Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Nelituji toho... 2. část

Nelituji toho... 2. částPřesvědčili jste mě, abych napsala pokračování. Takže tady ho máte. Edwardova matka jde za svým synem. Zase prosím o komentíky, beru i kritiku.


1. část

 

Pohled Edwarda

Byli jsme v tu dobu s Bellou u nás v chaloupce, když přišla. Slyšel jsem zvonek a šel otevřít. Byl to upír nebo upírka. Otevřel jsem dveře a…

Po tom, co jsem ji uviděl, jsem ztuhl, nemohl se hýbat, přemýšlet, nemohl jsem vůbec nic.

 

„Edwarde, kdo je to?“ zeptala se má Bells a přišla se podívat ke dveřím.

 

Když jsem ji, tu ženu, uviděl, proběhlo mi v hlavě tolik vzpomínek.

 

Moje máma.

„Mami…?“ začal jsem, ale nemohl jsem vůbec mluvit.

 

„Edwarde,“ zvolala a objala mě. Takovéhle objetí mi scházelo už víc než sto let.

 

Nevím, jak dlouho jsme se tam takhle objímali, kdybych mohl, tak bych brečel a ona taky. Pozvali jsme ji dovnitř a zavolali Carlislea a všechny ostatní, aby přišli. Byl jsem naprosto šťastný. Teď jsem měl všechno. Začal jsem se jí vyptávat, co dělala celou dobu a jak to všechno vlastně bylo.

 

„No, víš, věděla jsem, že tě Carlisle zachrání. Proto jsem se nechala taky zachránit. Carlisle nebyl jsi jediný upír, který tam pracoval, tehdy v té nemocnici. Byla tam jistá upírka, jmenovala se Claudie. Ona mě přeměnila, ale pak jsem ji opustila. O pár let později jsem našla Vincenta. Žila jsem s ním, byl moje druhá polovička. Pak ho jednou zabili. Volturiovi, nevím, jestli jste o nich někdy slyšeli, jsou to…“ vypravovala. Nestačil jsem se divit.

 

„Ano, ano, známe je až moc dobře. Vincenta si pamatuji, byl tam, když jsem, ehm… byl s Volturiovými. Bylo mi ho líto, ale říkal, že žije sám,“ vypravoval zase Carlisle.

 

„Ach ano, nemohl o mně říct, protože mám dar, který by Aro jistě chtěl. Dokážu se měnit v jinou osobu.“ V tu chvíli se proměnila v Bellu, ani já bych nic nepoznal. Navíc jsem jí nedokázal číst myšlenky.

 

„Synu, jsem si jistá, že mi nedokážeš číst myšlenky, že ano?“ přikývl jsem.

 

„Nevíme, jak je to možné, ale mám asi dva dary, je to něco jako tvé Isabelly.“

 

„Ale proč jsi nepřišla dřív? Proč jsi mě dřív nehledala?“ ptal jsem se jí.

 

„Synu, copak nestačí, že jsem tady teď? Navíc jsem o tobě vůbec nic nevěděla. Hledala jsem tě, ale až teď se mi povedlo tě najít a jsem tak moc ráda.“

 

„Já taky, mami, já taky. Ale zůstaneš tu s námi, viď? Už navždy.“

 

Něco v jejím výrazu mi říkalo, že nechce nebo spíš, že nemůže zůstat a že nám lhala.

 

„Ehm… Jistěže, jestli budete chtít, zůstanu.“

 

„Dobře. Jasně, že budeme chtít.“

 

Od té doby se to změnilo. Nevěřil jsem, že všechno může být ještě dokonalejší, než to už bylo. Teď to bylo všechno dokonalé. Nejprve jsem se trochu obával Esme, přece jenom je to moje máma, ale všechno bylo dobré. Esme si rychle na mou matku zvykla a překvapivě spolu hrozně dobře vycházely. Staly se z nich dokonce nejlepší kamarádky.

 

 

Pohled Elizabeth Masenové

Zvládla jsem to. Jsem tu, u mého syna a jeho rodiny. Musela jsem lhát, ale s tím jsem počítala. Vincenta jsem si nevymyslela, vlastně jenom z části. Opravdu ho zabili Volturiovi, ale já jsem s ním neměla nic společného. Myslím, že mi uvěřili. Vlastně jsem si tím jistá. Našla jsem nejlepší kamarádku, které ale musím lhát, nesmím říct pravdu. Nikomu.

Zbývá mi už jenom pár měsíců. Momentálně vůbec netuším, co budu dělat…

O rok později

Pohled Edwarda

Máma seděla u sebe v pokoji a vzlykala. Snažila se, abychom to neslyšeli, ale přesto jsem to slyšel, když jsem šel kolem. Vešel jsem dovnitř.

 

„Mami, děje se něco?“ zeptal jsem se.

 

„Ááá, Edwarde, ne nic se neděje. Musím na lov dneska, už jsem hladová.“

 

„Ne, mami, něco se děje, poslední měsíc se chováš tak nějak jinak. Mami, slyšíš mě? Můžeš mi to říct. Jsem tady pro tebe. Ani nevíš, jak jsem rád, že jsi přišla a nikdy tě nechci ztratit. Mám tě rád.“

 

 

Tahle slova pro ni byly jako šípy do srdce. Tak moc ji bolelo, že musí pryč, možná, myslela si, možná sem vůbec chodit neměla, ale ta bolest za to stála. Poznala svého syna a ví, že je šťastný.

 

 

„Edwarde, mám tě ráda, nikdy na to nezapomeň, měla jsem tě a vždycky budu mít ráda nejvíc ze všech lidí na světě.“

 

„Ale proč to říkáš, jako kdyby ses loučila?“ Něco se děje, vím to…

„Promiň, synu, ale musím jít na ten lov, promluvíme si, až se vrátím,“ řekla a vyskočila z okna…

Pohled nikoho

Elizabeth zemřela. Když se vrátila, tak ji Aro zabil. Ptáte se proč? Protože si našel lepšího upíra, který má dokonalejší dar než ona. Bylo mu jedno, že ona má někoho, kdo ji má rád, že má Edwarda a celou rodinu, kam už rok patří. Bylo mu to jedno, protože Aro nic necítí. Není toho schopen. K nikomu na planetě nikdy nic necítil a nikdy neucítí. Je to upír jen v tom hrozném smyslu slova. Není v něm nic lidského… A tak to zůstane po zbytek věčnosti.

 

Edward a Cullenovi se dozvěděli pravdu, řekl jim to sám Aro. A oni se už navždy budou utápět v nekonečné nenávisti k Volturiovým…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nelituji toho... 2. část:

 1
17.05.2011 [16:23]

honzacullenSuper! Moc se ti to povedlo!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Buffy
17.05.2011 [13:54]

Boží. Skvěly. Nepopsatelný. Nemám slov,je to nádherný. P.S:Doufám že bude pokračování Čas hodně změni,ale přátelství nepřemůže. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2011 [8:36]

LenuleCullen Emoticon Emoticon Emoticon

16.05.2011 [22:01]

AlliceVolturiCullenHelé! to komentovat nebudu! Na to slov neni! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.05.2011 [21:57]

AalexSkvělý, i když hodně smutný konec. Aspoň jí byl dopřán čas, který mohla strávit s Cullenovými. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Niki
16.05.2011 [21:24]

Perfektné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!