Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Konec jako z pohádky nebo začátek věčnosti...?

Bella


Konec jako z pohádky nebo začátek věčnosti...?Má oblíbená část. Svatba.

EDWARD

 

„Edwarde? Edwarde!” vyšilovala Alice.

„Už jsi připravený? Je čas!”

„Ano, jistě, Alice, jen klid.”

Můj bože, tohle byl můj svatební den, s ní, s mou jedinou láskou, Bellou. Mé jediné přání je už jen s ní prožít zbytek věčnosti. Nic víc ani méně už nechci.

Naše líbánky byly zařízeny. Esmé a Carlisle nám půjčili ostrov Esmé. Koupil jsem i dostatečně velkou postel, kterou bych normálně nepotřeboval. Péřové polštáře, které jsou dostatečně měkké a dobře se na nich spí (podle prodavače).

 

BELLA

 

Už je to tady. Svatba. Jsem nervózní. Uf. Dýchej Bello, dýchej!

„Bello!”

„Ano, Alice?”

„Jsi překrásná, tak už z té koupelny vylez! Už je na čase.”

Ani jsem se na sebe do zrcadla nepodívala, neměla jsem na to sílu.

Pomalu jsem otevřela dveře od koupelny, zvedla hlavu a uviděla jsem Charlieho, Alici a svou maminku Renné.

„Ach, zlatíčko, jsi nádherná!” řekla Renée a políbila mě na tvář. Na její tváři se objevily kapičky slz.

„Mami, neplač, rozteče se ti make-up.”

„Bells, jsi tak nádherná!” vzdychla.

„Alice je úžasná! Profesionál!” usmála jsem se na ni a otočila se na Charlieho.

Usmíval se a myslím, že jsem zahlédla i slzu, která mu stékala po levém líčku. Rychle si ji utřel.

„Tati, drž mě pevně, nerada bych uklouzla.”

„Neboj, Bells, sluší ti to," odkašlal si.

„Děkuju,” řekla jsem a usmála se na něj. Charlie byl úžasný táta, i když jsem mu za svůj pobyt ve Forks dala zabrat.

„Takže Bello, první půjdu já, a až napočítáš do dvaceti, vyjděte vy. Soustřeď se na své nohy a neupadni! Edward na tebe čeká dole.”

„Jasně, jasně. Díky Alice,” a usmála jsem se na ni.

Alice vyšla pomalým krokem a dole začala Rosalie hrát na piano.

„Bells?” usmál se na mě nervózně Charlie.

„Jdeme," řekla jsem.

Vyšli jsme na balkonek, za kterým následovaly schody. Všichni dole vstali a hudba se změnila, líbezná Rosalie. Pousmála jsem se. Doufám, že neuklouznu, říkala jsem si pro sebe. Scházeli jsme schody a já jsem spatřila jeho oči. Jeho karamelově zlaté oči, které se na mě usmívaly. Byl šťastný. Na tuhle chvíli čekal dlouho. A najednou, bum! Uklouzl mi podpatek. Trochu jsem s sebou škubla, ale Charlie mě držel. Jinak bych se nejspíš svalila dolů po schodech jako balvan. Uf… Najednou mi bylo horko, ale vypadalo to, že si toho nikdo nevšiml.

 

EDWARD

 

I s Charliem se objevili na schodech.

„Bože.” vydechl jsem.

Byla překrásná. Děkuju Alice, pomyslel jsem si. Scházela schody. I když s sebou trochu škubla, zvládla to. Našli jsme se pohledem. Vypadala jako anděl. Byla nádherná. Její oči, čokoládově hnědé. Udělal bych pro ně cokoliv. Cokoliv. Vzdychl jsem si.

Právě sešla poslední schod a mířila ke mně. Náhle jako bychom v místnosti byli jen my dva. Vnímal jsem jen ji. Její obličej. Navzdory zvukům aut v mé hlavě daleko na silnici. Bella byla nádherná. Její hnědé dlouhé vlasy, které měla stočené do zajímavého účesu, bílý závoj, který měla připnutý na hlavě, pohled, kterým mě pozorovala, bílé svatební šaty. Byla okouzlující a jen moje. Charlie mi podal její ruku a usmál se. V myšlenkách mu jen zaznělo „Buďte šťastni…“ Trochu zčervenal, leskly se mu oči.

S Bellou jsme se otočili k oddávajícímu. Začal svou řeč. Já se usmíval a byl šťastný, jak nikdy v životě (ve své věčnosti). Jen s Bellou jsem si dokázal představit náš společný život. Jen jedna věc mě tížila, ale na tu jsem teď nechtěl myslet.

Po pár okamžicích přišla řada na mé ano.

„Pane Edwarde Masene Anthony Cullene, berete si zde přítomnou Isabellu Marii Swanovou za svou právoplatnou manželku?”

„Ano.” řekl jsem zřetelně a jistě. Otočil jsem se na ni. Bella se usmála. Teď byla řada na ní.

„Slečno Isabello Marie Swanová, berete si zde přítomného Edwarda Masena Anthonyho Cullena za svého právoplatného manžela?”

„Ano,” řekla oddaně.

Emmett nám podal prstýnky. Bella mi jej nasadila a pak jej nasadil já jí. Kdybych byl člověk, měl bych v očích slzy.

„Teď si můžete dát svůj první manželský polibek.”

Zdvihl jsem svou pravou ruku a něžně jsem jí pohladil po lícní kosti přes ucho až dozadu na krk. Belle ztěžkla víčka a trochu otevřela pusu, aby mohla dýchat. Naklonil jsem se k ní. Naše rty se setkaly. Všichni přítomní začali tleskat. Líbal jsem ji něžně a dlouze, až někdo z publika zakašlal. Oddálil jsem se a usmál se na ni. Měla v očích touhu i pár slziček, už od chvíle kdy ke mně přicházela.

„Prohlašuji vás za muže a ženu,” potvrdil oddávající a já se otočil do publika. Bella stále visela s pohledem na mně. Hosté začali tleskat a Emmett si dovolil i zapískání. Začala na nás létat rýže a bílé růže. Teď už se usmívala do publika i Bella. Moje žena.

 

BELLA

 

V očích jsem měla slzy a nemohla je odtrhnout od mého manžela. Pousmála jsem se. Líbilo se mi to. Můj manžel. Všichni naši přátelé a rodina nám tleskali. Otočila jsem se do publika a usmála se. Byli tam všichni. Teda… skoro. Nezapomenu na mého nejlepšího kamaráda, Jacoba, vydechla jsem. Vyhnala jsem tu myšlenku z hlavy, teď na to myslet nebudu…

Poté přišly gratulace, jako první ke mně přišla moje maminka.

„Bello, zlatíčko, hodně štěstí,” říkala se slzami v očích.

Po ní následoval Phil, Charlie, Esmé, Carlisle, Emmett, který mě vyzdvihl jako svoji mladší sestru, a po něm následovala i Rosalie, Jasper a Alice, a pak i mí bývalí spolužáci. Jess, Mike, Angela, která na svatbu dorazila s Ericem, a pak i všichni ostatní. I vlci přišli. Dokonce i Billy. Usmál se a já se usmála na něj. Nějakým způsobem mě to zahřálo u srdce.

Po gratulacích svatba přešla do oslavy. Začala hrát hudba a tím přišel čas na náš první tanec. Ach jo, byla jsem hrozná tanečnice, několikrát jsem to Edwardovi říkala, ale on se vždycky jen usmál a pošeptal mi do ucha: „Jsi úžasná!” Kéž by měl pravdu.

Vstoupili jsme na parket, hudba byla pomalá. Edward si mě něžně přitáhl, až jsem cítila, jak mi z jeho blízkosti (i po takové době) klesla víčka jeho krásou a dokonalostí.

Usmál se na mě mým oblíbeným úsměvem a řekl: „Smím prosit o tanec, paní Cullenová?” usmál se svým rošťáckým úsměvem a já zčervenala.

„Jistě." Tančili jsme a já se cítila šťastná v jeho objetí. Políbili jsme se. Jeho ústa jsem vnímala jako poprvé. Měl je hladké jako papír, líbal mě něžně a opatrně. Zapomínala jsem dýchat, ostatně jako vždycky. Bylo to jako na naší první schůzce, kdy jsem po našem prvním polibku omdlela. V myšlenkách jsem se do té doby vrátila a pro sebe se usmála. Je to dávno. Teď jsem s ním tančila na naší svatbě. Byl to konec jako z pohádky nebo jen začátek naší věčnosti?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Konec jako z pohádky nebo začátek věčnosti...?:

 1
29.08.2011 [19:21]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon

22.08.2011 [14:54]

foreverkate Emoticon Emoticon Dany...:D taky jsem si řikala, že nebudu zlá a nenechám ji spadnout :D:D tak jsem sebou jen cukla :D:D Emoticon

21.08.2011 [23:22]

Danca95Jen je škoda, že fatk nespadla, když ji ten podpatek sklouzl, ale nebudu zlá, přeci. Byl to její svatební den Emoticon Jejich první manželský polibek byl sladkej.. Achjo, úplně si mě navodila na vlnu vdávání.. klidně bych se vdávala Emoticon
Ta poslední věta mi asi nedá nikdy spát... Je to nádherný, ty můj Napoleonku Emoticon Jen piš dál, my se na to všichni těšíme Emoticon

06.07.2011 [23:23]

foreverkateDěkuju vám. Jste zlatí Emoticon Emoticon

04.07.2011 [11:32]

AalexKrása, moc hezké, romantické a vážně pohádkové. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.07.2011 [16:29]

dcvstwilightWow! To je krásnééééé! ta romatika z toho přímo sálá! Tleskám! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.06.2011 [21:55]

RoxanaAhoj,
článek Ti opět vracím, protože máš v článku mnoho chyb. Podívej se pozorně na komentáře, co Ti vypsaly adminky přede mnou. Konkrétně přímá řeč, tři tečky, čárky, překlepy apod., je tam toho víc. A

Až si budeš jistá, že máš vše opraveno, zatrhni "Článek je hotov", ale dříve NE! Pokud tolika gramatice nehovíš, podívej se sem: www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-zacinajucim-autorom/, kde si vybereš korektora, který Ti mile rád pomůže.
Děkuji... Emoticon

28.06.2011 [15:59]

NeyimissAhoj,
článek ti musím podruhé vrátit. Při opravě se zaměř zejména na tyto oblasti:
* Čárky (!) - podívej se na komentář, který ti napsala Twilightkacert, máš tam vypsáno, v jakých případech si chybovala.
* Jak už psala Twilightkacert přede mnou, máš moc velký perex obrázek. Oprav si to (opět viz předchozí komentář).
* Nepoužívej kapitálu (velká písmena). Pokud chceš určitou část textu zvýraznit, použij tučné písmo nebo kurzívu.
* Podívej se také na chybějící písmena ve slovech.
* Jedním očkem mrkni i na slovosled.
* Píše se pouze jeden vykřičník, ne dva.
* Pozor na špatně dělená slova.
* Píše se buď jedna nebo tři tečky. Dvě psát nemůžeš...
* Pozor na správné psaní uvozovek => počáteční dole, koncové nahoře.
* Pozor na zdvojené mezery.
* Pozor na rozdíl mezi "sebou" a "s sebou". (Rozumí se to samo sebou. - Vezmu si s sebou náhradní oblečení.)
* Pozor také na mezery za interpunkčními znaménky.

Pokud si s gramatikou nevíš rady, navštiv "Pomoc autorům".
Až si vše opravíš, zaškrtni opět možnost "Článek je hotov". Děkuji... Emoticon

22.06.2011 [16:25]

TwilightkacertAhojky,
článek ti bohužel musím vrátit.
+ Máš moc velký perex. Má být max. velký 10kB, ty ho máš velký cca 100kB. Nahraj ho k nám do galerie s velikostí 100px na výšku.
+ Chybí ti spousta čárek (kolem oslovení; před spojovacími výrazy; ve větě, kde je více sloves).
+ Za interpunkčními znaménky (,.?!) se píše mezera!
+ Počáteční uvozovky se píší dole.
+ Nepiš Caps Lockem.
+ Každá nová přímá řeč patří na nový řádek!
+ Píší se tři tečky a za nimi se dělá mezera.
+ Shoda přísudku s podmětem - ty líbánky byly.
+ Píše se Renée!
+ Chybuješ v PŘ. Tu máš koncept, podle které ji můžeš psát:
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Pokud si nevíš rady s opravami, zamiř do článku Pomoc autorům a tam si vyber nějakého korektora. www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-zacinajucim-autorom/. Až si to opravíš, zaškrtni opět, že je článek hotov. Děkuji... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!