Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemství jménem život - 9. kapitola

jaj

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tajemství jménem život - 9. kapitola A je to tady, poslední díl Tajemství. Teď už nás čeká jen epilog a dáme téhle povídce nadobro sbohem

31.10.2009 (08:30) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2501×

9. Svému osudu nikdo neunikne

Písnička

 

Uháněli jsme tmavou nocí, rychlostí, která mi brala dech. To ale nebyla jediná věc, která to způsobila. Moji rodiče zemřeli. Kdybychom stihli se tam dostat dřív, mohli ještě žít. Ale já byla prostě tak mimo, že jsem si na ně vzpomněla, až když bylo příliš pozdě. Nikdy si nepřestanu vyčítat, že jsem to nestihla. Budu s tím muset žít tak dlouho...

Nikdo nemluvil, jen jsme se snažili odtud co nejrychleji utéct. To bylo teď naší hlavní prioritou. Nejsem si jistá, jak to všechno dopadne. Nevím, jestli se nám podaří uniknout před smrtí. Přece jen smrt se porazit nedá. Tedy spíše se nedá zlomit náš osud. A pokud je naším osudem smrt, neunikneme.

Ještě víc jsem se přitiskla k Edwardovi. Strach o něj a celou rodinu byl strašný.

Po dvou dnech jízdy jsme zastavili u nějaké chaty v horách. Nejspíš patřila Cullenům, protože hned když jsme vystoupili z aut, Esme otvírala vchodové dveře a Edward mě odnesl dovnitř. Pořád nic neříkal a já jsem se začínala bát. Potřebovala jsem slyšet jeho hlas, aby mě uklidnil. Aby mi řekl, že je to jen hloupý sen, ze kterého se brzy probudím.

,,Jsou nějaké novinky?´´ zeptala se Esme Alice. Neviděla jsem a ani neslyšela, co ji odpověděla, protože mě Edward odnesl do nějakého pokoje, kde mě položil na postel. Chtěl odejít a nechat mě samotnou, ale chytila jsem ho za rukáv a odmítla ho pustit. To, co jsem teď potřebovala nejmíň bylo, abych byla sama.

Edward se na mě pousmál a lehl si vedle mě. Po chvilce se otevřely dveře a do pokoje vstoupil Carlisle. ,,Jak se cítíš?´´ zeptal se mě a položil svoji tašku na stolek v rohu.

,,Mizerně.´´ zamumlala jsem a zavřela oči, abych znovu neplakala. ,,Nechceš prášek na spaní?´´ zeptal se mě šeptem Edward. Překvapeně jsem se na něj podívala ve chvíli, kdy odvrátil pohled od Carlislea. Nejspíš po něm chtěl, aby se mě zeptal on.

,,Nechci.´´ zamumlala jsem a položila hlavu Edwardovi na hruď. ,,Kdyby jsi něco potřebovala, stačí říct.´´ řakl Carlisle a pak odešel. Edward přese mně přehodil deku. Pořád nic neříkal.

Zvedla jsem se na loktech a podívala se do jeho očí. Měl je černé jako noc. Kdo ví, kdy byl naposledy na lovu. ,,Miluji tě.´´ zašeptala jsem. Jemně se usmál. ,,Já tebe.´´ odpověděl mi a zlehka mě políbil.

Polibek jsem mu opětovala, protože kdo ví, jestli nebyl poslední. Po chvilce se odemně odtáhla a omluvně se usmál. ,,Už jsi nebyl dlouho na lovu.´´ přeleja jsem prstem kruhy pod jeho očima. Nebyla to otázka, pouhé konstatování. ,,Měl by jsi jít, aby jsi byl dost silný, až...´´ hlas se mi zlomil.

,,Na boj nedojde.´´ řekl pevně. Nevím, jestli se snažil přesvědčit mě nebo sebe. Opřela jsem se o něj a zavřela oči. Pomalu na mě začínala doléhat únava, až jsem nakonec usnula.



Ráno jsem se probudila sama. Edward vedle mě neležel a to rozhodně nebylo dobré znamení. Vylezla jsem z postele a šla se podívat, kde jsou ostatní. Došla jsem až za dům.

Stáli tam všichni a podle jejich postavení se snažili připravit na boj. Tohle vyvracelo Edwardova včerejší slova, že na boj nedojde. Přepadl mě divný pocit, že je něco špatně.

Když si všimli, že tu jsem s nimi, otočili se na mě. Edwardovy oči měly barvu nejtmavější noci, takže mě neposlechl a nešel na lov. Povzdechla jsem si. Bráška za mnou pomalu přišel, tvářil se velice smutně. Schoval mě ve své náruči a rukou mě hladil po zádech. Rodiče mu taky chyběli. Včera jsem na něj úplně zapomněla, neuvědomila jsem si, že nejsem jediná, kdo ztratil rodiče. Sobče! Nadávala jsem si v duchu.

Emmett mě pustil a vrátil se k ostatním. Zhluboka jsem se nadechla, abych se trochu sebrala. Zafoukal slabý větřík, který s sebou donesl i povědomou vůni. Přicházejí.

Rozestoupili se kolem nás. Vypadalo to, jako by přišli zabít nějaké vojsko a ne jen sedm upírů a jednoho člověka. Tak moc jich bylo, nebyla sebemenší pravděpodobnost, že bychom jim utekli.

,,Dobrý den moji mladí přátelé.´´ pronesl Aro a vystoupil z kruhu. ,,Vidím, že jsme tvoji smrt nedokončili.´´ usmál se na mě a otočil se někam za sebe, kde byl nejspíš Demetri. ,,Přesto jsi člověk. Jak je to možné?´´ zvedl obočí a podíval se na Carlisla.

Až teď jsem se podívala kolem sebe. Cullenovi stáli v malinkatém kroužku kolem mě. Co se to zase děje?

Carlisle se zamračil a odpověděl mu: ,,To nikdo neví. Bella je míšenec. Od každého trochu.´´ Arův úsměv se rozšířil. Edward vedle mě zavrčel a nahrbil se ještě víc. ,,Myslela jsem, že mu nemůžeš číst myšlenky.´´ zachrčela jsem na něj, ale můj pohled pořád zůstával na Arovi.

,,Nemůže.´´ zasmál se potěšeně Aro. ,,Ale Edward je inteligentní a i bez svojí schopnosti ví, co mě napadlo.´´ pokračoval vesele a promnul si ruce.

,,Byla by škoda, aby přišlo na zmar tolik vzácných schopností, proto se ptám: Nechcete se k nám někdo přidat? Alice, Edwarde, Jaspere?´´ ,,Radši umřeme!´´ zavrčeli sborově.

Aro si povzdechl a smutně se na nás usmál. ,,V tom případě, bylo mi ctí vás potkat.´´ pronesl obředně a hned na to nás každého chytil pár silných rukou.

Začala jsem sebou škubat a házet, aby mě pustili a já mohla jít na pomoc ostatním, ale něměla jsem šanci se vytrhnout a pohnout z místa.

Podívala jsem se po Edwarovi a Emmettovi. V jejích očí bylo vidět, že nevěří tomu, že bychom přežili. Očima se se mnou loučili, tak jako ostatní mezi sebou. Takhle to přeci nesmí skončit!

,,My půjdeme spolu.´´ zašeptal mi úlisný Arův hlas do ucha. Paže mě z lehka zvedli do vzduchu a chtěli odnést pryč. ,,Né! Pusťte mě!´´ křičela jsem na ně. Volturiovi se jen spokojeně usmáli. Tohle bylo to na co čekali.

Přes hlavu mi něco přetáhli a já cítila, jak se pohybujeme.

,,Takže Isabello. Neříkám, že by mě nelákalo mít ve své gardě někoho, jako jsi ty, ale pochybuju, že by jsi tam byla dobrovolně a s radostí. Ale můžeš být ráda, nezabiji tě. To ne. Budeš žít svůj prodloužený život s vědomím, že kvůli tobě umřelo tolik nevinných lidí. Budeš takhle trpět mnohem víc, než kdybych tě zabil.´´ zamumlal Aro a já v jeho hlasu slyšela radost.

Bude mít radost z mého utrpení, samozřejmě od někoho jako je on se nedá čekat nic jiného. Jenže mě ta představa děsila. Přece je nezabijí! Jen tak je nemůžou zabít!

Ucítila jsem kouř, který k nám donesl vítr. Konečně mě postavili na zem, ale moje nohy mě zradili a já spadla do trávy. Po chvilce mě k zemi připoutala nesmírná bolest.

,,Ještě se uvidíme.´´ zahřměl Arův hlas z dálky. Nic kolem mě nebylo slyšet. Jako by les oplakával tu ztrátu se mnou. Ztrátu mé jediné opravdové rodiny.

 

 

****

 

Všem, kteří moji povídku četli, děkuji. Jsem ráda, že alespoň někomu se to líbilo.

Chtěla bych taky poděkovat Jíti az to, že mě přivedla ke psaní a podporovala v pokračování. Všem moc díky. :-)

 

 

 

 

Shrnutí povídek

 

 

Předchozí

Epilog

 

 

Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemství jménem život - 9. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře