Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Znovunalezení - Prolog

xD Bez komentáře :D


Znovunalezení - PrologLáskyplné manželství Edwarda a Belly už dávno není tím, čím bylo na začátku. Láska vyprchala a oni se odcizili. Stále manželé, avšak oddělení, tak žijí své životy a snaží se zapadnout mezi obyčejné lidi. Edwardovi se to ale povedlo víc, než by si sám přál. Co se stane, pokud se u Bellina prahu objeví těhotná lidská dívka, která potřebuje pomoc? Zvládne Bella potvrzení Edwardovi zrady? A jak se zachová Edward, pokud by měl být otcem? Spousta otázek, na které se odpovědi teprve píší... Je možné, že se osudy těch dvou ještě střetnou? Příjemné čtení, Lucka002.

Byl to den jako každý jiný, ve firmě jsem strávila několik hodin vyplňováním papírů a dalších několik hodin dohadováním se s dodavateli, ale vlastně nebylo kam spěchat. Navíc to byl můj nápad založit si s Esmé designérskou firmu. Ona s těmi svými nápady dokázala hotové zázraky, takže nebylo divu, že se o naši malou společnost začali zajímat nejen lidé z blízkého, ale brzy i vzdálenějšího okolí.

Ale i kdyby nezačali, nezáleželo by na tom, dělali jsme něco, co nás dokázalo zabavit. Když jste upír, věčnost se vám už nezdá tak dokonalá jako z lidského pohledu. Kdysi jsem to taky viděla jinak, těšila jsem se, až budu nesmrtelná, že mě roky nikdy nedostihnou, že budu s Edwardem do konce věků… A člověk míní, zatímco život mění.

Dnes je to na den sto padesát let ode dne, kdy jsme se s Edwardem potkali úplně poprvé, těžko bych na ten okamžik mohla někdy zapomenout. Vyděšená lidská dívka, která se snažila zapadnout v novém městě, nové škole a která nechápala hněv v očích svého souseda na biologii. Možná jsem to tehdy měla nechat být a už nikdy Edwarda Cullena nebrat na vědomí, ano, to jsem asi měla, jenže já se zamilovala.

Láska, povzdechnu si, v romantických filmech vypadá jinak než ve skutečnosti. Kdo by tehdy řekl, že když jsme si s touhou v očích říkali s Edwardem své ano, že nám to nevydrží ani sto let… Tedy ano, vydrželo, oficiálně jsme stále manželé, ale do šťastného manželského páru máme daleko. Když pominu Edwardovy aféry s upírkami, které jsem za ty roky přestala počítat, nezbylo mezi námi nic. City někam zmizely… Už si nejsme blízcí jako kdysi, spíš jsme jenom dva naprosto cizí lidé, kteří spolu žijí pod jednou střechou, a to jenom občas.

Ukončím tiché předení motoru svého nového auta, Alice si nedala říct, dokud mi ho nevnutila, i když to staré – loňský model, bylo naprosto v pořádku, musela jsem podle ní mít tohle nové Volvo, a posbírám si věci ze sedadla spolujezdce. Hluboce si povzdechnu, když zavírám dveře auta, ne snad proto, že bych cítila únavu, jako upír únavu cítit ani nemohu, spíše tak ze zvyku, jsou věci, které automaticky děláte i potom, co už dávno nejste člověk.

Při cestě k domu však zachytím podezřelé zvuky zpoza keře vedle domu a uslyším tlukot lidského srdce, spíše takový splašený běh, ten, kdo je za tím keřem, zcela jistě není zloděj, takhle by netlouklo srdce zločince. Přesto se však musím zachovat, jako když se nic neděje, protože jako obyčejný člověk bych neměla šanci zaregistrovat něčí přítomnost, dojdu ještě o něco blíž a teprve potom se zadívám směrem ke keři, který se právě otřásl, jak zpoza něj někdo vykukoval.

„Ať jste kdokoli, vylezte,“ pronesu lehce rozklepaným hlasem, aby si dotyčný myslel, že mi nahání strach. Ještě chvíli se však nic neozývá, skoro se mi zdá, že ta osoba váhá, zda má cenu vyjít na světlo a postavit se mi, když však chci promluvit podruhé, z úkrytu za keřem se vynoří mladá dívka.

„Promiňte, neměla jsem v úmyslu vás vyděsit,“ zaskřehotá a upře oči k zemi. Marně pátrám v hlavě, jestli jsem ji někde neviděla, zdá se mi neznámá, nejspíš ani není z Norfolku, na to je město příliš malé, aby tu všichni neznali všechny. Nemohu si nevšimnout, že je ta dívka velmi mladá, dokonce bych řekla, že jí není víc než dvacet, ale přesto se jí v očích zračil výraz dospělé ženy.

„To je v pořádku, znám vás?“

„Ne, tedy alespoň si myslím, že mě neznáte… Já se jmenuji Amy Shenová, jsem ze Seattlu, ale to vás asi nezajímá,“ zakoktává se a červená. Trochu mi připomíná mě, když jsem byla ještě člověk, stejně nervózní, stejně plachá… „Já, totiž… Řekli mi, že tu bydlí Edward Cullen.“

Edwardovo jméno mě trochu vytrhne ze zamyšlenosti a já si tu dívku ještě jednou řádně přeměřím pohledem. Není upírka, to mi pomohl zjistit můj upíří sluch, rozhodně není upírka, a co by Edwardovi mohla chtít obyčejná lidská dívka jako ona? Odkud se mohou znát?

„Ano, Edward tu bydlí, ale bohužel je na pracovní cestě a vrátí se až příští týden. Mohu něco vyřídit?“ zeptám se zdvořile a pomalu si odemknu dveře, čímž se snažím té dívce naznačit, že o další hovor nemám zájem.

„Příští týden?“ zašeptá a v obličeji je v tu ránu bledá jako místní obloha.

„Ano, příští týden. Je vám dobře, Amy? Stalo se snad něco neodkladného, co by na Edwarda nepočkalo do příštího týdne?“

Tvář té dívky je skutečně mrtvolně bledá, srdce jí bije jako o závod, až si začínám myslet, že jí vyskočí z hrudi, a z očí jí najednou vytrysknou slzy, které se ani nesnaží maskovat. Klesne na kolena a ruce si obmotá kolem pasu, zoufalství se nese vzduchem.

„Musím s ním mluvit, musím s ním mluvit,“ opakuje pořád dokola. „Co jen budu dělat?! Bože můj, co si jen počnu?“

„Amy, ať už se vám stalo cokoli, jistě to bude zase v pořádku.“ Přikleknu si k ní a položím jí ruku na kostnaté rameno, ta dívka je dost vyhublá a v tak nevlídném počasí, jaké tu panuje, je ve slabém svetříku velmi spoře oblečená.

„Nebude. Nic nebude v pořádku. Nic už nikdy nebude jako dřív. Čekám Edwardovo dítě,“ pronese a pohled jejích očí vyjadřuje jen děs a hrůzu, potom omdlí nejspíš psychickým vyčerpáním. Sice ji zachytím, aby nespadla na asfalt, ale sama jsem v jakémsi transu. Čekám Edwardovo dítě, ta slova se mi do mysli zaryla jako nůž. Čeká jeho dítě, to přeci není možné!


Je to moje první tvorba po velmi, velmi dlouhé době. Myslela jsem si, že už nikdy nic nenapíšu, ale tenhle příběh se mi usídlil v mysli, aniž bych si pečlivěji promýšlela to, že ho budu psát... Proto prosím, abyste brali ohled na to, že jsem vyšla ze cviku a možná to nebude nejlepší příběh, ale bude od srdce.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Znovunalezení - Prolog:

3. Lucka
15.09.2014 [20:16]

skvělé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Tess
15.09.2014 [16:49]

Super, doufám,že přibude další díl :) Emoticon Emoticon Emoticon

15.09.2014 [11:58]

BlotikAhoj,
článek jsem ti opravila, ale dávej si velmi velký pozor na časy. Jelikož tahle kapitola byla převážně v přítomném čase, tak jsem to i do něj přepsala, ale příště se rozhodni, který chceš. Asi 10x jsi změnila minulý za přítomný a naopak.
Plus pár dalších chyb jako čárky, ale těch bylo minimálně.

Příště na to prosím pozor.
Děkuju. Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!