Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska za mřížemi - 11. kapitola

06.11.2011 (16:45) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 4406×

Četla jsem písmenko po písmenku, řádek po řádku, a to se zvrtlo na stránky. Bylo mi Diny, hlavní hrdinky, líto. Nikdo si nezaslouží, aby ho někdo odsuzoval jenom kvůli tomu, že trpí nadváhou. Kamarádi, jestli se jim tak dá vůbec říkat, rodiče… Hrůza!

Překvapilo mě, že měl Edward pravdu. Jsem v polovině knížky a je hezká. Plná citu… Občas soucítím s Dinou a napjatě čekám, jak to dopadne.

„Ty to opravdu čteš?“ ozvalo se z opačné strany pokoje.

„Bré poledne,“ ušklíbla jsem se. „Víš… ono se tu nic jiného dělat nedá. Je tu docela nuda.“

„Protože se neumíš sama zabavit,“ vrátil mi.

„Jestli máš pitomou náladu, tak mlč.“ Dava mám ráda. Líbí se mi na něm jeho optimismus, nebojácnost, ale jakmile má špatnou náladu, tak bych ho nejraději pořádně nakopla.

„Swanová?“ Rozrazily se dveře a v nich stála nějaká sestřička. Vypadala tak na šedesát… Nemá už být v důchodu?

„To jsem já.“

„Máte návštěvu. Za mnou!“ přikázala hlasem plným autority.

Okamžitě jsem položila knížku na noční stolek a cupitala za stařenkou. Já mám návštěvu? Kdo to může být? Že by to byli rodiče? Třeba se mi chtějí omluvit a dostat mě pryč. Asi bych jim odpustila, ale museli by nechat mou váhu být. Nebo by to mohl být Mike! Třeba konečně dostal rozum, nebo ho ta nána pustila k vodě… To by bylo perfektní!

Koutky úst se mi zvedly do úsměvu. Celou cestu jsem si v hlavě vytvářela scénáře, co by se dělo, kdyby opravdu přišel. Prosil by mě, abych se k němu vrátila? Klečel by mi u nohou a říkal mi, jak moc jsem krásná? Odpustila bych mu. Tak strašně ráda bych se ocitla u něj v náruči.

„Tady. Předem upozorňuji, že jste pod dohledem,“ řekla mi sestřička a poukázala na dveře před námi.

Nervózně jsem přešla ke dveřím, zhluboka se nadechla a zatlačila do dveří. Ty se rozrazily a já se ocitla ve velké místnosti. Všude byly stoly, u kterých někdo seděl.

„Bello!“ uslyšela jsem, jak někdo volá mé jméno. Otočila jsem se za tou osobou a zalapala po dechu. Na druhém konci místnosti stála štíhlá zrzka. Radostně na mě mávala a poskakovala, aby byla dostatečně vidět. Přidala sem do kroku a přála si, abych už byla u ní. V půlce cesty jsem nedokázala držet krok a rozeběhla se. Padly jsme si do náruče.

„Vivien! Nečekala jsem, že přijedeš,“ vzlykala jsem jí do trička.

„Strašně se mi stýská.“ Její hlas se lehce třásl, stejně jako můj. „Jak se tady máš? Nemlátí tě? Slyšela jsem, že na psychiatrii jsou tělesné tresty! Strašně mě mrzí, že jsme nestihly odjet!“

„Není to tu tak špatný. Jsem na pokoji s jedním klukem. Jmenuje se Dave a je v pohodě. O fyzických trestech nic nevím, ale kdyby něco, tak ti dám vědět, neboj. A co ty? Jak se máš? A co ve škole…“ Obě dvě jsme se přesunuly ke stolu.

„Já se mám docela dobře, ale bez tebe to není ono. Každý ve škole o tobě mluví a víš co? Mike se rozešel s tou… s tou… Kdo si má pamatovat, jak se jmenuje?“ uchechtla se. „Taky se po tobě ptal.“

„Opravdu?“ Ano! To je přesně to, na co jsem takovou dobu čekala! Konečně se mi to hubnutí vyplatilo a dostanu to, co chci.

„Jasný,“ usmála se. „Ale měla bys se sebou něco udělat. Jestli přijde a ty budeš vypadat takto, tak ho nezískáš. Zkoušela jsi to zvracení?“ zeptala se mě jako by nic. Nevěřícně jsem na ni zírala a přehrávala si její slova.

„Já… Promiň… Zapomněla jsem na to.“ Sklopila jsem hlavu a cítila, jak mi rudnou tváře.

„Zapomněla? Bello! Chceš dopadnout jako každá druhá tlustá holka?“ vyjela na mě. „K čemu ta naše snaha tedy byla? Rovnou jsi mi mohla říct, že se se mnou nechceš bavit!“

„Ne! Takhle to není, Viv. Já se s tebou chci bavit, ale… Prostě teď to nešlo. Pořád mě někdo hlídá. Slibuju, že s tím začnu hned, co to půjde… Věříš mi?“ Bolelo mě, že si myslí, že se s ní nechci kamarádit. Vžyť je to má nejlepší kamarádka.

„Dobře… Ale nezklam mě,“ mrkla.

„Myslím, že toto by stačilo!“ ozvalo se za mými zády.

Shrnutí

Omlouvám se za kratší kapitolu, ale dnes bych toho víc nestihla. Zítra bude Edwardův delší pohled. Souhlasíte? ;)

Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 11. kapitola: