Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Mé poslední sbohem

Stephenie Meyer


Mé poslední sbohemOdchod nejmilovanějších osob bolí. Někteří tu bolest nedokážou unést...

Lehce upravená verze mé první povídky – Zradil jsi mne, ale já bez tebe žít nechci. Omluvte prosím jisté nedostatky, které obsahuje…

AVC

Nejsem jedna z těch, kteří utíkají před svými problémy. A já je vždy řeším. Jenže jak to teď mohu vyřešit? Nejde to, prostě to nejde. Kdyby... kdyby to šlo. Nerozhodla bych se ke svému činu, ale já nemám jinou možnost. Jistě. Jedna by tu byla, ale tu nechci. Nechci zapomenout! Nebo lépe řečeno - nemohu.

Bylo těžké se plně rozhodnout. Naposledy jít do školy, vidět kamarády, vidět stůl, kde jsem sedávala s Edwardem… Naposledy se rozhlédnout po svém pokoji, kouknout se Charliemu do očí, vzít si klíčky od domu a od svého milovaného autíčka, zamknout dům, nastartovat náklaďáček, jet v něm a naposledy spatřit Jacoba s ostatními…

Je to už tak, tak dávno, co se to stalo a v jednu chvíli už bylo zas skoro vše v pořádku. Jenže potom se to zvrtlo a na mne to začalo opět dopadat.

Kdyby to neudělal… Kdyby mě neopustil… Bylo by lepší, kdyby mne zabil. Řekla bych, že ho nenávidím, ale není to tak. Já ho stále miluji. Všichni mě považují za slepého blázna. Zvlášť od té doby, co jsem v zoufalství zmlátila jednoho kluka ve škole. Už se se mnou nikdo nebaví. I přesto jsem se se všemi nerada loučila. Hlavně s Jess.

Byla to chyba toho blbého kluka. Neměl se mi posmívat kvůli tomu, že Edward odešel. Nebýt jeho, mohlo už být vše v pořádku. Jenom Jacob se se mnou kamarádil, byl můj nejlepší přítel. Tedy kromě té doby, co byl se Samem. Ale nakonec mi řekl, že je vlkodlak.

Jak to Edward mohl udělat? Jak mi to mohl udělat? Nebýt jeho, nešla by po mně teď Victoria a vlci by mě nemuseli chránit. Až zemřu, aspoň… Co aspoň? Ano, aspoň Victoria odejde a nebude hrozit nebezpečí, že Jakovi ublíží. Nedělej to! Nedělej to! Našeptával mi hlas v mé hlavě. Ale já byla rozhodnuta, nechci žít! Ne bez něj.

Přistoupila jsem blíž k okraji útesu. Svítilo slunce, a to se tady moc často nestává. Hladina vody se kouzelně třpytila a jako by mě k sobě přitahovala. Bylo před bouřkou, ale to slunce stejně svítilo. V dálce zahřmělo.

Vidíš, já slzy v očích mám.

Vidíš, já stále umírám.

Srdce své na kousky mám.

No což, stejně umírám.

Zemřu. To jistě vím.

Já na jinou lásku neodpovím.

Proklela bych, ale jsem lásce vděčná.

Kéž by byla věčná...

Ach bože. Ne. To se to muselo stát? Ne, nemuselo. Tak tedy proč? Jak jsem přemýšlela nad tímto, napadla mne ještě jedna věc. Ještě jedna prokletá myšlenka.

A to... Že láska je jak květina. Nejdříve je to poupě, potom květ. Jenže pak… Pak ta květina opadá. A to je na lásce to nejhorší. To nejstrašnější, to, co zabíjí zaživa. Člověk může žít dál, ale pokud opravdu miloval, je z něj troska. Troska, které nezáleží na nikom a na ničem kromě pár výjimek. Ale naše růže opadala příliš rychle.

Spustil se déšť.

Copak měl jinou? Jakmile mě toto napadlo, bolestně jsem se zatvářila. Nebo mne opravdu opustil kvůli tomu, že pro něj nejsem dost dobrá. Nebo? Nebo! Je ještě jedna možnost. Bylo to kvůli mému bezpečí? Co jsem udělala špatně, že mě nechtěl? Mohla bych si tyto otázky klást ještě dlouho, ale na to není čas.

Jenže já potřebuji vědět pravý důvod jeho odchodu! Předtím jsem mu uvěřila, ale teď… Teď už tomu nevěřím. Ale nemyslím na to, co bych dělala, kdyby mi někdo řekl pravdu. Snesla bych to vůbec? Pokud by to nebylo to, oč stojím, asi by mne to zničilo.

Ne! Nechci to vědět! Ale má zvědavost je příliš veliká. Budu si raději dál namlouvat, že to, co udělal, bylo kvůli tomu, že mne chtěl ochránit, že nechtěl, aby se mi něco stalo. Podle toho, co mi řekl, jsem odvodila, že jsem byla jen panenka na jedno použití. Tak proč by se o mne víc zajímal? Byla jsem pro něj nicka. Nicka v tom jeho nekonečném životě. Ale já ho přesto miluju.

„Milovala jsem ho. Milovala. Ale on mě ne. Bože, proč mě trestáš?" šeptla jsem.

Láska je nejlepší lék na smutek. To vždycky říkávala moje matka. Ale jak mě láska může vyléčit?  Právě kvůli ní, kvůli lásce jsem nešťastná. Zachránil by mě pouze a jen on. Edward…

Edward Cullen...

Znovu jsem pohlédla na vodní hladinu. Světlo, které se odráželo od vodní hladiny, mě bolestivě uhodilo do očí, a tak jsem raději opět pohlédla jinam.

Esmé přeci také skočila z útesu. Říkal mi to on. Když ji přivezli do nemocnice, ještě jí tlouklo srdce. Carlisle mi řekl, že ji uviděl nějaký rybář, když skočila. Podívala jsem se okolo sebe, abych se přesvědčila, že tu vůbec nikdo není. Nechci žádnou hloupou záchranu. A to od nikoho. Vůbec od nikoho. K čemu by mi to bylo? No, k ničemu. Žít takhle. To je děs. Bez něj je to děs.

„Slíbil jsi, že mě neopustíš, a že mě ochráníš. Lhal si a zradil jsi mě,“ řekla jsem.

„A já bez tebe žít nechci. A taky nebudu!“ dodala jsem šeptem. Kapky deště mi stékaly po vlasech i po tváři.

„Kéž by jsi mne viděl... Kéž bys trpěl!"

Skočila jsem. Kolem mne svištěl vítr. Pak… tvrdý náraz a už nic.

Vidíš, mé oči slzí.

Vidíš, já zemřu brzy.

Hle, jak ptáci venku zpívají.

Já neslyším je však.

Žal mé srdce rmoutí.

Vrásky mi to dělá.

To, že jsi mě opustil.

Odpustit se nedá.

Sbohem má lásko jediná.

Srdce mé navždy usíná.

Sbohem…



Zradil jsi mě, ale já bez tebe žít nechci!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mé poslední sbohem:

18.10.2011 [20:29]

AlliceVolturiCullenNo... Možná by to ani nebolelo kdyby někto napsal pár písmen... Kdo ví? Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!