Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Gynekolog amatér - 4. kapitola

25.05.2011 (08:45) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 5283×

4. kapitola

Do páté hodiny se to vleklo, ale když nastal onen čas, všichni se vypravili k autům s taškami, které byly plné oblečení. Já si moc věcí nebral, ale nějaké to oblečení jsem tam hodil.

Alice z toho byla na mrtvici, protože jsem si vzal samé tepláky nebo ošuntělá trička, které jsou nejméně tři roky out, ale mně to nevadilo. Podle sebe jsem nejel na módní přehlídku, takže mi bylo fuk, co si Alice říká.

Rozdělili jsme se a nasedli do aut. Sedl jsem si s Alice, která pořád něco mlela o tom, že bude držet dietu, a s Jasperem, který to „ochotně“ poslouchal. Divil jsem se, jak s ní může vydržet, protože já být její manžel, tak už jsem utekl.

Dále si sedli spolu Rose, Emmett, Esme a Carlisle, jak se rozdělili Denaliovi, to jsem nevěděl a bylo mi to upřímně jedno.

„Je tu ještě místo?“ zaklepala na okýnko spolujezdce vedle mě známá tvář.

„To snad není pravda,“ zakňučel jsem, když Jasper přikývl a Tanya si sedla vedle mě. Už mě opravdu štvalo, jak pořád lezla za mnou.

„To máš za ty tepláky,“ zachechtala se Alice. Zuřivě jsem zavrčel a vyskočil z okna, ale to už Jasper nastartoval svým peugeotem a vyjel za ostatními.

„Copak ty nejsi rád, že jedeme ve stejné autě?“ zeptala se koketně Tanya. Udělala psí očka a vesele se usmála.

Nechal jsem ji na pokoji, protože je nejlepší takové „lidi“ ignorovat. Možná se mi to zdálo, ale asi se kvůli mně oblékla jako coura a doufala, že to zabere. Měla na sobě růžový top s výstřihem až do půli prsou a kraťoučké bílé kraťásky. Ještě že ji nikdo neviděl, protože by se divil, co je to za magora, když nosí kraťásky v tomhle ročním období. Pořád se na mě dívala, jako by doufala, že si s ní začnu povídat, ale to se holčička přepískla. Já se totiž otočil ven a pozoroval barevnou krajinu.

Cestou se mi zavírala víčka, ale mně to nevadilo. Byl jsem stále častěji unaven, ale nevěděl jsem čím. Mohlo to být ze stresu, ale můj život je až na Tanyu dokonalý.

Mám rodinu, přátelé, práci a peníze. Kvůli lásce se netrápím, protože na ni nevěřím. Možná, že dosáhla svého u zbytku mé rodiny, ale u mě se jí to nepodaří.

Zdál se mi sen, ale pamatuji si jenom útržky. Byl jsem v práci a čekal, až mi sestra přivolá další pacientku.

„Prosím, slečno Swanová,“ uslyšel jsem povědomí hlas sestry Jenny a uviděl mladou krásnou dívku. Byla by ještě krásnější, kdyby měla růžové tváře a byla usměvavá. Její pohled byl však bez života, krásné čokoládové oči bez jiskřiček, které jsem u dívek často vídal, když se na mě dívaly a její obličej celkově ukazoval smrt a neradost ze života. Uviděl jsem tu paní, co přišla s tím, že její dcera je těhotná.

„Dobrý den,“ pozdravila mě a na hlavě si upravila modrý klobouček, který jí pasoval k tmavě modré bundě a černým kalhotám. Vypadala mladší, než jsem ji viděl naposledy.

„Dobrý,“ pozdravil jsem a pohledem sjel k tváři té slečny. Jenom jednou jsem postřehl, že se na mě podívala. Nyní její zrak patřil podlaze, která byla od rána umytá.

„Co vás trápí, slečno?“ zeptal jsem se na typickou otázku a chtěl, aby to vyznělo starostlivě, místo toho ze mě vyšel jenom hlas, který jsem sám nepoznával.

„Ten doktor je ještě krásnější než když jsem ho viděla naposledy,“ pomyslela si její matka a koketně se usmála. Já se naopak usmál normálně, ale bylo mi na blití. Chtěl jsem, aby se na mě takhle usmívala ta dívka a ne její stárá matka. Jak jednou řekl jeden chytrý muž: „ Tato žena není pro mě, protože porodila už moc dětí.“ Byla to celkem vtipná poznámka a já se při té představě usmál.

Najednou jsem se začal vzdalovat ze svého snu a viděl jenom kousky. Probudil jsem se.

„Jak jsi se vyspal?“ začala mi podlízat Tanya.

„Dobře,“ zabručel jsem a doufal, že tímto náš rozhovor končí.

„Zdálo se ti něco?“ zeptala se? „Mluvil jsi ze spaní.“

„Cože?“ vyjekl jsem a vyndal si z očí ospalky. Bylo příjemné si na chvilku zdřímnout, ale lepší by bylo, kdybych se probudil a nemusel hned uvidět ten Tanyin ksicht.

Možná to přeháním, ale leze mi na nervy. Možná, že kdybych se snažil být milý, tak by ji to přestalo bavit. Bylo to logické a za pokus to stálo, tak jsem to zkusil, ale ona mě přerušila.

„Dělala jsem si srandu. Nemluvil jsi ze spaní, jenom jsem chtěla vidět tvůj obličej a jak se budeš tvářit, když ti to řeknu.“ Haha, Tanyo, ty jsi opravdu skvělá. Miluju ironii.

„A jak jsem vypadal,“ procedil jsem mezi zuby.

„Jako idiot,“ vykřikla smíchy a já měl co dělat, abych po ní neskočil a neurval jí krk.

„Je to kráva, ale co naděláš,“ poslala mi v myšlenkách Alice. „Ale měla pravdu v tom, když říkala, že tvůj obličej byl divnej a tys vypadal jako idiot. Ano, možná jsem ti to měla poslat dříve, ale tak... znáš mě.“

„Díky,“ zašeptal jsem.

„Nemáš zač,“ usmála se a dál se věnovala pohledu do zrcátka na svou „dokonalou“ pleť.

„Neboj, mně už také leze na nervy s tím, jak tě pořád otravuje,“ pomyslel si Jasper.

Udělal jsem nechápavý obličej, protože jsem neměl ani tušení, jestli teď mluví o Alice nebo Tanye, ale byla pravděpodobnější Tanya, protože by o svojí ženě takhle nikdy nemluvil.

„Myslím Tanyu, po celou dobu, co jsi spal, se na tebe dívala jako na jídlo.“

Při té představě jsem se musel v mysli pousmát, protože to muselo být k nezaplacení.

Projížděli jsme krajinou, kde byly samé louky, lesy a květiny. Byl tady klid, tedy až na to, že jsem pořád někoho slyšel v jeho mysli.

Zastavili jsme se u nějakého obřího domu.

Byl pěkný, protože vypadal velký, ale jakmile jsem vešel dovnitř, tak se obrovský prostor ztratil.

„Mám špatnou zprávu,“ řekl Esme.

„No do háje, teď ještě budu muset být s Tanyou na pokoji,“ pomyslel jsem si.

„Je nás dohromady deset, ale je tu jenom pět pokojů,“ řekla a já se zhrozil, protože to vypadalo, že budu muset být s Tanyou.

„A kde je Kate a Irina?“ zeptal jsem se.

„Ty zůstaly doma, protože se jim prý s námi nechtělo,“ ujal se slova Eleazar.

„Rozdám mám klíčky od pokojů. Rose a Emmette, máte pokoj číslo jedna,“ rozhodla Esme a podala jim klíč. Takhle to udělala s každým a zbývaly jenom dva pokoje na čtyři lidi.

„Na,“ řekla a podala nám klíč s číslem čtyři. „Je mi to líto, ale budete muset být na pokoji spolu.“

„Ne,“ zakňučel jsem, ale pro klíč se natáhl.

„Neboj, každý večer si to pořádně užijeme,“ uslyšel jsem myšlenky Tanyi a při pomyšlení na to, že budu s ní spát večer v jednom pokoji, jsem omdlel.

3. kapitola -----> Shrnutí -----> 5. kapitola

Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Gynekolog amatér - 4. kapitola: