Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí zvané mimčo 19


Štěstí zvané mimčo 19Edward a Bella si užívají svoje prázdniny, které jim maličko překazí Alice. Jenže to by nebyla Bella a její náladičky, aby si Alice nezpacifikovala.

„Miluji tě,“ vydechla jsem zadýchaně. Edward mi přiložil své dlaně na mé tváře a tím chladil mou rozpálenou pokožku.

„Taky tě miluji.

„Odneseš mě do moře, abych se trošku opláchla?“ zeptala jsem se ho.

„A co takhle společná koupel?“

„Nejdřív mě trošku ochlaď v moři a pak můžeme dát tu sprchu,“ navrhla jsem a stulila se mu v náručí.


Edward


Ležel jsem rozvalený na manželské posteli a šťastně jsem se usmíval. Bella mi ležela půlkou těla na hrudi a ochlazovala tak svou rozpálenou kůži. Objímal jsem ji kolem pasu a přidržoval jsem si ji těsně u sebe. Do uší mi hrála lahodná píseň dvou třepotajících srdcí. Jedno bilo pěkně uvolněně a pomaloučku a signalizovalo tak, že Bella je ponořená v hlubokém spánku. Druhé znělo jako křídla kolibříků, uhánělo strašně rychle. Naše miminko bylo pravděpodobně vzhůru, ale nechávalo svou maminku v klidu vyspat.

Bella se zachrounila a přetočila se ze mě zpět na postel. Nyní ležela na zádech, pravý bok těsně přitisknutý na mém. Neodolal jsem a pohladil její vystouplé bříško. Naše maličké se taky přetočilo a jemně šťuchlo do Bellina lůna.

Napadlo mě, že bych mohl připravit Belle něco k snědku. Určitě už musela mít hlad. Po plavání v moři jsme ze sebe akorát spláchli mořskou sůl a Bella spokojeně a hlavně unaveně zalezla do postele. Podíval jsem se na ty své dva andílky a návrh s přípravou jídla jsem zavrhl a odložil na dobu, až se Bella probudí. Nebyl jsem schopný Bellu opustit. Místo toho jsem si přehrával celý náš den. Myšlenky mi zavířily k milování na pláži. Celá ta chvíle byla dokonalá. Bella byla šťastná, a když byla šťastná ona, tak jsem byl i já.

Bella se opět přetočila a pomalu rozevřela víčka. Zakručelo jí přitom v břiše a ona se na mě omluvně usmála.

„Ahoj,“ šeptla a kouzelně se usmála.

„Večeři?“ zeptal jsem se místo pozdravu a vtisknul jsem jí krátký polibek na rty.

„Hm, to by bylo báječné. Pomůžeš mi zvednout?“

„Jen tu hezky počkej, přinesu ti to sem,“ navrhnul jsem jí, ale ona odmítavě zakroutila hlavou.

„Potřebuji si protáhnout nohy a skočit si pod sprchu. Je mi hrozné teplo, tak se mezitím trošku zchladím.“ Natáhla ruce, abych jí pomohl vstát.

„Skočím ti teda udělat něco k snědku.“ Bella mě pohladila po břiše a na krátký okamžik se ke mně přitiskla.

„Mohl bys být ještě trošku studenější,“ povzdychla si a vyrazila do koupelny, ze které se ozval zvuk sprchy. Bella měla asi dobrou náladu, protože jsem uslyšel, že si začala pobrukovat. Na nic jsem nečekal a šel jsem jí připravit jídlo.

V kuchyni jsem prohledal ledničku a rozhodl se Belle připravit kuřecí nudličky a k tomu nějaký salát.

Byl jsem uprostřed smažení masa a sypal jsem do pánvičky čerstvé bylinky, když jsem uslyšel Bellu, jak mokrýma nohama ťapká do kuchyně. Docapkala až ke mně a nakoukla mi přes rameno.

„Přidej,“ pípla nesměle a do tváří se jí nahrnula červená barva.

„Bylinky?“ zeptal jsem se pobaveně, ačkoliv jsem věděl, na co naráží.

„Maso. A nedělej si šoufky, když víš, co mám na mysli.“ Dloubla mě do zad a odešla si sednout ke stolu.

Při krájení další várky masa, jsem pozoroval Bellu. Mokré vlasy si rozmotávala z ručníku a pomalými tahy z nich vysoušela a vymačkávala vodu.

„Oj,“ vyjekla a přiložila si ruku na bříško. Okamžitě jsem startoval.

„Děje se něco, miláčku?“

„Ne, nic. Jen naše malé už má hlad jako jeho máma.“ Pohladila se po bříšku a pohledem mi naznačila, abych pokračoval v přípravě.

Bella byla vážně nedočkavá. Než jsem jí nandal maso, tak už uždibovala z mísy se zeleninovým salátem.

„Nasyp to masíčko k tomu,“ poprosila mě, když jsem se chystal přesypat maso na talíř.

„Jsi si jistá?“ zeptal jsem se pobaveně.

„Nedráždi těhotnou ženu, jinak tě přetáhnu.“ Vypadala roztomile, jak se snažila vytvořit naštvaný výraz. Nosík maličko nakrčila a zdvihla do výšky a obočí stáhla blíž k sobě.

„Miláčku, akorát by sis něco zlomila, z čehož vyplývá, že bych ti to přetáhnutí nedovolil.“

„Naše dítě mi dává síly dost, takže šup, ať už je to na stole. Jinak mi to malý prokopne močák.“ Bell se chytila za břicho a pelášila na záchod.

„Netuším, proč se při těhotenství nemůže zvětšit i močový měchýř. Malé se asi rozhodlo, zahrát si s ním na honěnou.“ Bella vyčerpaně dosedla na židli a pustila se do jídla, které jsem jí během její návštěvy záchodu, připravil.

Mezitím, co Bella jedla, já sledoval každý její pohyb. Byla nádherná. Zdálo se mi, že celá, jako by září. Vyzařovalo z ní cosi zvláštního. A ačkoliv ji těhotenství častokrát zmáhalo, stále vypadala plná energie. Samozřejmě, že poslední dobou pochrupávala zvláště ve dne a v noci byla obzvláště čilá. Stal se z ní takový malý upírek. Nutila mě, abych ji v noci převracel, kdyby se překulila na břicho. Absolutně jsem nechápal, proč to po mně chce, protože jí samotné, bylo polehávání na bříšku značně nepohodlné. Ať už spala v noci nebo ve dne, vždycky ležela na zádech nebo na boku.

Miloval jsem ji, miloval jsem ji tak moc, že to snad ani nebylo možné. Zbožňoval jsem ji i naše malé miminko. Stále jsem si zcela nedokázal uvědomit, že ze mě bude táta. Nechápal jsem, jak jsem se k tomuto štěstí dostal. Až teď jsem pomalu začínal chápat. Nejspíš to tak mělo být. Celé ty roky přežívání jsem žil jen kvůli tomuto okamžiku.

Bylo mi jasné, že jakmile se malé narodí, Bella na mě začne útočit, abych ji přeměnil. Právě v tuto chvíli jsem si byl jistý, že jí vyhovím. Je zcela zřejmé, že naše dítě bude neuvěřitelné a je možné, že bude i nesmrtelné. Věděl jsem, že bych mu nemohl vzít matku a zároveň jsem si byl schopen přiznat, že to dělám ze sobeckých důvodů. Bez Belly bych prostě nedokázal žít a pravděpodobně by můj život velmi rychle skončil. Vnesla do mého života rovnováhu a všemi způsoby mi dávala najevo, že nejsem jen zpropadené monstrum, které patří do pekla.

Těšil jsem se na okamžik, až se vezmeme. Naše miminko tam bude s námi a s ním všichni, na kterých nám s Bellou záleží. Přemýšlel jsem o malé komorní svatbě, možná někde venku. Naše louka by pro tuto událost byla ideální. Bylo by to jenom v kruhu rodinném, žádná velká událost, která by měla zburcovat celé Forks. Jen já, Bella, naše malé a naše rodiny. Ano, to bude určitě perfektní. Maličko jsem pokýval hlavou a Bella si toho všimla. Až teď jsem si uvědomil, že se naše role obrátily. Už jsem to nebyl já, kdo pozoroval každý její pohyb, ale byla to Bella, která mě přejížděla zkoumavým pohledem.

„Nad čím přemýšlíš?“ zeptala se mě a odstrčila poloprázdnou misku. Nestihl jsem ani odpovědět a telefon, který jsem měl pro všechny případy položený na lince, se rozdrnčel.

„Prosím?“ zeptal jsem se, aniž bych věděl, kdo volá. Oči jsem měl stále přilepené na mojí lásce a odmítal jsem se toho pohledu vzdát kvůli nějakému pitomému displeji na mobilu, abych zjistil, kdo nás to otravuje.

„Ať tě to ani nenapadne!“ zařval na mě ten malý skřet, až sebou Bella škubla.

„Co chceš, Alice,“ vyštěkl jsem ostře do sluchátka.

„Na to zapomeň. To ti nedovolím. Nedovolím ti zkazit vaši svatbu nějakou pitomostí na louce. Vaše svatba má být událost roku a ne nějaký zapadlý vlastenec. Všichni o tom musí vědět a bude se o ní mluvit ještě dalších dvacet let. Na to se můžeš spolehnout. Zkrátka a jednoduše to bude obrovské a ty mi to nepřekazíš těma svýma pitomostma.“ Bella si mezitím stoupla těsně ke mně a poslouchala, co Alice chce. Natáhla ke mně ruku a vyžádala si tak telefon do své drobné ručky.

„Ahoj, Alice,“ pozdravila přesládlým hlasem. Věděl jsem, že je rozčilená. Poslední dobou se její nálady měnily jako jízda na koni.

„Bello, ráda tě slyším. Ani nevíš, co jsem…“

„Proč voláš a rušíš náš klid a hlavně, co je tak důležitého, že musíš otravovat zrovna teď?“

„Otravovat?“ zajíkla se Alice do telefonu. „Tak já ti to řeknu, zlatíčko, Edward si představoval, jak dokonale zprzní vaši svatbu. Místo nádherného obřadu u nás nebo v místním kostelíku to chce mít na nějaké pitomé louce. A nejhorší na tom je, že tam mají být jen příbuzní.“

„Na louce? Edwarde, ty chceš svatbu na naší louce?“ zeptala se Bella okouzleně a v očích se jí zaleskly slzy. Pouze jsem kývnul a jedna ze slziček jí stekla přes okraj, abych ji následně mohl setřít svým prstem.

„Jo, na louce,“ vyprskla do telefonu Alice a tím to celé znovu pohnojila.

„Tak a dost!“ prskla Bella do telefonu. „Svatba na louce je ten nejúžasnější nápad, jaký kdo mohl vymyslet, takže je mi jasné, že ho musel vymyslel jedině Edward. Alice, zlato, ty si sakra musíš uvědomit, že je to naše svatba, a ne tvoje. Pokud budeš provokovat, tak tě vyškrtnu ze seznamu hostů nebo se s Edwardem vezmeme natajno.“

„Ale, Bello…“ vzlykla naoko Alice.

„Žádný ale. A končím, jsem unavená. Jdeme si s Edwardem lehnout.“

„Pche, jasně. To by mě zajímalo, čemu říkáš ležení. Myslím, že vysvětlení toho slova nebude zrovna to, co se chystáš dělat. No nic, o svatbě si ještě promluvíme. Jděte si užívat, hrdličky,“ pravila do telefonu a hovor ukončila.

„Takže na louce?“ zeptala se Bella a pak se na mě bez očekávání vrhla.

 

***

 

Bella mi ležela v náručí a poklidně oddechovala. Jednou rukou jsem ji objímal kolem nahého pasu, v druhé jsem držel knížku a četl si. Moje hlava se nedokázala soustředit na nic jiného, než na úžasné milování, které jsme před chvílí s Bellou prožili. Snažil jsem se zaměstnat alespoň oči, abych stále nepokukoval po Belliných odhalených zádech a bocích. Problém byl v tom, že ležela zase na boku a byla úplně nahá. Poslední dobou si stěžovala, že je jí stále vedro, tak se dnes rozhodla, plně využít mé studené kůže, aby ochladila tu svou. Rozhodla se to udělat opravdu důkladně, tak se po milování ani neobtěžovala hledat nějakou kratičkou košilku, kterou jí nabalila Alice, aby zakryla alespoň kousek svého těla.

Bella se mi zavrtěla v náručí a otevřela oči. Odložil jsem knížku, abych se jí mohl plně věnovat.

„Edwarde?“ pípla nesměle.

„Copak?“

„Já vím, že to se mnou musí být poslední dobou hrozné, ale nemohl bys, nemohli bychom…“

„Co?“

„Nemohli bychom dát repete?“ zeptala se s obavami v očích. Vyloudila nesmělý úsměv a do tváří se jí nahrnula červeň.

„Miláčku, jsem jenom tvůj a můžeš si dělat, cokoliv chceš,“ řekl jsem jí se smíchem a nechal se strhnout další vlnou chtíče.

 

< Shrnutí >

--------------------------------------------------------------

Doufám, že se díl líbil a omlouvám se za čekací dobu. Poslední dobou mi to moc nešlo. Proto bych Vás moc poprosila o komentáře, ať už budou jakékoliv. Prosím o nějakou konstruktivní kritiku. Co se líbilo, co ne… Děkuji mockrát.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí zvané mimčo 19:

 1
17.07.2012 [22:02]

NoelleDalší kapitola prosím jsem napnutá jak luk. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.08.2011 [13:28]

aishasuprove Emoticon

2. kikki99
16.07.2011 [21:24]

moc hezké Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. pájuš
16.07.2011 [21:23]

proosíííímmm dalšíííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!