Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Nejlepší přítel

Taylor/Jacob

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nejlepší přítel Povídka je o Bells a Jacobovi. Odehrává se poté, co Edward Bellu aopustil, ale s tím rozdílem, že z Jacoba se nikdy nestal vlkodlak. Snad se bude líbit. Asi všichni poznáte, kde jsem vzala inspiraci (youtube-story). Hezké čtení.

01.07.2009 (13:30) • Maja • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3531×

Po tváři mi stékala nová, čerszvá slza. Jedna z mnoha slz patřící mému příteli, Jacobovi. To jemu jsem vděčila za život, jelikož on mi ho zachránil na úkor toho svého. Člověk lituje, až když už je pozdě. A pro nás už bylo pozdě. Vše si pamatuji, jako by se to stalo včera.

Byla temná noc a já s Jacobem jsme se vraceli domů.

Vzal si do ruky moji helmu.,,Máš rozbitý pásek.“ Poznamenal a ukázal mi vadu.

,,Sakra.“ Zašeptala jsem a zkoumala helmu.

,,Vezmi si tu moji.“ Nabídl se.

,,To je dobrý, pro jednou to necháme být.“ Usmála jsem se a on mi úsměv oplatil.

Ruce jsem mu obtočila kolem pasu, abych nespadla z motorky. Jeli jsme na naší motorce už tolikrát, že jsme to přestali počítat. Kapky deště pomalu padaly na silnici.

,,Držíš se?“ Zeptal se a v hlase mu zazněl ten jeho bezstarostný smích. Smích, který jsem milovala. Smích, který pro mě znamenal vysvobození. Smích, který už nikdy neuslyším.

,,Ano.“ Zašeptala jsem, ale při tom věděla, že mě uslyší. Hlavu jsem si bazstarostně polžila na jeho rameno. Milovala jsem jízdu na motorce. To jediné mi připomýnalo Edwarda. Edwada, který mě opustil a nechal samotnou.

,,Unavená?“ Zeptal se a v jeho hlasu se objevila ta malá stopa obavy. Pousmála jsem se a lehce zakroutila hlavou.

,,Byl to dlouhý den.“ Poznamenala jsem a zavřela oči. Kapky mi lechce padaly na obličej. Jeli jsme rychle. Silnice byla prázdná. Rychlost motorky se zvyšovala. Nikdy dřív jsme nejeli tak rychle a hlavně né v noci. Jacob se o mě vždycky dobře staral. Nechtěl dopustit, aby se mu něco stalo.

Nadzvedla jsem hlavu. Neměla jsem ráda rychlou jízdu a Jacob věděl, kde jsou mé meze.

,,Jacobe zpomal.“ Cítila jsem jeho zrychlený tepot srdce.Nereagoval. Motorka znova nabrala rychlost, větší. Stromy okolo nás se míhaly neuvěřitelnou rychlostí a jednotlivé kapky se změnily v déšť. Silnice byla po chvilce pokrytá kapkami.

,,Jacobe, prosím, zpomal.“ Zaškemrala jsem.

,,Vem si helmu.“ Poručil a jednou rukou si ji začal sundavat. Nechápala jsem co dělá, byla jsem příliš zmatená a vystrašená.

,,Jaku, Jaku! Co to děláš! Zpomal, Jaku, zpomal!“ Křičela jsem na něho, ale on už mi mlčky podával helmu.

,,Jaku, já ji nechci! Zpomal!“ Křičela jsem a v hlase jsem měla histerii. Nevěřícně jsem se dívala na helmu.

,,Bello, prosím, veř mi.“ Jemu jsem věřila ze všech lidí na tomto světě nejvíc. Byl to můj nějlepší přítel. Podal mi helmu a já si ji rychle nasadila. Doufala jsem, že když si ji nasadím zpomalí, ale znova nabral rychlost.

,,Teď už prosím zastav!“ Zaprosila jsem.

,,Drž se mě pevně,ano?“ Stiskla jsem ho co nejvíc a do ucha mu tiše zašeptala.

,,Jaku, prosím, zastav.“ Díval se přímo před sebe a neodpovídal. Srdce mu tlouklo rychleji a rychleji, jako by závodil s časem. Ruce se mi začaly pomalu třást.

,,Miluju tě, Bello.“ Zašeptal.

,,Miluji tě, Jacobe.“ Zašeptala jsem a pevněji ho objala. To byla jeho poslední slova. Slova, jenž se podepsala tvrdě na mém, už tak rozbitém, srdci.

Další slza mi pomalu stékala po tváři.

Probudila jsem se v nemocnici, kde mi řekli, že Jacob zemřel na krvácení do mozku. Na motorce selhaly brzdy a on neměl šanci zastavit, v zatáčce jsme se na nerovném povrchu vysmykli. Narazili jsme do prvního stromu, mě to vymrštilo, ale Jacob zůstal zaklíněný, pro něho už bylo pozdě. Prý jsem měla štěstí, že jsem měla helmu, jinak bych to nepřežila. Jenže já znala pravdu. Jacob věděl co se děje, věděl to a i přes to, mě zachránil. Helma, jenž mu patřila mi zachránila život.

Utřela jsem si slzu a položila jednu bílou růži na jeho hrob.

Zde leží milovaný syn, nejlepší přítel a kamarád.

Tehdy jsem místo něho měla zemřít já. Obětoval svůj život, aby mě zachránil a já už nikdy nebudu mít možnost mu to vrátit.

,,Chybíš mi.“ Zašeptala jsem do vzduchu. Vítr si pohrál s mými vlasy a já v dálce, někde mezi stromy, slyšela jeho bezstarostný smích. Smích mého Jacoba...

 

 


Autor: Maja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nejlepší přítel :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře