Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 17. kapitola

kellan-izrael1


Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 17. kapitola Raději nebudu mluvit o čase, nemá to smysl. Edward se chce omluvit Tanye za svoje chování, ovšem, když přijde domů, čeká ho ,nemilé' překvapení. Hezké počtení. KQC.

Tři bratři a tři sestry… kdo s koho – 17. kapitola


 

Edward:

Byl jsem na Emmetta naštvaný. Jak mi to mohl udělat? Navrhnout bezmyšlenkovitou sázku, o které věděl, že nejsem schopen ji splnit. O to, kdo dostane jednu z Brandonovic holek do postele. Nejen že je bude hlídat Carlisle a mě Tanya, ale holky budou také pod neustálým dozorem Damona.

Ono se to řekne. Sázka, která v podstatě nic neznamená. Možná se některým zdám jako naivní blbec, ale já se nemůžu zúčastnit takové sázky, při čemž vím, jaké následky to bude mít. Žít s nátlakem po zbytek věčnosti, vědět, že jsem zahnul s cizí ženou, přetvařovat se. To bych nemohl udělat Tanye.

Tanya je moje první holka, možná, že jsem si nalhával lásku k ní, ale rád ji mám, to se nezměnilo. Tvrdí o ní, že je to bezcitné monstrum, ale kdyby v sobě neměla kousek citu, nikdy by si se mnou nic nezačala.

Je čas, abych se jí omluvil a snažil se dát vše do pořádku. Musím se omluvit a zapomenout na Bellu. Ona pro mě není dost dobrá, byl to jen chvilkový úlet, který vymažu ze své paměti a nebudu se jím více zaobírat.

Přidal jsem více v běhu, chtěl jsem být co nejdříve doma. Přemýšlel jsem, kam bych mohl Tanyu pozvat a následně se jí omluvit. Napadlo mě kino, park, bruslení, ale nic mi nepřišlo romantické. Hlavou mi prolétla louka, kterou jsem nedávno navštívil, ale hned jsem ten nápad zahnal, to je čistě jen a jen moje místo.

Kolem mě se rozprostřela bílá mlha, jež mě hladila po kůži. Byla tak příjemná. Nejraději bych si lehl do trávy a pozoroval kapky rosy, ptáčky na větvích, zvuky lesa.

Když jsem tak uvažoval o běžném životě, napadla mě jedna věc, jak bych se mohl usmířit s Tanyou. Lidé, kteří se milují, nebo se o to usilovně snaží, dávají své životy v sázku – svazek manželský.

Vzala by si mne Tanya?

 

Už jsem se blížil k domu. Ucítil jsem sladkou vůni, kterou jsem doposud nikdy necítil. Že by někdo nový? Nebo je to jen klam? Dveře byly pootevřené, všude klid.

Prošel jsem se do obývacího pokoje, kde bylo vše na svém místě. Jediná věc se tu nepohnula. I když se tu nic nezměnilo, pocit změny převládal. Zhluboka jsem se nadechnul a zavětřil vůni, kterou jsem doposud nikdy necítil. Nebyl jsem si jist odkud ta vůně je, ale první mě napadla kuchyň.

Nerozvážným krokem jsem vešel do jídelny a rozhlížel se po všech koutech. Nic tu nebylo. Nic se nepohnulo. Že by mne mé smysly klamaly? Moment, na stole ležela bílá úhledně složená obálka.

Kdo ji sem položil? Je určená pro mě? Těžko říct. Zvědavost se drala na povrch a já překonal vzdálenost mezi mnou a jídelním stolem. S rozechvělým pohybem jsem sáhl po obálce.

Protáčel jsem oči pod takovýmto sloganem.

Edwarde,

neměla jsem možnost si s tebou promluvit o tom incidentu. Hned jsi vyletěl z domu, aniž bys o sobě dal vědět. Ráda bych s tebou mluvila jako matka se synem, ale Carlisle se odhodlal po dlouhé době učinit rázné rozhodnutí, a to vzít si volno z práce. Chtěl odjet někam pryč, kde bychom měli jen my dva čas pro sebe, ale nemohla jsem tě opustit bez rozloučení a pár slov.

Co se včera stalo, nedělej si z toho velkou hlavu. Možná jsi tím ublížil Tanye, ale ona není taková, jak se zdá. Už dlouhou dobu jsem zvažovala, jestli ti o tom mám povědět, došla jsem k názoru, že jsem ten typ ‚člověka‘, co by nedržel jazyk za zuby, když ví, že jeho slova mohou pomoci k lepšímu.

Sám víš, že na každém dokážu najít nějakou pozitivní vlastnost. Ať už je to upír, člověk, zvíře… cokoli. Nezlob se na mě, ale u Tanyi jsem nepřišla na nic. Je jako nicota, nerozpoznatelná, nečitelná, bez emocí. Je možné, že je to časem. Neznám ji natolik, abych ji mohla soudit důkladněji, ale myslím, že jsem si o ní udělala slušný obrázek. Zkrátka, není to typ dívky, kterou bych vedle tebe ráda viděla.

Vzpomeň si na chvíle strávené s ní a s Bellou. Při které ses cítil lépe? Kdo se více dotknul tvého srdce? Můžeš sám sobě nalhávat cokoli, ale mně nelži. Já to na tobě poznám. Tvé oči, které svítily, když jsi mohl být v blízkosti Belly. Vaše letmé doteky, které jsem nepřehlédla.

Jsi vychovaný slušně, dali jsme s Carlislem všechnu sílu, abychom z tebe udělali spravedlivého muže, ale nadešel čas, kdy je potřeba, aby ses rozhodl sám. Nikdo za tebe toto rozhodnutí neudělá. Polož si otázku. Je někdo, kdo tě svou přítomností opět oživí? Prahne po ní tvé srdce? Pokud ano, řiď se jím. Můžeš být slušný, věrný muž po boku Tanyi, nebo šťastný, veselý a zamilovaný muž po boku jiné.

Dobře si vše rozmysli, neboť toto rozhodnutí tě bude vést tvým životem navždy. Co se týče mě, nechci se koukat na tvůj ztrápený obličej a vědět, že jsi mohl být s jinou, která by tě udělala šťastným. Dej za pravdu svému srdci, jedině ono ví, co je správné.

Neber to jako urážku na Tanyu, ale musela jsem se svěřit s tím, co mám na srdci. Nevím, kdy se vrátíme, prosím, postarejte se o dům, pozdravuj Emmetta s Jasperem a nespěchej s tím. Času je dost.

PS: Posílám pusu.

Tvá matka, Esmé.

Dobrou minutu jsem nebyl schopen vnímat. Slova, která mi tu Esmé nechala, jsem si opakoval neustále, ale smysl jsem nenacházel. Proč mi psala? Co tím chtěla říct? Že by přeci jen měli všichni pravdu, když mluvili o Tanye, jako o dívce, která mě není hodna?

Byl jsem na vážkách, ale musel jsem učinit rozhodnutí. Jsem muž, ne srab.

Nikdo mi tu nebude mluvit o tom, kdo má jaké srdce, ani mi radit, jak bych se měl rozhodnout. Mám svou hlavu, a já neudělám tu největší pitomost, které bych mohl litovat. Opustit Tanyu, to je jako bych opustil sestru, která mi k srdci přirostla. Nemám to srdce jí říct, že je konec. Na to ji opravdu mám moc rád.

Dopis jsem zmuchlal a dal si ho do kapsy. Není potřeba, aby ho viděl někdo jiný. Sám se postarám o to, aby ho už nikdy nikdo nespatřil.

 

Vrátil jsem se do reality a přemýšlel, jestli s nimi šla i Tanya. Ale pokud odjeli na dovolenou a chtějí být sami, tak ji nechali doma. Vyndal jsem z kapsy mobil a nechal ho vyzvánět.

Z druhého patra se ozvala písnička od Nelly, takže je doma. Že by byla v ložnici a neslyšela mě přijít? Típl jsem mobil a vyšel do naší ložnice. Všude byl klid. Všechny dveře zavřené, kromě mého stávajícího pokoje, který byl určen Tanye.

Popošel jsem blíže k naší ložnici a strnul v pohybu. Slyšel jsem divné zvuky…

Vzdychy, prosby, chvály. Neuměl jsem si vysvětlit, kdo by je vydával, a co by tam ten dotyčný dělal. Ale pokud je Tanya doma, musela to být ona.

Sáhl jsem na kliku a chvilku přemýšlel, jestli mám otevřít, nebo je nechat zavřené. Vzpomněl jsem si na slova Esmé Dej za pravdu svému srdci, jedině ono ví, co je správné. Všechny myšlenky jsem zahnal do kouta a mlčky naslouchal hlasu mého srdce.

Je to absurdní. Nevěřím v duše upírů, natož srdci. Ale něco mi říkalo, že jedině moje mrtvé srdce mi dokáže pomoc. Jinde odpovědi hledat nemohu.

Zatlačil jsem kliku dolů a vešel dovnitř. Když jsem spatřil tu spoušť, mísily se ve mně pocity, které jsem nedokázal rozpoznat. Možná závist, žárlivost, zklamání, úzkost, opovržení, smutek… Možná jsem se mýlil, ale to teď nebylo tolik důležité.

Věruhodnější bylo vidět svou přítelkyni v náruči jiného muže. Spolu leželi na posteli, přikryti mou dekou. Onen chlap měl moje trenky a k tomu si to rozdával s mou přítelkyní, která se uvelebila v jeho náruči ještě pohodlněji. Nejdříve se usmívala a křičela slůvka rozkoše, ovšem jakmile spatřila můj kamenný výraz, snažila se dostat z jeho náruče a nahodit obličejík neviňátka.

Nevěděl jsem co dělat. Jestli odejít a nechat je tu, či vybít si vztek na nich. Opravdu jsem nevěděl, co si počít. Po pár vteřinách jsem si uvědomil, že tu stojím jako nějaký zvrhlík, který je právě vyrušil v ‚důležité‘ činnosti.

Přísahal bych, že jsem rudnul vzteky. Nemyslel jsem na následky, jednal jsem pohotově. Přeběhl jsem k tomu parchantovi a vytáhl ho z deky ven. Měl štěstí, že měl alespoň ty trenky. Podíval se na mě opovržlivě.

„Kdo jsi, že mě tu tak taháš ven?“

„Ty nevíš, kdo jsem? Moje ‚milá‘ přítelkyně se ti nesvěřila? Neřekla ti, že bydlí se mnou v tomto domě s mými rodiči a bratry?“ Čím víc jsem odhaloval fakt, tím víc kulil oči.

„Teď bych měl klást otázky já, nemyslíš? Kdo jsi? Co tu pohledáváš? A jak je možné, že jsem tě našel u mě v ložnici?“ zatínal jsem zuby. Musel jsem se držet, ale při tom vzteku, který mnou proudil, to bylo nezvladatelné. Pohledem jsem zabrousil k Tanye a to byl poslední kapka. Pořád neodpovídal a já toho možná budu později litovat.

Napřáhl jsem pravou ruku a vrazil mu pěstí. Jen, co se má ruka dotkla jeho obličeje, cítil jsem slabé křupnutí. Jeho čelist se trochu pohnula. Začala mu z pusy téct krev. Byla dosti vábivá, ale nelákala mě jeho krev, nýbrž cítit pocit bolesti, kterou bude prožívat, až s ním skončím. Já nejsem poslední kolo u vozu, já jsem Edward. Edward Cullen.

„Sakra! Mluv, do háje s tebou,“ nakázal jsem mu. Pusa mu natekla a tiskl si k ní ruku. To ve mně vyvolalo ještě větší vztek. Shodil jsem ho na zem a otočil k sobě zády. Jeho pravou ruku jsem svíral v té své a točil s ní.

„Au, prosím, nech mě na pokoji. Pomoc,“ zaskučel. Nevnímal jsem jeho nářky. Užíval jsem si jeho bolest, dokázal jsem vycítit ostré bodání, které se projevilo v jeho paži. Jeho vzlykot ve mně probouzel zvíře, které se doposud schovávalo v nitru. Ještě více jsem jeho ruku zakřivil.

„Prosím tě,“ plakal, „nech mě odejít. Slibuju, že už se tu nikdy neukážu, to ti přísahám.“ Na znamení toho, zkoušel k sobě dát ruce, ale nepodařilo se. Možná bych ho pustil, ale když jsem si v hlavě promítl obrázek, který jsem viděl, když jsem sem vtrhl, jeho myšlenky, Tanyiny vzdechy… Rostl ve mně hněv. Ucítil jsem praskání a následně i slyšel. Jeho srdceryvný křik mi dával najevo, že trpí. Že pyká za vše, co kdy spáchal.

Tanya se do toho všeho vložila po hlavě.

„Edwarde, nech ho jít, nestojí ti za to jeho smrt,“ prosila. Tak ona ještě prosí? Ona ještě uvidí, co je to prosit. Bude klečet na kolenou, vzdávat mi úctu. Já tu nejsem pro srandu králíků, jak si ona myslí. Pořád mám nějakou hrdost.

Jack – podle jeho myšlenek se tak jmenoval – se postavil a držel si ruku, která je nejspíš zlomená nadvakrát. Ale neměl jsem výčitky, ba naopak, těšilo mě vidět jeho obličej zkřivený bolestnou grimasou. Pomalu si sbíral svoje věci a chtěl se odebrat pryč, ale nebyl bych to já, ten Edward, který se teď probudil, kdybych si naposledy nepraštil do jeho hnusného výrazu. Ubalil jsem mu takovou pěstí, až se svezl k zemi. Tanya vykřikla, ale nebral jsem v potaz její pocity. Nebral jsem v potaz vůbec nic.

„Už se tady nikdy neukazuj, nebo z tebe nezbudou polámané kosti, ale skončíš na hřbitově. Máš štěstí, že mám ještě nevyřízené účty s Tanyou, jinak bych si to vše vybil na tobě. A to bys nechtěl. Takový hněv, co teď cítím, by tě rovnou dostal pod drn. To mi věř.“ Zděšeně mi pohlédl do obličeje. Viděl jsem v něm ustrašené dítě, které chce co nejrychleji prchnout před svou matkou.

„Vypadni,“ rozkřičel jsem se. Nečekal na nic, vzal si své věci a uháněl pryč, až se mu za patami prášilo. Držel jsem dveře za okraj a cítil v ruce třísky, dřevo se štípilo pod tlakem mé ruky.

Zavřel jsem oči a snažil se uklidnit, ale pocity se ve mně mísily a já nebyl schopen je ovládat. Byl bych schopen zabít člověka, pomyslel jsem si. Někdo v pozadí si odkašlal, což zaujalo mou pozornost. Tanya.

Otočil jsem se čelem k ní a pomalým krokem se k ní přibližoval. Tanya si přibližovala ke zdi, která stála za ní. Bránila se přede mnou, ale ona mi neuteče, ne dnes, ne teď.

„Copak? Bojíš se? To mi neříkej,“ pronesl jsem sladkým, až moc přeslazeným hlasem. Tanya byla v koncích, zády se opřela o zeď a čekala, než se k ní dostanu. Krev mě rozptylovala, ale nedal jsem na sobě znát vzrušení.

Přitiskl jsem ji celým svým tělem ke zdi, ruce jsem jí uvěznil v železném sevření nad hlavou. Cítil jsem na svém těle každý kousíček její hrubé kůže, který už nepatří mně. Obličejem jsem narážel na její a chtěl si naposledy vychutnat sladkou pomstu. Dorážel jsem na její rty. Uhýbala přede mnou. Ucítil jsem svou chloubu, která se hlásila o slovo, ale nechtěl jsem nic víc, než ji potrápit.

„Nechceš mít se mnou nic? Už ti stačil ten obyčejný smrtelník?“ Zakroutila hlavou. Tvrdě jsem se přisál na její rty. Dobýval jsem se jazykem, ale Tanya zatnula zuby a vzdorovala mi. Odtrhl jsem se od ní. Její obličej byl zničený. Plný zoufalství a vzteku v jednom.

Neudržel jsem se. Udeřil jsem ji. Tanya se opřela o komodu a skácela se k zemi. Držela si tvář, ale nemusela mít obavy, na její rozkošné tvářičce nic nebude, to jen na srdci bude šrám. Ne z lásky, zklamání, ale z ponížení.

„Jsi obyčejná kanální krysa, která nemá ani kousek soudnosti. Jsi děvka, každému se poddáš a je ti jedno, jaké následky z toho budou,“ chrlil jsem na ni.

„Děvka? Tak já jsem děvka? Kdo se vyspal jako první s Bellou? No? To už nemluvíš. Nejsem žádná děvka, jen jsem ukojila svou touhu, ale tys ji ukojil taktéž. Nemáme si co vyčítat,“ odsekla mi.

„Ne!“ zahřměl jsem, „já ti mám co vyčítat. Já jsem Bellu jen políbil, ale ty ses doslova vyspala s tím ubožákem. Jsi koště, metla, smeták. Nejsi žena, to ty už nejsi. Seber svůj prdelatý zadek a vypadni! Nechci tě tu už vidět.“ Na důkaz toho jsem Tanye plivnul do tváře. Odvrátila pohled a začala vzlykat.

Možná bych změknul a odpustil bych jí to, ale sáhl jsem do kapsy, kde jsem nahmatal dopis od Esmé. Když jsem si vzpomněl na ta slova, nadával jsem si, jak jsem mohl být tak hloupý. Jak bych jí to jen mohl oplatit? Jak?

Sebral jsem Tanyu ze země, hodil na ni péřovou bundu a hnal ji do přízemí. Šila sebou, pořád sebou házela, ale mnou to ani nehnulo. Konečně jsem se dostal před domovní dveře. Postavil jsem ji na vlastní nohy a otevřel jí. Koukala na mě vykuleně, ale to mi bylo jedno.

„Edwarde, prosím, slituj se. Neudělala jsem to schválně, opravdu jsem tě nechtěla podvést. Miluju tě, víc než cokoli na světě, ale ty ses v poslední době o mě vůbec nezajímal. Nevnímal jsi moje chtíče, když jsem tě prosila, nic jsi pro mě neudělal. Nemůžeš se divit, že jsem ukojila svou touhu, i upír potřebuje sex,“ vymlouvala se.

Uvažoval jsem nad tím, je pravda, že jsem se k ní poslední dobou nechoval shovívavě, ale dělal jsem pro ni první, poslední. Takhle se mi odvděčit.

„Tanyo, uvědomuješ si, jak jsi mi tím ublížila? Víš, jak se cítím? Nezáleží na tom, že jsem upír, já taky můžu cítit. Měl jsem v plánu se ti omluvit, promluvit si o tom všem, dokonce jsem tě chtěl požádat o ruku, ale…“

„Tak to udělej,“ přerušila mě. „Požádej mě o ruku a já ti slíbím, že už ti nikdy nebudu nevěrná,“ zapřísahala se. V prvotním okamžiku jsem uvěřil v pravdivost slov, která vyřkla, ale když jsem kouknul do topazových očí, vycítil jsem pouze vypočítavost. Nemohl jsem si pomoct.

„Ne! Už nebudu tak blbý, abych ti uvěřil. Nebudu ze sebe znovu dělat blbce. Přišla jsi sem jen s bundou a botami, taky tak odejdeš. Nic ti s sebou nedám. Jen, když se na člověka podíváš, je vidět, že nejsi pravdomluvná. Jsi svině. Vypadni!“ pobídl jsem ji k odchodu. Pohlédla do mého obličeje a naposledy mi dala pusu na rty. Její rty se o ty mé otřely a stáhla se. „Promiň,“ zašeptala a zavřela za sebou dveře.

O pár minut později jsem slyšel jen startující motor a poté kola opouštějíc štěrkovou cestičku. Ať si vezme to auto, ještě by mě ji připomínalo. Sedl jsem si na zem a koukal do stropu. Opravdu nemám štěstí. Nikdy jsem ho neměl. Opět jsem ztratil další přítelkyni, ale díky tomu, jaká byla potvora. Bylo mi úzko, ale ne z odchodu Tanyi, nýbrž z toho ponížení, co jsem zažil.

Už jsem to nemohl snést. Je jediná věc, která mi pomůže překonat to. Vyndal jsem mobil z kapsy a vytočil známé číslo.

„Emmette, “ zahučel jsem do telefonu.

Pokračování příště…


 

Než začnete kritizovat, chtěla bych vás upozornit, že jsem nebyla zcela při smyslech, takže se za nedostatky omlouvám.

No, a jdeme k samotné kapitolce. Tak se vyjádřete, já čekám. :-D. KQC.

Jinak nevím, jestli do Vánoc ještě něco přidám, tak všem Veselé Vánoce, popřípadě nový rok. =*.

16. kapitola - shrnutí - 18. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 17. kapitola :

 1
25.02.2012 [23:20]

kikuskaNo keď som v perexe čítala, že Edwarda čaká nemilé prekvapenie, moja prvá myšlienka bola, že Tanya má niekoho v posteli. Potom sa tam objavil ten list a to, že Edwardovi sa nepáčil a podobne, no povedala som si, že milenec sa zrejme nekoná a toto je to prekvapenie. Emoticon Emoticon No potom sa Ed vybral do spálne a ja som zistila, že som tipovala správne. Emoticon Emoticon Musím sa priznať, vážne mi ho bolo chudáka ľúto. Emoticon Emoticon Ale tak ja si myslím, že Tanyinej nadržanosti môžme poďakovať, pretože práve vďaka tomu sme sa jej nadobro zbavili. Emoticon Emoticon No aspoň dúfam, že už sa viac neukáže. Emoticon Emoticon Emoticon Prekvapila ma reakcia Edwarda. Bol tak prudký a vzhľadom na to, koľko mal informácií mi prišiel maličko neférový. Emoticon Emoticon Proste ten chudák Jack, či ako sa volal, očividne nevedel, že ten barák je Edov a že vôbec nejaký Ed existuje. Emoticon Emoticon No tak mi toho chlapa prišlo ľúto, Edo mu pekne naloži. Chudákovi. Emoticon No a k Tanyi. Je to štetka a zaslúžila si, to je jasné, no aj tak ma neuveriteľne prekvapilo, že jej Edward vrazil. Napriek všetkému sa to naňho vôbec nepodobá. Emoticon Emoticon Ja som len čumela. Emoticon A ďalšia pravda je, že Edward spravil skoro to isté. Len s Bellou. Emoticon Emoticon A to, že jej dal "len pusu" ho neospravedlňuje. Aspoň podľa mňa. Emoticon A všetci veľmi dobre vieme, že keby Tanye nezasiahla, zájde ďalej, než len k puse a dotykom. Emoticon Emoticon No ale je pravda, že Ed to spravil, pretože sa v ňom prebúdzajú pravé city s v Tanyi nič také existovať nemôže. To bez debaty. Emoticon Emoticon No v každom prípade, som nesmierne spokojná, že Ed teda Tanyu vykopol a je slobodný. Emoticon Emoticon Emoticon A ešte taký malý detail, ten list od Esme bol krásny. Emoticon Emoticon Vydarená kapitolka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lucka
10.09.2011 [23:56]

naprosto perfektní. Hlavně, že Edward konečně otevřel oči a vyhodil Tanyu. Jak jsi psala o tom že ji chtěl požádat o ruku normálně jsem z toho začala vyšilovat. Hlavně, že to takle dopadlo. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. jajka
12.08.2011 [13:44]

no štětka to je taky ji potkal někde v baru nebo co no tak by měl vědět že pude s každým Emoticon Emoticon

1. jajka
12.08.2011 [13:42]

tak má od ní pokoj už sem si myslela že to fakt udělá že si ji vezme to bych nevydrýela a nikdy bych neotevřela tyto stránky ale hezky si z toho vybruslila a tak díky že to koště je i pro Edwarda koště, vyloženě štětka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!