Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zemřela s úsměvem na rtech

eclipse kiss


Zemřela s úsměvem na rtechEdward Bellu opustil, tak jak to všichni známe z Nového měsíce. Itálie ale nebyla, takže se nedali znovu dohromady. Bella studuje v New Yorku a Edward dostal místo v newyorské nemocnici. Potkají se? A pokud ano... Bude "žili šťastně až navěky"? Hezké počtení. :) K.

Bella:

Vůbec nedokážu pochopit, jak je možné, že jsem se nechala spolužáky přemluvit k oslavě promoce. Lépe řečeno k takové oslavě. Byli jsme v nějakém zakouřeném klubu uprostřed New Yorku a já musela poslouchat oplzlé řeči zdejších mladíků. Někteří byli sice krásní, ale… Ale, tohle slovo mi na jazyku leží již šest let a pořád jsem s tím nic nedokázala udělat. V každém muži jsem viděla něco z něj, něco z toho, který mě opustil… Nemiloval mě, nebyla jsem pro něj dost dobrá. Každou noc, po celou tu dobu, jsem trpěla sny o něm… O… Ne, nedokážu pomyslet na jeho jméno, aniž bych se nerozbrečela. Tohle je prostě mé doživotní prokletí. Nikdy na něj nezapomenu. Vlastně už ani nechci. Měla jsem období, kdy jsem se jej snažila nenávidět, zkoušela jsem zapomenout. Nic nepomohlo. Naštěstí teď už vím, že to bylo zbytečné. Jediné, co mi zbývá, je uchovat si vzpomínky na ten náš společný rok. Nejsem hloupá… Jsem si vědoma toho, že mě nikdy nemiloval, že si jen hrál s obyčejnou lidskou nickou, ale pro mě to bylo něco nezapomenutelného.

„Izzy, no tak. Pojď tancovat,“ přerušila mé myšlenky Sylva, má nejlepší kamarádka z vysoké. Sice studovala pedagogiku a já ekonomiku, ale nějak jsme se daly dohromady. Ona byla jediná, která věděla o něm, tedy alespoň to, co jsem jí povědět mohla. Chápala mě a dokonce mi doporučila změnu zkratky mého jména. Prý mi to pomůže se přes to přenést, a alespoň částečně se to povedlo…

„Vždyť mě znáš, já netancuji. Víš, co? Už půjdu na kolej, protože zítra odjíždím za mámou a musím si zabalit,“ zakřičela jsem, protože muzika hrála nahlas.

„No, jak chceš,“ usmála se. Otočila jsem se k odchodu, ale ona mě ještě chytla za rukáv. „Izzy, nemám z toho dobrý pocit. Prosím, buď opatrná. Kývla jsem na ni, zamávala a rychle opustila bar.“

Neměla jsem to daleko, takže jsem šla pěšky. Chvíli jsem šla tmavými uličkami a modlila se, aby se Sylvina předtucha nesplnila. Po dvaceti minutách jsem s úlevným výdechem vyšla na rušnou ulici plnou světel. Došla jsem k přechodu, počkala na zelenou a rychlým krokem se vydala na silnici.

Uslyšela jsem kvílení pneumatik, a pak hlasitou muziku smíšenou s vyděšeným křikem. Podívala jsem se doprava a uviděla přibližující se světla. Zaječela jsem a najednou… Tma.


Edward:

Procházel jsem se po nemocničních chodbách. Dneska jsem měl až podivně klidnou službu. Byla tu taková ta zvláštní atmosféra, takové ticho před bouří. Přišel jsem do svého lékařského pokoje a podíval se do zrcadla. Viděl jsem krásnou, ale smutnou tvář. Již šest let se na mém obličeji neobjevil úsměv. Nejraději bych jen seděl a nechal život plynout. Bohužel jsem nemohl. Má rodina mě přemluvila, abych si našel práci. Nebylo to těžké rozhodnutí, protože jsem vždy chtěl pomáhat lidem a mé sebeovládání bylo díky Belle daleko silnější, než za posledních sto let. Ještě chvíli jsem tam tak stál a vzpomínal, když vtom mi zazvonil nemocniční telefon.

„Haló?“ zeptal jsem se.

„Dobrý večer, pane doktore. Volám jen, abych vás upozornil, že tak za pět minut přijede na vaše oddělení dívka s vnitřními zraněními,“ oznámil mi nervózně.

„Děkuji. Na shledanou,“ řekl jsem a zavěsil.

Pomalu jsem vyrazil na oddělení a čekal na myšlenky sanitářů. Už byli blízko, ale ani jeden z nich se na dívku nedíval, takže jsem na její vzhled musel počkat až do ordinace. Slyšel jsem kolečka od vozíku, ale neslyšel jsem myšlenky té slečny. Takže není při vědomí.

Dveře od ambulance se otevřely a já nemohl uvěřit vlastním očím. Na převozním lehátku ležela Bella. Celá od krve, ale byla při vědomí… Tak proto jsem nic neslyšel.

„Isabella Swanová, věk dvacet čtyři let, srazilo ji auto,“ odříkával zdravotník a pomalu odcházel.

„Sestro, připravte sál a volejte příslužbu,“ křičel jsem.

„Edwarde?“ zeptala se Bella zmateně chraplavým hlasem.

„Bello,“ vydechl jsem.

„Jsem Izzy,“ zachrčela a rozkašlala se. Z jejích úst se řinula rudá tekutina a já pochopil, že je opravdu zle.

„Nemluv, prosím,“ řekl jsem a začal zmatkovat. Co když umře? Pod mýma rukama? Na příslužbu ale čekat nemůžu, budu to prostě muset zvládnout.

„Musím,“ začala a upřeně mě pozorovala. „Edwarde, nevím, proč bys to dělal, ale kdyby tě to náhodou napadlo… Neměň mě, prosím. Neptej se proč. Zůstaňme u toho, že poslední věc, kterou jsem v životě chtěla, se právě splnila,“ zašeptala.

„Bello, to nesmíš,“ zavzlykal jsem.

„Teď mě dobře poslouchej, Edwarde! Nikdy jsem tě nepřestala milovat, i když vím, že tys na mě určitě dávno zapomněl. To je jedno… Prostě nedávám souhlas k operaci. Jsem dospělá, mám na to právo,“ řekla mi se spokojeným úsměvem. Ona je spokojená s tím, že do pár minut zemře? Vždyť její srdce už pomalu vynechává.

„Bello-,“ začal jsem, ale Bells mě mávnutím ruky umlčela. Netušila, jak moc jsem jí chtěl říct, že ji miluji, že je smysl mého bytí, a že se nechám při nejbližší příležitosti zabít, pokud ona zemře.

„Edwarde, chci umřít v pokoji. Nekaž to, prosím. Můžu po tobě chtít poslední věc?“

„Bello, já…“ Zase mě přerušila.

„Tak můžu?“ zeptala se nedočkavě.

„Ano,“ hlesl jsem poraženě.

„Pozdravuj rodinu. Svou i tu mou,“ řekla a smutně se usmála.

Tak tohle bylo moc… Rychle jsem k ní přešel a políbil ji na rty. Deset sekund mi polibek oplácela, ale potom ztuhla. Odtáhl jsem se a zaposlouchal se. Slyšel jsem vše, jen ne to nejdůležitější. Tlukot jejího srdce. Podíval jsem se jí do tváře.

Umřela s úsměvem na rtech…


 

Tato povídka je věnována skvělé autorce a kamarádce Andrejce - DarkFireflies. Naše depresivní debata mi byla inspirací pro tento článek. Takže díky. Jinak vás chci poprosit o komentáře, protože se mi to, podle mě, moc nepovedlo. Díky. ♥



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zemřela s úsměvem na rtech:

06.09.2011 [17:51]

Semiska Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23. xY
06.09.2011 [15:06]

vraj nepodarilo... je to uplne dokonale!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.09.2011 [12:06]

EsmePlatt Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2011 [22:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2011 [22:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. lucka2010
03.09.2011 [21:32]

Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2011 [18:49]

VeubellaBylo to naprosto dokonalé! Ale stejně si myslím, že by Edward Bellu přeměnil násilím. Ale takhle to bylo daleko lepší! Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2011 [18:46]

teresaterkato je tak smutný...ale je to nádherný..... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. Paes
03.09.2011 [16:25]

Paespěkné, i když dost depresivní, ale i tak se ti to moc podařilo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2011 [14:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!