Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zvrhlý upír - 10. kapitola

02.02.2011 (13:00) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 4202×

„Rozhádal jsem šťastný pár?“ zeptal se překvapeně Chris a já se na něj zašklebila.

„Jak to, že když vždycky přijedeš, něco se pokazí?“ opáčila jsem a on se nevesele zasmál.

„Asi to je nějaká má schopnost, nebo co,“ odpověděl úplně klidně.

„No tak to je tedy opravdu úžasné,“ povzdechla jsem si.

„Víš, že jsi pořád stejně krásná?“

„Víš, že jsi pořád stejně otravný?“

„Myslím, že to se nezmění,“ odpověděl.

„Bohužel,“ dodala jsem.

„Přece tě tolik neštve, že se hádáte?“ zeptal se posměšně a já jsem si povzdychla.

„Můžeme si jít někam sednout?“ zeptala jsem se a on přikývl. Dovedl mě do parku, kde byla lavička. Sedla jsem si na lavičku a pozorně se mu zadívala do očí.

„Nevím, co to je, tedy vím, co to je, ale nechápu, proč je to tak silné. Miluju ho víc než cokoliv na světě,“ vysvětlila jsem a on pozvedl obočí.

„Páni, takhle jsi asi nemilovala ani mě, co?“

„To asi ne,“ přiznala jsem. Chris se jen zasmál, ale nekomentoval to.

„Víš, nechci, abychom se s Edwardem hádali. Na to ho až příliš miluji, ale nedokážu mu věřit. Byl to ten největší sukničkář na světě, ale jak já mám vědět, že jednou neprojde kolem nějaká sexy upírka a on se za ní hned nepožene?“ hysterčila jsem a on mě objal kolem ramen.

„Bells, znám tě moc dlouho. Žil jsem s tebou a hodně s tebou toho prožil, ty mu nechceš věřit. Nedokážeš si představit, že bys mu jen na hodinu věřila. Neumíš si představit, že by ti dokázal být věrný. Ale on je. V tom je ten problém. Hledáš chyby tam, kde nejsou, a pokud mu nezačneš ty věřit, on tobě taky neuvěří,“ utěšoval mě a já si uvědomila, že se tu svěřuji svému bývalému.

„Promiň,“ omluvila jsem se a setřela slzy, které se mi kutálely po tváři.

„To je v pořádku. Bells, odjedu už dnes. Nechci dělat problémy,“ řekl vážně. Fajn, teď jsem se cítila ještě provinile.

„To nemusíš, zůstaň,“ přemlouvala jsem ho, ale on rázně zakroutil hlavou. Bylo jasné, že už se rozhodl.

„Bello, chci, abys byla šťastná. Nechci, aby ses trápila. Na to tě ještě pořád hodně miluji. Pokud odjedu, je tu šance, že se vše dřív vyjasní,“ řekl a políbil mě na čelo. Kolem mě profoukl vítr a najednou jsem tu seděla sama. Povzdechla jsem si a vstala. Pomalým během jsem se rozběhla domů.

Edward:

Procházel jsem ulicemi, když vtom se přede mnou zjevil ten Chris.

„Co chceš?“ zavrčel jsem.

„Potřebuji s tebou mluvit o Belle,“ odpověděl. Sedl jsem si ke stolu v kavárně a pozorně čekal.

„Edwarde, mezi mnou a Bellou nic není. Je těžké to říct, ale ona tě miluje víc než cokoliv na světě. Nikdy, opakuji, nikdy nikoho nemilovala víc než tebe a bohužel musím přiznat, že ani mě tak nemilovala. Je tu jen pro tebe a mrzí ji, že jí nevěříš. Je pravda, že ona má také potíže s důvěrou, ale v tom je ten problém. Bojí se důvěřovat, protože čeká, že když k někomu bude vstřícná, on jí vrazí dýku do zad. Proto dělá hysterické scény. Ona potřebuje tvoji důvěru. Až budeš ty důvěřovat jí, ona bude věřit tobě. Moc vám to spolu sluší, i když musím přiznat, že bych byl mnohem radši, kdybych Bellu potkal samotnou, ale nikdy bych jí neublížil. Rozmysli si to,“ řekl vše a v hlavě mu běhaly obrazy, jak Bella sedí na lavičce a z očí jí tečou slzy. Smutně jsem se díval na ty obrazy.

„Díky,“ poděkoval jsem upřímně. Jen se pousmál a vydal se k odchodu.

„Buď na ni hodný, Edwarde. Ona je vážně skvělá,“ křikl na mě a zmizel.

Měl pravdu, Bella je úžasná a zaslouží si jen to nejlepší. Vstal jsem do stolu a utíkal k Bellině domu. Z domu se ozývaly různé zvuky a já je dokázal lehce identifikovat. Jedny vzdechy se ozývaly z pokoje Rosalie a druhé z pokoje Jaspera. Jediná Bella tiše pochrupovala. Využil jsem stromu, který rostl u jejího okna a vlezl do pokoje. Na tváři měla úsměv, rty lehce pootevřené a vlasy rozházené. Přikrývka pokrývala jen část těla a já se mohl pokochat krásným hrudníkem. Při každém nádechu a výdechu její hrudník nabral na objemu. Její krásná smyslná prsa jen kryta lehkou látkou. Přešel jsem k její posteli a pohladil ji po tváři. Spokojeně zavrněla a převrátila se na bok.

„Bello,“ zašeptal jsem a znovu ji pohladil.

„Prosím, jestli je to jen sen, ať se neprobudím,“ šeptla, když pootevřela oči.

„Lásko, není to jen sen,“ zasmál jsem se a ona se posadila.

„Edwarde, je mi to všechno tak líto, ale já se nechci hádat, na to tě až příliš miluji. Mezi mnou a Chrisem opravdu nic není. Věříš mi?“ zeptala se a já přikývl. Šťastně mi skočila do náruče a líbala celou moji tvář. Rukou mě vískala ve vlasech. Položil jsem ji ruku na její útlý pas a druhou rukou si ji začal pomalu přitahovat.

„Pokud si nebudeme věřit, nemá to smysl,“ řekl jsem a ona přikývla. Přitáhla si mě k sobě a spojila naše rty v jedny. Líbala mě vášnivě a chtivě, jako by to mělo být naposledy. Tu myšlenku jsem okamžitě zahnal. Nemohla to být pravda. Užíval jsem si naší společné chvilky. Polibky jsem jí oplácel čím dál víc vášnivě. Ta vášeň už se nedala, a tak jsem ji položil na postel. Obmotala mi nohy kolem pasu a pevně si přidržovala moji hlavu.

„Dnes v noci ne,“ řekl jsem rázně, když jsem poznal, že by to rozhodně neskončilo jen u líbání.

„Proč?“ zaskřehotala vzrušeně.

„Bello, nejdřív mezi námi vše urovnáme a až potom spolu budeme spát,“ vysvětlil jsem a ona přikývla.

„Ale zůstaneš tu dnes v noci?“ zeptala se pochybovačně a já přikývl. Uvolnila mi místo vedle sebe a já si lehl. Položila mi hlavu na prsa a spokojeně oddychovala.

„Víš, že tě miluju?“ zeptala se, když usínala.

„Hm, vím,“ odpověděl jsem a cítil, jak čeká na moje vyznání. Když zjistila, že se na to nemám, povzdechla si a já se rozchechtal.

„Ty jsi hroznej,“ zuřila a praštila mě do ramena.

„Bello, také tě miluji a nic to nezmění,“ řekl jsem upřímně a ona se spokojeně usmála. Během chvilky upadla do říše snů a já ji mohl pozorovat při spaní. Byla stejně krásná.

„Edwarde,“ zamumlala pozorně.

„Ach… Edwarde,“ vzdychla a já se usmál. Zdá se jí o mně. Vysoukal jsem se z jejího objetí a utíkal dolů za zbytkem rodiny.

„Čau, brašule,“ pozdravil Emmett a já se usmál.

„Normálně od tý doby co jsi s Bellou, se dá s tebou normálně vycházet,“ řekl Emmett a já zavrčel.

„Tak zas až tak žhavý to nebude,“ dodal a já protočil panenky. Zbytek rodiny naši debatu sledoval s úsměvem na rtech.

„Dneska se vrací Carlisle s Esme, takže bychom pro ně mohli připravit nějaké překvapení,“ řekla Alice a já obrátil svoji pozornost na ni.

„Vodní postel,“ zabrblal Emmett a já ho praštil do ramene.

„Klidni hormony,“ zavrčela Alice a já se zasmál.

„Napadlo mě menší posezení. Napumpovat krev a pořádně si popovídat. Esme bude ráda, že jsme všichni v párech.“

„Klidně,“ odpověděl jsem.

„Edwarde,“ zakřičela Bella z pokoje a já rychle vyběhl schody. To, co jsem uviděl, mě rozhodně vylekalo.

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zvrhlý upír - 10. kapitola: