Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pronudu.cz - 1. kapitola

Pronudu.cz - 1. kapitolaJá a patulka13 vám přinášíme novou spoluautorskou povídku. O čem? Isabella Maria Swan - člověk. Žije se svou matkou ve Phoenixu a velice ráda a často tráví čas na internetu, zejména na stránce pronudu.cz.
Edward Anthony Mason Cullen - upír. Již dva roky žije se svou rodinou v malém deštivém městečku Forks. Jednou na internetu narazil na stránku pronudu.cz...
Co se stane, když dvě rozdílné osoby opačného pohlaví a jiné rasy na sebe narazí na jedné internetové stránce?

Pohled Bella


Ráno jsem se, jako vždy, vzbudila v sedm hodin. Už zase do školy. Nechápu, jak to někoho může bavit. Alespoň tam na mě čekají mé kamarádky. Ale vůbec se mi tam nechtělo. Každopádně, musela jsem. Z postele jsem šla rovnou do koupelny, abych provedla ranní hygienu. Přemýšlela jsem, jestli si dám rychlou sprchu, ale nakonec jsem se rozhodla, že to nechám na odpoledne. To se aspoň po škole odreaguji.

Ještě jsem přemýšlela, co si vezmu na sebe. Takže… buď si vezmu černé tričko s krátkým rukávem a potiskem, nebo čistě bíle tričko s výstřihem. Venku bylo opravdu krásně, svítilo slunce už od rána. Dneska to snad bude krásný den. A v černém tričku bych se tam asi upekla, takže jsem se rozhodla pro to bílé. K tomu jsem si vzala obyčejné riflové tříčtvrťáky. Vlasy jsem si rozčesala a nechala rozpuštěné po ramenech. K tomu jsem si ještě vzala zlatý řetízek s motýlkem jako přívěsek. Nosila jsem ho pro štěstí. Vzala jsem si ještě hodinky a dva prstýnky, na každou ruku jeden, a mohla jsem jít dolů, nasnídat se. Dole už na mě čekala máma. Jako vždy. Phil ještě spal, protože večer přišel opravdu pozdě.

„Dobré ráno, Bell,“ pozdravila mě máma a usmála se na mě. Před sebou měla skoro dopité kafe. Já jsem si kafe na ráno nikdy nedělala. Dělalo se mi po tom zle. Odpoledne ano, ale ráno? Ne.

„Dobré, mami. Jak ses vyspala?“ optala jsem se s úsměvem na rtech. To počasí dělá opravdu divy.

„Dobře, zlatíčko, dobře.“ Chtěla ještě něco říct, ale já už jsem spěchala do školy. Bylo půl osmé a sice jsem to měla ke škole kousek, ae chtěla jsem se pomalu projít.

„Tak já jdu, mami. Ahoj!“ zakřičela jsem na ni ještě do kuchyně, mezitím, co jsem se obouvala. Vzala jsem si ještě tašku a mohla jsem vyrazit.

Po cestě jsem si pustila do sluchátek písničky z mobilu. Šla jsem opravdu pomalu, protože ke škole jsem dorazila a akorát jsem stíhala první hodinu. Bylo za pět minut osm, čas akorát na to, abych šla na hodinu. Měla jsem trigonometrii a v lavici jsem seděla s Teresou. Nebyly jsme moc dobré kamarádky. Já bych se s ní klidně bavila, ale ona se na mě věčně mračila. Nechápala jsem ji.

Jakmile jsem sedla do lavice, přišla profesorka. To jsem stihla akorát. V hodině jsem neměla žádné problémy a než jsem se nadála, zvonilo. Jak nejrychleji to šlo, jsem si sbalila věci a šla na další hodinu. Tentokrát jsem měla dějiny. Ty jsem měla opravdu ráda. Nikdy jsem nedostala horší známku, než jedna mínus. Ovšem dneska jsem nebyl naučená. Včera jsem byla na notebooku docela dlouho. Doufala jsem v jediné a to, že dnes nebudu zkoušená.

Když profesor přišel do třídy, snažila jsem se mít neutrální výraz. Profesor začal listovat svým sešitem se známkami, aby někoho vyzkoušel. V tuhle chvíli jsem chtěla být neviditelná, ale nebylo mi to dopřáno.

„Swanová! K tabuli! Sice máte známky dobré, ale už jste tu dlouho nebyla,“ dořekl profesor a já jsem si jen přála, aby se cokoliv stalo. Hlavně, aby to dobře dopadlo.
U tabule jsem se snažila odpovědět na všechny položené otázky, ale nevěděla jsem všechny. Něco jsem věděla, ale stejně tak jsem většinu nevěděla. Takže jsem to měla tak napůl. Nakonec to profesor ukončil tak, že mi dal trojku. To je vážně super. První trojka z dějin! Zbytek dne ve škole jsem nějak přežila.

Konečně škola skončila. Mohla jsem jít domů. Jenže to vypadalo, že bude pršet. A hodně. Rychle jsem šla a byla ráda, že jsem došla suchá. Měla jsem opravdové štěstí. Jakmile jsem za sebou zavřela domovní dveře, venku začalo hodně pršet. A to je co říct, tady, ve Phoenixu, kde každý den svítí slunce a prší zde jen jednou, dvakrát do roka. Máma byla s Philem někde na zápase. Phil totiž hraje baseball.

Zalezla jsem si do pokoje a převlékla se do obyčejného, červeného trička na doma a šedých, pohodlných tepláků. Vlasy jsem si stáhla do jednoduchého culíku a ještě jsem si zašla dolů do kuchyně, abych si vzala něco na jídlo. Ještě jsem si nalila skleničku džusu a šla zpátky do pokoje.

Vzala jsem si svůj notebook, který jsem dostala od mámy ke svým patnáctinám a vlezla do postele. Venku totiž opravdu hodně pršelo, takže mi byla docela zima. Zapnula jsem noťas a ten s tichým šuměním naskočil. Jakmile se mi načetl internet, zadala jsem svou oblíbenou stránku pronudu.cz. Na to, jak se ta stránka jmenuje, tam je docela zábava. Najela jsem na kolonku chat a čekala, až to naskočí. Na té stránce byly i nějaké hry jako piškvorky, šachy, pexeso, karty. No, pro každého něco. A když jsem měla opravdu špatnou náladu, tak jsem si tam mohla i přečíst různé vtipy.

Mezitím už se to načetlo a já jsem se tam mohla přihlásit pod svou přezdívkou Afrodita. Bylo tam už hodně lidí na to, že jsou teprve tři hodiny odpoledne. Psala jsem si tam s ostatníma, ale po chvíli se tam přihlásil někdo nový. Kluk, pod přezdívkou Drákula. Ještě, že jsem doma sama, protože jsem se začala smát na celý dům a měla jsem co dělat, abych nezačala smíchy brečet. Zatímco jsem se pomalu uklidňovala, mi onen Drákula napsal.

 

Edward

 

Už poněkolikáté čtu ten příběh a znovu obdivuji milostné drama. Obdivuji dvě osoby, které pro svou lásku obětovaly své drahocenné životy…

„Edwarde je sedm… Jestli to chceš stihnout, tak pohni!“ hulákala na mě Alice, má sestra.

Neochotně jsem odložil knihu na stolek vedle postele a odebral se do koupelny. Miluji, když se horké kapky dotýkají mé ledové kůže. Každý dopad je svým způsobem uklidňující, ale nic nemůže trvat věčně… Po pár minutách se koupelnou line hustá mlha. Po zastavení vody jsem se usušil ručníkem, který jsem si poté omotal kolem pasu a vydal se na průzkum oblečení, které mi jako každé ráno má drahá sestřička připraví.

Alice je ta nejúžasnější sestra, kterou jsem si kdy mohl přát. Rozumím si s ní nejvíc z celé rodiny. Některé komunikace mezi námi probíhají beze slov, až si někdy ostatní myslí, že si čteme myšlenky a bohužel mají částečnou pravdu. Já skutečně, na rozdíl od Alice, umím číst myšlenky.

Vzal jsem si na sebe již připravené kousky – džíny a tmavou košili - a svůj pohled nasměroval na hodiny. Už bylo půl osmé, tudíž nejvyšší čas vyrazit do školy. Popadl jsem svůj batoh, vyšel ze dveří a poté dolů ze schodů, kde na mě už netrpělivě čekala má milovaná rodinka.

„No konečně! Dneska ti to, bráško nějak trvá… Copak jsi asi dělal?“ dobíral si mě Emmett.

Ignoroval jsem jeho posměšné poznámky a myšlenky a namířil si to rovnou k autu. Většinou jezdíme jenom jedním autem, a to mým stříbrným Volvem, ale někdy se rozdělíme, když se Rose, má druhá sestra, rozhodne provětrat svůj krvavě rudý kabriolet. Po mém boku, na místě spolujezdce, sedává Alice a v zadní části vozu zbytek, tedy Emmett, Rosalie a Jasper.

Pokaždé, když vjíždím na parkoviště Forkské střední, se většina pohledů zaměří na nás. Přesto, že se snažíme chovat odtažitě, se spousta lidí stále snaží s námi navázat kontakt. Přesto, že ve Forks bydlíme dva roky, tak to některé jednotlivce nikdy neomrzí, jako například Jessicu Stanley – školní královna a drbna k tomu.

Co nejrychleji jsem se vydal na první hodinu. Snažil jsem se utéct všem těm odporným myšlenkám. Lidé myslí pořád na to samé – láska, sex, peníze. Občas se najdou výjimky, které myslí i na něco jiného, ale těch je až moc málo.

Škola utekla docela rychle a já se konečně dostal na oběd. Sednul jsem si ke zbytku rodiny a nechal se unášet proudem svých myšlenek. Nechápu, proč na ně musíme chodit, když stejně nejíme. Je to zbytečné. To nestačí, že si musíme hrát na lidi a chodit do školy nebo do práce?

„Upír volá Edwarda… Edwarde? Jsi mezi námi? Haló,“ mluvil na mě Emmett a svůj obličej dával blíž a blíž k tomu mému.

„Emmette!“ Odstrčil jsem ho. „Co mi chceš?“

„Ale no tak, brácha. Ptal jsem se, jestli s námi nepůjdeš po škole na lov.“

„Ne… Cestou domu si něco málo ulovím…“ odpověděl jsem.

Zbytek oběda proběhl mlčky, stejně jako cesta domů. Emmett myslel na to, kolik uloví medvědů a jakou mu dá za to Rosalie odměnu. Jasper myslel na to, jak nikomu neublížit a Alice si vzpomněla, že jí zítra otevírají nové obchodní centrum. Už před domem na mě křičely myšlenky Carlislea, mého „táty“ a Esmé, mé „mámy“. Oba dva se těší na rodinný lov, ale já nepůjdu. Potřebuji si odpočinout od všech těch litujících myšlenek směřující na mou osobu, že jsem ještě nenašel svou lásku.

Zakroutil jsem hlavou sem a tam a snažil se dostat všechny myšlenky z mé hlavy. Zastavil jsem auto a vyběhl do lesa. Rozhodl jsem se, že ulovím první zvíře, které najdu, a tak se i stalo. Mou obětí se staly dvě srnky a rozeběhl jsem se domů. Doufal jsem, že ostatní už vyrazili a měl jsem pravdu. Šel jsem rovnou do svého pokoje a přemýšlel, čím se zabavím, když se můj pohled nasměroval na počítač. Moc na něj nechodím, ale dnes padla volba… Jde se na počítač! Mezitím, co nabíhal, jsem se převlékl do tepláků a trička. Přišel jsem právě včas. Zapnul jsem internet, když mi na obrazovku skočila reklama na internetovou stránku pronudu.cz.

Na té stránce byly různé hry, hádanky, vtipy, ale také chat. Neodolal jsem. Chvilku jsem dumal nad mou přezdívkou, ale pak se v mé hlavě jedna zrodila. Drákula. Bájná postava, o které se říkalo, že je upír… Stejně jako jsem já. Vyběhlo na mne velké černé pole. Vpravo byly přezdívky, ale nejvíce jsem se začal smát Afroditě. Té jsem prostě musel napsat…

 

2. kapitola

Kika57 x patulka13

 


Pohled Belly - patulka; pohled Edwarda - já

Já i patulka bychom byly rády, kdybyste zanechali aspoň krátký komentář a vyjádřili se k povídce. Přijmeme i kritiku a nápady, co bychom měly zlepšit.

Jelikož je toto spoluautorská povídka a já vydávám první kapitolu, tak se příště můžete těšit na celou z pohledu Belly od patulky.

Děkujeme.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pronudu.cz - 1. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
23.04.2012 [13:37]

VerCullenNakonec jsem se, Kiki, rozhodla, že začnu číst tuhle povídku, protože mi byla, co se týče nápadu asi nejsympatičtější. Emoticon A vůbec toho nelituju!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Drákula a Afrodita, bože, mě chcete zabít?! Emoticon Emoticon Emoticon
Já jdu dál, jinak tohle byla pěkná kapitola. Emoticon

32. Wera
12.04.2012 [7:17]

Wera Emoticon

21.02.2012 [19:23]

Elis1Victoria1Haleúžasnej dílek Emoticon

30. Ankh
11.11.2011 [8:24]

AnkhTak při spojení Afrodita x Drákula jsem se málem počůrala smíchy... :D Valím na další...
Btw.. Skvělej nápad! Emoticon

01.09.2011 [21:42]

AfroditaAliceCullenTy jo Afrodita, nevím ani proč, ale ta přezdívka se mi strašně líbí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. Nosska
19.07.2011 [22:00]

NosskaJeden za 18 a druhej bez dvou za 20 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.07.2011 [13:51]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.07.2011 [20:41]

PetraCullenHolky! Emoticon Překonaly jste se! To se vám musí nechat! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Mě se to osobně líbílo Emoticon Emoticon Emoticon , jen mě mrzí, že to tak pozdě komentuji, jelikož, jsem neměla na povídky dlouho pomyšlení. Emoticon Emoticon Další kapitolku si přečtu, a co nejdřív hodím další koment. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jen ta Bella se nam nějak začala rozjíždět! Emoticon Emoticon Emoticon Jste opravdu úžasné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. Elbaci
10.07.2011 [20:21]

Aj! :D :D Drákula a Afrodita Emoticon Emoticon Emoticon Jak to Bellu vůbec napadlo? Emoticon Rozhodně si přečtu další kapitolu! Takže... jen tak dál! Emoticon Emoticon

24. Paes
10.07.2011 [17:52]

PaesOpravdu skvělé Emoticon Tohle bude velmi zajímavé Emoticon ještě teď se směju, těm přezdívkám Emoticon a hned jdu na další díl, protože mě tahle povídka uchvátila Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!