Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Souboj titánů 4. kapitola

Bella a Alice


Menší rozhovor s Evelin a první "vyjednávání".

O den později:

Z nějakého, mě neznámého, důvodu mě tu Aro chce udržet co nejdéle. Pochybuji, že kdyby šlo o pouhé zdvořilostní gesto, tolik by běsnil, když jsem začala smlouvat.

„Mohu dál, má paní?” zeptala se zpoza pootevřených dveřích Evelin.

„Jistě, pojď!” vyzvala jsem ji s úsměvem. Bylo neskutečně milé, ji tu vidět.

„Nemyslíte, že by bylo vhodné uvědomit Michaela, že se váš příjezd zpozdí?” Mluvila svým typicky milým a opatrným hlasem. Musela vědět, jak moc je pro mě důležitá, ale i tak se z ní dalo vyčíst, že ji rozhovory se mnou trochu znervózňují. Je pravda, že bývám trošku výbušnější, dobře - možná o něco výbušnější. Hlavně když mi někdo odporuje nebo se snaží mi rozkazovat, či dokonce ovlivňovat. Něco, co ale skutečně nesnesu je, když mi kdokoliv hraje na city.

„Ano, nejspíš ano. Buď prosím tak laskavá a uvědom Michaela, ať to všem oznámí.” Evelin se usmála nad zjištěním, že mu to má oznámit právě ona. Uklonila se a chtěla odejít.

„Počkej! Zůstaň!” Zastavila jsem ji a ukázala na křeslo přede mnou, na které se Evelin posadila. Já sama seděla na pohovce.

„Řekni mi, prosím, co si o tomhle všem myslíš.” Trošku se zarazila a chvíli přemýšlela o vhodné odpovědi.

„Já ale nejsem vhodná osoba, abych srovnávala svoje názory s vašimi, nebo vám dokonce radila…“ Mluvila pomalu a rozvážně, ostatně jak to měla ve zvyku. Já jsem spíš výbušnější a ona je tak klidná a někdy uklidňuje i mě. Čas od času si říkám, že by měla velet místo mě. Ale vždy si pak vzpomenu na její, až přehnanou dobrosrdečnost, se kterou by v tomto krutém světě "těch co vládnou" jen těžko obstála a navíc ona není upír, který by se uměl prosadit. Možná to ode mě nezní hezky, ale jsem prostě upřímná.

Otráveně jsem se opřela o opěradlo. Tohle je naprosto typická odpověď. Kdybych jejich názor slyšet nechtěla, tak bych se neptala! Nechápu, proč mi tedy nechtějí odpovědět!

„A kdo jiný by mi měl radit, než má pobočnice a dlouholetá přítelkyně. Pokud se bojíš, že něco řekneš špatně, nemusíš si dělat starosti. Jak dlouho už se známe? Víš, jak to chodí: vybuchnu, ty se omluvíš, já se uklidním a uznám svoji chybu.” S nikým jiným jsem během své upíří existence takto důvěrně nemluvila, vždy jen s ní. Byla pro mě skutečně nesmírně důležitá, víc než kterákoliv jiná bytost. Ona mě dokáže vždy spolehlivě uklidnit.

„To je pravda! Tak to bývá,” zasmála se. Už si ani nepamatuji, kdy naposled jsme se spolu bavili takhle uvolněně, tak neformálně… Bylo to nadmíru osvěžující.

„Vidíš! Někdy mám pocit, že mě znáš lépe než já!” Smála jsem se s ní. „Jsi stejného názoru, jako většina stráží?” zeptala jsem se po chvíli.

„Pokud jde o mě, válka mezi našimi klany je jistá sebevražda a ani nechci vědět, kolik upířích i lidských životů by bylo zmařeno, ale je to těžké… Názor většiny je názor většiny…“ Pokrčila rameny.

„Jenže když budu respektovat názor většiny, tak všichni zemřeme… A i přes svou nenávist k Arovi a jeho poskocích, musím uznat, že když zemřeme my a jejich moc bude oslabena, nastane v našem světě chaos. Nikdo už nebude brát v potaz zákony… Dovedeš si to představit? Desítky, možná stovky novorozených… Zdivočelých novorozených. Když si uvědomím, jakou paseku dokáže nadělat jen jeden!” Povzdechla jsem si.

„Vyjednání míru je teď pro naši rasu skutečně velice důležité, ale co vy? Vzpomínáte, s jakým negativním ohlasem se setkala vaše cesta sem… Bojím se, že vás svrhnou, má paní.” Tvářila se dost smutně.

„To já taky, ale pokud mě svrhnou, zemřu jen já. Dohodnutí míru bude trvat.”

„Ale ten co vás svrhne, tuto úmluvu respektovat nebude!” 

„To je pravda… Ale stále mám mezi strážemi upíry, kteří jsou přesvědčení, že válka je jistá sebevražda a ti by dozajista mírovou úmluvu dodrželi!” Možná tímhle uklidňuji jen sama sebe.

Ozvalo se zaklepání.

„Dále!” křikla jsem otráveně. Dveře se otevřely a za nimi stála ta samá upírka, co mi ukazovala pokoj.

„Pán Aro vás chce, co nejdříve vidět. Mám vám vyřídit, že se to týká jednání ohledně příměří.” Stála tam bez hnutí a dívala se na mě.

„Jistě, za chvilku jsem tam.” Mávla jsem na ni rukou, na znamení že má odejít, ale ona dál stála bez hnutí a zjištění, že se nehodlám okamžitě zvednout a naklusat tam, ji zjevně celkem vyděsilo. Je mi jasné, že členové gardy Arovi neodporují, ale já nejsem jeho garda!

„Hned tam budu!” řekla jsem důrazně. Na to se konečně otočila a vyšla ven, bylo mi jasné, že neodešla, ale čekala přede dveřmi.

Chtěla jsem se ještě převléct, od včerejška jsem na sobě měla stejné šaty a to abych na sobě dva dny po sobě měla stejné oblečení, se mi stává, jen když jsem ve stresu a nechci to dát na sobě znát.

Nakonec jsem si vybrala černé šaty, na jednání jako stvořené.

Následovala jsem tu upírku. Nešly jsme do velkého sálu, jen jsme kolem něj prošly a zabočily jsme do jiné místnosti.

Ta upírka… Já si vzpomenu, já si vzpomenu… Heidi! Heidi zaklepala na dveře a jen co se ozvalo: „Dále!” dveře mi otevřela a pak je za mnou zase zavřela.

V místnosti byl stůl i s židlemi. Pochopitelně zde byli všichni tři vládci.

„Jsem rád, že se opět vidíme, Celeste! Doufám, že jste si dostatečně odpočinula a že vám naše volterrské pokoje poskytují veškerý komfort!” přivítal mě mile Aro. Dnes se asi budu muset trochu krotit, přece jen nejde o formální přijetí, ale o důležité jednání, na kterém dost možná závisí spoustu životů.

„Děkuji za váš zájem. Vašemu italskému pohodlí se pochopitelně nic nevyrovná,” nadhodila jsem, ze slušnosti.

„Mohli bychom, prosím, přejít k věci?!” ozval se naštvaně Caius, jeho věčně truchlící bratr Marcus, mu položil ruku na rameno a snažil se ho tak uklidnit. Ten sadistický blonďák mi bude asi dost podobný - výbušný, temperamentní, miluje moc, rád ostatní ovládá a je sadistický… Jsme si hodně podobní!

„Též bych za to byla ráda!” souhlasila jsem s Caiem. Aro ukázal na židli, a jakmile jsem si sedla, galantně mi ji přisunul. Musím uznat, že jisté gentlemanské sklony se u něj vyloučit nedají, je to příjemné… Ne! Ne! Je to jen hra! Hra, na kterou jsem málem skočila! Hra, kterou bych tak prohrála!

 

...

 

„Asi jsem vám špatně porozuměla!” Mrkala jsem a snažila se tak marně uklidnit.

„Ujišťuji vás, že jste slyšela naprosto správně!” usmál se Caius škodolibě.

„Buďto se vám vzdám a se mnou i všichni mí upíři, jinak zemřeme?! Očividně jsem se mylně domnívala, že tohle má být vyjednávání!” Vztekle jsem se zvedla a chtěla odejít, ale zastavila mě Arova ruka na té mé. Podívala jsem se mu do očí, byly rudé a hluboké a byly tak blízko… Jeho obličej… Ne! Dost! Sakra, Celeste! Koukej se ovládat!

Rychle jsem se mu vytrhla a odstoupila od něj. Aro se také jakoby náhle probral.

„Ale, má drahá, vždyť tohle je vyjednávání!” Pryč byl jeho upřímný pohled, zpět byl jeho falešný hlas.

„Ne! Vyjednávání je o tom, že obě strany navrhnou to, co je pro ně nejlepší a následně se snaží najít kompromis! Tohle, můj drahý Aro, nebylo vyjednávání, nýbrž vyhrožování smrtí!” Otočila jsem se a chtěla odkráčet.

„Opravdu to chcete takhle skončit?” křikl za mnou ještě Aro. Těsně před tím než jsem vyšla, opět mě tím zastavil. Otočila jsem se a vydala se jeho směrem. Zastavil jsem se opravdu jen kousek před ním.

„Já nejsem někdo, koho budete moci jen tak ovládat a vyhrožovat mu! Pokud opravdu chcete mír, budete muset snížit nároky!” pronesla jsem sladce a lehce arogantně.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Souboj titánů 4. kapitola:

 1
2. BabčaS.
04.08.2018 [20:47]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. BellaNess admin
07.09.2015 [20:58]

BellaNessAhoj, je mi líto, ale zatím práva OP Ti být přidělena nemůžou vzhledem k velké chybovosti. Článek Ti musím vrátit kvůli těmto chybám:
- čárky
- uvozovky
- překlepy
- věty uvozovací

Až si vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov".
Děkuji za pochopení. BellaNess Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!