Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sesterská pouta 12. kapitola


Sesterská pouta 12. kapitolaAni Rachell nemá u Cullenových na růžích ustláno. Teda, ne zase tak moc. Přejeme příjemné čtení. chloe and mokasina

12. kapitola

Rachell

Dny šly dál a už i poslední dny prázdnin se pomalu, ale jistě chýlily ke konci.

„Už zítra,“ povzdechla jsem si, protože dnes byl opravdu poslední den, kdy jsem mohla jenom tak zahálet.

Nedokázala jsem to vysvětlit, ale v Cashall jsem se zabydlela opravdu rychle. Sice mi stále vadilo zdejší chladné počasí, ale pro Cullenovi to byla nutnost a já to musela respektovat. Jinak jsem se tu opravdu cítila skoro jako doma. Zvláštním způsobem mi totiž připadalo, že sem patřím, ale nikomu jsem o tom neřekla.

Určitě bych si připadala hloupě, že po všech těch místech, kam mě Cullenovi rádi brávali na výlety a ostrovu Esme, kde jsem strávila většinu svého dětství a který byl v podstatě rájem na zemi, se cítím nejlépe na tomhle deštivém a ponurém místě kdesi ve Washingtonu.

Ne, to jsem jim rozhodně vykládat nehodlala…

Vstala jsem ze své úžasné postele s nebesy a po krátké, leč nutné úpravě zevnějšku, jsem vstoupila do své obrovské šatny, která se už nyní prohýbala pod nánosy oblečení, které mi pečlivě nakoupila Alice.

Rozhodla jsem se, že dnes půjdu ven. Chtěla jsem si jen pročistit hlavu, než zítra nastoupím do školy, a tak jsem si na sebe neplánovala vzít nic extra, ale nic takového se v mé šatně ani nenacházelo.

Po velice dlouhém a náročném přehrabování se v policích s oblečením jsem si zvolila teplejší proužkované punčocháče, džínovou minisukni a černý rolák s odhalenými rameny. Slunce sice nesvítilo, ale nebylo zase tak chladno, takže jsem toho hodlala využít naplno.

Sešla jsem z pokoje dolů do obývacího pokoje, kde už byla celá má rodina.

„Jdu se projít ven,“ oznámila jsem a všimla si Aliciny prapodivné strnulosti.

„Ach jo, další vidina,“ povzdechla jsem si a čekala, co z ní vypadne tentokrát.

Jestli to budou další burzovní typy, nebo nedej bože slevy v obchoďáku,  tak ji zaškrtím…

Edward ke mně střelil pohledem, jako kdybych se prohřešila, nevím, snad proti Bohu…

Ušklíbla jsem se na něj a okázale protočila oči, abych dala jasně najevo, jak moc znuděná vlastně jsem.

Asi po minutě se Alice konečně probrala a stočila svůj už zase přítomný pohled Edwardovým směrem.

„Promiň, Rachell, ale dnes nikam nejdeš. Budeš doma,“ prohlásil Edward přísně, ale bylo vidět, že se něčeho vážně hodně polekal.

„A to jako proč? Já chci jít ven,“ dohadovala jsem se a umanutě si zkřížila ruce na prsou.

„Všiml jsem si, ale prostě ven nejdeš, rozumíš? Jdi do svého pokoje a hned!“ zaječel na mě.

„Děláš si ze mě legraci?“ zeptala jsem se a zůstala na něj vyjeveně zírat.

Nikdy předtím na mě nekřičel a já vážně nechápala, proč s tím hodlá začínat právě teď. Nemluvě o důvodu jeho křiku. Je přece normální, že chci jít ven. Co bych tu s nimi taky pořád dělala? Jsem jen člověk a do většiny jejich her se stejně nemůžu zapojit, aniž bych předem nevěděla, že buďto nevyhraji, nebo mě vyhrát nechají, což je ta horší možnost.

„Nedělám si legraci, prostě zůstaneš doma, jasný?“ vyjel znovu.

„Ehm, Edwarde, co to děláš?“ zeptala se ho Rose a zřejmě také nechápala, proč bych nemohla jít ven.

„Protože je ve městě ona,“ zavrčel tak tiše, že jsem mu málem nerozuměla, ale vzhledem k tomu, že jsem to vlastně neměla slyšet vůbec, se není čemu divit.

„Kdo ona?“ chtěla jsem vědět okamžitě.

„Nikdo,“ vyhrkl Edward s Alice současně a oba se tvářili vážně naštvaně, ale taky trochu vyplašeně.

„Víš, možná by vážně bylo lepší, kdybys dneska zůstala doma. Zítra tě čeká náročný den…“ zkoušela mě přesvědčit Rosalie a najednou byla na jejich straně.

„Co? Už i ty? To jste se proti mně jako všichni spikli?“ nadávala jsem.

„Ovšem že ne, drahoušku. Myslíme to s tebou dobře a dneska prostě není dobrý den na procházku,“ zastávala se jí Esme.

Fakt skvělý…

„Vidíš? Takže mazej do pokoje,“ nařídil mi znovu Edward tím svým autoritativním hlasem.

„Ne!“

„Mám tě tam odtáhnout?“ zeptal se a vypadal, že to myslí opravdu vážně.

„Proč mi prostě neřeknete, proč nikam nesmím?“ zeptala jsem se a pokoušela se tak o alespoň částečný kompromis.

Jenže to už toho našeho dohadování měl Edward zřejmě dost, protože se ke mně vrhnul tou svou super rychlostí, přehodil si mě přes rameno, jako bych nic nevážila, a než jsem se nadála, už mě pokládal na zem a zavíral dveře mého pokoje.

„Hej! Co si myslíš, že děláš?“ rozčilovala jsem se a strčila nohu mezi dveře, aby nemohl zavřít, jenže si jí zřejmě nevšiml a přivřel mi ji mezi dveře a futro.

„Au! Ty kreténe,“ zařvala jsem a stiskla si bolavé místo na noze.

„Promiň, já… To jsem nechtěl,“ začal se okamžitě omlouvat. „Co je to za nápady strkat nohu mezi dveře.“

„Co je to za nápady zamykat mě doma, abych se nemohla jít projít?“ vrátila jsem mu to a cítila se jako vězeň.

„To nejsi, ale když tě jednou požádáme, abys zůstala doma, tak to snad můžeš udělat, ne?“ otázal se.

„Oh, tak tys mě o to požádal, že jsem si toho nevšimla,“ brblala jsem.

„Carlisle se ti na to podívá,“ oznámil mi a mých poznámek si vůbec nevšímal.

„To je dobrý, a vůbec, chci být sama, takže odsud zase hezky a rychle vystřel,“ poradila jsem mu.

„Rachell, já…“ začal a nejspíš se mi chtěl omluvit, nebo možná jen chtěl trvat na tom, aby se mi Carlisle přeci jen podíval na tu nohu, ale já jsem o nic z toho nestála a on to z mých myšlenek musel pochopit, protože se zarazil a odešel.

To, že jsem chtěla být sama, se nezměnilo jen proto, že jsem nikam nemohla, takže jsem se pro jistotu zamkla v pokoji. Věděla jsem, že teď za mnou někdo půjde, ale nechtěla jsem je vidět. Dnes už nikoho. Jen škoda, že i když jsem je já neviděla, oni věděli o každém mém kroku a Edward dokonce i o každé mé myšlence.

„Tohle je prostě na palici,“ postěžovala jsem si a šla si napustit vanu.

***

Asi hodinu nebo dvě jsem ležela ve vaně a snažila se nic nevnímat. Teprve poté jsem se pořádně vydrbala, umyla si hlavu a odhodlala se vylézt ven.

Utřela jsem se do sucha, na hlavě si nechala ručník a oblékla se do saténové noční košilky. Nic jiného totiž nemám, i kdybych chtěla. Nakupuje mi Alice, což většinou vysvětluje naprosto vše.

Posadila jsem se před zrcadlo, sundala si z hlavy ručník a vyfoukala si vlasy fénem. Pro jistotu jsem si je i předem vyžehlila, protože jsem tak nějak podvědomě tušila, že to zítra ráno nebudu stíhat a zalezla si k televizi, u které jsem během chvíle stejně usnula jak špalek, takže jsem ani nepostřehla, co to vlastně dávali.


Děkujeme za veškeré doopravy, vaše reakce, komentáře a přejeme vám vše nej do nového roku.

chloe and mokasina

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sesterská pouta 12. kapitola:

 1
2. miky
08.01.2016 [18:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. tess
07.01.2016 [22:14]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!