Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Mission complete

Mission completePříběh je o jednom mladém upírovi jménem Demetri, který již dlouhá léta pracuje u Volturiových a plní příkazy vyšších. Jeho úkolem je vyhledat a zneškodnit lidské škůdce, kteří by se mohli dovědět o upíří existenci, což je krajně nežádoucí. Tyto mise jej zavádí do různých koutů světa a tentokrát se náš mladý „přítel“ podívá do Ameriky, přesněji do Forks…

 

Mission complete - nápis

 

Byla temná hluboká noc, pro některé lidi zcela obyčejná, pro jednu dívku však osudová. Toho dne byl stanoven její osud, byl uzavřen a zpečetěn krví. Její vlastní krví…

Té noci se ve Volterrském hradě, přesněji přepychové síni, shromáždilo celé trio vladařů. Aro, Caius a Marcus. Tito tři vládci dostali informaci o nepohodlnosti některého z lidí, kdy jejich ukrutné tajemství mohlo být prozrazeno, což se za žádnou cenu nesmělo stát. Po krátké debatě, která jim nevzala ani pět minut z jejich nekonečného života, bylo rozhodnuto.

„Najdi ji, Demetri, a odstraň hrozbu, kterou pro náš druh přináší,“ ozvalo se v síni a mladý upír nelenil a vydal se splnit svou další misi…

 

 

Letěl jsem s větrem o závod ve svém novém autě, které jsem si koupil právě na tuto misi. Nová mise, nové auto, to byl základ všeho. Luxusní Aston Martin V8 Roadster předl nádherně, snad lépe než leckterá žena, ovšem vyrovnat se těm něžným stvořením nemohl, především pak v některých velmi příjemných činnostech. Samovolně se mi na tváři vykouzlil ďábelský a chtivý úsměv a nemohl jsem se dočkat na konec mise, na sladkou třešničku na dortu, která uspokojí všechny mé pudy. Ty biologické i ty upíří…

Příjezd do Forks byl sice nudný a doprovázen pochmurnou atmosférou, kterou způsobovaly nepřetržitý déšť a temná mračna, ovšem mou dobrou náladu mi nezkazilo nic. Vidina další zábavy a rozkoše byla tak přitažlivá a na dosah ruky, že zkazit mi mou radost bylo snad nemožné. Nečekal jsem nikterak dlouho na to, abych si svůj cíl pořádně prohlédl z blízka. Zaparkoval jsem své autíčko kousek od zdejší střední školy, kam jsem měl již od počátku namířeno. Vytáhl jsem z příruční přihrádky kus papírku, zastrčil si jej do kapsy a na nic jiného jsem už nečekal.

Pomalu jsem se plížil za křovisky u vchodu do budovy, kde bych ji měl najít, jak postává u hloučku svých ovcí, které se chovaly, oblékaly a myslely stejně jako ona. Nejprve jsem si nebyl jist, zdali je to ta, kterou hledám, ale po vytažení fotky z kapsy a prohlédnutí si dívky na ní jsem již nepochyboval o pravdivosti mého prvotního úsudku a toho, že jsem svou oběť našel. Byla mnohem hezčí než na fotce, především pak vyvinutější a sladší. Její ohromné křivky sváděly k pohlazení, její zadeček se nakrucoval k plácnutí, její útlé a snad nekonečné nohy poskakovaly sem a tam, její vnady, krásně padnoucí do rukou, se natřásaly a upoutávaly mou pozornost více, nežli by snad měly, ovšem… nebylo na tom nic špatného, já byl muž, náruživý muž, a ona přitažlivá dívka… Co dívka, pěkně urostlá ženská! Zkoumavě jsem si ji prohlížel a s očima predátora těkal z jedné její části těla na druhou, ovšem nikdy jsem nebyl schopen se na ni dívat jako na celek. Proč také? Vždyť její části byly hezčí než celkový dojem, i když… Soustřeď se, ty nadržený žíznivý prase! Máš práci, tak se podle toho chovej! zaječel jsem na sebe v duchu, mírně zavrčel a zatřásl hlavou, abych myšlenky na odměnu odložil stranou. Aspoň prozatím. Při zavřeštění školního zvonku se všechny slečny přemístily do budovy a já se také odebral k odchodu. Ještě jeden pohled jsem věnoval smějící se hnědovlásce a pro dnešek jsem jí řekl své sbohem. Uživej života, dokud můžeš, drahá Jessico Stanleyová!


Dalších několik dní jsem svou drahou hnědovlásku sledoval na každém kroku, aniž by si byť jen všimla, že ji někdo pozoruje. Neměla nejmenší páru o tom, že každý její pohyb analyzuju a poté předávám zprávy vyšším. Bylo docela zábavné sledovat, jak se neustále snaží vetřít do přízně Edwarda Cullena, jak se před ním neustále nakrucuje a usiluje se mu narvat do útrob jeho análního otvoru, avšak marně. Někdy jsem měl až nehoráznou chuť si otevřít popcorn a začít se hlasitě smát, když ji už po několikáté poslal někam, stále s tím jeho rádoby anglickým vychováním, ale ona očividně stále nepochopila fakt, že on ji nedocení. Na rozdíl od mé maličkosti, pousmál jsem se šibalsky. Cullenovi si moc dobře uvědomovali mou přítomnost a byla na nich vidět obezřetnost, s kterou dělali každý svůj krok. Zřejmě netušili, proč jsem zde byl poslán, a o to více mě celá tato akce vzrušovala. Nemohli si dovolit za mnou jen tak přijít a vyptávat se, byla zde totiž také možnost, že byli v ohrožení oni sami a ne nějaká hloupá holka, co hledala o tom světlovlasém Cullenovi vše, co mohla, a tak se vlastně sama připravila o život. Neskutečně mě bavilo pozorovat jejich zkoumavé pohledy, když jsem se byť jen mihl kolem. S jakým strachem cokoliv podnikali a zřejmě se domnívali, že mě Volturiovi poslali pro Edwarda – kdo by si to také nemyslel, když jsem byl v jeho blízkosti stejně tak často jako dolézající Jessica. Byla sice okouzlující a se svou postavou a vystupováním by snad mohla udělat pěknou kariéru i v nějakém tom pornu, ale na druhou stranu děsně pitomá slepice. Byl jsem si také jist, že nemá nouzi sbalit kdejakého fešáka, ovšem… zřejmě si nastavila laťku moc vysoko, na Edwarda Cullena, toho věčného zachmuřelého a beztak impotentního panice, zkrátka nedosahovala. Vlastně jsem ani netušil, co na něm vidí. Byl jsem mnohokrát hezčí a ve všem lepší než on, o tom nebylo žádných pochyb, možná byl háček v tom, že mě ještě nepoznala. Prozatím…


Byl jeden z horkých letních dnů a pomalu se začínalo smrákat, když jsem stále polehával ve svém úkrytu před Jessičiným domem, kde s jednou ze svých kamarádek trčela již několik hodin. Přes okna jsem mohl vidět občasné stíny, jak poletují po celém bytě a snaží se najít co nejlepší oblečení, vytvořit co nejhezčí účes a perfektně se nalíčit. U horoucích pekel, prostě se svlíkni a máš každýho chlapa v kapse, pomyslel jsem si již poněkolikáté, když jsem znuděně zaklonil hlavu dozadu a s nepochopením přemýšlel o tom, jak se ty ženský dokážou připravovat na pár hodin v klubu klidně i celý den. Při pohledu na hodinky a poté i na zacházející slunce jsem si jen opětovně povzdechl, jelikož jsem na tomto místě trčel již přes sedm hodin v kuse a rád bych si něco zakousl. Nebo někoho…  Minuty plynuly a z minut se stávaly hodiny, které ubíhaly neskutečně pomalu. Kdybych snad byl člověk, dávno bych zde znuděně usnul, bohužel jsem však byl nucen celou tuto šarádu vytrpět střízlivý a při plné síle. Slyšel jsem každé slovo, které těm dvěma vyletělo z úst, a někdy jsem se až nestačil divit. Většinou to však šlo jedním uchem tam druhým ven, ovšem to jen do doby, než se ozval zvuk otevírající kliky a poslední lichotky na Jessičin účet.

„No konečně,“ vydechl jsem si a vyskočil na nohy, očekávaje nějakou tu akci. Sice dívčinám ještě nějakou tu chvíli trvalo, než se stihly vypravit a vyrazit na cestu, ale to už byly pouhé kapky vody v celém oceánu času. Ve chvíli, kdy obě nasedly do jejich dosti zastaralého auta, jsem se zběžně oprášil od hlíny a všelijakého listí z lesa a vydal se rychlejším během za nimi, abych měl o všem přehled. Nepotřeboval jsem je sledovat, moc dobře jsem věděl, do kterého klubu mají namířeno, ale i tak nebylo na škodu mít všechno pod dohledem a vychutnávat si poslední chvilky své mise. Uvědomoval jsem si však, že tato mise je více zaobalena nebezpečím než kdejaká jiná, jelikož zde byl celý klan upírů, který si hrál na rodinu a nehorázně se chránil navzájem, tudíž stačil jeden špatný krok, kdy by se obávali o své životy, a já bych mohl přijít o ten svůj… To se ale nestane… Na to jsem až moc vychytralý, pousmál jsem se.

Jessica i se svou bandou, dokonce už i všichni Cullenovi a většina školy byli uvnitř klubu, kde měli jakousi párty, ale já jsem stále takticky vyčkával venku. Nebylo dobré tam vtrhnout hned na začátku, upoutal bych na sebe moc pozornosti. Raději jsem ještě nějakou tu hodinku stepoval venku a počkal si, až většina zúčastněných bude pěkně vláčná a párty se rozjede. Podle toho, co jsem zaslechl při lelkování před Jesssičiným domem, jsem věděl, že se brunetka pokusí opět svést Cullena, a to všemi možnými prostředky. Pokud vše půjde podle mého odhadu a poté podle mého plánu, bude to excelentní…, pousmál jsem se a nemohl jsem se dočkat, až začne ta zábavná část mé mise. Aneb to nejlepší nakonec. Při pohledu na své hodinky a zaujatého poslechu zvuků, které vycházely zevnitř klubu, jsem uznal, že je pravý čas na můj slavný, i když zatím tajný nástup. Ještě naposledy jsem se upravil, i když to nebylo potřeba, a poté otevřel dveře. Klub byl velice rozložitý a vešlo se tak do něj opravdu dost lidí. Výzdoba, která už byla na některých místech strhaná, byla celkem vkusně zařízená, ovšem nejlepší, co jsem tady shledal, byly ženy a pití. Byl tu opravdu výběr všeho, a než jsem se vůbec stačil zorientovat, pár sličných slečen se skleničkami v ruce se ke mně přiřítilo. Jedna krásná blondýnka s úžasnými rysy v obličeji a druhá vyvinutější černovláska.

„Zdravím, krásné slečny,“ pozdravil jsem je a vykouzlil jeden ze svých flirtovacích úsměvů. Obě se najednou rozzářily a bylo vidět, jak se jim div nepodlomila kolena. Ostatně jako všem ženám v mé blízkosti.

„Doufám, že neodmítnete mé pozvání na drink, že ne?“ pousmál jsem se na ně a hned mi bylo jasné, že nemají pražádnou šanci vymotat se z mého kouzla šarmu. Periferním viděním jsem hledal svou oběť, tedy Jessicu, abych se k ní přiblížil natolik, abych slyšel její rozhovor s Cullenem. Už se k němu pomalu přibližovala, proto jsem zakotvil se slečnami u baru a jedním uchem poslouchal je a jejich komplimenty a druhým zase onen páreček za mnou.

„Jé, ahoj, Edwarde! Vůbec jsem netušila, že tady taky budeš!“ zavolala na něj už z dálky a div se neposadila k němu na klín. Nee, vůbec jsi to netušila, vždyť ses jen celý týden připravovala na tuhle noc, zašklebil jsem se pohrdavě.

„Zdravím tě, Jessico,“ utrousil bez zájmu Edward, mezitím, co ony dvě dívčiny po mém boku vyprávěly různé historky, kterým jsem se bez většího zájmu usmíval a vytvářel tak mylnou iluzi mé náklonnosti.

„Tahle párty je super, že?“ rozzářila se Jessica a „nenápadně“ si rozepnula vrchní knoflíček na světlé, div ne průsvitné košilce.

„Dá se tu s lidmi krásně poznat a… seznámit se blíže,“ pronesla div ne s vrněním a nakláněla se nad něj jako nad kus šunky. Celá tato situace mě neskutečně pobavila, až jsem se musel zasmát nahlas. Černovláska a blondýnka si myslely, že to se směji jejich pitomým historkám, proto ještě přidaly… Naivní nány, ušklíbl jsem se a dál pozoroval situaci těch dvou.

„No, ujde… Většinu už jsem viděl a stačí mi,“ odpověděl jí stručně a naschvál se díval jiným směrem. „No, víš… My bychom se mohli poznat lépe, nemyslíš?“ řekla a už už chtěla pokračovat, snad mu vlézt i na klín, když on se postavil, zjevně vyveden z míry její hloupostí, a začal jí vtloukat přes celý klub do hlavy, že ji nechce.

„Podívej se. Já o tebe prostě nestojím, nejsi můj typ. Jsi nádherná, Jessico, ale pochop, že já o bližší poznání nestojím, ne s tebou. Rozhlédni se kolem, plno kluků by za tebe položilo život, neztrácej drahocenné minuty života bojování o mé mrtvé srdce!“ Ó, jak dojemné! smál jsem se v duchu jako utržený ze řetězu, ovšem navenek jsem nechával kamennou masku. Pouze Edward v mé mysli četl a věnoval mi jeden nevrlý pohled, díky kterému jsem se začal potichu chechtat. Než jsem však stačil propuknout v hlasitý smích, právě ztrapněná brunetka se s utrápeným obličejem začala prodírat davem lidí ke dveřím a poté mi zmizela z očí. Dal jsem jí několik minut a poté se postavil.

„Omluvte mě, dámy, ale mám nějakou práci… Věřím, že s takovými kráskami a příjemnými společnicemi, jako jste vy dvě, se znovu setkám,“ usmál jsem se na ně a ony div neomdlely. Nečekal jsem na jejich rozloučení, popadl dvě skleničky nějakého alkoholu a zamířil ven, najít svou brunetku. Nemusel jsem hledat nikterak dlouho, jelikož se utábořila hned na rohu klubu, kde si vylívala své srdce ve flašce nějakého tvrdého alkoholu. Líčení, s kterým se její přítelkyně piplala celé odpoledne, bylo nenávratně v tahu a rozlévalo se jí po celém obličeji, jako by snad chtělo ještě více zdůraznit to ponížení, které právě zažila. Již nevypadala tak sebevědomě a nádherně jako před chvílí, teď z ní byla sesypaná troska se sexy tělem, ovšem já to bral jako perfektní příležitost k představení.

„Zdravím tě, krásná slečno,“ pousmál jsem se jejím směrem a ukázal své bělostné zoubky. Ona, zaražená mou krásou a vůbec mým zájmem o ni, pozvedla nechápavě hlavu a nejprve jen zbožně koukala do mých očí.

„Ehm, ahoj,“ odpověděla mi nervózně a rychle si začala stírat rozmazanou řasenku a stíny. „Nevěděla jsem, že tady nejsem sama.“

„No, ještě do teď jsi byla,“ zasmál jsem se a z úst se mi neztrácel okouzlující úsměv. „Ale… Viděl jsem to, to tam vevnitř a… přišlo mi tě líto,“ pousmál jsem se na ni a posadil se vedle ní. „Přinesl jsem ti skleničku. Doufám, že mě neurazíš a neodmítneš,“ mrkl jsem na ni a nepřestával se dívat do jejích očí, které stále nevěřily tomu, co vidí. Mě. No jen počkej, kočičko, takto rozhodně nekončíme, pomyslel jsem si a stále se na ni usmíval a nesundával oční kontakt.

„No, nemusíš se bát, neodmítnu,“ pousmála se, mrkla na mě a vypadalo to, že už se opět dostává do své kůže. „A děkuju,“ mrkla na mě a společně se mnou si připila. Vypadalo to, že už je mírně naložená v lihu, a proto nebude žádný problém ji svést, což by zřejmě nebyl ani v případě, že by opilá nebyla.

„A kde ses tady tak z čista jasna vzal? Takto v noci a sám…“ pousmála se a koketně začala ožužlávat kraj sklenice.

„Vyrazil jsem za zábavou… Takový krásný večer a zdržovat se doma? To by byl učiněný hřích!“ mrkl jsem na ni a mírně naklonil hlavu na bok. „A pokud se dobře domnívám, sám již nejsem,“ zavrněl jsem a krapánek se k ní přisunul. Ona doslova roztála a ukázala své obrovské zuby v ještě větším úsměvu. Na takovýto povel jsem čekal a pomaloučku jí položil svou ruku na stehno.

„No, to je dobře, že jsme se pak takto našli,“ koketovala dále a nepřestávala sklenici okusovat a olizovat, jak jen mohla, což ve mně vyvolávalo ještě větší vlny adrenalinu a jiných vzbuzujících látek. „Ano, to ano… Víš, že máš neskutečně nádherné oči?“ zahuhlal jsem a začal se k ní pomalu naklánět, jako bych jí dával poslední možnost úniku, kterou stejně neměla. Pomalu jsem jí začal sjíždět rukou po stehně a přitom nepřestával flirtovat. „A tak úžasné nohy…“ Tak křivé a za chvíli tak daleko od sebe… „A úsměv… A tak sladce vypadající rty,“ pokračoval jsem a div jsem nevrněl, což se mé společnici náramně líbilo a bylo z toho snad v sedmém nebi.

„A co takto ochutnat, jestli jsou tak sladké, jak vypadají?“ pobídla mě a svůdně si je oblízla. Na nic víc jsem již nečekal a lačně se vrhl po těch nádherně sladkých a svůdných rtech, které jen čekaly na ty mé. Jessica na nic nečekala a okamžitě mi jednu ruku obtočila kolem svalnatého hrudníku a druhou se zapletla do vlasů a přitahovala si mě k sobě blíž, jako by jí snad má dosavadní blízkost nestačila. Její dravost a nenasytnost se mi líbila, byla mi tak blízká a přitažlivá, že jsem si sám nemohl pomoct a lepil se na brunetku jako moucha na lejno. Polibky byly čím dál tím více intenzivnější a její nezkrotné okusování mého spodního rtu mě dráždilo ještě víc než lecjaké pohrávání, které jsem měl v plánu. Všechno plynulo jakoby samo od sebe, přirozeně, když jsme skleničky odhodili bokem a já přesunul své tělo na to její, rozžhavené a svíjející se touhou. Mé ruce bloudily po jejím křehkém, ale úžasném ženském těle a prozkoumávaly vše, co ještě nepoznaly, a to samé by se dalo říci o těch jejích, které si především vychutnávaly můj obnažený hrudník obklopený svalstvem.

„Kde ses tak dlouhou dobu skrýval,“ zasténala mezi polibky, když se mi pravou rukou opět zabořila do hustých kadeří.

„V samotném pekle, zlato, v samotném pekle…“ zašeptal jsem jí do ouška a poté jí jemně skousl ušní lalůček, načež se její tělo zvedlo a narazilo do toho mého.

„V tom případě mě vezmi s sebou do toho pekla,“ zašeptala mi do ucha a poté mě přetočila na záda, ďábelsky se přitom usmívajíc. O to se bát nemusíš, proto jsem sem taky přišel, pousmál jsem se a ještě jednou ji políbil.

„Pojď někam do soukromí,“ řekl jsem a za ruku ji vytáhl do stoje. Zřejmě očekávala, do jakého luxusního apartmá ji nezavedu, ovšem když šla se mnou až do jedné z tmavých uliček Seatlu a já se tam zastavil, již tak nadšeně nevypadala.

„T-to jako chceš tady?“ zeptala se mě ještě s takovým ironickým smíchem, snad doufajíc, že to všechno myslím jako vtip.

„No jistě… Je tady klid a vypadá to tady dobře… Vždyť sama jsi se mnou chtěla jít až do horoucích pekel,“ pousmál jsem se, teď již ne tak svůdně, spíše jako lovec na svou kořist, ovšem… nechtěl jsem si zkazit svou reputaci, zatím ne.

„No, nemyslela jsem to doslovně,“ zakoktala a podívala se do mých očí, ve kterých se již začala vyskytovat rudá barva, když se čočky rozpouštěly v mém jedu.

„Ovšem já to tak myslel a… adrenalinu přeci není nikdy dost,“ pousmál jsem se a okamžitě se vrhl na její rty, které jsem již neokusil tak dlouho. Ona byla ještě malý moment strnulejší, ovšem poté se zapojila do naší hry a my pokračovali tam, kde jsme u klubu skončili. Mé tělo se tlačilo na to její, již téměř bez šatstva a ležící na špinavé zemi v jedné z prázdných ulic. Za pár okamžiku pode mnou ležela i bez podprsenky a spodního prádla, tedy úplně nahá, a musel jsem uznat, že takto, jako samotná Eva, vypadala mnohem lépe než s nějakým kusem hadru. Ona však nezůstávala dlouho pozadu a „oblékla“ i mě do roucha Adamova. Nyní nám tedy nebránilo nic v úplném spojení našich těl, po kterém jsme oba dva tak lačně toužili a které naše těla vyžadovala stejně tak jako my samotní. Ještě pár polibků, pár pohlazení a kousání, než jsme se dostali k samotnému aktu, kdy jsem se jí jako dravec zahleděl do očí a poté tvrdě vnikl do jejího těla…

Sex s ní byl neskutečně bouřlivý, zvučný a především záživný. Bylo poznat, že to není její poprvé a v tomto oboru se opravdu vyzná, asi stejně tak jako já. Kdybychom se snad vyskytovali někde jinde než v prázdné uličce, její slastné výkřiky, ať už z výbuchu hormonů či jakéhosi ženského komplexu neustále někoho kibicovat, i když on moc dobře ví, co má dělat – především pak v tomto aktu. Zatímco ona se ještě svíjela v bouři slasti a vzdychala, já jsem se kochal jejím nahým tělem a jejím výkonem.

„Děkuju za krásně strávenou noc, zlatíčko…“ pousmál jsem se a začal ji líbat ňadra, poté pomaloučku stoupal výš a výš, až jsem se dostal ke krku, kde jsem maličkou chvíli setrval.

 „Sbohem v pekle, drahoušku,“ zavrněl jsem jí do ouška, a než stihla jakkoliv zareagovat, dostala poslední polibek na tepnu a poté jsem se jí zabořil hluboko do krku, odkud jsem začal pít horkou a tak sladkou tekutinu. Jemně zdvižený ukazováček jsem přiložil na její sladké rtíky a tak utišil její případné vřeštění, které by jinak následovalo. Teď však bylo ticho. Vražedné ticho, kdy jsem z ní vysával poslední kapky života. Poslední kapky krve, které kolovaly v jejím mladém těle a bouřlivě mi poletovaly na jazyku až do chvíle, než v ní nezůstala ani jediná a já zanechal suché nahé tělo v plamenech v jedné z temných uliček.

Řítil jsem se ve svém starém autě po dálnici ze Seatlu na letiště ve Phoenixu, odkud jsem dále měl letět do Itálie. Na nic jsem již nečekal, pouze jsem s úsměvem na rtech a myšlenkami na právě prožitou rozkoš upaloval po cestách s temně rudýma očima a ďábelský zkřiveným obličejem. Těsně předtím, než jsem minul ceduli oznamující opuštění tohoto města, jsem vyslovil svá poslední slova. „Mise splněna!“


Po dlouhé době se opět vracím na Stmivani.eu s tím, že jsem se také zapojila do tvorby, a to vlastně jen díky jedné osobě, které tímto děkuji. Ano, SiReeN, jsi to opravdu ty. Tobě patří můj velký dík, ať už se to jedná čehokoliv. Toho, že sis na mě po tak dlouhé době vzpomněla a ještě mě vyburcovala k napsání povídky a co víc, dala mi vlastně námět na ni. Opravdu, děkuji za vše.:)

Jinak budu velmi ráda, když mi tady zanecháte nějaký váš vzkaz, který bude vystihovat, jak se vám má povídka líbila. Opravdu jsem zvědavá, jaká na ni bude reakce, jelikož… abych se přiznala, nebyl to úplně můj šálek kávy. :)

Také je nutno zmínit, že obrázek v perexu vytvořila S.H. (která nechce být více zmiňována :D), které také patří můj dík.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mission complete:

 1 2   Další »
14. Deedee
05.03.2013 [0:43]

DeedeeDemetri v celé své kráse. Škoda jen těch dlouhých odstavců Emoticon

13. super
20.01.2013 [19:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. Crystal
11.01.2013 [5:41]

Slovo 'complete' je sloveso v prvním tvaru, takže se nejčastěji používá pro vyjádření času přítomného. Když ho uvedeš do tvaru 'completed' dá se kromě minulého a jiných časů použít i jako přídavné jméno. Takže: Mission completed - mise dokončena ; Mission complete - mise plní. 'Mission completed' je také běžně užívaná fráze. 'Complete' samo o sobě se dá sice také použít jako přídavné jméno, ale musela bys ho dát před podstatné jméno, tím pádem by to v překladu vyznělo jako 'kompletní mise'. 'Mission complete' jako takové bych osobně použila pouze v otázce. A pokud bys chtěla, aby byl překlad spíš ve smyslu 'mise splněna' doporučila bych spíš 'mission accomplished'.

11. Cora
08.01.2013 [22:00]

CoraVšem především moc děkuji za komentáře, jak ty kladné, tak ty kritické :). Velice jste mě potěšili a ano, musím uznat, že více ti, kteří nešetřili svou chválou a moc všem děkuji :)). Strašně moc. Emoticon Emoticon Sice jsem se u některých věcí, za které jste mě chválili, musela smát, třeba jelikož ta propracovat a promyšlenost vůbec není pravda - já to dělala z minuty na minutu, ale i tak moc děkuji , neskutečně jste mě potěšili :).
No, jinak k názvu. Myslím, že to "d" se tam dát může i nemusí, podle toho, jak to kdo zamýšlí, ale kdybych ho tam dala, možná by to vypadalo lépe :D. Ale takto to taky není špatně, za tím si musím stát - už jsem se totiž několika lidí ptala :DD...
Jinak i za kritiku moc děkuju, ta je vždy potřeba, především, když se chce člověk zlepšit a to já rozhodně chci. Nepopírám, že to není nejlepší práce, to ano. No, s těmi auty a letadlem. Proč ne? :) I upíři rádi komfort! :D Já... Si to prostě tak nějak píšu po svém a Cullenovi mohli mít nejprve strach. A hlavně musím upozornit, že to píšu z pohledu Demetriho, egoistického upíra, který prostě spolehá na to, že každý po něm poletí a bude se jej obávat. Ale připouštím, není to dokonalé a ani nikdy nebude, ale tak... i přes to děkuji za kritiku a příště si svou povídku více promyslím :). Toto byla taková... Přímo jednorázovka, nějaký návrat rozhodně ne, spíše změření síli s konkurencí a snažení se zapojit, které nevyšlo :). Všem ale moc děkuji :).
Jinak nijak neplánuji nic psát, to je spíše... Nucení napsat další návrh :D. Ale, raději to přenechám opět jí :DD. Emoticon

10. Crystal
05.01.2013 [17:04]

Well, když pominu chybu v angličtině aka v názvu, stejně s chválou nemůžu jít tak daleko jako ostatní. Možná už toho mám prostě jen moc načteno a jsem zvyklá na lepší... tohle mi přišlo poněkud nemastné, neslané, takový průměr.

Ne, povídka mi zas tak čtivá nepřišla (to může svést na to, že v tomto fandomu už se běžně nepohybuju.), přesto jde vidět, že nějaký ten talent na psaní máš.
K ději mám taky výtky. První, docela mě zarazilo, že Volturiovci používají na mise auta. Dobře, udělala jsi AU. Už chybělo sepsat jen pobyt v letadle.
Od dalších událostí jsem čekala poněkud víc. Přišlo mi to jako jedno velké klišé. Přijde upír, puff!, pwp, smrt, olé!
Takže, psala jsi, že Cullenovi si mysleli, že Demetri je tak kvůli nim. Sakra, jak je to možné, že si to mysleli? Eh... come on! Eda čte myšlenky, Alice vidí budoucnost. Oni by to věděli až moc dobře.
Demetri - jakože takhle se vážně chová "profesionální" "upír" na misi? Myslela jsem, že ji měl prostě zabít, to k tomu potřebuje dotyčnou sledovat x dní? Eh, stalker? Prostě ji chytnu po cestě domů, zlomím vaz/vypiju krev. Konec, šmytec. Ale on ne. Protože proč se nevyspat s člověkem? Protože ono je normální, aby upír živící se lidmi, dokázal tak dlouho odolat
Emoticon . Jakožto chemik si budu myslet, že etanol tu krev nejen zředí, ale překryje i její vůni.
Nevím, jestli zmiňovat, jak moc je Jess OOC. Protože ona je.
A ne, pwp scéna to nezachránila... ani kdyby to byla slash pwp scéna, tak by to nezachránila.

9. Sari
04.01.2013 [23:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.01.2013 [18:26]

NeliQ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon veľmi vydarená poviedka

04.01.2013 [18:04]

Danca11 Opravdu nevím, co psát - všichni už mě s chválou předběhli, takže už vlastně nejde poznamenat nebo pochválit něco, co ještě nebylo řečeno... příště nesmím s psaním komentáře otálet.
Povídka byla originální, promyšlená, nebezpečně čtivá a prostě úžasně napsaná. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Ani nevíš, jak jsem byla ráda, když jsem objevila pod perexem tvoje jméno. Doufám, že tohle není nějaká výjimka, ale že se tady budou objevovat tvoje povídky častěji (Ano, na začátku je sice slůvko "doufám", ale abychom si rozuměli, je to tak trochu rozkaz, takže...Emoticon Emoticon Emoticon).

04.01.2013 [15:33]

Rajce1Plus za dobře použité přechodníky.
Mínus za chybu v názvu.

04.01.2013 [15:23]

BellaSalvatoreSuper Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!