Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový vládce? Ne, konec utlačování! 19. kapitola

21.05.2011 (19:00) • Cora • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1141×

19. kapitola – Já si od tebe radit nenechám!

Ráno jsem se vzbudila asi kolem desáté hodiny a vyspala jsem se, jak se říká, do růžova. Měla jsem obzvlášť dobrou náladu, a tak jsem toho hned využila. Dneska jsem nestrávila tolik času v koupelně, jen jsem udělala ranní hygienu a vyběhla ven, kde seděl strejda Jasper.

„Dobré ráno,“ pozdravil mě.

„Dobré,“ odpověděla jsem.

„Dnes ses nějak dobře vyspala, viď?“ Jen jsem mu přikývla a přisedla si k němu. Společně jsme se nějakou chvíli dívali do zahrady, ale potom mě to přestalo bavit, a tak jsem se zvedla a chystala k odchodu.

„Tebe to ještě stále baví?“ zeptala jsem se ho.

„Ano,“ zasmál se. „To víš, když žiješ celou věčnost, začneš vnímat všechny věci kolem tebe a můžeš se na ně dívat hodně dlouho, aby ses nějak zabavil…“

„Aha… No tak to přeju hodně zábavy,“ usmála jsem se a utíkala za mámou, kterou jsem viděla zrovna přijíždět v jejím autě.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ji, když vystoupila z auta.

„No ahoj,“ zasmála se. Společně jsme vešly dovnitř a máma mi udělala něco k dřívějšímu obědu. Jako vždy, když máma něco uvařila, to bylo dobré. Pak jsme si společně sedly k televizi a povídaly si, jako snad nikdy. Opravdu jako máma a dcera, které si navzájem věří a svěřují si každé tajemství.

„A ty opravdu miluješ Jacoba?“ zeptala se mě po chvíli mlčení tiše.

„Mami!“ zasyčela jsem naštvaně.

„Broučku, nečerti se! Jen jsem to od tebe chtěla slyšet, jak to cítíš ty. Všichni moc dobře víme, že je Jacob otisknutý, ale miluješ ho také ty? Víš, že s ním nemusíš být, jestli nechceš,“ řekla a šlo jí vidět na očích, že by si přála, abych se s Jacobem rozešla.

„Mami, teď mě dobře poslouchej!“ zavrčela jsem. „Já Jakea miluju, milovala jsem a milovat budu! On mě taky, tak nevím, jakej v tom furt vidíš problém! Milujeme se a za to, že ty s tím máš nějaký problém, já nemůžu! Vůbec nechápu, proč jsi proti němu tak vysazená! Vždyť to byl tvůj nejlepší přítel a teď se k němu chováš, jako by to byl nějaký odpad! Ale já nechci, aby ses k němu takto chovala! Je to můj přítel a já se ho nevzdám, ani kdyby ses na hlavu stavěla!“ zakřičela jsem na ni vše, co jsem už dlouho měla na srdci, ale nechtěla jsem ranit její city. Ale teď už jsem toho měla vážně dost. Jake je zraněný a není vůbec jisté, jestli se vůbec někdy probudí a ona chce, abych se s ním rozešla a nechala ho být…

„Nekřič tady na mě! Já jsem ti chtěla jen dobře poradit, protože Jake není kluk pro tebe!“ zakřičela a rozzuřeně se postavila.

„Dobře poradit? Kluk pro mě? Mami, proboha, on se do mě otiskl! On je kluk pro mě! A nemusíš mi radit, já vím, jak ses rozhodla ty, ale já si nemám proč vybírat tátu, táta vždy byl a bude můj táta, ale Jake je moje životní láska a kvůli tobě ji nehodlám ztratit!“ Tak toto mě už opravdu dopálilo. Co si myslí? Že mi bude radit, s kým budu žít a s kým ne? Tak to se teda pěkně zmýlila!

„Co se to tady děje?“ vykřikl zděšeně táta, když vstoupil do dveří a viděl nás stát proti sobě, jak dvě rozzuřené saně.

„Nic,“ zavrčely jsme obě dvě najednou.

„Jo, to vidím,“ řekl trochu podrážděně.

„Jen jsem se tady naší malé Renesmé snažila poradit, ale ta si na mě začala otvírat pusu,“ odpověděla mu matka.

„To tak nebylo! Máma chce, ať se rozejdu s Jacobem, ale to já nehodlám, tak se na mě naštvala.“

„Renesmé, jen jsem ti řekla svůj názor, který ty budeš poslouchat, protože jsem tvoje matka, ať chceš, nebo ne! Nehodlám tě nechat, aby sis zkazila život s nějakým psiskem,“ vyprskla.

„Mami!?“ vykřikla jsem zmateně a naštvaně, protože to poslední slovo vyslovila tak nenávistně, že jsem tomu nemohla uvěřit. „Jacob není žádné psisko! A já si s ním kazit život nebudu, to se neboj, protože jediný kdo mi ho kazí, jsi ty! On pro mě chce to nejlepší, ale co ty? Jen ať se s ním rozejdu, protože ty už si mu po mém narození nebyla dost dobrá!“ vykřikla jsem a v zápětí toho trochu litovala. Věděla jsem, že toto je její citlivé místo, které před všemi tají, ale já jsem o něm už nějakou dobu věděla.

„Tak už dost!“ zakřičel táta, a tak nás obě přerušil. „Obě dvě se hned uklidněte a přestaňte se hádat!“

„To by první naše holčička musela dospět, aby pochopila, že to s ní myslím dobře!“

„Já už jsem dospěla a právě proto vím sama dobře, co je pro mě dobré a to ty tvoje kecy rozhodně nejsou. A nemusíš se obtěžovat další hádkou, jdu radši k sobě než tě poslouchat,“ řekla jsem a vyběhla schody do svého pokoje. Slyšela jsem mámu i tátu, jak mě volají, abych se okamžitě vrátila, ale já je ignorovala. Co si to máma vůbec dovoluje? Vím, že Jakea od nějaké doby nemůže ani vystát, ale tohle? Vždyť ví, že se do mě otiskl a jemu patří mé srdce a ona mě chce od něj odtrhnout. Vždyť to bych nepřežila… Už mám plné zuby toho, jak do něj neustále ryje a snaží se ho všemožně shodit. Já s ním zůstanu, ať chce, nebo ne. I kdybych měla odejít od rodiny, protože ona by se s tím nemohla smířit, udělala bych to. Má láska k němu je silnější, než jsem si myslela, protože až teď jsem si uvědomila, že bych rodinu opravdu opustila. A to jen kvůli mému vlčkovi. Svou rodinu miluju nadevše, ale Jacoba miluju, jako nikdo nikdy nikoho. On je moje druhá polovička, ten, kdo ví, co miluju, co ráda jím, dělám a rád to dělá se mnou. On je ten, co by pro mě skočil do ohně a já pro něj. I kdyby šel na konec světa, já půjdu s ním a budu šťastná, protože on bude se mnou. Kdyby se mu někdy stal nějaký úraz a on to nepřežil, nepřežila bych to ani já… Má duše a srdce by umřelo steskem. Umřela bych s ním…

Jako vždy vás moc prosím o komentíky, které mě vždy nakopou k dalšímu psaní :). Minule tam byli jen tři, tak nevím, jestli to přestáváte číst, že je to takový blábol, či co ...

Autor: Cora (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový vládce? Ne, konec utlačování! 19. kapitola: