Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 25

05.01.2010 (17:30) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4057×

EDWARD

Bella spokojeně pochrupávala. Mumlala ze spaní, ale nebylo jí moc rozumět anebo to byly samé nesmysly.

,,Ne Alice já si tu sukni prostě nevezmu.“ Pro sebe jsem se usmál. Tak Alice jí straší už i ve snu.

Její táta už dávno spal u sebe v ložnici a já jen hlídal jeho myšlenky, aby mě tu s Bellou nenačapal. Kolem sedmé hodiny si probudil a začal se štrachat z postele. Pomalu abych Bell nevzbudil, jsem jí ze sebe sundal a šel se schovat. Ani ne minutu poté se otevřely dveře a dovnitř nakoukla Charlieho hlava. Usmál se na Bellu a pak se vydal do koupelny. Zůstával jsem skrytý, dokud neopustil dům.

Bella ze spánku začala šmátrat rukou kolem sebe. Vrátil jsem se k ní, ale ona otevřela oči. Zamžourala a zaostřila na mě.

,,Ahoj.“ Usmála se a přikulila se blíž ke mně.

,,Dobré ráno.“ Dal jsem jí pusu do vlasů a obtočil kolem ní ruku.

,,Charlie,“ vydechla.

,,Neboj, už odjel a ty bys měla ještě spát. Alice přijede až za dvě hodiny.“

,,Hm.“ Kývla a tak jsem jí víc zabalil do peřiny.

Usnula během chvilky, ale čas běžel rychleji, než jsem chtěl. Když bylo osm, tak jsem jí začal budit. Lehce jsem se dotknul její tváře a ona se zavrtěla.

,,Bello vstávej už je osm.“

,,A to musím?“ zeptala se a roztomile zamžourala očima.

,,Musíš, pokud nechceš čekat, až tě z postele vytáhne Alice.“

,,No jo,“ zavztekala se a opřela se o mě. ,,Ahoj,“ řekla, když se mi koukla do očí. Pomalu vstala a odcházela do koupelny.

,,Měl bych jít,“ řekl jsem, když byla ve dveřích.

,,Ještě ne.“ Otočila se a udělala psí oči. A tak jsem se znovu rozvalil na její posteli.

BELLA

Ráno mě čekalo krásné probuzení a to hned dvakrát. Poprvé mi Edward řekl, ať si ještě schrupnu. Po druhém probuzení jsem už musela vylézt z postele, protože bylo osm a Alice měla s Rose přijet za hodinu.

Šla jsem do koupelny a rychle se osprchovala, vyčistila zuby a celkově se upravila. Oblékla jsem se do tmavě modrých kalhot, k tomu jsem si vzala zelené triko s dlouhým rukávem a navrch jsem si oblíkla modrou mikinu.

Vešla jsem zpátky do pokoje a Edward stále ležel na posteli. Měl zavřená víčka a celkově to vypadalo, že spí. Došla jsem k posteli a schoulila se mu v náručí. Téměř okamžitě kolem mě omotal jeho ruce.

,,Měla by ses nasnídat,“ promluvil do příjemného ticha, které svým hlasem vůbec nenarušil, spíš mu dodal větší lesk.

,,Mně se nechce.“ Víc jsem se k němu přitiskla.

,,Bello Alice tě utahá, musíš mít hodně síly.“ Koukla jsem na něj a on na mě.

,,Tak dobře.“ Kývla jsem hlavou a vstala.

Šla jsem po schodech dolů do kuchyně, kde jsem si vzala misku a nasypala do ní cereálie. Právě jsem to zalévala mlékem, když se v kuchyni objevil Edward.

,,Přijdeš v noci zase?“ zaškemrala jsem a sedla si ke stolu. Přisedl ke mně a upřeně se na mě podíval.

,,Zítra je škola. Nejsem si jistý, zdali to je dobrý nápad.“

,,Aha,“ řekla jsem smutně a sklopila hlavu k misce se snídaní.

,,Mohl bych tě, ale ráno vyzvednou a odvést do školy.“

,,To by bylo fajn, když tak koukám na tu ruku, nespíš, bych nebyla schopná řídit,“ řekla jsem mu na oplátku. Pak jsem si ale něco uvědomila. ,,Promiň, úplně jsem zapomněla. Dáš si něco k jídlu?“

,,Ne děkuji. Nemám hlad.“

S Edwardem čas utíkal strašně rychle. Uvědomila jsem si to ve chvíli, když jsem uslyšela venku troubit auto.

,,Měla bys jít, jinak začne Alice šílet.“ Usmál se na mě. Zvedla jsem se ze židle a vydala se ke dveřím. Edward šel za mnou a u dveří mi pomohl do bundy. Nazula jsem si svoje zimní botky a vykročila do studenějšího rána.

Došli jsme s Edwardem až k autu a Alice vykoukla z okýnka.

,,Nezdržuj nás.“ Vrhla po Edwardovi naštvaný pohled a pak zase zalezla.

,,Tak se měj Bello. Uvidíme se ráno.“ Lehce mě políbil na rty a pak mi otevřel dveře.

,,Ahoj,“ odpověděla jsem mu a zalezla do auta. On ale přisedl ke mně.

,,Co tady děláš?“ rozčilovala se Alice.

,,Nic. Rose mohla bys mě vysadit na rozcestí.“

,,Jasně,“ řekla mu Rose a vyjela směr – vražedné nákupy.

EDWARD

Rose mě vysadila na rozcestí a já zaběhl do lesa. Běžel jsem velmi rychle, ta rychlost mě bavila. Za malou chvíli jsem se ocitl před naším domem. Vyběhl jsem po schodech nahoru a ve dveřích se srazil s Esme, která v rukou svírala zahradnické náčiní a nové sazenice růží.

,,Chceš nějak pomoct?“ zeptal jsem se.

,,Díky Edwarde.“ Do rukou mi dala náčiní a šla k záhonkům, které jí Emmett včera zmasakroval.

,,Tak jak ses měl?“ ptala se mě Esme, když poklekla k záhonku. Prozkoumala hlínu a pak naštvaně zvedla hlavu. ,,Emmette!“ zařvala směrem do domu. Z okna vykoukla Emmettova hlava.

,,Ano mami.“

,,Pojď okamžitě dolů!“ Už jsem Esme neviděl dlouho tak naštvanou. Emmett na nic nečekal a vyskočil z okna.

,,Co se děje?“ ptal se provinile.

,,Řekla jsem, že to uděláš pořádně, aby mi zítra stačilo pouze nasázet sazenice. Řekni mi, jak mám sázet sazenice, když tam je nechaná půlka kořenů. Co jsi měl tak důležitého na práci, že jsi nebyl schopný to udělat kloudně?“

,,No víš mami ona Rose…“ nedokončil svou větu.

,,Tak ona Rose?“ Esme se na Emmetta ušklíbla. ,,Tak podívej chlapečku, teď to tady pěkně doděláš a já na to dohlídnu.“ Esme přešla k lavičce a sedla si na ní. Poklepala ne místo vedle sebe tak jsem si sedl k ní.

,,No a teď už mi můžeš konečně odpovědět.“

,,Měl jsem se vážně skvěle.“

,,Ta už si ti omotala kolem prstu.“ Smál se Emmett, ale když zahlídl pohled, který po něm vrhla Esme tak sklapl.

Při pohledu na Emma sklánějícího se nad záhonem jsem se musel usmát.

,,Myslím, že to vyjde,“ řekla Esme.

,,Doufám v to.“

,,Vážně jí chceš trápit až do soboty?“ zeptala se mě pobaveně.

,,Je to pro mě ještě těžké. Musím si být stoprocentně jistý, že jí nic neudělám. Esme pokývala hlavou.

,,Asi půjdu za Jasperem, jestli nechce jít na lov.“ Při slově lov Emmett vztyčil hlavu a smutně se podíval na Esme.

,,No tak dobrá, jdi s nimi.“ Emmett radostně vyskočil a hnal se za Esme. Chytnul jí kolem pasu a začal se s ní točit dokola.

,,Díky mami. Jsi ta nejlepší máma na světě.“ Pak jí položil a zakřičel do domu.

,,Jazzi makej, jde se na lov.“ Na to se v okně objevila Jasperova hlava následovaná jeho tělem, jak skočil dolů.

BELLA

,,No tak Bell. Hlavu vzhůru. Nebudu tě nutit zkoušet žádný jiný oblečení než večerní šaty.“ Alice se mě snažila uklidnit, když jsme se blížili k Seattlu, ale moc jí to nešlo.

,,Vážně neměj strach, rozhodla jsem se, že jí budu krotit.“ Rosaliina pomoc bude nejspíš nutná. Pochopila jsem to ve chvíli, když zastavila před obrovským obchoďákem a Alice se rozzářila jako vánoční stromeček. Vytáhla mě z auta a odvedla do jednoho specializovaného obchodu na šaty. Natlačila mě do kabinky a začala mi nosit šaty. Ve vedlejší kabince byla Rose, která si nějaké šaty vybrala sama.

Zkoušela jsem si šaty a Alice s Rose taky. Navzájem jsme vylézaly z kabinek, abychom se zhodnotily. Po chvíli mě to už přestávalo bavit, ale Alice byla neoblomná. Říkala, že musí najít to pravé pro mě. Přinesla mi dlouhé tmavomodré šaty s rozparkem nad koleno. Pod prsy byly přepásané stříbrným flitrovým páskem který pokračoval dál a křížil se. Zádní strana šatů byla zajímavě řešena. Byly vykrojené do véčka, které končilo v půli zad. Ramínka vedla za krk a od nich byl veden další stříbrný pásek, který vlastně vedl na přední stranu šatů. Šaty se mi líbily a tak jsem neprotestovala a zaplula do nich. Když jsem vylezla, Alice nadšeně zatleskala a Rose mi ukázala palec nahoru. Já měla vybráno, a jak jsem viděla tak i holky.

Rose zvolila tyrkysové šaty s vykrojeným výstřihem, který navazoval na úzký proužek pod krkem. Proužek utvořil ramínka, která vedla k pěkně vykrojeným zádům. Pod prsy byly také přepásané stříbrným pruhem. Dokonale obkreslovaly Rosaliinu postavu a dole se mírně rozšiřovaly.

Alice měla velmi výrazné šaty. Byly černé a v kontrastu s její bílou kůží a tmavými vlasy to vypadalo dokonale. Její šaty měly hluboký výstřih a kolem výstřihu byly pošité drobnými perličkami. Dále šaty doplňoval dlouhý rozparek, který byl kolem taky pošitý perličkami. Myslím, že všechny jsme vypadaly dobře.

Došli jsme zaplatit a Alice nás odtáhla do obchodu s botami. Alice chňapla po černých botách se zavazováním na mašličku. Rose si vzala černé boty s vyšším zavazováním kolem nohy. Mně vnutily černé boty se zabijáckým podpatkem. Byly zajímavé. Měly úzké pásky. Dva byly dole jako opora pro nohu a dva nahoře, které se křížily k zapínání.

Po nákupech s Alice jsem si koupila něco k obědu a pak jsme mohly vyrazit zpátky do Forks. Doma jsem jim poděkovala za nákupy a pak jsem se dobelhala domů a padla na postel, kde jsem hned usnula.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 25: