Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rány minulosti - 9. kapitola


Rány minulosti - 9. kapitolaBella pojede pracovně do nemocnice. Vyžádá si ji Carlisle. Edward bude hrdina dne. Bella pochopí, že není jediná, komu se v životě stala nespravedlnost. Jak zareaguje? To ukáže až čas. Zatím si můžete přečíst dnešní kapitolu a třeba zanechat komentík. :D MMoník. :D

Probudila jsem se až před obědem. Pohled na budík mě nepotěšil. Nejsem zvyklá vyspávat. Jenže mě tak nějak už přestalo překvapovat, že po mém návratu do Forks je všechno jinak. Já, moje myšlenky, moje názory, moje city. Tak proč by nemohly být jiné i mé návyky?

Vypotácela jsem se z postele, natáhla přes sebe župan a sešla dolů do kuchyně. V lednici jsem našla mlíko. Otevřela jsem flašku a pořádně se napila. Byla jsem hrozně žíznivá a vyprahlá. Posadila jsem se ke stolu a kousla si do kousku bábovky. Nemohla jsem se nějak probrat. Byla jsem vyřízená.

Po snídani jsem ještě zkusila sprchu. Že by mi nějak extra pomohla, to bych taky neřekla. Došla jsem do pokoje a oblékla se. Chtěla jsem dneska jet do nemocnice. Ale nejdřív jsem si sedla k notebooku a začetla se do pracovních mailů.

Pípla mi smska. Vyhrabala jsem mobil z kabelky.

„Charlotte má dnes svou oblíbenou sukni. Doufám, že už to máš vyřešené! Těším se na tebe! A.“

Pousmála jsem se. Charlotte Bayernsová byla šéfova vlezdoprdelka. Dělala na vedlejším oddělení. Byla příšerně ošklivá a celkem tlustá. Aby budila zájem, nosila příšerně krátké, skoro až neexistující sukně. Zájem rozhodně budila, nehorázně jsme si z ní totiž stříleli. Charlotte měla zalíbení především v Aidenovi. Chudák pomalu nevěděl, jak se jí zbavit. Byla jsem jeho záchrana. Ke mně do kanceláře totiž rozhodně nechodila.

„Zamkni se. Už ho skoro mám. Rozhodně mi neuteče. Zdravím NY! Is.“

Nakonec jsem se přece jen dokopala a vyrazila do nemocnice. Potřebovala jsem mluvit ještě s doktorkou, která dělala pitevní zprávy. Po příjezdu na nemocniční parkoviště jsem ještě jednou zvážila, jestli je opravdu nutné, abych tam chodila. Ano, je, odkývala jsem si pro sebe.

Dorazila jsem do nemocnice a opět ucítila ten pach. Nesnáším ho! Sjela jsem výtahem do márnice a dělala svou práci. Když jsem skončila, byla jsem šťastná, že můžu tohle prostředí opustit. Nemocnice ve mně vyvolávala pocit smrti. Necítila jsem se tu dobře. Procházela jsem kolem recepce a těšila se, až budu za těmi dveřmi, od kterých mě dělilo pár metrů.

„Promiňte?!“ zavolala na mě ta milá blondýnka z recepce.

„Ano?“ Otočila jsem se na ni.

„Agentka Swanová?“ vykřikla s nejistotou v hlase a řítila se ke mně.

„Ano,“ ujistila jsem ji, že je na správné adrese.

„Doktor Cullen mě požádal, abych vás při odchodu z nemocnice zastavila. Prý by s vámi chtěl mluvit.“ Nad jejím vysvětlením, proč mě zdržuje na tomhle odporném místě, jsem se zakřenila.

„Kde bych ho tedy našla, slečno?“ pronesla jsem lehce otráveným tónem.

„Touhle chodbou dozadu a na konci doleva. Tam je jeho kancelář.“

„Děkuji,“ kývla jsem na ni a vydala se tím směrem. Fajn, tak tu ještě chvilku zůstanu.

Zaklepala jsem na inkriminované dveře a za nimi jsem uslyšela doktorův znělý, lahodný hlas. Před očima se mi při zvuku jeho hlasu zjevil Edward. Povzdechla jsem si.

„Bello, ahoj. Pojď dál. Jsem rád, že tě Lilli odchytila.“

„Ahoj, Carlisle. Tak co se děje? O čem se mnou chceš mluvit?“ Posadila jsem se do křesla u jeho stolu.

„Ano. Chtěl jsem ti nabídnout pomoc u toho případu. Z lékařského hlediska,“ pronesl zcela vážně. Měřila jsem si ho pohledem a přemýšlela, co ho k tomu vede.

Dobře, dobře. Tohle už je vážně divné. Co na tom případu všichni mají?! Nejdřív táta, pak Jake, Edward a dokonce i Carlisle. Proč u nich ten případ vzbuzuje tolik zájmu? Proč se všichni chtějí na tom případu podílet? Něco mi uniká?! Už mě to vážně štvalo.

„V čem přesně bys mi chtěl pomoct?“ Přehodila jsem si nohu přes nohu.

„Já nevím. Například s ohledáváním těl a případným zodpovězením tvých otázek,“ promnul si nervózně ruce.

„Jak víš, že potřebuji něco zodpovědět?“ přitlačila jsem ho ke zdi.

„Nevím, jen usuzuji.“

„Z čeho takto usuzuješ? Ty jsi těla viděl? Případně sis všiml něčeho, co by stálo za vysvětlení, Carlisle?“ Naštvaně jsem se opřela a čekala na vysvětlení.

„Ne, Bello. A nestartuj na mě. Chtěl jsem ti pouze pomoct.“

„Několikrát jsem tě i tvého syna žádala, abyste mi takhle neříkali. Nepřísluší vám to,“ ohradila jsem se. Už mě tohle vážně nebavilo. Kývnul na mě omluvně.

Chtěl něco dodat, ale do kanceláře vtrhla sestra.

„Doktore Cullene! Doktore Cullene!“ křičela už z chodby.

„Máme příjem. Vážná hromadná nehoda na dálnici,“ vysvětlila, ale to už se doktor zvedal ze židle.

„Musím běžet, omluv mě,“ pronesl, než opustil svou kancelář. Následovala jsem ho.

Blížila jsem se na recepci a slyšela nářek, doktory a sestry. Zastavila jsem se na konci chodby a přidržela se stěny. Nebyla jsem dnes připravená vidět raněné. Opatrně jsem přejela pohledem po přítomných. Mám pocit, že tam bylo asi sedm raněných. Všichni okolo nich skákali a snažili se zhodnotit situaci. Kdo půjde první na sál, kdo vydrží a podobné věci.

Stála jsem tam a čekala, až se mi naskytne úniková cesta. Slyšela jsem Carlislea, jak se ptá přítomných policistů, jestli jsou to všichni ranění. Policista se díval do papírů a potvrdil mu to.

Po chvíli se první vážně ranění odváželi na sály. S posledním tělem se vzdaloval i doktor Cullen. Vtom se ale ve dveřích objevil Edward. V ruce držel ženu. Žena mu nehybně ležela v náručí. Hlavu měla zakrvácenou a byla celá špinavá a sedřená.

„Carlisle!“ zavolal na svého otce. Ten se okamžitě otočil, chopil se volně stojícího lehátka a přemístil se k němu. Hned se u něj objevily i dvě další sestřičky. Opatrně ženu položili na lehátko a Carlisle začal rychle hodnotit její situaci.

Jak ji pokládali, naskytla se mi příležitost ji zahlédnout. Musela být v pokročilém stádiu těhotenství. Nad tím neštěstím se mi udělalo mdlo. Pomalu jsem vyšla směrem k nim.

„Potřebuje okamžitě na sál! Žádný není volný! Říkali, že žádná další oběť nebude!“ zakřičel Carlisle s jistým obviněním v hlase.

Došla jsem až k nim. Carlisle se díval na Edwarda a ten zase na něj. Přistoupila jsem k té ženě a uchopila její ruku. Zmáčkla jsem ji a chtěla jí dát alespoň trochu svojí energie, aby vydržela. Aby byla statečná. Ne jako já.

Nereagovala. Sestřičky se jí snažily nahmatat žíly. Přivezly i pojízdné monitory a podobné věci. Držela jsem její bezvládnou ruku a poprvé v životě se modlila. Za ni a její dítě. Carlisle se nad něčím dohadoval s dalším doktorem, který se k nám blížil.

„Carlisle, zachraň ji,“ zašeptala jsem prosebně k doktorovi, stále hledíc na tu ženu před sebou. Carlisle se nepatrně dotkl mého ramene. Věděla jsem, že pro ni udělá, co bude moct. Slzy se mi nahrnuly do očí. Nebránila jsem jim. Jedna po druhé stekla po mé tváři.

Byl to jeden okamžik a Carlisle i ten doktor ji odváželi pryč. V ten moment moje ruka vystřelila k mé puse. Chtěla zadržet vzlyk, který mi chtěl vyjít z plic.

Uvědomila jsem si, jak je život pomíjivý. V jednom okamžiku jedete spokojeně v autě a v druhém ležíte nehybně na operačním stole. Cítila jsem se strašně. Pochopila jsem, jak jsem byla nespravedlivá, když jsem si myslela, že jen mně bylo ukřivděno. Ale její křivda byla daleko horší. Za moje utrpení mohla osoba. Za její utrpení mohl osud.

Nechtěla jsem, aby mě někdo v tomhle rozpoložení viděl. Když se za nimi zavřely dveře od výtahu, urychleně jsem si utřela slzy. Uvědomila jsem si Edwardovu přítomnost.

„Jsi v pořádku?“ pošeptal mi do ucha. Stál vedle mě a lehce se dotkl mého ramene. Chtěla jsem, aby mě objal. Pevně objal. Ale nedovolila jsem to.

„Jistě,“ pohotově jsem odpověděla, zhluboka se nadechla a snažila se přimět i mé oči, aby mluvily stejně.

„Proč ji nepřivezli dříve?“ dožadovala jsem se vysvětlení.

„Nevěděli, že je tam.“ Připažil ruku opět k sobě. Byla jsem mu za to vděčná.

„Jak je to možné?“ utrousila jsem si pro sebe, bez čekání odpovědi. Povzdechl si.

„Proč jsi ji převezl ty, Edwarde?“

„Když jsme ji našli, všechny sanitky byly pryč. Tak jsem ji sem odvezl sám.“

„Jak jste na ni vlastně přišli?“ nedalo mi to.

„Slyšel jsem ji,“ vysvětlil a mučednicky se podíval dolů.

„Co jsi ji?“ Přistoupila jsem k němu blíž a konečně se na něj podívala. Nechtěla jsem, aby nás někdo jiný slyšel. Opřel se o zeď. Taky ho to vzalo.

„Prostě jsem ji slyšel, Bello. Nech to být, ano?“ žádostivě se na mě podíval. Jenže to ještě víc vzbudilo moji zvědavost.

„Ty jsi byl u té nehody?“ Jen přikývl.

„Jsi v pořádku? Nepotřebuješ taky prohlédnout?“ starala jsem se. Zavrtěl hlavou.

„Je mi dobře,“ usmál se a chtěl se ke mně natáhnout, ale nakonec to neudělal.

„Jsi od krve. Pojď, vezmu tě domů.“ Dotkla jsem se jeho břicha a několikrát ho zatahala za špinavé triko.

„Neměl bych tohle říct já tobě?“ laškovně se usmál.

„To já bych měl být tvá opora!“ pronesl rádoby vtipným tónem a usmíval se tím jeho neodolatelným úsměvem. Moje srdce pookřálo.

„Jak vidíš, tady z toho je patrné, kdo koho drží,“ usmála jsem se a šťouchla do něj. Mým výrokem se evidentně dobře bavil. Chytil mě kolem ramen a v objetí jsme odcházeli z nemocnice.

 


 

Moc děkuji za všechny komentáře, moc mě potěšily. Doufám, že budou i nadále. :D

V další kapitole půjde Bella na návštěvu k Edwardovi. Nenechá se dvakrát přemlouvat. Emmett si na ní bude chtít dokázat, že je chytřejší než obyčejný člověk. Ale to by nebyla Bella, aby mu to dovolila. :D

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rány minulosti - 9. kapitola:

 1
05.09.2012 [11:14]

zuzka88Myslím, že nikomu neuškodí dát najevo nějaké city a to ani téhle Belle. Doufeje, že to nebylo naposledy Emoticon

9. marcela
29.06.2012 [10:53]

Emoticon Emoticon Emoticon

8. nadenka
17.05.2012 [20:40]

Další! Další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [19:11]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [18:19]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. lelus
17.05.2012 [17:06]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [15:31]

Irmicka1Dokonalé. I naše Bell umí dát své city znát. Tady v téhle povídce je více sebevědomá a nikoho k sobě nepustí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [14:01]

Sanasami Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.05.2012 [13:14]

parádní Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Bella na to přijde Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
17.05.2012 [10:02]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!