Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-Style - Prolog + 1. kapitola

13.09.2011 (20:00) • eMCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 58× • zobrazeno 6148×

Prolog:

Máte jednu novou zprávu, oznámil mi můj telefon, když jsem se vrátila z ranního nákupu. Zmáčkla jsem tlačítko pro přehrání a ozval se hlas mé nejlepší kamarádky Jessicy.

„Ahoj, Bells! Neuvěříš, co jsem našla na netu. Potřebuju s tebou okamžitě mluvit. Až si poslechneš vzkaz, zavolej mi!“ rozkázala, a tak jsem vzala telefon a už jsem vytáčela její číslo.

S Jess se známe už od školky. Stavěly jsme spolu bábovičky z písku a teď, když je nám dvaadvacet, jsme pořád spolu. Studovaly jsme na stejné střední a teď obě bydlíme v Seattlu, nedaleko od sebe.

„Ahoj, Jess,“ pozdravila jsem ji, když konečně zvedla telefon. „Co se stalo?“

„Nebudeš věřit, co jsem našla. C-Style pořádá konkurz na asistentku pro módní ředitelku, a je to hned zítra!“ vypískla radostně a já jsem si musela sluchátko dát kousek dál od ucha, aby mi nepraskl bubínek.

„Páni! To je super, Jess. A ty tam nepochybně půjdeš, je to tak?“ zeptala jsem se, přestože odpověď už jsem dávno znala.

„Samozřejmě. Víš, jaká to je šance?“

„Hmm,“ broukla jsem jen.

Jessica byla úplný módní maniak. Sbírala všechny časopisy, které se kdy objevily, a C-Style byl jedním z nich. Dokonce byl její nejoblíbenější, takže když se naskytla taková příležitost, Jess se jí okamžitě chytila.

Já byla její přesný opak. Neříkám, že jsem chodila neupravená a vypadala jak nějaký šmudla, to vůbec ne, prostě jsem jen nosila to, co se mi líbí a je pohodlné.

„Bello, stavíš se dneska za mnou?“ zeptala se. „Potřebuju poradit, co si mám obléknout. Vím, že ty na to moc nejsi, ale i tak,“ zasmála se.

„To víš, že přijdu. Odpoledne jsem u tebe, dobře?“ Co bych pro svou nejlepší kamarádku neudělala...

„Díky, jsi zlato. Budu se těšit.“ A položila to.

Jessica pracovala v malé kavárničce nedaleko centra. Chodila jsem tam moc ráda. Nejen proto, že tak pracovala právě Jess, ale bylo tam příjemné prostředí a také jsem tam ráda chodila pracovat, když jsem musela vyřídit nějaké papíry.

Já jsem teď pracovala jen na záskok u jedné reklamní agentury a dělala jsem to, co bylo zrovna potřeba. A často na mě vyšlo právě papírování. V reklamce můžu pracovat ještě asi měsíc, a pak si budu muset najít něco jiného. Možná bych se mohla pomalu rozhlížet...

Než půjdu k Jessice, rozhodla jsem se, že si trošku poklidím svůj byteček. Je sice menší, ale mně stačí a jsem s ním nanejvýš spokojená.

1. kapitola

Dopoledne uběhlo jako voda a já jsem pomalu vycházela k Jessice. Bydlela o dva bloky vedle, a tak jsem si udělala menší procházku. Za necelých patnáct minut jsem stála přede dveřmi, kde moje kamarádka bydlela.

Zazvonila jsem a hned na to dveře zabzučely a já jsem se vydala po schodech nahoru do třetího patra. Jessica už mě vítala s otevřenými dveřmi.

„Ahoj, Bells,“ pozdravila mě, jakmile mě zahlédla šplhat se po schodech za ní.

„Ahoj, Jess. Tak co? Už máš vytahanou celou skříň, ať můžeme vybírat?“ utahovala jsem si z ní.

„Haha. Moc vtipný, Bello. Ale máš pravdu. Téměř. Polovina už je venku,“ prohlásila, natož jsme se obě skácely smíchy k zemi.

A jak jsem znala Jessicu, tak polovina znamená plná postel a možná se něco bude válet i na zemi.

Jess mě zavedla k sobě do pokoje, ale stejně bych tam trefila i poslepu. Trávily jsme spolu opravdu hodně času, a tak není divu, že znám každý milimetr jejího bytu.

Jess, co to...“ Nenacházela jsem slova pro to, co jsem právě viděla. Jestli jsem si myslela, že polovina skříně znamená plná postel, tak jsem se pořádně sekla. Oblečení se válelo úplně všude. Něco bylo pověšené na klice u dveří, další trička se válela na stole, pár věcí leželo na zemi a největší hromada byla samozřejmě na posteli.

„Tomuhle říkáš polovina skříně?“ Nepřestávala jsem vycházet z úžasu. Věděla jsem, že Jessica má hodně oblečení, ale tohle jsem opravdu nečekala.

„Ano. Prvně musíme probrat tohle a pak se podíváme ještě na tu druhou polovinu,“ řekla naprosto vážně. Jen jsem protočila očima a raději se k tomu dál nevyjadřovala.

Měla jsem Jessicu ráda, ale tohle bylo i na mě moc. Můj mozeček začal pracovat a vymýšlel nějakou dostatečnou výmluvu, jak se z tohoto chaosu co nejdřív vymanit, abych tu nezůstala až do půlnoci.

„Jess, ehm... Na jak dlouho to plánuješ?“ zeptala jsem se opatrně.

„No, myslela jsem, že bys tady mohla přespat,“ odpověděla a udělala na mě psí oči.

„Nemůžu, promiň,“ omluvila jsem se. „Potřebuju si ještě udělat nějaké papíry do práce. Myslela jsem, že tady budu tak dvě, nanejvýš tři hodiny.“ Nebyla to zas až taková lež. Vážně musím udělat ještě něco do práce. Není to sice na zítřek, ale to jsem jí říkat nemusela.

„To je škoda,“ zakňučela. „Tak to bysme se měly dát do vybírání, ne? Ať to všechno stihneme,“ popoháněla mě.

Sedla jsem si na jediné volné místo, které jsem v celém pokoji našla a pomalu jsem se začala přehrabovat v té hromadě oblečení, které tu leželo.

Sladila jsem jí jedno oblečení adruhé, ale ani jedno se Jessice nelíbilo, a když už, tak k tomu přidala něco, co se k tomu absolutně nehodilo, a tak jsem to radši celé zamítla.

Ještě dlouho jsme se přehrabovaly v oblečení, ale všechno, co jsem navrhla, Jessica zavrhla, že prý to není dostatečně moderní a v C-Stylu by něco takového absolutně neprospělo. Že by ji vyrazili hned ze dveří...

„Tohle je beznadějný,“ zoufala jsem a třískla jsem s jedním párem bot o zem. „Nikdy nenajdu něco, co by se ti líbilo!“

„Bells, promiň, já vím, jsem hrozně vybíravá, ale pochop mě. Tohle je jedinečná příležitost, která se naskytne jen jednou za život. A pro mě ta příležitost právě nastala.“

„Proč chceš pracovat v C-Stylu? Vím, že jsi módní maniak, ale je ti jasné, že jestli tě přijmou, tak nebudeš mít ani chvíli volného času? Já jsem myslela, že v kavárně pracuješ ráda,“ řekla jsem a máchala jsem kolem sebe, aby můj proslov měl lepší efekt a váhu.

„Jasně, když není jiná možnost. Ale teď...“ Zatřásla se mnou. „Bells, já můžu být asistentkou módy. Já budu udávat, co se bude nosit, a podle mě se bude řídit, jak bude kdo oblečený. O tom se mi ani nezdálo. A promiň, jestli si mám vybrat mezi malou kavárnou a C-Stylem, víš, co si vyberu,“ vypravila ze sebe Jessica.

„No nic. Já... Už budu muset jít. Řekla jsem ti, co si máš vzít. Teď už to je na tobě,“ ukončila jsem naši žhavou debatu.

Začala jsem se zvedat k odchodu a přeskakovala jsem hromádky poházeného oblečení. Když už jsem byla u dveří, Jessica mě zastavila.

„Bello, počkej,“ zavolala na mě. „Já... Chtěla jsem se tě zeptat, nešla bys tam zítra se mnou?“ Dívala se na mě s nadějí v očích. Copak bych jí mohla říct ne?

„Jasně,“ usmála jsem se na ni a krize byla zažehnána. „Jestli chceš, tak půjdu.“

„Děkuju.“ Skočila mi kolem krku.

„A v kolik to vůbec je?“ zeptala jsem se, abych věděla, kdy a kde mám být.

„Začíná to v deset, tak já bych se pro tebe v devět stavila, abychom to stihly, dobře?“

„Tak fajn. Uvidíme se zítra. Zatím ahoj,“ rozloučila jsem se s ní.

Jessica mě šla doprovodit až před dům a pak jsme se každá vydala svou cestou. Mě opět čeká menší procházka, ale na pročištění hlavy to je ideál.

2. kapitola

Tak co? Mám pokračovat? ;-)

eMCullen

Autor: eMCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek C-Style - Prolog + 1. kapitola: