Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi teď můj život - 12. Kapitola

Stephenie Meyer apple

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ty jsi teď můj život - 12. KapitolaTento dílek je trochu oddechový, ale doufám, že se Vám bude líbit a zanecháte mi komentář. Moc bych Vám chtěla poděkovat za předešlé komentáře. Moc, moc děkuji Vaše NessCullen :D

18.03.2010 (16:15) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3288×

„Nejsem už tvoje žena, Edwarde,“ zašeptala potichu Bella do místnosti a všichni zalapali po dechu. Jak není už moje žena? To není možné, když jsme se ani nerozvedli. Proboha!!

„Ale když jsme spolu ještě manželé. Tak jak ses mohla za někoho provdat?“ zeptal jsem se ji s bolestí v hlase. Moje Bella už není moje Bella.

„Edwarde já…“ snažila se mi něco Bella říct, ale i na upíra toho bylo hodně. Moje mysl přestala vnímat a já jsem potřeboval být sám. Být chvíli sám, abych si vše mohl urovnat v hlavě.

„Potřebuji být sám,“ skočil jsem Belle do řeči a opatrně jsem ji pustil a odešel z místnosti před dům, kde jsem si se opřel o zábradlí sledoval poklidnou krajinu okolo. Měl jsem pocit, že mi hlava exploduje,  protože ve mně se hádaly dva hlasy. Jeden říkal, že je to všechno jenom zlý sen a já se z něho probudím. Ale druhý říkal, že toto je krutá realita. Realita, která mě zničí. Zaprvé moje jediná dcera,  která je pro mě nejdůležitější na tomto světě se svíjí v bolestech nahoře v pokoji  a já ji nedokážu nijak pomoct.  Jednou jsem ji slíbil, že ji ochránit především. Že se ji nic nikdy nestane, že to nedovolím. Přesně si pamatuji ten den, kdy jsem jí dal tento slib, který jsem právě dnes porušil.

Byl krásný sluneční den a Emmett s Jazzem vzali malou Nessie na procházku a já jsem mohl teď mít chvíli pro sebe. Využil jsem ji hrnou na klavír z kterého se vinuly zvuky Renesméiny ukolébavky, kterou jsem ji složil, když se narodila.

„Tatí! Tatí! Tatí! Tatí!“ křičela Renesmee a běžela směrem k domu. I když mohla být, tak kilometr od domu, tak jsem ji stejně slyšel a to jsou ji teprve tři roky. Neváhal jsem a okamžitě jsme běžel směrem  od kud mě volala moje Renesmee. Nevěděl jsem, co se děje a to mi rvalo srdce. Co když se ji něco stalo?

„Tatí!“ zakřičela Renesmee  jak mě uviděla a chytila se mě jako klíště a nechtěla se mě pustit. Po tváři ji tekly slzičky a dělali malé potůčky po její hedvábné tvářičce.

„Co se děje zlatíčko? “ zeptal jsem se ji a utřel jsem ji slzičky.

„Zase ti strýc Emmett něco udělal?“ vyzvídal jsem a snažil jsem se přečíst její myšlenky, ale stejně jako u její matky bez jakéhokoliv úspěchu. Tušil jsem, že v tom zase má prsty, když plače, protože Emmet ji rád škárlí a straší, a pak toskoro  pokaždé dopadne tak, že Nessie plače a Emmeta každý seřve. Ale nikdy si nedá říct a znovu a znovu ji nějak škárlí nebo sraší. Podíval jsem se směrem odkud jsem slyšel přicházet Emmeta a Jaspera.

‘Promiň brácha, já jsem nechtěl.‘ omlouval  se mi Emmet v myšlenkách.

„Pak si to vyřídíme!“ zavrčel jsem na něho a měl jsem mu sto chutí rozbít jeho milovaný autíčko, aby aspoň trochu cítil jak se cítím já, když se  něco stane Renesmee.  I když jen jedna slzička ji vyklouzne z očí, tak je to pro mě rána do srdce, protože její bolest je i má bolest. Nemám rád, když je nešťastná, protože pak jsem nešťastný i já.

„Tati, že se přestěhujeme?“ zeptala se mě Renesmee a já jsem nechápal, o čem to mluví.

„Co jsi ji zase řekl?“ zeptal jsem se Emmetta a ten raději  nejrychlejší rychlostí utíkal k domu. Ale stejně ho odplata nemine.

„Promiň Edwarde,“ omluvil se mi Jasper.

„Ty za nic nemůžeš. Za to může jen ten vůl, co si říká náš bratr,“ odpověděl jsem mu a Jasper taky odešel domů, takže jsem tady zůstal s malou Nesiie v náručí sám a pomalým krokem jsem se taky vydal k našemu domovu a byl rád, že už přestala plakat. Ale pořád se dívala okolo a snažila se něco najít okolo nás.

„Proč bychom se měli odstěhovat?“ odpověděl jsem ji na otázku  otázkou a čekal na její odpověď.

„Já nechci, aby si pro mě přišla,“ kuňkla a pořád vrhala svůj zrak do lesa okolo nás.

„Kdo by si pro tebe měl přijít?“ zeptal jsem se zvědavě a přemýšlel jsem, co ji tak mohl ten blbeček zase namluvit.

„Krvelačná Jane. Ona by si pro mě přišla v 3:15 do mého pokoje a snědla by mě jako dezert.“ Já ho zabiju! Zabiju ho!

„Drahoušku, ale pro tebe si nikdo nepřijde.“ Snažil jsem se ji utišit a mezitím jsem došli před dům a já jsem se posadil na schod a Renesmee si mi sedla na kolena a dívala se na mě těmi svými hnědými kukadlama, ve kterých byl strach.

„Žádná krvelační Jane neexistuje a já bych ji tě stejně nedal,“ snažil jsem se ji uklidnit a pohladil jsem ji po vláskách.

„Opravdu bys mě jí nedal?“ zeptala se s otázkami v očích.

„Zlatíčko, já bych tě nikomu nedal, protože ty jsi teď můj život. Nikdy nedopustím, aby se ti něco stalo nebo aby ti někdo  ublížil. Vždy tady budu a budu tě chránit, i když to nebudeš chtít. Budu tady ve dne a v noci. Budu tady čtyři a dvacet hodin denně. Prostě tady neustále budu pro tebe,“ a usmál jsem se na ni. Kdyby jen věděla, jak je pro mě důležitá.

„Děkuji tatí!“ zapištěla a skočila mi kolem krku.

V ten den jsem ji slíbil, že nedopustím, aby ji někdo ublížil, tak jako jsem to slíbil i Belle, že ji budu chránit. Zklamal jsem, protože jsem ani jednu nedokázal ochránit. Jak jedna, tak druhá trpěla moji vinou.

„Edwarde?“ zašeptala potichu Bella za mnou. Tolik jsem si ji přával, abych uslyšel její hlas. Aby tady byla se mnou a s naší dcerkou. A když se mi splní můj sen, tak vše dopadne katastrofálně.

„Edwarde, vím, že co po tobě teď budu chtít je moc, ale přesto se tě ptám. Odpustíš mi prosím?“ zeptala se mě a já  jsem se na ni otočil. V jejích očích jsem viděl tolik bolesti, až mi to trhalo srdce.

„Bello, já…“

 

Tak co, myslíte si, že má Edward Belle odpustit, nebo ji odsoudit?

předchozí << shrnutí >> následující

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi teď můj život - 12. Kapitola:

 1
1. vena
15.06.2014 [8:50]

odpustit

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře