Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vrať se mi! - 1. kapitola


Vrať se mi! - 1. kapitolaAmnézie… I když je to překvapení pro kdekoho, může postihnout i upíra. I upíři zapomínají, samozřejmě. Co se ale stane, pokud Edward zapomene na dvě ženy v jeho životě, které jsou pro něj vším? Edward netuší ani vzdáleně, proč mu ty dvě překrásné dámy tykají. Jak se bude Edward bez vzpomínek chovat? Když si na Bellu nevzpomíná, bude schopen jí ublížit? Jak ho Bella a Renesmee s pomocí rodiny donutí, aby si vzpomněl, a jak k sobě Edward s Bellou najdou znovu cestu? Příběh je střídavě psaný očima truchlící Belly a nevědomého Edwarda. Příjemné čtení…

Bella:

„Edwarde! Přece kvůli tomu nepojedeš pryč!“ zakřičela jsem a vyběhla za ním z domu. Netušila jsem, co mám dělat. Renesmee se objevila hned za mnou se slzami v očích. Ničilo mě se na ni dívat takhle.

„Měla jsi nám to říct!“ řekl, když nasedal do auta. Věděla jsem, že už je pozdě mu to rozmlouvat, tak jsem zašla s Nessii do domu. Všichni, včetně Jacoba, tam strnule seděli. Nevěděli, co říct, a já se jim ani nedivím…

„Renesmee, pojď se mnou.“ I když se jí do toho zrovna dvakrát nechtělo, zvedla se a následovala mě až k Edwardovu dřívějšímu pokoji. Tohle jsem sama nesnášela a moc dobře si to pamatuji, ale musím to udělat! Rozkázala jsem si a pustila se do řečnění…

„Já vím! Měla jsem vám to říct! Táta by se nenaštval a neodjel a já bych tady nemusela poslouchat přednášky,“ zakřičela na mě.

„Renesmee, přestaň tady na mě křičet kvůli tomu, co ty jsi provedla.“ Chvíli jsem byla naštvaná, ale přešlo mě to okamžitě, co jsem spatřila, jak se snaží kontrolovat slzy.

„On se vrátí!“ Musela jsem ji obejmout. Po jejích rudých tvářičkách stékaly vodopády slz. Bylo těžké se na to dívat, ale věděla jsem, že s tím může něco udělat jen jeden upír.

„Poslala jsem Renesmee domů. Potřebovala klid.“ Když jsem to dořekla, Jacob se už zvedal a mířil ke dveřím. Káravě jsem ho chytla za paži a pozvedla obočí.

„Doufám, že víš, co to znamená 'klid'. To znamená, že s ní nikdo nebude. Ani ty…“ Jacob, jak vidno, pochopil, co se po něm chce, a tak jen zklamaně přikývl a vyšel ze dveří. Jak jsem na něj tak koukala, musela jsem se zasmát. Smích mě přešel po pohledu na prázdnou příjezdovou cestu. Za tu dobu se Edward naučil Jacoba snášet, ale… tohle ho dorazilo.

„Mám za ním jet?“ Dívala jsem se bezradně na ty přemýšlející osůbky sedící na pohovce. Po chviličce se postavila Rose a jako jediná promluvila.

„Myslím, že bys ho měla nechat vychladnout. Podle mě je to, že si jeho dcera vzala jeho největšího nepřítele bez toho, že by řekla jediné slovo, pro něj docela těžké.“ Nikdo z nich se nevydržel neusmát. Jen Rose se alespoň snažila ten úsměv skrýt. Usoudila jsem, že má pravdu a že radši počkám, až se vrátí sám od sebe. Nezbylo mi nic jiného než se jen zhluboka nadechnout a nasadit falešný úsměv…

 

Edward:

Po té zprávě už má mysl nebyla schopná přijímat další informace. Myslel jsem jen na to, jak rychlá je tady povolená rychlost. Už jsem chtěl být pryč. Daleko od toho domu, daleko, jak jen to šlo. Celou cestu jsem si zakazoval myslet na cokoliv, co se tam událo ale nějak… nějak mi to nešlo. Nemohl jsem pochopit, proč to neoznámili předem, proč. Tak dost. Už jsem neměl ani sílu a ani důvod to rozebírat. Vůbec jsem netušil, kam mám jet a co dělat. Věděl jsem jediné, a to, že si potřebuji probrat s někým mimo těch dvou. No, dneska přečkám noc lovem a ráno pojedu za Bellou. Okamžitě jsem po té myšlence stočil volant k lesní cestičce a zaparkoval daleko od místa, kde vybočuje od hlavní silnice. Zašel jsem tak hluboko do lesa, kde už jsem neslyšel motor ani jednoho auta a žádné auto nemohlo slyšet mě.

Konečně jsem si našel místo, kde se povalovala spousta zvířat. Chtěl jsem se tím lovem odreagovat, takže na tichý lov nebylo ani pomyšlení. Prostě jsem se rozeběhl za tím jelenem a nemilosrdně se mu zahryzl do krku. Ani chvíli jsem neotálel a rozeběhl se za dalším zvířetem, snažícím se zachránit si život. Vůbec jsem ho v téhle chvíli nelitoval.

Když moje tesáky opustili krk toho zvířete, řekl jsem si, že na to mám celou noc a že to prozatím stačí. Vyšplhal jsem na strom, posadil se na větev a zapojil mozek. Přemýšlel jsem o dnešku dlouho, i když jsem se v tom nechtěl moc hrabat.

„Tak a stačí,“ řekl jsem si. Moje myšlenky už dosáhly toho nejvyššího stupně. Už jsem neměl ani sílu ani chuť se v tom dál vrtat. Prohrábl jsem si vlasy a chtěl na celý dnešek zapomenout. Cítil jsem svou sílu v každém nervu. V konečkách prstů. Tak moc jsem si přál zapomenout.

Po pár minutách jsem slezl ze stromu a zaskřípal zuby. Nechápal jsem, proč jsem v lese, ani jak jsem se tam dostal. Okamžitě jsem se zaposlouchal a vydal se za zvukem silnice. Nejdřív jsem běžel rychle, ale když jsem se přiblížil k silnici, už jsem šel jako člověk. Když jsem nasedl do svého auta, překvapivě v něm byl cítit krásný dámský parfém. Po celou cestu mě sužovaly otázky typu: Jak jsem se dostal do lesa? Proč nesedím u piána jako před tím? Kolikátého je dnes a proč je v autě cítit člověk?

Byl jsem zmatený a doufal jsem, že až přijedu domů, ostatní mi vysvětlí, co se to dělo. Chtěl jsem to vědět, co nejdřív, a tak jsem sešlápl plyn a ty šneky předjížděl.

 

Bella:

„Já myslím, že…” začala jsem větu, ale už jsem ji dokončit nemohla. Po příjezdové cestě vířil prach pod koly Edwardova auta. Hned jsem vstala a přesunula se ke dveřím. Když z auta vylezla ta překrásná osůbka se zlatýma očima, nemohla jsem udělat nic jiného, než k němu běžet a políbit ho. Když jsem ho políbila, koukal na mě jako na ducha. Byla jsem zmatená. Proč mě nepolíbil taky? Vůbec jsem netušila, proč se na mě tak dívá. 
„Z… známe se?“ Poté, co z jeho úst vyšla tahle věta, byla jsem jen kousek od zkolabování. Netušila jsem, o co jde, ale slzy jsem ani tak nezastavila.

Bello, pojď radši se mnou.“ Alice se na mě vlídně usmívala a odvedla mě do šatny. Normálně bych se takhle odvléct nenechala, ale byla jsem strnulá a vyděšená. Nemohla jsem říct jediné slovo svým hlasem. Alice pomalu otevřela dveře od šatníku a posadila mě na stoličku.

„Alice, co když už si na mě nevzpomene? Co když úplně na dobro zapomněl?“ Na Alice jsem viděla převládající emoce, jako strach z toho, co řekne, a lítost.

Byla jsem emocionálně úplně a totálně na dně. Nemohla jsem se ani hnout a jediné, co jsem v tu dobu mohla dělat, bylo pozorovat Alici, jak přechází ze strany na stranu, nebo projíždět očima její hadry a do ničeho se zrovna dvakrát nechtělo.

Bello.“ Dveře šatníku se otevřely a já s nadějí vyskočila ze židličky. Když jsem spatřila Carlisleův obličej, celé tělo se znovu sesunulo na židličku. I když mu do řeči zrovna nebylo, ve větě pokračoval. „Edward má momentální amnézii. Zdá se, že byla vyvolána stresem. Myslím to tak, že chtěl tak moc zapomenout na to, co se dnes stalo, že zapomněl na velkou část jeho života. Také není úplně jisté, jestli si vzpomene. Záleží to na faktu, jak moc chtěl zapomenout.“

V tu chvíli jsem se cítila jako by mi někdo drtil plíce. I když jsem se musela zhluboka nadechnout, šlo to hrozně těžce. Všechny postavy i nábytek kolem bylo rozmazané. Do mých očí se začaly prodírat ty slzy, které jsem takhle silně cítila jen tehdy, kdy mě Edward naposledy opustil…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vrať se mi! - 1. kapitola:

12.05.2013 [17:29]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Lucka
12.05.2013 [13:57]

tato povídka mě na první pohled zaujala. Skvělý nápad. Už se moc těším na další díl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. martina946
12.05.2013 [13:17]

A no jo já to hřejmě přehlédla. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Diky za vysvětlení Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.05.2013 [13:02]

x0kubicmar0xPěkné. Emoticon Ale podle mě je to moc uspěchané, nemyslíš? Je to jistě zajímavý nápad a já jsem zvědavá, jak to napíšeš. Tak uvidíme. Emoticon

12.05.2013 [12:17]

LittleSmileyDěkuji a komentáře! Moc mě potěšili. Emoticon
A martina946... no já vím Emoticon je to trochu zmatené, ale tak fantazii se meze nakladou. Chtěla jsem zdůraznit Belliny pocity a bez pláče... by to prostě nebylo ono! Emoticon No a to co Nessie provedla vysvětluje Rose, když se Bella ptá jestli za Edwardem má jet.
A... má “Amnézii„ Emoticon

3. martina946
12.05.2013 [11:55]

Edward má amnestii? No tak to bylo nečekané. A co se vůbec stalo že Edward chtěl zapomenou? Vím že něco provedla Renesmee ale co to už nevím. A Bella je poloupír že muže brečet? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Já vím mam tisíce otazek, ale jsem tak trochu zmatená. Jinak to vypadá dost zajímavě, těším se na další dil

2. BabčaS
12.05.2013 [11:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Natasha
12.05.2013 [11:20]

Skvele. Fantasticke :-)

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!