Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Tvář pod maskou

byliwush


Tvář pod maskouSice tyhle povídky nemám moc ráda, ale inspirace si nedá poručit. Je to víc než 10 let, co Edward opustil Bellu. Dodržel svůj slib a nevrátil se. Bella se zatím stala slavnou divadelní herečkou. Jaký je ale její život doopravdy?

Předem díky za komentáře. Je to trochu depresivní, ale snad to není tak hrozné. :o)

Nanesla jsem na svou tvář líčidlo a naposledy v zrcadle zkontrolovala, jak vypadám. Pootevřenými dveřmi dovnitř nakoukla mladá dívka a uctivým tónem připomněla: „Pět minut do začátku, madam.“

Vytvořila jsem na své tváři úsměv a kývnutím jí dala najevo, že o tom vím. Budu připravena. Ostatně jako vždycky.

Nepotřebovala jsem si opakovat text ani pohyby. Tuhle hru jsme hráli už nejméně po sté. Za chvíli vyjdu na jeviště a všechny pohledy se budou upírat jen na mě. Kdysi bych okamžitě zčervenala a snažila se nemotorně zmizet. Nejspíš bych při tom zakopla, možná i vzala někoho sebou k zemi. Dnes by si mi nikdo nedovolil říct, že jsem špatná herečka. Dala jsem si záležet.

Vstala jsem od toaletního stolku a urovnala svůj kostým. Všechno muselo být dokonalé. Čekalo se to. Taková jsem. Úžasná, nepřekonatelná, bezchybná. Jsem taková, protože už léta funguji jen jako stroj. Neměla jsem ambice stát se herečkou. Vždycky jsem byla spíš plachá, ale po té, co mě opustil, jsem se musela naučit předstírat. Byla to nutnost, jinak by mě otec poslal v lepším případě zpátky k matce, v horším případě rovnou do blázince.

Předstírat, že jsem normální, bylo nakonec jednodušší, než jsem čekala. První dny byly těžké hlavně proto, že mě lidé neustále pozorovali. Později se to ale stalo natolik mou přirozeností, že jsem zautomatizovala téměř celý svůj život. Jediné, co se vymykalo, byly mé sny. S těmi jsem nedokázala nic udělat. Díky bohu jsem přestala mít noční můry, ze kterých jsem se budila s křikem. Charlieho to děsilo a mě vlastně taky. Vzpomínky na Edwarda se mi ale připomínaly v každém z nich.

Chodila jsem do školy, do práce, občas jsem si vyrazila s partou přátel. Dokázala jsem předstírat tak dobře, že nikdo nepoznal, že mé srdce přestalo existovat. Jako by zamrzlo v té chvíli, kdy mě nechal na lesní cestě. Když mě Charlie donutil přemýšlet o vysoké, napadlo mě, že bych mohla nově objevený talent využít. Nebylo proč zůstávat ve Forks. Bylo mi jasné, že se nevrátí dřív, dokud nebudou mít jistotu, že jsem mrtvá. Chtěla jsem zmizet někam, kde o mně nikdo nic neví. A pak jsem náhodou objevila London Academy of Music and Dramatic Arts (LAMDA). Získat tam stipendium nebylo zas tak těžké. Známky jsem měla vždycky dobré a můj projev, zaslaný na videu, se jim líbil.

Úspěch se dostavil velmi rychle a byl v pravdě raketový. Ještě na škole jsem dostala dvě tak skvělé role, že se o ně praly přední herečky z celé Anglie. No, měla jsem štěstí. Nevyžádané a svým způsobem i neoprávněné. Jako by mi život chtěl vynahradit bolest, kterou jsem denně zažívala, a dát mi možnost, abych žila aspoň životy svých postav, když já sama jen živořila.

Postavila jsem se za oponu a zhluboka se nadechla. Byl to takový můj rituál. Představení začínalo a já byla jeho hvězdou. Stačilo, abych vystoupila na jeviště a sálem se nesl obrovský potlesk. Automaticky jsem se usmála, ale žádný hřejivý pocit úspěchu se k mému srdci nedostal. Nedovolila jsem mu to. Srdce mi nefungovalo už víc než deset let. Kdyby mě napojili na kardiograf, ukázala by se jen rovná čára. Ačkoli mé srdce dál pumpovalo krev, už dávno nebilo.

Přejela jsem pohledem řady diváků. Bylo vyprodáno jako vždy. Tahle hra se hrála s takovým úspěchem, že se lístky na ni vyprodaly měsíc co měsíc sotva hodinu po začátku předprodeje.

Nedívala jsem se na jednotlivé tváře, vnímala jsem diváky spíš jako masu. Každý večer jsem čekala na pocit, že tam bude. Přála jsem si vidět znovu jeho tvář a číst z ní překvapení a obdiv k tomu, co jsem dokázala. Zároveň jsem se toho bála. Bála jsem se, že bych nebyla schopna pokračovat ve své přetvářce. Jemu jedinému bych nedokázala lhát. Nedokázala bych předstírat, že jsem Madam Odette. Svoje umělecké jméno jsem si vybrala podle hlavní postavy Čajkovského baletu Labutí jezero. Kdysi jsem byla takovou labutí (Swan = labuť). Můj drahý ale zapomněl, že labutě si hledají partnery na celý život. Když odešel, jako by zemřel. A já teď večer co večer zpívám svou labutí píseň a čekám, zda mě z mého bezčasí vysvobodí. Můj princ ale nepřichází. Ani dnes tu není. Co naplat? Úsměv na tváři a stokrát obehrané repliky, které sál odměňuje smíchem a potleskem, mě už nestojí téměř žádné úsilí.

Říkal, že to bude, jako by nikdy nebyl. Zmýlil se. Je to, jako bych nikdy nebyla já. Někdy si myslím, že mi lhal. Namlouvám si, že mě miloval tolik, že mě nechtěl připravit o duši. Doufal, že takhle ji zachrání, ale netušil, že zajistil pravý opak. Má duše zemřela spolu s mým srdcem. Každou noc než usnu, počítám kolik let budu muset ještě vydržet v téhle přetvářce, než mě do své náruče konečně vezme milosrdná smrt. Jsem ještě mladá. Bude to hodně let.

Má úvodní řeč byla u konce a já prošla oponou do zákulisí. Na jevišti mě vystřídali dva kolegové. Naposledy jsem se zamyšleně otočila a než se za mnou zavřela opona, přejela jsem pohledem diváky. Třeba to jednou vyjde. Možná ho zvědavost dožene na představení a pozná mě. Pak má maska konečně spadne. Naděje umírá poslední.

♦œTHE END♦


Tvář pod maskou - dokončení



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tvář pod maskou:

 1
02.02.2012 [21:56]

EsmePlatt Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!