Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemství jménem život - 8. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tajemství jménem život - 8. kapitolaMyslím, že je zbytečné říkat o čem tenhle díl je, protože název to naprosto vystihuje. Moc všem díky za komentáře a budu nesmírně vděčná za další :-)

28.10.2009 (16:15) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2492×

8. Vize, která zabíjí

,,Bello?´´ zamumlal podivně známý hlas a něco mě pohladilo po tváři. Otevřela jsem oči a uviděla, jak se nade mnou sklání Emmettova hlava. Párkrát jsem zamrkala. Bolelo mě celé tělo.

Všimla jsem si, že ležím na nemocniční posteli a kolem mě byla cítit desinfekce. Nepamatovala jsem si, jak jsem se sem dostala. Místností se rozléhal tlukot mého srdce, protože jsem byla napojená na nějaký přístroj. Vůbec se mi to nelíbilo. Co tady proboha dělám?

,,Víš kdo jsem?´´ zeptal se mě s obavou. Zamračila jsem se na něj. Proč bych to neměla vědět. ,,Můj upíří bratr.´´ odpověděla jsem šeptem. Můj hlas byl podivně nakřáplý.

Oddechl si a sesunul se na židli u postele. ,,To jsem rád. Už jsem se bál, že to bude trvalé.´´ řekl a usmál se. Nechápala jsem o čem to mluví.

,,Trvalé?´´ zvedla jsem obočí a čekala na odpověď, která ovšem nepřišla, jelikož se do pokoje přiřítili všichni Cullenovi. Teda všichni až na Edwarda a Esme.

,,Už jsi se probrala? Super.´´ zavýskala Alice a skočila mi kolem krku. ,,Alice!´´ okřikl ji Emmett a Carlisle, když uviděli můj obličej skřivený bolestí.

Rose se na mě povzbudivě usmála a Jasper mi jen zamával, protože právě mluvil do telefonu. ,,Tak jak jsi to myslel, Emmette?´´ dožadovala jsem se odpovědí na svoji předešlou otázku. Bráška se podíval po všech v místnosti a pak se dal trochu neochotně do vysvětlování.

,,No víš, když tady za tebou byl Edward, nepoznala jsi ho. Vůbec jsi nevěděla, kdo to je. A pak jsi zkolabovala. Na chvíli to vypadalo, že jsi umřela.´´ Na posledním slově se mu zlomil hlas a odvrátil ode mně oči. Tak já jsem umřela? Jakto, že si nepamatuji, co se dělo posledních pár hodiny?

,,Proč tady vlastně jsem? Co se mi stalo?´´ otočila jsem se na Carlisla, protože ten jediný vypadal, že mi odpoví.

,,Co poslední si pamatuješ?´´ zeptal se mě. ,,Byla jsem u vás a byla v kuchyni s Edwardem. Nabídl se mi, že mě zaveze domů.´´ Usilovně jsem si snažila vybavit to, co se dělo potom, ale jako by mi v to něco bránilo.

,,No takže jste s Edwardem odjeli, ale po cestě jste měli nehodu. Vrazili jste do stromu a ty jsi se nám trochu proletěla.´´ pousmál se Carlisle, ale v jeho očích byla vidět bolest a starost. Byo hezké vidět, že se o vás někdo bojí.

Potichu a nejistě se otevřely dveře a v nich se objevil Edward s Esme. Oddechla jsem si úlevou. Teď jsme byli kompletní a naprosto v pořádku.

,,Edwarde.´´ vydechla jsem a cítila, jak se mi do očí tlačí slzy štěstí. Edward se na mě nejistě podíval a udělal pár kroků ke mně. ,,Děje se něco?´´ zeptala jsem se ho, když si mě pořád prohlížel tak nějak zvláštně.

,,Ne nic.´´ zalhal a pousmál se. Pokud mi to ale nechce říct, nemusí.



V nemocnici si mě nechali pár dní. Nevím proč, ale nechtěli mě pustit domů. Prosila jsem i rodiče, aby to nějak zařídili, ale ti zrádci souhlasili s doktory. Před chvilkou tady za mnou taky byli. Ještěže jsme měli Alici, která všechno viděla tak nějak předem a mohla nás varovat, že přijdou. Protože jinak by se Emmett nestihl schovat.

Seděla jsem na posteli s Alicí, která mi něco říkala, ale já ji nevnímala. Pozorovala jsem Edwarda, který seděl kousek od dveří v křesle a díval se z okna. Od té doby, co jsem se probrala už to nebylo takové, jako dřív. Všechno se od základů změnilo.

Dveře se rozrazili a dovnitř se nahrnul Emmett jako velká voda. ,,Průůůůser.´´ protáhl a oči měl hrůzou vytřeštěné.

,,Co se stalo tentokrát?´´ zeptala jsem se znuděně. Tohle slovo používal dost často a většinou to byly blbiny. Edwardův pohled, který mu věnoval, mi ale prozradil, že tentokrát to asi bude jinak.

,,Myslím, že mě OMYLEM viděli rodiče.´´ zamumlal. Tohle byl dost velký šok pro nás pro všechny. V pokoji se najednou objevili i Jasper a Rose. Všichni stáli jako sochy a snažili se to pochopit. Já jsem to už pochopila, pokud ho viděli, znamenalo to jediné - vědí, že jejich syn žije a tudíž je opět prozrazeno upíří tajemství.

,,Co budeme dělat?´´ zeptala se zděšeně Rose a otočila se na Edwarda. Já ale zaměřila pohled na Alici, která měla nepřítomný výraz a skleněné oči. Měla vizi.

,,Alice?´´ zatřepala jsem s ní. Jasper se k ní hned vrhl a objal ji. ,,Co vidíš?´´ zašeptal. Chvíli bylo napjaté ticho. Co dalšího nás ještě potká?

Edward střelil pohled na ni. Byl v něm strach, zloba a ještě něco. V Aliciných myšlenkách viděl její vizi.

,,Musíme odtud zmizet!´´ zamumlal zuřivě, přiskočil ke mě a z ruky mi vytáhl kapačku. Nechápavě jsem ho pozorovala. Vzal mě do náruče a vykročil ze dveří. Jakmile je otevřel, stál tam Carlisle a nechápavě nás pozoroval.

,,Volturiovi.´´ řekl Edward a nám všem, kteří jsme doteď nechápali, to došlo. Královská upíří rodina jde po nás.


Z nemocnice jsme jeli ke Cullenům. I když jsem moc nechápala, jak jim chtějí uniknout, začalo veliké balení. Tedy jen nějaké jídlo pro mě a oblečení na pár dní. Začal zběsilý závod s časem.

,,Jak dlouho, Alice?´´ zeptal se Edward, když jsme se sešli všichni v obývacím pokoji. ,,Nanejvýš čtvrt hodiny.´´ odpověděla a utekla do garáže. Edward zaskučel a rozešel se rychlým krokem do garáže.

Nikdo jiný v domě nemluvil, všichni byli pořád tak trochu mimo. ,,Jakto že to neviděla dřív?´´ zeptala jsem se ho, když jsme čekali na ostatní. ,,Nevím. Nejspíš mají někoho, kdo blokuje naše schopnosti.´´ odpověděl mi a já teď už s naprostou jistotou věděla, že šance na přežití jsou velmi malé.

Všichni ostatní nasedli do aut a my se rozjeli pryč. Naposledy jsem se otočila na ,,můj´´ dům. Dům ve kterém jsem strávila spoustu vzácných okamžiků svého života.

Po tvářích mi steklo pár slz, snažila jsem se je rychle utřít, ale Edward si jich stačil všimnout. Prřitiskl mě blíž k sobě a políbil do vlasů. ,,Všechno bude dobré, Belli´´ zašeptal.

,,Ale co moji rodiče? Musíme se pro ně stavit! Nemůžeme je tady jen tak nechat. Jsou stejně ohroženi jako my.´´ zakřičela jsem hystericky, když jsme míjeli ceduli s názvem Forks.

Carlisle se na mě bolestně otočil a chvíli něco zvažoval. Edward vedle mě přikývl a já pochopila, že se ho na něco ptal v myšlenkách. Carlisle otočil auto do protisměru a rozjel se k domu mých rodičů.

Prudce zabrzdil a já vyskočila z auta dřív, než stačil vypnout motor. Dívala jsem se se zděšením před sebe. Dům v kterém jsem bydlela s rodiči, byl v plamenech. Oranžové plameny olizovali jeho zdi i střechu.


Hrdlem se mi prodral výkřik. ,,Nééé!´´ zakřičela jsem a rozběhla se do domu ujistit se, že tam nikdo není. Stihla jsem udělat sotva pár kroků, než se mi kolem pasu obmotaly studené paže a zabránili mi v dalším pohybu.

,,Néé! Pusťte mě! Já je musím zachránit!´´ křičela jsem jako msyslů zbavená a snažila se mu vytrhnout. Byla to však marná snaha, objetí kolem mě jen sesílilo. ,,Ne.´´ vzlykla jsem a podlomili se mi kolena. Osoba, která mě držela to nečekala a tak jsem upadla do trávy. Pěstí jsem bouchla do země, až se mi do kůže zarylo pár kamínků. Vzal mě do náruče a odnesl zpátky do auta. Chtěla jsem se s ním prát, ale už jsem neměla sílu. Chtěla jsem tady zůstat. Zemřít.

Auta se dala zase do pohybu. Naši pronásledovatelé od nás teď dostali menší náskok, který jsme museli získat zpátky. Nedokázala jsem se otočit a podívat se na náš dům, ze kterého pomalu zůstávaly jen trosky.

,,To bude dobré.´´ mumlal Edward, aby mě uklidnil. Ale ono to něšlo. Jak můžu být klidná, když mi právě zemřeli rodiče?

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

 

 

Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemství jménem život - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře