěkná kapitola a doporučuju košilku č. 2 Emoticon

1. Terka123
19.02.2012 [14:16]

Překrásné Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!