Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volterra? No to snad ne! - 13. kapitola

Volterra? No to snad ne! - 13. kapitolaEda je pryč, dobrá zpráva, Bell s Felixem hezky mává.

Hned jak Edward odešel, mě Felix doprovodil do našeho pokoje a uložil mě. To bylo poprvé, kdy jsme se spolu nemilovali. Ani jednomu to v tu chvíli nechybělo. Stačilo, že jsme s naším děťátkem spolu. Ležela jsem na jeho hrudi a nechala se hladit. Bylo to pro mě příjemné. Občas jsem sice na Edwarda pomyslela. Jak to asi zvládá, on i jeho rodina mi budou chybět, na druhou stranu bych neměla teď Felixe, miminko a nejlepší kamarádku - Jane. Hodně jsme se sblížily a já měla tu jedinečnou příležitost poznat pravou Jane.
Nebyla taková, jako se všem prezentovala, jako chladná zlá potvora. V okruhu svých nejbližších odhazovala svou masku. Zjistila jsem, že má podobnou slabost pro nakupování jako Alice, takže se dost často stávalo, že mě musel Felix z jejích spárů zachraňovat, a nezřídka kdy se stalo, že jsme byli s Felixem v tom nejlepším, když vtrhla do našeho pokoje, že na internetu, přes který nakupovala, objevila „naprosto úžasné" věci pro miminko. V takových chvílích jsem byla ráda, že jsem zatím jenom člověk, nerada bych své kamarádce ublížila, i když jsem kolikrát měla sto chutí po ní skočit. Felix ji pak velice důrazně vykázal, načež po mně hodila ublížený obličej a se slovy: „Proč já se vlastně snažím?" uraženě odešla. Naštěstí jí trucování vydrželo jen do té doby, než jsem pak za ní o pár hodin později došla s tím, že by prcka zajímalo, co že mu chce tetička koupit. Při oslovení „tetička" se vždycky rozzářila a já věděla, že je zas vše v pořádku.

Vlastně když tak přemýšlím, nikdo z mé nové rodiny není takový, jak jsem si prve myslela. Jane, Felix… S Alecem jsme měli společnou lásku k četbě a hodně mi pomáhal, samozřejmě za bedlivého dohledu Felixe, se velice rychle zdokonalit v italštině. Demetriho největší zábava - provokovat Felixe, velice rychle přešla, protože proti nám dvěma prostě šanci neměl. S Marcem jsme si často povídali o historii, zbožňovala jsem naše procházky po hradě, kdy mi vykládal o různých artefaktech, na které jsme narazili, při našich toulkách hradem bylo jedno, jestli to byl obraz, socha či jiné dílo, věděl prostě všechno o všem. Občas se zmínil o své zesnulé ženě a bylo vidět, že i po takové dlouhé době mu chybí. Litovala jsem ho i obdivovala zároveň. Pro Ara to bylo překvapení, prý konečně po těch x stoletích začal žít. Aro byl kapitola sama o sobě, jeho neustálá zvědavost mi lezla na nervy, a jak jsem zjistila, nebyla jsem sama. Tak všetečného upíra jste nezažili. Dokonce by mě nepřekvapilo, kdyby nám začal říkat kdy a jak „to" máme s Felixem dělat. Prostě musel mít přehled o to, co se kde šustne.
A Caius? Ano, byl sadista a cynik až do morku kostí, ale měl docela smysl pro humor, jeho oblíbený vtip byl: „Víte, jakej je rozdíl mezi černým a brutálním humorem? Černý humor je deset vlkodlaků v jedné popelnici, brutální humor jeden vlkodlak v deseti popelnicích." Nijak jsme se spolu nebavili, ale ani mě nezabíjel pohledem, když jsme se potkali.

Dny plynule přecházely v týdny a já se čím dál víc zakulacovala. Felix statečně snášel moje výkyvy nálad a plnil mi i ty největší nesmysly, jako když jsem třeba o půl třetí ráno dostala chuť na hranolky a pak po další hodině na zmrzlinu… Připadala jsem si jako princezna. Po třech měsících jsem vypadala, jako bych každým dnem měla rodit.
 
Dnešní den vypadal jako každý jiný. Ráno jsem se s pomocí Jane umyla, oblékla a nasnídala, protože Felix před dvěma týdny odjel na nějakou veletajnou a veledůležitou misi, jak mi řekl. Bylo zvláštní, proč s tím dělal takové tajnosti, vždycky mi všechno říkal, ale když mě ujistil, že se včas vše dozvím, tak jsem se uklidnila.

Po snídani jsem vybírala s Jane nějaké oblečení pro malého. Byla jsem přesvědčená, že to bude chlapeček. Už jsem pro něj měla vybrané i jméno – John Felix Volturi. John jako obdoba jména Jane. Byla pro mě jako sestra, to jméno mělo být pro ni překvapením. Nikdo, kromě Felixe a samozřejmě Ara, to nevěděl. Jane mi zrovna ukazovala světle zelenkavé povlečení do postýlky, ona si totiž na rozdíl ode mě nebyla pohlavím miminka tak jistá, když jsem ucítila, jako by ve mně něco prasklo. S křikem jsem se zhroutila v bolestech k zemi a vše vnímala jako v polosnu. Nedokázala jsem se soustředit na nic, na křik Jane, příchod Marca, samotný porod. Jediné, co jsem cítila, byla obrovská bolest přecházející v oheň, který se začal rozlévat mými žilami.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Volterra? No to snad ne! - 13. kapitola:

 1 2   Další »
05.05.2014 [15:27]

LuciaCullen2Konečne. Podľa mňa veľmi rýchlo prišiel pôrod, ale to zas až tak nevadí. Teším sa na ďalšiu časť a som rada, že táto poviedka je jediná, kde Edward dostal od Belly po jeho odchode ultimátum. Emoticon Emoticon

11. BabčaS.
05.05.2014 [11:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. bara
05.05.2014 [0:15]

těším se na další Emoticon Emoticon

9. Jaňulka
04.05.2014 [21:32]

To si děláš prdel, useknout to v tom nejlepším! Tady asi 3roky čekám na další kapitolu a pak hovno, u porodu to usekneš!!! Jestli nebude do týdne další kapitola, jinak bude na světě o dalšího člověka méně! Emoticon

Ok, přestanu mluvit jak dlaždic a řeknu to normálně. Emoticon

Další kapitolu, omg!!!! Tato byla tak úžasná, další bude určitě ještě krásnějšíEmoticon

04.05.2014 [21:32]

marketasaky Emoticon Emoticon

7. Natysss
04.05.2014 [21:23]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. v.v
04.05.2014 [21:15]

Skvělý jako vždy.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.05.2014 [16:12]

VictoriaJamesLaurentawww rawww .
konečne :3 .
jane je také zlatíčko . asi milujem tvoju poviedku . fakt ju milujem . ty proste dokážeš veci napísať tak, že sa človek do toho vžije a nevníma to, koľko hodín je, alebo to, kedy začal . Len je potom hrozne sklamaný, že kapitola skončila .
Ako hovorím, preukrutne sa teším na tvoju ďalšiu poviedku (myslím si, že to, aká som fanynka páru jane a demetri tu už vedia všetci) a teším sa aj na pokračovanie :))

04.05.2014 [16:04]

JohnnaKonečně je to vydané. Emoticon Samo, že very good. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Pinka25
04.05.2014 [16:00]

Miluju tuhle povídku!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!