Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří chůva - 24. kapitola

11.09.2013 (18:00) • kajka007 • FanFiction na pokračování • komentováno 27× • zobrazeno 3264×

A já udělala přený opak.

Bez přemýšlení jsem se k němu naklonila a přitiskla své rty na jeho. Ruce jsem mu dala za krk a přitáhla si ho blíž. Edward ztuhnul a překvapením se mu pootevřela ústa, čehož jsem sobecky využila.

Něco nesrozumitelného zamručel a já se s obrovským sebezapřením odtáhla, i když jen o pár milimetrů. „Co to děláš?“ dýchnul mi do tváře a stáhl obočí. Na jeho otázku jsem sama neznala odpověď, a tak jsem na to nic neřekla. Znova jsem ho políbila.

Tentokrát se přidal. Chytil mě za boky, přitáhl si mě k sobě a mnou projela obrovská vlna vzrušení. Vzdech mi otevřel rty a já tak dala Edwardovu jazyku volný vstup k tomu mému. Edward mě chytl za stehna a omotal si je kolem pasu. Pak i se mnou vstal, a aniž by přerušil polibek, se přesunul na postel.

Položil mě pod sebe a podepíral si při tom na loktech.

Najednou se začal lehce odtahovat. Přísahala bych, že cítím, jak mé mrtvé srdce klesá čím dál tím níž. „Jestli teď budeme pokračovat a ty to skončíš, je po mně,“ zamumlal a ani se mi při tom nedíval do očí, stále totiž hypnotizoval mé rty.

Rozhodla jsem, že o jeho oznámení nebudu přemýšlet. Věděla jsem, co chci. „Věř mi,“ zašeptala jsem. Opřela jsem se o lokty a znovu se naklonila k polibku, jenže on uhnul. Na chvíli jsem se lekla, že opravdu chce přestat, on mě ale začal líbat na šíji.

Vzdychla jsem a bezděky mu vsunula ruce pod tričko. Edward se na moment nadzvedl a odhodil triko někam do útrob pokoje. Mně se tak naskytl výhled na jeho dokonalou hruď. Položila jsem mu na ni ruce a pomalu jela níž. Edwardův dech se zadrhl.

„Bello,“ zaúpěl a pokoušel se mi mezitím rozepnout košili.

Přitiskla jsem mu dlaň na ústa. „Potichu,“ řekla jsem přiškrceně. Ztrácela jsem sebekontrolu.

Edward souhlasně zavrčel a jedním trhnutím se mu podařilo sundat ze mě košili. Jen okrajově jsem slyšela, jak utržené knoflíčky dopadají na podlahu.

Opatrně, abych mu neublížila, jsem ho přetočila pod sebe a lehce na něj sedla. Začala jsem ho líbat po celé nahé vypracované hrudi a nemohla se jí nabažit. S každým mým dotekem rtů mu z úst unikl povzdech.

Stáhla jsem mu tepláky a shodila je z postele.

„Neztrácíš čas, co?“ zasmál se s úšklebkem Edward a trochu mě od sebe odtlačil, aby si mě zase stáhl pod sebe.

„Říkáš zrovna ty,“ odfrkla jsem si a usmála se.

Edward mi už nedopověděl, jelikož měl najednou moc práce se zipem na mých riflích. Trvalo mu to už moc dlouho, a tak jsem zakročila a během pár vteřin už byly mé rifle skopané v rohu postele. Ani jsem nestihla přemýšlet o tom, jestli si Edward uvědomuje, že je pár věcí trošku jinak. Naštěstí vypadal dost zaujat mými rty.

„Edwarde,“ vzdychla jsem a jemně mu zaryla nehty do zad. V tu chvíli pode mě Edward vsunul ruku a jedním až podezřele rychlým a přesným pohybem mi rozepl podprsenku. „Neptám se,“ zašeptala jsem, když jsem spatřila jeho pyšný, lišácký úsměv.

Neodpověděl, ale poodtáhl se, aby na mě viděl. S neskrývaným údivem hleděl na můj obnažený hrudník. Kdybych byla člověk, stoprocentně bych byla červená až na zadku. Což ale neměnilo nic na tom, že jsem byla ráda, že se mu moje tělo líbí aspoň z části tak jako mně to jeho.

„Já jsem tady,“ zamumlala jsem a pokoušela se ho donutit, aby se mi podíval do očí. Netušila jsem, kde se ta stydlivost ve mně brala, ale najednou jsem se cítila jako puberťačka, co očekává, že se rodiče z divadla vrátí o něco dřív a přistihnou ji v tom nejlepším.

„J-jasně, já jen…“ zvedl ke mně oči a potlačoval úsměv. „Jen jsem přemýšlel, kolik hodin denně s tímhle tělem trávíš před zrcadlem,“ broukl a znova mě začal líbat.

Protočila jsem očima a lehce ho plácla přes ruku. Ale lhala bych, kdybych tvrdila, že mi to nelichotilo.

Prohloubila jsem náš polibek a pomalu přiblížila ruce k okraji jeho boxerek. Ale Edwardovo počínání mi zabránilo v pokračování. Sjel rty až k mým prsům a začal je líbat. Zalapala jsem po dechu a prohnula se, abych mu vyšla vstříc.

Pak mi položil ruku na vnitřní stranu stehna a jedním rychlým pohybem mi stáhl kalhotky. Se zavzdycháním jsem ho následovala a i jeho poslední zbytek oblečení šel dolů.

A když už to musíte vědět, byl sakra dobře vybavený. Donutilo mě to polknout, ale na víc jsem se už nezmohla, protože v okamžiku byl ve mně. Nedokázala jsem se ubránit dalšímu zavzdychání.

Edward byl tak měkký, jemný, ani zdaleka se to nedalo srovnat se sexem s upírem.

Položila jsem mu ruce na hýždě a přitáhla si ho blíž. Rytmus jsem ho ale nechala udávat.

Ze začátku přirážel pomalu a s narůstajícím vzrušením zrychloval, při tom se mi ale pořád díval do očí, jako by neustále čekal, že ho zastavím. Což bych neudělala, ani kdybych mohla, protože i upíří mozek se při vzrušení absolutně odpojí. A já si v tu chvíli byla jistá jen tím, že jestli vrchol nepřijde co nejdřív, zblázním se.

„Edwarde,“ vzdychala jsem.

„Bello,“ oplácel mi stejným tónem.

Najednou jsem se dostala na druhou stranu a slastně vyjekla. Jelikož se ve mně ještě dál hýbal, prohluboval můj orgasmus a já mohla umřít štěstím. Pak se zasekl v pohybu, zakřičel mé jméno a opatrně, aby mi neublížil, se svalil vedle mě.

„Miluju tě,“ řekla jsem stále obluzená vyprchávající rozkoší.

Až když jsem slova vypustila z úst, došel mi jejich význam. Věděla jsem, že jsem do něj zamilovaná, ale rozhodně jsem neplánovala to na něj při nebližší příležitosti vybalit. Nikdy jsem to nikomu neřekla. Nikdy.

Edward na mě překvapeně kouknul a položil mi dlaň na tvář. „Miluju tě,“ zopakoval a nadzvedl koutky. Už bylo pozdě vzít svoje slova zpátky a něco mi napovídalo, že možná ani nechci.

„Bylo to-“ začal Edward, ale já ho vmžiku umlčela mávnutím ruky. Na schodech se totiž začaly ozývat kroky. A podle toho dupání jsem poznala, komu patří.

„Dělej,“ zašeptala jsem, vyskočila z postele a hodila mu tepláky, „oblíkej se.“

Nechápavě na mě zíral, ale když viděl, jak vyplašená jsem, začal se rychle oblékat. Hodila jsem na sebe Edwardovo triko a navlékla si rifle. Spodním prádlem se v tu chvíli ani jeden z nás neobtěžoval.

Vtom do pokoje samozřejmě bez zaklepání vstoupila Rose. Jen tak tak jsme to stihli.

„Co tu děláte?“ zeptala se podezíravě, jako by to už sama věděla a rozuměla tomu.

Hodila jsem na Edwarda vědoucný pohled, on se rošťácky zašklebil a pokrčil rameny.

„Učíme se,“ odpověděl jakoby nic.

„Hmm,“ broukla a opřela se o dveře. „Vy jste tu něco dělali s nábytkem?“ optala se a s nakrčeným čelem se rozhlédla po pokoji. Následovala jsem její pohled, protože jsem neměla ani nejmenší tušení, o čem to mluví.

„Emmett to povídal. Slyšeli jsme takový funění a tak, víš,“ řekla zamyšleně a dál se rozhlížela po pokoji.

Slyšela jsem, jak Edward lapá po dechu, a pak se začal smát. Měla jsem co dělat, abych se k němu nepřipojila. „No jo, chtěli jsme posunout postel, ale byla moc těžká, Rosie,“ pousmála jsem se, ale bylo to spíš potlačování smíchu.

„Takže moc těžká?“ ozvalo se z chodby a následně se ve dveřích objevila Emmettova hlava.

Spiklenecky mrkl na Edwarda a já zahanbeně sklopila oči. Tohle bylo trapný, hodně moc.

„Zas tak moc těžká nebyla,“ odvětil Edward a stále si s Emmettem vyměňovali pohledy, které by si dva chlapi, co spali se stejnou holkou, vyměňovat rozhodně neměli.

„Takže nakonec všechno při starým?“ řekl Emmett a kouknul na mě.

„Jasně,“ zamumlala jsem. „Pojď, Rose, budeme si hrát,“ chňapla jsem ji za ruku a táhla k jejímu pokoji.

„Bells?“ ozvalo se za mnou.

Strčila jsem hlavu do dveří a varovně si Edwarda měřila. „Ano?“

„Myslíš, že je ten stůl na dobrém místě?“ Vstal z postele a dělal, že si ho přeměřuje.

„Myslím, že na lepším být nemůže,“ odvětila jsem lehce ironicky. Edward roztáhl rty v obrovském úsměvu a protočil očima.

Emmett se chytl za břicho a předstíral zvracení. „Blé,“ šklebil se.

Edward se vydal směrem ke dveřím, a když se kolem mě protahoval, pohladil mě po stehnu. Dobrý pocit z něho sálal až bůhvíkam. Našpulila jsem pusu a povzdychla si. Edward mezitím zamířil po schodech dolů.

I just have sex

„Je pořád stejný,“ řekla jsem směrem k Emmettovi.

„Problém je, že to se ti na něm líbí,“ zasmál se Emmett potichu, aby to neslyšela Rosalie.

„Běž napřed, Rose,“ popohnala jsem ji. Kupodivu mě poslechla, evidentně byla schopná udělat cokoliv, jen když si s ní pak někdo bude hrát. Což bylo vlastně docela dost smutné.

„Hele, hlasitější jste být nemohli?“ rýpl si do mě Emm.

Šťouchla jsem ho do ramene. „Neslyšel to nikdo, že ne?“ ujistila jsem se.

„Jenom Rose a já. Dalo práci ji přesvědčit, aby vás nechala stěhovat,“ prsty udělal ve vzduchu uvozovky.

„Nech toho,“ řekla jsem s hraným podrážděním. Ve skutečnosti jsem byla hrozně ráda, že Elizabeth s panem Masenem to až do přízemí neslyšeli a že Emmett Rosinu zvědavost udržel na uzdě.

„Jinými slovy: Moc děkuju, bráško, jsi nejlepší,“ snažil se napodobovat ženský hlas. „To je v pohodě, vím, že bys pro mě udělala to samé,“ odpověděl si už normálním tónem.

Protočila jsem oči. „Děkuju.“

„Jo a mimochodem, myslím, že sis vedla hodně slušně na to, jak ses bála, abys mu neublížila,“ zasmál se a pak mě zničehonic objal. „Moje malá sestřička vyrostla,“ předstíral pláč.

Odfrkla jsem si a odstrčila ho od sebe. „Jasně, dělej si ze mě srandu,“ zamumlala jsem ironicky a otočila se na patě. Seběhla jsem schody do prvního patra, kde měla pokoj Rose.

Zaklepala jsem na dveře, doufala jsem, že ji tak půjdu příkladem, a vešla dovnitř.

„Budeš doktorka,“ oznámila mi a vrazila mi do ruky barbínu bez nohou.

„D-dobře,“ řekla jsem nejistě a do druhé ruky si vzala plastové nohy, které Rose předtím pravděpodobně od barbíny oddělila.

Jedním malým pohybem jsem jí nohy vrátila na své místo a podávala panenku zpět Rose.

„No to ne… To nebyla operace!“ zarazila mě Rose, ale panenku si vzala. Znova jí vyrvala nohy z umělohmotné pánve a vrátila mi ji.

S povzdechem jsem položila ten kus plastu na malý růžový stolek, ke kterému si dospělý člověk musel kleknout. Začala jsem předstírat, že nohy našívám zpátky ke zbytku těla, a jelikož to nebyla činnost, u které jsem potřebovala přemýšlet, vracela jsem se k té scéně s Edwardem.

Nikdy bych nevěřila, že sex s člověkem může být tak dokonalý.  Na druhou stranu jsem se ale neubránila výčitkám. Nejenže jsem přešila úplně vše, co jsem si slíbila, ještě k tomu jsem se úplně přestala ovládat. Mohla jsem mu ublížit. Vlastně byl zázrak, že se tak nestalo.

„Hej,“ ozvalo se vedle mě zklamaně, „to vždycky operace trvá tak dlouho?“ zeptala se Rose a našpulila dolní ret.

„Jo,“ pokrčila jsem rameny.

„To je nudá,“ povzdechla si. „Zahrajeme si něco?“

„Třeba co?“ usmála jsem se. Byla jsem hrozně ráda, že nějakým zázračným způsobem se mnou začala komunikovat.

„Člobrdo,“ zajásala. „Jdu pro Emmetta!“ vyjekla ještě o něco nadšeněji. Měla jsem závažné podezření, že zázračný způsob je Emmett.

Nestihla jsem jí nic říct, už utíkala z pokoje a křičela Emmettovo jméno. Když zrovna netrhala panenkám nohy, byla vlastně docela roztomilá. 

Narovinu, tady ty scény psát neumím, ale říkala jsem si, že jen tak nějak to přeskočit by bylo asi na nic. Tak mě snad omluvíte. :D

Jinak děkuju za komentáře, doufám, že i pod touto kapitolou mi necháte nějaký názor. :))

Autor: kajka007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří chůva - 24. kapitola: