Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Vánoce ve Volteře od Nikiii

Rosalie - Já kůň - Akkisek


Vánoce ve Volteře od NikiiiTéma - Vánoční romance na Twilight

Článek je ponechán v původní podobě, bez oprav.

Nikiii


Vánoce ve Volteře

Tento se příběh se odehrává v jedné skupince bytostí, a to upírů. Všichni si hned představí krev, rakve, tesáky a mnohé další. Ano tohle všechno mají, ale přece jen je na nich cosi pěkného... dobrého. I když někteří z nich sami nevědí, že se v nich něco skrývá.

Právě o tomto je tenhle příběh.

Tihle upíři bydlí v utajení. Ve starém hradě Palazzo dei Priori v Itálii, přesněji ve městě Volterra. Nikdo o nich neví, a jsou za to rádi. Říkají si Volturiovi. Je to velmi stará rodina. V jejich světe jsou něco jako královská rodina. Oni určují zákony, oni trestají za porušení zakonu, i když jen malého.

Ale teď zpátky k příběhu.

Slunce vycházelo a Jane sledovala z okna hradu padající vločky, které se v slunci třpytily jako diamanty, které jsou vybroušené do nejmenšího detailu.

„Další den věčnosti,“ zašeptala a smutně zatáhla těžký, tmavě červený saténový závěs.

„Ale no tak,“ pohladil ji po rameni její mladší bratr Alec. „Nesmíš to tak brát.“

Jane nic neřekla, jen se odploužila z pokoje a mířila do velkého sálu za zbytkem své rodiny.

V hlavním sále stála tři dřevěná křesla. Každé mělo nahoře na opěradle nějaký znak. Blesk, oko a dýku.

V křesle s bleskem vždy seděl Marcus. Je to snad ten nejvíce znuděný upír za celá staletí.

V křesle s okem seděl ten hlavní – Aro. Vždy působí velmi přátelsky, ale nemusí to skončit pouhým: „Brzy nashledanou.“ ale taky tak, že už se třeba dotyčný nevráti zpět domů.

V křesle s dýkou sedí Caius – nejmladší ze tří vládců. Tenhle upír by všechny nejraději hned ukřížoval, aniž by věděl, co udělali.

Ale teď v křeslech nikdo neseděl. Ani Caius ani Marcus. Jen Aro poletoval po sále a něco si zapisoval.

„Á! Jane, drahoušku!“ přivítal ji a běžel za ní. „Kde máš svého bratra?“

„Je v pokoji,“ oznámila a sledovala, jak cosi píše a počítá.

„Tak ho přiveď. Mám pro vás důležitý úkol,“ řekl a rychle běžel do jiného pokoje.

Jane šla pro svého bratra, a pak spolu čekali ve velkém sálu na Ara.

Po chvíli stál Aro před nimi a v ruce měl červenou obálku s bílými vločkami.

„Co je to?“ zeptal se zvědavě Alec a prohlížel si obálku pohledem.

„No přece vánoční přání,“ odpověděl dotčeně, že nevěděl, co to je.

„Vánoční?“ podivila se Jane.

„Ano. Pro Carlisla a jeho rodinu,“ informoval je. „Doneste mu ji a v šest tady buďte!“přikázal a zase začal pobíhat po sále.

Jane a Alec se připravili na cestu a vyrazili zahalení v temně černých kápích.

Nikdo nevědel, co má Aro v plánu. Nikdo, kromě Ara nevnímal Vánoce. Nikdo z nich je neměl rád, a proto se chystal jim udělat krásný večer. S vánočním stromkem, svíčkami, dárky a koledami.

Marcuse a Caiuse poslal, aby se vypořádali s upíry, kteří porušili zákon. A samozřejmě jim pověděl, aby přišli přesně v šest.

Všech se zbavil a mohl začít chystat překvapení.

Po několik hodin příprav byl Aro hotov. Celý sál se lesknul. Červené a zlaté ozdoby zářily všude, kde jste jen pohlédli. Největší pozornost upoutal velký vánoční stromek, který se tyčil uprostřed sálu; křesla se přesunula dozadu místnosti. Stromek blikal ruznými barvami světílek. U oken stál dlouhý stůl, na kterém byly číše plné krve.

„Ná-dhe-ra!“ zvolal Aro přes celý sál. Chvíli tleskal, dokonce tančil na koledy, které vyhrávaly přes celý sál tři upíři, oblečeni do černých fraků. Jeden hrál na basu, druhý na housle a ta třetí hrála na harfu.

„Bum!Bum!“ oznamovaly hodiny, který vysely nad bránou, šestou hodinu večerní.

„Už by tady měli být,“poznamenal Aro a čekal až se otevře brána a vstoupí jeho přátelé. Už se těšil na jejich překvapené výrazy. Už dělal nějaká ta překvapení dokázal si je živě představit.

Nevěděl, co se děje. Už pět minut meškají. Stalo se něco?

Aro už už ztrácel naději, když v tom se otevřela brána a vešli jeho přátelé; všichni ve tváři překvapený výraz.

„Vítejte!“ zvolal na ně Aro. „Šťastné a veselé!“ Běžel k nim radostně, že je překvapil, a vtáhl dovnitř.

„Tak co? Líbí?“ Chytil Jane kolem ramene a šel s ní k vánočnímu stromku.

„Aro, co to všechno je?“ Prohlížela si sál s hrůzou v očích.

„Jsou Vánoce!“ zpíval Aro do melodie koledy, kterou právě vyhrával orchestr a podal jí dárek zabalený do stříbrného balícího papíru s červenou mašlí.

Jane si ho nechtěl vzít, a tak jí ho vecpal do rukou.

Marcus a Alec šli rovnou ke stolu a začli popíjet. Asi doufali, že když se opijí nebude to tak hrozný zážitek.

Caius nemohl uvěřitsvým očím; ve tváři znechucený výraz.

Aro si toho všimnul a hned chytil Jane za ruku a běžel za ním.

„Podívej!“ ukázal na jmelí.

„A co?“ zeptal se Caius otráveně a pohlédl nad sebe.

„To je jmelí! Polib ji!“ Postavil před něj Jane a čekal.

Caius věděl, že se z toho nevymluví, a taky už to dlouho chtěl udělat. Jenže neměl dosti odvahy. Nikdy nezjistil, jestli Jane opětuje jeho city. A teď je ta chvíle, kdy to může zjistit. Udělal k ní krok a políbil ji. Jane mu polibky ochotně oplácela.

Aro věděl, že vždy k sobě něco cítili, a teď na Vánoce konečně přiznali to, co k sobě po staletí cítí.

Usmál se pro sebe spiklenecky a zmizel. Nikdo si toho nevšiml. Všichni prožívali něco krásného. Ať to byl Marcus a Alec, kteří teď už nepopíjeli, ale zkoumali dárky nebo to byli Caius a Jane, kteří se stále vášnivě líbali.

„Hou! Hou! Hou!“ volal Aro přes celý sál v kostýmu Santy Clause a na všechny rozhazoval bílý prášek, který vypadal jako sníh.

„Veselé Vánoce,“ zašeptali si v polibcích Caius a Jane.

„Šťastné a veselé,“ popřáli si Marcus a Alec.

Aro na všechny s láskou pohlédl a věděl, že tento večer jim změnil názor na více věcí než jen na Vánoce.. Pochopili konečně, že svět není tak hrozný, když na něm poznají i něco dobrého a nejen to zlé.

Jane a Caius objevlili skryté city a Marcus a Alec se konečně více sblížili jako přátelé.

 

VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

Vám přeje celá rodina Volturiových.

 

Jane a Caius se šťastně vzali o šest měsíců později.

Aro si našel ženu v Austrálii a mají spolu dvanáct dětí.

Alec a Markus spolu odjeli na Aljašku zkoumat lidské bytosti.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vánoce ve Volteře od Nikiii:

 1
23.07.2015 [20:12]

slecnaVolturiovaOMG!!! božský! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!