Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rány minulosti - 8. kapitola

Rány minulosti - 8. kapitolaBella a její přelud Edwarda Cullena. První setkání Belly a vlkodlaka. Pro koho to málem nedopadne dobře? Pro Bellu nebo vlka? Tak to zjistíte po přečtení 8. kapitoly. MMoník. :D

Celou noc jsem přemýšlela o Edwardovi. Vybavovala jsem si každičký kousek jeho tváře, těla, jeho očí. Jejich rodina je zahalena do roušky tajemství. A něco ve mně mi říkalo, že to má spojitost s těmi vraždami.

Převalovala jsem se v posteli a nemohla spát. To Edward mi nedal spát. Ošívala jsem se a vrtěla. Měla jsem divný pocit. Otočila jsem se a můj pohled padl k oknu. Zřejmě vánek pohnul jeho závěsem. Došla jsem tedy k němu a chtěla okno zavřít. Nedalo mi to a vyklonila jsem se. Chtěla jsem se nadýchat čerstvého vzduchu.

Pod lesem jsem zahlédla siluetu. Zamrkala jsem, abych lépe viděla. Venku byla šílená tma. Ten večer měla přijít bouřka. Byla to postava muže. Muže, který mi nedal spát. Bello, už vážně blázníš! zhodnotila jsem svoji situaci. Zavřela jsem naštvaně okno a opřela se o vnitřní parapet. Moje ruce zajely do vlasů a naštvaně jsem si je rozcuchala.

Jo, je krásný! Ale tohle?! Fantazíruješ o něm, Bello! To není dobré! A ani profesionální! mluvila jsem sama k sobě. Otočila jsem se opět čelem k oknu a i přes záclonu jsem ho tam stále viděla. Čeká tam na mě! Určitě! Srdce mi poskočilo nad tou myšlenkou. Natáhla jsem si na sebe tepláky a vzala si mikinu, která ležela přehozená přes opěrátko židle.

Potichu jsem utíkala dolů a vyběhla z domu. Doběhla jsem pod les, ale nikdo tam nebyl. Blázen! Jsi totální blázen, Isabello Swanová! zhodnotila jsem svoje chování. Proč by krásný Edward na tebe čekal uprostřed noci?! Myslím, že mi ten vzduch ve Forks kompletně zblbnul mozek. Cítila jsem city, o kterých jsem netušila, že je cítit vůbec můžu. Začínám být sentimentální a ještě blázen!

Nakonec mi to nedalo a došla jsem až na kraj lesa, abych se opravdu přesvědčila, že mě pouze straší vyfantazírované přeludy Edwarda Cullena. Opravdu tam nikdo nebyl. Dobře, to už by stačilo! Nech Edwarda Edwardem a domů! přikázala jsem si. Rozešla jsem se směrem domů. Když jsem přece jen něco zaslechla. Otočila jsem se a došla zpět k lesu.

Pečlivě jsem se dívala do nočního lesa a snažila se rozeznat to, co stálo v dálce a dívalo se mým směrem. Bylo to nějaké zvíře. Vykuleně jsem ho sledovala a snažila se zachovat klid. Hlavně neutíkej nebo tě napadne. Klid! Pomalé pohyby! Třeba si tě nevšiml! Blbost, přísahám, že na mě právě kouká!

Nevydržela jsem držet se svých vnitřních rad a vzala nohy na ramena. Utíkala jsem, seč mi síly stačily, a ani se neopovážila ohlédnout. Doběhla jsem do domu a třískla za sebou dveřmi. Zrychleně jsem dýchala a tiskla své tělo k zavřeným dveřím, jako by je snad to zvíře chtělo vylomit. Snažila jsem se polknout, ale přes srdce v mém krku to šlo špatně. Stála jsem opřená o ty dveře a snažila se popadnout dech.

„Bell, co se děje?“ Scházel po schodech můj otec. Myslím, že mi v hlavě přeskočilo.

„Kde máš zbraň?“ zaječela jsem na něj a řítila se do obýváku.

„Na co zbraň?“ nechápavě se mě zeptal a došel za mnou do obýváku. To už jsem ale zpozad skříně tahala jeho ukrytou brokovnici. Stále ji tam má.

„Náboje?“ vznesla jsem k němu poslední dotaz.

„Co vyvádíš, Bell? A vůbec, co tu děláš takhle v noci? Kdes byla?“ Vystrašeně ke mně přistoupil. Sebral mi tu pušku a odložil ji na stolek u pohovky.

„Měla jsem pocit, že něco vidím. Šla jsem ven a viděla nějaké zvíře. Blízko našeho domu. Měla jsem strach, že mě napadne!“ chrlila jsem na něj a zajíkala se nedostatkem vzduchu.

„Uklidni se.“ Chytil mě za ruce a zhluboka se nadechl. Na chvilku jsem se zastavila.

„Jen ho postraším, aby se nevracel,“ vysvětlila jsem svůj záměr.

„Co to bylo za zvíře?“

„Já-Já nevím, Charlie! Asi medvěd nebo vlk. Prostě něco mezi tím!“ Hrabala jsem se mezitím ve skříni a hledala ty náboje. Moje hledání bylo úspěšné. Narvala jsem si pár do kapes a hrnula se k pušce. Táta mi zablokoval přístup.

„Neblázni. Ublížíš si,“ ušklíbl se.

„Mám zbrojní pas, fakt se o mě neboj!“ Nabila jsem tu pušku a hrnula se ke dveřím.

„Doufám, že víš, že lovit medvědy v tomhle ročním období je zakázané!“ Otočila jsem se na něj.

„Nevím, jestli to byl medvěd,“ zahlásila jsem a vyběhla opět z domu.

Utíkala jsem k lesu a doufala, že tam to zvíře už nebude. Ale ono tam bylo. Nejdřív jsem byla vyděšená, ale pak jsem si ho líp prohlédla. Byl to vlk. Jenže obrovský vlk! Možná je zmutovaný, napadlo mě v první chvíli. Jenže to bylo v tuhle chvíli jedno. Chtěla jsem ho postrašit, aby sem už nechodil.

Zvedla jsem pušku a zamířila. To zvíře na mě koukalo a pomalu se vzdalovalo. Jeho oči svítily na dálku. Zamířila jsem nad něj do vzduchu a chtěla vystřelit, ale něčí ruce mě zezadu chytily. Lekla jsem se. Držely mě pevně, nemohla jsem se pohnout. Sebral mi pušku a zajistil ji.

„Co tu děláš?“ vyhrkla jsem ze sebe a zamračila se.

„To samé co ty,“ ohradil se na mě.

„Ale já tady bydlím!“ rozčilovala jsem se.

„Já taky!“ nedal se.

„Ale několik mil odsud!“ vysvětlila jsem mé překvapení.

„Často běháš v noci po lese a střílíš nebohé vlky?“ usmál se na mě a já zase zacítila ten vřelý pocit u srdce.

„Často se touláš po nocích v lese daleko od domu?“ oplatila jsem mu otázku. Pousmál se.

„Měla jsem pocit, že jsem tě předtím viděla. Chodíš mě špehovat?“ Zatvářil se vážně. Mou otázkou jsem se ho zřejmě dotkla. Zakřenil se. Moc mu to nešlo. S jeho dokonalou tváří to vždycky bude perfektní. Usmála jsem se.

„Nemohl jsem spát, tak jsem se šel projít. A teď jsem tě viděl, že chceš zastřelit to nebohé zvíře. Musel jsem zasáhnout,“ ironicky se usmál. No jistě! No jistě! Záchrana!

„Vůbec tě nepoznávám. Čekala bych, že se otočíš a utečeš,“ usmála jsem se sarkasticky a chtěla si vzít tu zbraň. Jenže ji schoval za zády.

„Dobře, dobře. Patřilo mi to,“ usmál se a zakýval hlavou.

„Odpustíš mi to někdy? Nebo si ze mě budeš do konce života utahovat?“ usmíval se.

„Nechtěla jsem ho zabít,“ vysvětlila jsem mu na svou obranu.

„Chtěla jsem ho jen postrašit. Nejsem přece vrah,“ usmála jsem se a popošla od něj dál. Jeho úsměv přešel v útrpný výraz.

„Kdybychom tohle mohli říct všichni.“ Jeho obličej se stáhl ještě víc a z jeho dokonalých úst vyšel bolestivý vzlyk. Co jsem řekla špatně?! Nerozuměla jsem jeho reakci.

„Už půjdu,“ pronesla jsem potichu a natáhla se pro tu pušku. Dal mi ji. Prošla jsem kolem něj a mířila domů.

„Bello?“ zavolal na mě. Otočila jsem se.

„Isabell, Edwarde. Isabell,“ důrazně jsem vyslovila.

„Nechtěl tě napadnout. Není potřeba tu strašit s nabitou puškou,“ pronesl ke mně se sklopenou hlavou a usmíval se pod fousy.

„Jak to můžeš vědět?“

„Tenhle druh je lidumilný,“ usmál se a podíval se mi do očí.

„Kdybychom tohle mohli říct všichni,“ papouškovala jsem jeho slova. Nechápavě se na mě podíval.

„Ale mě ráda máš, viď?“ samolibě se usmál.

„Nechceš odvézt domů?“ Přehodila jsem téma. Tohle s ním fakt rozebírat nebudu.

„Jestli to znamená být o pár minut déle s tebou, pak ano. Děkuji.“

„Myslím, že ti procházka prospěje,“ jízlivě jsem po něm štěkla a vydala se domů.

„Dobrou,“ broukla jsem a naposledy se otočila. Ale už tam nebyl. Rozhlížela jsem se okolo, ale nikde jsem ho neviděla.

Došla jsem do domu a položila pušku na stůl v obýváku. Posadila jsem se na pohovku. Přemýšlela jsem, jestli se mi Edward nezdál. Vykolejilo mě jeho zmizení. Tak rychle by přece člověk nezmizelJsem blázen? Nebo tam vážně byl? Možná spím…

„Neslyšel jsem výstřel,“ vyrušil mě otec. Dobře, to znamená, že nespím.

„Nebyl potřeba,“ vymluvila jsem se.

„Dobrou, Charlie,“ pronesla jsem klidně a vyšla opět do svého pokoje.

Svlékla jsem se a práskla sebou do postele. Tentokrát jsem vyčerpaná usnula hned.

 

 


 

Další kapitola je jedna z mých oblíbených. Bella totiž dovolí Edwardovi, aby se k ní přiblížil. A taky si Bella uvědomí, že není na světě jediná, komu se v životě stala křivda. Ovšem, změní ji to? Dokáže ze sebe vyhnat ten vztek, tu bolest, tu nenávist?

MMoník. :D

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rány minulosti - 8. kapitola:

 1 2   Další »
05.09.2012 [11:01]

zuzka88Takže ji Edward v noci špěhoval... a Jacob asi taky. Hmmm, zajímavé. Letím na další Emoticon Emoticon

12. marcela
29.06.2012 [10:25]

Emoticon Emoticon Emoticon

22.05.2012 [16:26]

Irmicka1No Bell je teda pořádná drsňačka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.05.2012 [17:58]

BellaSwanCullen8krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. kati
12.05.2012 [16:27]

Super, už teď se těšim na pokračování. Ten Edward se boží. Doufám že další kapča tu bude brzy. Emoticon Emoticon Emoticon

12.05.2012 [11:11]

mmonikOrigamigirl :
zatím ne, možná později...

Emoticon Emoticon

7. Origamigirl
11.05.2012 [21:47]

Bude pohled Edwarda?

11.05.2012 [21:28]

moc krásné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.05.2012 [19:23]

Sanasamináááááádhera naozaj uuuuužasnáááá kapitola .... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.05.2012 [19:18]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!