Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Už nejsem ta malá holčička... - 2. kapitola

Už nejsem ta malá holčička... - 2. kapitolaJak bude probíhat Bellin první den na střední. Koho pozná? S kým se spřátelí?

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

Nadechla jsem se a vešla do budovy školy. Rozhlížela jsem se po chodbě a snažila se najít svoji skříňku.
„Ségra, skříňky seřazují podle příjmení, takže jsi vedle mě,“ řekl Cody a vedl mě k mojí skříňce. Emmett a John šli za námi.
Alice a Jasper se od nás odpojili už na parkovišti. Nebo spíš možná my od nich. Těžko říct, když jim ani nedošlo, že už tam nejsme.
Zahnala jsem myšlenky na líbající se Jaspera a Alici a raději jsem otevřela svou skříňku, která byla pochopitelně úplně prázdná. Dala jsem si tam učebnice, které jsem nepotřebovala a zase ji zavřela.
„Takže, Bello, my jdeme na první hodinu. Uvidíme se později,“ řekl Emmett a s Codym odešli.
„Takže, nechceš pomoct najít třídu?“ zeptal se mě John, když jsme osaměli.
„Jo, to by bylo fajn, díky,“ řekla jsem.
„Žádný problém, pro tebe všechno. Jsi přece slečna populární,“ řekl John a usmál se.
„Cože? Já? To určitě,“ řekla jsem a šla s Johnem dál po chodbě.
„No a ne? Potom, co jsi navštívila tu včerejší párty na pláži se strhla úplná vlna sms, všichni mluvili o záhadném nováčkovi. A když se ještě dozvěděli, že jsi sestra Codyho, tak z tebe začali úplně šílet,“ řekl John.
„A jak ty tohle všechno víš?“ zeptala jsem se ho podezřívavě.
„Každou chvíli jsem dostával sms, jestli o tobě náhodou něco nevím, jestli jsi opravdu sestra Codyho. Prostě klasika,“ řekl John.
„Jasně, klasika,“ řekla jsem ironicky.
„Tak a jsme tady. Hodně štěstí,“ řekl John a spěchal do své třídy.
Já vešla do té své. Hned jak jsem to udělala, zvedl se šum hlasů. Všichni o mně věděli. Fakt skvělý, teď budu muset chodit snad kanálama, aby zapomněli na to, kdo jsem. Rozhlížela jsem se po místě k sednutí, když na mě zamávala nějaká holka. Usmála jsem se a šla si k ní sednout.
„Ahoj,“ řekla mi ještě předtím, než jsem si vůbec stačila sednout.
„Ahoj,“ řekla jsem trochu překvapeně.
„Jsem Samantha, ale říkají mi Sam,“ řekla ta holka a podala mi ruku.
„Isabella, ale všichni mi říkají Bello,“ řekla jsem a potřásla si s ní rukou.
Sam nevypadal nijak významně, ale byla docela hezká. Měla černé vlasy uvázané do culíku, zelené oči a byla trochu opálená. Taky byla docela hubená, ale ne nijak extrémně.
„Takže, ty jsi ta holka, o které všichni mluví,“ řekla Sam.
„Jo, už to tak asi bude,“ řekla jsem a vyndala si věci z tašky.
„Jak jsi to udělala?“zeptala se mě Sam.
„No, ehm, šla jsem na párty, která byla určena výhradně lidem ze školy, no každopádně to mělo úplně jiný ohlas, než jsem čekala,“ řekla jsem.
Normálně bych se takhle nesvěřovala někomu, koho jsem právě poznala, ale bylo mi to jedno. Ať si každý myslí, co chce. Fakt jsem nestála o to být populární a teď to vypadá, jako kdybych byla hrdinka všech prváků. Upřímně jsem si přála, aby to nebyla pravda. Cody uměl v těhle věcech chodit. Uměl se bavit, chodil na večírky, nevadilo mu zpít se pod obraz, vždy uměl říct tu správnou lichotku a navíc byl zřejmě jedním z nejhezčích kluků ze školy. Samozřejmě až po Emmettovi, na toho nikdo neměl.
Hned jak jsem si vzpomněla na Emmetta, usmála jsem se. Tak moc jsem si přála, abych se mu mohla se vším svěřit. Chtěla jsem mít odvahu na to, říct mu, co k němu cítím. Ale i kdybych to udělala, pravděpodobně by mě odmítl. A to z několika důvodů. Jsem mladší sestra jeho nejlepšího kamaráda, nejsem moc hezká a hlavně Emmett má svůj život sukničkáře asi opravdu rád.
Jenomže druhá část mého mozku mi říkala, že je to ten nekrásnější, nejmilejší a nejvtipnější kluk, jakého znám. Druhá část mě přímo popoháněla k tomu, abych šla hned teď za Emmettem a řekla mu, jak moc ho miluju, že bych pro něj udělala první poslední a, že tady vždy budu pro něho.
„Slečno Swanová,“ ozval se učitel a já se vrátila zpět do reality.
„Ano?“ hrkla jsem sebou a podívala se na profesora.
„Máte vůbec tušení, o čem jsme se tu bavili?“ zeptal se mě profesor.
Zakroutila jsem hlavou. Teď byl správný čas na to se rozhodnout, jestli budu zbytek střední školy chodit kanálama nebo ne. Hned první den a už jsem nachytána, že nedávám pozor. Ach jo.
„Po vyučování se stavte v ředitelně,“ řekl profesor.
Přikývla jsem a myslela, že už mám pokoj.
„Vy víte, kde je ředitelna?“ zeptal se mě profesor.
„Ne,“ řekla jsem a snažila se přeměnit v prach. Nevyšlo to, bohužel.
„Takže, jak se tam máte v plánu dostat?“ zeptal se mě profesor posměvačně.
Zvláštní, že ve třídě se nikdo nezasmál. Čekali na to, jak zareaguju. Tenhle profesor mě fakt naštval, nejsem tady ani hodinu a už mi dělá peklo, no jo, asi jsem si to zasloužila, ale koho zajímají druhy květin? Měla jsem toho akorát dost.
„Pane profesore, pokud neznáte cestu do ředitelny a potřebujete si ji zjistit, stačí se prostě zeptat, možná byste to mohl udělat taky a nebudete se pak muset ptát lidí, kteří jsou tady první den“ řekla jsem drze.
V tu chvíli třída propukla v smích. Všichni do jednoho tleskali mému výkonu.
„Do ředitelny a hned,“ řekl profesor naštvaně.
„Dobře, jsem si jistá, že ji společně najdeme a vy už budete znát cestu,“ řekla jsem.
Třída se opět zasmála a zahulákala na mou počest. Protočila jsem oči a vzala svou tašku. Co všechno ty moje vrstevníky nenadchne, kdybych tohle udělala v Codyho třídě, vysloužila bych si akorát tak bučení a nějaké poznámky o tom, že jsem trapná.
Chodbou jsme šli s profesorem v tichosti. Zřejmě byl příliš naštvaný na to, aby mi ještě něco říkal. Jo, ztrapnila jsem ho před třídou, kterou zrovna dostal, ale on si to prostě zasloužil. Nemá zesměšňovat studenty. Zaklepali jsme na dveře ředitelny a po vyzvání ředitele jsme oba vešli dovnitř.
„Ahoj, Petere. Děje se něco?“ zeptal se profesora ředitel, když zvedl hlavu od nějakých papírů.
„Ano, tahle žačka se chovala naprosto nehorázně,“ řekl profesor a já pokrčila rameny.
„Dobře, já to s ní vyřídím. Ty se vrať do třídy,“ řekl ředitel a jeho sekretářka vyprovodila profesora ven.
„Takže, slečno,“ začal ředitel.
„Swanová,“ řekla jsem a posadila se na židli naproti němu.
„Slečno Swanová, co jste provedla tak nehorázného, že jste za to musela do ředitelny?“ zeptal se mě ředitel.
„Podle profesora jsem byla drzá,“ řekla jsem s nezájmem.
„A co jste udělala?“ zeptal se mě ředitel.
„Řekla jsem profesorovi, že pokud hledá ředitelnu, může si jednoduše zjistit, kde je tím, že se zeptá,“ řekla jsem.
„A kvůli tomu vás vzal do ředitelny? Nic jiného jste neudělala?“ zeptal se mě ředitel.
„Přísahám, to je všechno, co jsem řekla. Nic víc, nic míň,“ řekla jsem a pokrčila rameny.
„No myslím, že tím pádem, můžete jít. Jak vidím, neudělala jste nic, za, co by jste si zasloužila trest, ještě si o tom s vaším profesorem promluvím,“ řekl ředitel.
„Děkuji, pane řediteli,“ řekla jsem a vyšla ven z jeho kanceláře.
Šla jsem si ke svojí skříňce pro věci a potkala Codyho.
„Ségra, je to fakt pravda?“ zeptal se mě Cody sotva jsem otevřela skříňku.
„Co jako?“ zeptala jsem se.
„To, že jsi ztrapnila Harrise, vašeho učitele biologie, před celou třídou,“ řekl Cody.
„Vážně mě začíná znepokojovat, jak rychle se tady rozšiřují drby,“ řekla jsem a zabouchla skříňku.
„Takže je to pravda. No já mám z tebe radost. Harris je úplný pako. Co ti vlastně udělal, že jsi tak zaperlila?“ zeptal se mě Cody nadšeně.
„Prostě mě naštval, tak jsem si to nenechala líbit,“ řekla jsem a pokrčila rameny.
Brácha se začal smát a potom mě poplácal po zádech.
„Ségra, s tebou tady fakt nebude nuda,“ řekl brácha a šel na další předmět.
A heleme se, tak i bratra to nadchlo. Třeba bych s tím stěrem přece jen uspěla i v jeho třídě. Třeba bych tím udělala dojem na Emmetta. Jakmile mě to napadlo. Musela jsem se sama sobě v duchu zasmát. Pokud bych na něj chtěla udělat dojem, musela bych mít asi trochu jiné vlohy.
Najednou se ke mně přiřítil nějaký kluk, byla jsem si jistá, že jsem ho viděla už v hodině biologie. Takže určitě musel být svědek mé nově objevené schopnosti rozesmát celou třídu.
„Ahoj, ty jsi Bella, že?“ zeptal se mě.
„Jo a ty jsi?“ zeptala jsem se ho.
„Chris,“ řekl a potřásl mi rukou.
Tenhle kluk měl hnědé vlasy, zelené oči a byl docela vysoký.
„Ráda tě poznávám, Chrisi,“ řekla jsem.
„To, cos udělala v hodině biologie, bylo fakt skvělý,“ řekl a dál se mnou šel.
„Díky,“ řekla jsem.
„Měla jsi hodně velký problémy v ředitelně?“ zeptal se mě.
„Ne, ředitel to nepovažoval za urážku učitele, takže jsem bez problémů,“ řekla jsem.
„Hustý,“ řekl ten kluk a šel pořád se mnou.
„Promiň, že se ptám, ale jdeš správným směrem? Já má totiž hodinu angličtiny,“ řekla jsem.
„Jasně, že jdu správně, taky mám hodinu angličtiny,“ řekl Chris a usmál se.
Když jsme vešly do třídy, bylo už všude plno.
„Tak to vypadá, že sedíme spolu,“ řekl Chris.
„Už to tak bude,“ řekla jsem a oba jsme si sedli do poslední lavice u okna.
Do třídy vešel profesor a představil se nám. Potom už jsem moc velký pozor nedávala. Zjistila jsem totiž, že s Chrisem se dá docela dobře bavit, a tak jsme spolu mluvili a kašlali na angličtinu. Nějakým zázrakem osudu profesor mě ani Chrise nevyvolal. Napadlo mě, že se možná dozvěděl o tom, jak jsem setřela našeho profesora biologie, pana Harrise.
Další hodiny jsem se seznámila ještě s raperem kterému všichni říkali Deezy, i když to nebylo jeho pravé jméno. Pak taky s potrhlou roztleskávačkou Vicki, která byla mimochodem opravdu hezká a do roztleskávaček se dostala tohle ráno. A nakonec ještě s dvojčaty Jimmy a Hannah. Na to, že byli holka a kluk si byli neuvěřitelně podobní.
Po prvních pěti hodinách jsem šla na oběd. Vzala jsem si řecký salát a k tomu pomerančový džus. Hledala jsem volný stůl a nakonec jsem jeden našla, a než jsem se nadála, už vedle mě seděli všichni spolužáci, se kterými jsem se dneska poznala.
„Ahoj, Bello,“ ozval se nade mnou John.
„Ahoj,“ řekla jsem a usmála se.
„Můžeme si přisednout?“ zeptal se mě a za ním se objevili další tři lidé.
„Jo, jasně,“ řekla jsem.
„Bello, tohle je Charlie, Jenny a Matt,“ řekl John a představil mi dva kluky a jednu holku.
„Bella,“ řekla jsem a potřásla si s nimi rukou.
Už jsem myslela, že se konečně najím, když se nade mnou ozval můj bratr.
„Vidím, že tady máš pěkný konvoj. Nechceš si sednout k nám?“ zeptal se mě Cody.
Na chvíli mě napadlo, že bych mohla a byla bych s Emmettem, ale pak jsem zjistila, že vedle něj sedí ta holka, se kterou byl včera, tak jsem to zavrhla. Neměla jsem chuť si ještě víc drásat rány na srdci, tím, že ho budu pozorovat, jak se s někým ocicmává.
„Ne, myslím, že tady zůstanu se svými novými přáteli,“ řekla jsem a na všechny se usmála.
„Tak dobře, uvidíme se po škole,“ řekl Cody a šel ke svému stolu.
Všichni na mě zaraženě koukali, jako kdybych právě někoho zavraždila.
„Tys řekla ne na pozvání ke stolu od Codyho a Cullenových?“ zeptala se mě roztleskávačka Vicki.
„Jo,“ řekla jsem nechápavě.
„Páni,“ vydechla Sam.
„To, prý ještě nikdo nikdy neudělal,“ řekl Chris.
„No, tak to někdo teďka udělal,“ řekla jsem a kousla do salátu.
Všichni se pak zase začali normálně bavit a já se konečně najedla. Zdálo se, že každý průšvih, který udělám a měla bych za něj být outsider mě ve skutečnosti dělá více populární. Řekla jsem si, že to moc řešit nebudu. Stejně to všechny ty děcka přejde, až jim dojde, že jsem stejná, jako oni a nejsem nijak výjimečná.
„Kam dneska půjdeme po škole, Bello?“ zeptala se mě Sam, když už všichni skoro dojedli.
„No já nevím, nad tím jsem nepřemýšlela,“ řekla jsem.
Naštěstí mě zachránil John.
„Mohli bychom jít na bowling,“ řekl a já si pomyslela, že za tohle by měl dostat pusu. Samozřejmě, že ne ode mě.
„Dobrý nápad, půjdeme na bowling,“ řekla jsem a usmála se.
Všichni souhlasili, a tak jsme se dohodli, že v pět odpoledne si dáme sraz před kuželkárnou. Já jsem pak šla na hodinu tělocviku společně s Vicki, Sam a Hannah. Hráli jsme volejbal. Nejsem sice žádná mistrině, ale docela mi to šlo a podařilo se nám vyhrát.
„Bello, mohli bychom se na ten bowling společně připravit u mě doma,“ navrhla Hannah.
„Tak dobře, ale musím si dojet domů pro nějaké oblečení,“ řekla jsem.
„O oblečení se nestarej, já ho mám tolik, že bych si mohla otevřít půjčovnu,“ řekla Hannah a usmála se.
„Tak dobře. Jdete taky, holky?“ zeptala jsem se Vicky a Sam.
„Jasně, bude to sranda,“ řekly.
„Ale jak se k vám domů dostaneme?“ zeptala jsem se Hannah.
„S bráchou máme zařízený odvoz, dokud nebudeme moci sami řídit auto,“ řekla Hannah a usmála se.
„Tím pádem asi nemáme problém,“ řekla jsem.
Vyšli jsme s holkama společně ven, kde už na Hannah a Jimmyho čekalo auto. Podívala jsem se po parkovišti, abych zjistila, kde je Cody. Zahlédla jsem ho, jak se baví s Emmettem. Šla jsem k nim.
„Ahoj, tady jsi. Můžeme jet?“ zeptal se mě Emmett.
„Já vlastně jedu s holkama. Jdeme odpoledne s ostatními na bowling, a tak se jedeme připravit k Hannah,“ řekla jsem.
„Aha, tak žádný problém. Uvidíme se večer, ségra,“ řekl Cody a nastoupil do auta.
„No, tak se měj, Bello,“ řekl Emmett a nastoupil na místo řidiče.
Zamávala jsem jim a šla zpátky k holkám.
„Jenom jsem jim potřebovala říct, kam jedu,“ řekla jsem.
„Můžeme?“ zeptala se mě Hannah.
„Jasně,“ řekla jsem a nastoupila.
Seděli jsme v obrovském autě rodičů dvojčat a povídali si. Zjistila jsem, že rodiče Jimmyho a Hannah hodně cestují, a tak je často nechávají doma samotné, nebo s chůvou. Jim to tak vyhovuje, protože nemají takový dozor. Než jsme se nadáli, už jsme vystupovali před nádherným domem, který jim patřil.
„Máte úžasnej dům,“ řekla jsem.
„Díky, mám to tu ráda,“ řekla Hannah a usmála se.
Jestli byl zevnějšek nejkrásnější, tak vnitřek byl ještě lepší. Všude kolem to bylo krásně a vkusně vyzdobeno obrazy a květinami. Když nás pak Hannah zavedla do svého pokoje, valila jsem oči.
„Tak tohle je můj pokoj,“ řekla Hannah a hodila tašku s věcmi do kouta.
Potom otevřela svůj obrovský šatník a pokynula nám dovnitř.
„Vyberte si, co chcete a vůbec se nestyďte“ řekla a sama si šla něco hledat.
Koukala jsem okolo a snažila se najít něco, v čem bych mohla hrát bowling a přitom se nezabít. Nakonec jsem našla, co jsem hledala. Černé kraťasy, k tomu bílé tílko, na to černé bolerko a boty jsem si nechala stejné. Stejně se tam budu muset přezouvat do jiných.
„Bello, hrozně ti to sluší. Je to jednoduché a elegantní. Jenom tomu ještě něco chybí,“ řekla Hannah a podala mi bílou čelenku.
„Díky,“ řekla jsem a nasadila si jí.
Když jsme byly i nalíčené a učesané, bylo už půl páté. Vydali jsme se i s Jimmym k autu, které nás mělo odvést na místo srazu.
Nasedli jsme do auta, a to se rozjelo. Hannah ještě dělala poslední zdokonalování svého účesu a než jsme se nadáli, už jsme byli na místě určení. Nevím jak to muselo vypadat, když jsme my, čtyři holky a jeden kluk vystupovali s auta, každopádně klukům neušlo, že už jsme přijeli. Šla jsem rovnou k Johnovi a usmála se.
„Stihli jste to včas. Moc ti to sluší, Bello,“ řekl John a usmál se.
„Díky,“ řekla jsem.
„Můžeme?“ zeptal se Chris.
„Jasně,“ řekla jsem a vydali jsme se všichni dovnitř.
Najednou nás, ale všechny přehlušilo skřípění pneumatik. Otočili jsme se. Já přestala na chvíli dýchat. Přede mnou vylézal z auta Emmett a za ním i ostatní.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Už nejsem ta malá holčička... - 2. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
31. QueenMusic
20.08.2011 [20:06]

zajímá mě co se stane Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon áááá ... já se tááák těším Emoticon Emoticon další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.08.2011 [15:52]

Jane006Hrozně se omlouvám, že jsem nekomentovala dřív. Je to nádherné, opravdu. líbí se mi, že Bella zase není taková slušňačka a nenechá si všechno líbit. jdu ihned na další!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29. Kačka
01.08.2011 [23:23]

dokonalý!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Moc se mi to líbí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Jsem přímo nadšená, jak jsou z Belly paf a jak jí mají radi!! Jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.07.2011 [14:00]

Kajushqa1Další kapitolu píše spoluautorka, takže vydání další kapitoly záleží jenom na ní.

27. jessica
07.07.2011 [20:56]

Kdy bude dalsi dil ? Prosim

26. Lepnardo
04.07.2011 [20:58]

Emoticon Pokracuj. Prosím rychle

01.07.2011 [20:04]

dcvstwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. jess
01.07.2011 [19:50]

Krasny doufam brzy pokracovani :-)

23. D.C.T
28.06.2011 [22:28]

užasný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22. repajunior
28.06.2011 [20:09]

nádherný nemohla jsem se dočkat dalšího dílu a vidím, že je to zase uplně super a budu doufat že ten další bude hodně brzo.mimochodem moc hezký Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!