Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolest pro upíra - 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bolest pro upíra - 4. kapitolaTentokrát téměř bez Anny.

14.12.2012 (22:00) • Tam • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1162×

Slyšel, jak se těžké dveře otevírají, a najednou ztuhl. Tak silná vůně, pomyslel si zoufale, jakmile první škvíra ve dveřích propustila první molekuly vzduchu z vedlejší místnosti. Ale ne... Okamžitě zadržel dech a pokoušel se ovládnout sám sebe. Na podpatcích a s úsměvem vešla Isabella, které ovšem nevěnoval pozornost. Okamžitě poznal, že ve sklenici, kterou držela, není červené víno, ačkoli barva byla takřka totožná. Zavrčel a jeho tělo se bolestivě vzepjalo.

„Ráda tě zase vidím, můj neznámý upíre,“ usmála se na něj, a přestože se zoufale modlil, aby zůstala stát tam, kde je, došla k němu a on i přes svou snahu nedýchat ucítil neskutečnou rozpálenou bolest v hrdle.

„Nesu dobrou zprávu. Zůstali jsme tady sami dva. Víš, co to znamená?“ zeptala se s neskrývaným nadšením. 

Úplně přesně vím, co to znamená.

Zatnul zuby a připravoval se na to, že na ni nebude za žádnou cenu reagovat.

„Jsi na mě hnusný,“ povzdechla ublíženě. „Kdyby tady byla ta tvoje Anička, už bys na ni dávno zamilovaně koukal a zachraňoval jí život, viď? Jak dlouho se známe, upíre?“

Anička. Krásné a milé dítě. Všude za mnou chodila jako pejsek.

„Uvědomuješ si, že to já jsem tě celou tu dobu tady kryla? Je ti doufám jasné, že kdybych si nedala tolik práce s mlžením zpráv, které podávám profesorovi, už by dávno zjistil, jak se množíte, a ty bys skončil v peci.“

Teď bych tam skočil sám. Jenom mít možnost. Bože, jak dlouho tohle potrvá?

Bolest v krku ho téměř připravila o úsudek. Jeho tělo si zoufale přálo pojmout a vstřebat do sebe tu tekutinu, která dává sílu a život. Tak dlouho už neměl lidskou krev. Vlastně naposledy ve chvíli, kdy mu Isabella přichystala takovéhle peklo, když ji vzala z vlastní žíly. Tahle vzpomínka ho málem připravila o rozum, tělo bylo téměř v extázi z očekávané potravy. Aniž by si to uvědomil, jeho tělo se ze všech sil natahovalo ke křehké sklenici, ve které se leskla ta dokonale hustá tekutina. Zuřivě zatnul zuby vší zbývající silou. Ne lidskou.

„Proč se tak týráš? Je to tvoje přirozenost. Tak jsi dokonalý, můj milý. Potřebuješ se udržet zdravý a tvoje klouby na tom očividně nejsou moc dobře,“ podotkla kousavě a přistrčila mu sklenici ke rtům, přímo pod nos.

V tu chvíli mu připadalo, že svádí životní souboj mezi svým tělem a vůlí. Rozžhavená bolest ho trýznila v celém hrdle a připadalo mu, že každá setina, kterou si bytostně uvědomoval, se mu propaluje jako cejch do kůže a pálí mu všechny orgány. Stačilo jenom pootevřít rty! Tolik po tom toužil!

Podle Anny jsem jenom odporný krvežíznivý upír. Stejný jako Oni. Ale musím jí dokázat, že k ním nepatřím, umínil si paličatě a odmítal jakoukoli potravu, která by ho mohla uzdravit.

Jako by Isabella uhodla, na co právě myslí. „Anna tě nenávidí. Na mě jsi nikdy nepromluvil a kvůli ní tady trpíš, zatímco ona tě mučí stejně jako ostatní!“ prskla vztekle. „Nebuď směšný! Nemůžeš popírát sám sebe! Vím, co si myslíš, ale já ti nedovolím, aby ses ničil. Stejně tomu neodoláš!“ odsekla a odtáhla sklenici.

Ozvala se rána třesknutí kovu a jeho tělo se vzepjalo proti kleštím, které ho poutaly i proti jeho vůli. Jeho tělo přitom bolestivě zaskřípalo a podél paží se mu vytvořily miniaturní prasklinky. Isabella se pousmála zadostiučiněním a pevně se mu zadívala do černých, vyhladovělých očí.

„Sám vidíš, že to potřebuješ.“ zašeptala a namočila malíček v krvi. Vší silou se pokoušel udržet si nadvládu nad jediným zbývajícím kouskem těla, které ovládal. Nad ústy, která byla zatím zavřená. Teď mu ale přiložila malíček na rty a jemně se ním o ně otřela.

Proč to vůbec dělám? Co se snažím sám sobě dokázat? Anna mě nenávidí a plete se. To ona mě mučí, ne já ji. K čertu s ní! pomyslel si během mikrosekundy, a aniž by si uvědomoval jakýkoli časový posun, už si olizoval rty.

Ach, to sladké, vlhké lidské blaho! Ještě! Potřebuju ještě!

Cítil, jak se mu okamžitě hojí drobné ranky a Isabellina krev působí tam, kde má. A stačila jen kapka.

„Tak vidíš, že umíš být rozumný, chlapče,“ pochválila ho spokojeně.

Ignoroval to oslovení i fakt, že je téměř o dvě století starší než ona, protože se k němu znovu přibližovala s krví, tentokrát namazanou na všech prstech, kterou mu rovnoměrně pomazávala nahé paže, stehna a zbytek krve rozmarně vylila na podlahu. Věděl, že tuhle část si Isabella nenechá ujít, a pokoušel se vydržet ještě chvilku své tělo na řetěze. Neudělala by to, kdyby tady opravdu nebyli sami.

Konečně se otočila k odchodu a vzápětí se ozvalo uvolnění laserů. Byl volný. Po takové době mohl dát tělo do přirozené polohy, ale nezajímalo ho to. Vrhl se na podlahu, aby ji dočista olízal a nezůstala na ní ani kapka krve. Bylo mu úplně jedno, že se chová jako zvíře. Nevytrhlo by jej nic od toho, aby si olizoval vlastní paže a stehna od krve. Ani vědomí, že přes zrcadlovou stěnu ho Isabella sleduje a vzrušuje ji, že se plazí po podlaze.

Teprve když v místnosti nezbyla ani molekula krve a on se dokázal ovládat, zarazil se s naprostou hrůzou, že něco není v pořádku. Pohlédl na místo, kde byla za laserovými paprsky zrcadlová stěna, a ztuhl. Teď jasně slyšel, že v místnosti buší dvě lidská srdce, a srdce se mu sevřelo.

Je jenom jeden člověk, kterého by sem Isabella přivedla, aby byl svědkem mé zrůdné podoby.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Tam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bolest pro upíra - 4. kapitola:

 1
1. Hanulka
09.12.2012 [21:50]

HanulkaAhoj,
Je mi líto, ale článek vracím k opravě.
* Překlepy.
* Mezera za horními uvozovkami.
* Hodně chybuješ v přímé řeči. Drž se prosím následujícího konceptu.
Pokud za přímou řečí následuje věta uvozovací (řekl, zeptal se, vykřikl, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit tečkou a začínat velkým písmenem.
1) Přímá řeč může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Mohla bych tě o něco poprosit?“ zeptala se Alice.
„Prosím, nechoď tam!“ vykřikl zoufale.

2) V ostatních případech končí čárkou:
„Pojedu tam, ať chceš, nebo ne,“ řekla jsem odhodlaně.

3) Za přímou řečí následuje činnost někoho jiného:
„Prosím, pozdravuj všechny.“ Přikývl na souhlas.
„Slyšel jsi mě?“ Bezděčně pokrčil rameny.
„Prosím, nechoď tam!“ Jen přikývla.

4) Událost se stala, až když osoba domluvila:
„Prosím, vyřiď, že mě to mrzí.“ Popadla jsem svá zavazadla a utíkala pryč.

5) Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme jinou větu, může to být napsáno dvěma způsoby:
„Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe.“
„Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe.“

Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov.
Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře