Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sesterská pouta 15. kapitola

Twilight Roxbury


Sesterská pouta 15. kapitolaJsou si tak blízko a přitom o sobě vzájemně neví, není to ironie? :-) Snad se najde někdo, kdo si tuto povídku rozhodně přečíst. Psala jsem ji ráda a Mokasina pravděpodobně taky. Jen nějak nebyl čas ji odpublikovat, ale rozhodla jsem se ho najít...

15. kapitola

 

Tess

To pololetí, tak rychle to uteklo, že jsem to téměř ani nezaznamenala…

Zítra mě čeká vysvědčení a poté týden prázdnin, ale vůbec se na to netěším. Nešlo mi o známky, byla jsem premiant třídy, ale potřebovala jsem si udělat nějaké plány, protože jinak z té spousty volného času dočista zešílím.

Za normálních okolností bych se na prázdniny asi těšila, ale vzhledem k tomu, že má nejlepší kamarádka Mon, před měsícem onemocněla tou takzvanou mononukleózou, kterou děti z rezervace občas mívají, nečekalo mě nic zvláštního.

Potřebovala jsem si o tom s někým promluvit a kdo by byl vhodnější, než má kamarádka Leah. Proto jsem strhnula kolo na stranu a místo domů, jsem se vypravila do servisu.

***

„Čau, Leah,“ pozdravila jsem ji a vešla do malé kanceláře v Jakeově servisu.

„Ahoj, Tess. Co tu děláš?“ povzdechla si.

„No, blíží se prázdniny, a tak mě napadlo, že bys třeba uvítala výpomoc,“ nabídla jsem se.

„To chceš vážně zabít prázdniny tady?“ divila se.

„Jo, ta nečinnost mě ubíjí už teď. Neumím si představit, jak to bude až ty prázdniny skutečně nastanou,“ povzdechla jsem si.

„Chápu, takže na vysvědčení nebude žádná špatná známka?“

„Blázníš? Mám samý, i když mě učení nebaví, zdá se, že jsem pro to přirozený talent,“ zasmála jsem se.

„Třeba z tebe taky jednou bude právnička jako Bella. Už jsi přemýšlela o vysoké?“ zeptala se a dál se přehrabovala v papírech.

„Ani ne, jsem v podstatě v prváku, tak se tím ještě nechci moc zabývat,“ přiznala jsem, protože myšlenka na to, že opustím svůj domov se mi příliš nezamlouvala.

„Mám teď pauzu nezajdeme si na čínu?“ změnila téma a zakručelo jí v břiše.

„Jasně,“ souhlasila jsem už jen proto, že od té doby, co chodím na střední jsme na sebe neměly moc času.

„Super,“ zajásala. „Jen tady ještě něco okopíruji a můžeme jít.“

„Chceš pomoct?“

Leah přikývla a podala mi sešívačku. To, co ona okopírovala, jsem já pečlivě seřadila, sešila a vložila do příslušného pořadače. Byly jsme docela sehraná dvojka, a tak není divu, že jsme za chvíli měly hotovo a mohly jsme vyrazit. 

***

Jelikož jsem pak hned potřebovala jet domů, vzala jsem si sebou kolo a zaparkovala ho před restaurací. Ještě, že jsme v La Push, protože být kdekoliv jinde, určitě by mi ho šlohli a prodali do šrotu. Bella už mi kolikrát navrhovala, že mi koupí nové, i Jacob k němu měl jisté výhrady, protože ho nepovažoval za dostatečně bezpečné pro mou osobu, ale já ho zkrátka milovala a nedala na něj dopustit.

Posadily jsme se společně do jednoho z boxů a objednaly si svá oblíbená jídla. Všimla jsem si, že vedlejším boxu, který byl oddělen takovou tou rolovanou zástěnou s motivy velké čínské zdi, sedí skupinka tří holek zmalovaných jako omalovánky. Evidentně nebyly zdejší, ale odněkud z okolí. Víc jsem jim ale pozornost nevěnovala a to ani, když se k nim připojila ještě čtvrtá dívka.

„Leah, jak se vede Mon?“ zeptala jsem se, protože už jsem o ní opravdu velmi dlouho neslyšela.

„Má se dobře. Už dělá celkem pokroky a abych řekla pravdu, je fajn nebýt ve smečce jediná holka,“ připustila.

„Chybí mi,“ postěžovala jsem si a ponimrala se v jídle, na které mě náhle přešla chuť.

„Chápu, ale pro ni je teď lepší, když se drží dál od lidí. Proměny jsou zpočátku velice nestálé, dokud se je nenaučíš ovládat nebo nejsi přirozený talent jako Jacob. Ale ne každý je Alfa.“

„Já vím, už mi to vysvětloval asi stokrát, ale stejně je to bez ní ve škole divné. Chybí tomu sůl,“ postěžovala jsem si a odvedla tak pozornost jinam, i když jen na chvíli.

„Není tu solnička,“ řekla Leah, která se zmateně rozhlížela po našem stole.

„Hm,“ povzdechla jsem si a obrátila se k těm holkám u vedlejšího boxu.

„Promiň, že ruším, ale nepůjčily byste nám sůl?“ zeptala jsem se brunetky, která ke mně seděla nejblíže, ale zároveň zády.

„Jasně,“ houkla a podala mi malou slánku, aniž by se na mě otočila.

„Díky,“ řekla jsem, osolila si svoji porci a zase jí ji vrátila.

„Vážně k nám chceš jít na brigádu?“ zeptala se Leah.

„Jo, myslela jsem to naprosto vážně. Máme teď týden volno a mně se vážně nechce jenom tak poflakovat po venku, zvlášť, když to nemůžu dělat s Mon.“

„Tak v tom případě tě beru. Jake s tím hádám souhlasil, ne?“

„Tak nějak,“ potvrdila jsem, protože už jsme o tom spolu mluvili. Nebyl nadšený, ale taky mi nemohl odmítnout.

„Tak v pondělí tě očekávám,“ zasmála se.

Pokývala jsem hlavou a pustila se do svého jídla. Teď, když jsem ho dostatečně osolila, bylo výtečné.

Ještě chvíli jsme si společně povídaly, ale pak se už Leah musela vrátit do práce.

Vyšly jsme před restauraci a já s hrůzou zjistila, že prší. Zase. Vážně paráda. Tedy, já miluji déšť, ale ne, když v něm musím šlapat na kole takovou dálku. Ale co naplat, povzdechla jsem si, krátce se rozloučila s Leah a nasedla na kolo.

Rozjela jsem se směr domov…

***

Než jsem dorazila domů, byla jsem už celá promočená. Billy mě ale přivítal s hrnkem vroucího čaje, jako by to snad očekával. Urychleně jsem se převlékla do suchého a s kouřícím hrnkem se zavrtala do postele, abych se trochu zahřála.

Po chvíli přemýšlení a lenošení jsem šla uvařit večeři, kterou jsme společně s Billym snědli, a protože Jacob měl dneska hlídku a žádná sranda se nekonala, zaplula jsem rovnou pod sprchu a následně i do postele, kde jsem usnula, jako špalek.

***

Ráno jsem se probudila docela brzy, a tak jsem se rozhodla, že nám všem připravím super snídani. Už i proto, že musím Jakeovi, který se včera vrátil z hlídky docela pozdě oznámit, že nastupuji na brigádu v jeho servisu.

Zvažovala jsem, zda si mám obléct něco slavnostnějšího, když už je to vysvědčení, ale vzhledem k tomu, že jde jen o hodinku času, vykašlala jsem se na to.

Oblékla jsem si jedny ze svých lepších džínsů a lososové tričko s volánky v dekoltu a kolem rukou. Když jsem si přes to ještě natáhla tenký svetřík, přišla jsem si načančaná až dost.

Samozřejmě jsem nezapomněla na medailonek, bez kterého jsem se z domu nehnula na krok. Strejda Billy už na mě čekal v kuchyni.

„Moc ti to dnes sluší,“ pochválil mě.

„Díky,“ houkla jsem a protáhla se kolem něho ke sporáku.

Rozžhavila jsem pánev, rozpustila na ní trochu másla a poté vytvořila pořádnou várku míchaných vajec. Bylo jich, jak pro celý regiment, ale co na tom, však on to Jake už spořádá. Samozřejmě jsem do nich nezapomněla přimíchat cibulku, šunku a kousek pálivé papriky. Přesně takhle to Billy s Jakem milovali.

„Něco oslavujeme?“ zeptal se Jacob, který právě vešel do domu.

„Ne, neoslavujeme, nesmím pro vás připravit něco hezkého?“ zeptala jsem se a zatvářila se ublíženě.

„Samozřejmě, že můžeš, Jacob to tak jistě nemyslel,“ zastával se ho strejda.

„No, jen aby,“ zasmála jsem se a postavila horkou pánev do prostředku stolu na podložku, aby si každý mohl nandat kolik bude chtít.

„Nemyslel, ale doufám, že nás dnes nečeká žádné nemilé překvapení, když je to vysvědčení. Nerad bych byl ten, kdo to bude muset oznámit Belle. Když jsem s ní mluvil naposledy málem mi prasknul bubínek,“ stěžoval si Jacob a připomněl mi tak návštěvu u manželů Simonsových, za kterou jsme dostali vynadáno oba.

„Ne, nic takového,“ ujistila jsem ho rozmrzele a pustila se do jídla.

Když jsem dojedla, čekala jsem až dojí i Jacob, ale zdálo se mi, že to snad protahuje schválně.

„Musím vám něco povědět,“ řekla jsem a oba na mě překvapeně pohlédli.

„Já to tušil,“ zaklel Jake.

„Ale ne, o nic takového nejde, jen jsem včera mluvila s Leah a ona souhlasila, že jí o prázdninách můžu pomáhat v servisu,“ vysvětlila jsem jim o co jde.

„Cože? Vždyť máš prázdniny,“ nechápal Jake.

„Já myslím, že je od ní šlechetné, že vám místo poflakování se s kamarády chce pomoct, ne?“ zastával se mě Billy. „A přiznejme si to, Leah by se pomoc hodila.“

„Jo, chci začít hned dneska, jestli to nevadí,“ řekla jsem a zahleděla se na něj svým pečlivě naučeným štěněčím pohledem, proti kterému byl zcela bezbranný.

„Fajn,“ ustoupil. „Ale už mazej, protože musíš do školy.“                

„Díky, Jakeu,“ zajásala jsem, vyskočila na nohy a dala mu obrovskou pusu na tvář.

„To je najednou lásky,“ zasmál se.

„Hm, ale ohol se. Děsně totiž škrábeš,“ upozornila jsem ho běžela si pro vyteplené Conversky, bundu a kolo.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sesterská pouta 15. kapitola:

 1
1. Petronela webmaster
19.03.2018 [9:40]

PetronelaAhoj, článek jsem ti prošla a chci ti jenom říct, aby sis dávala pozor na skloňování jména Jake:
Jacob/Jake
1. Jacob/Jake
2. Jacoba/Jakea/Jaka
3. Jacobovi/Jakeovi/Jakovi
4. Jacoba/Jakea/Jaka
5. Jacobe!/Jakeu!/Jaku!
6. Jacobovi/Jakeovi/Jakovi
7. Jacobem/Jakem

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!