Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí ztráty paměti 36. kapitola

Stephenie Meyer


Prokletí ztráty paměti 36. kapitolaTakže, tady je slíbená vsuvka z pohledu Edwarda. Je kratká, ale já vás varovala. :-D Rozhodla jsem se vás ještě chvíli napínat, ale k závěru se již blížíme poklusem, tak si to užívejte, dokud to jde. Přeji příjemné čtení...

36. kapitola

Edward

Celý můj svět jako by se obrátil vzhůru nohama, ale zároveň jako by se vše zpomalilo a já nedokázal nic jiného, než tam stát a přihlížet tomu výjevu, co jsem měl před sebou.

Pak se všechno okolo mě trýznivě pomalu zastavilo. Jako by to nechtělo odvádět pozornost od dění přímo ve středu Quileutské hranice…

Byl jsem v pracovně u Carlislea, řešili jsme další možné i nemožné důvody toho, proč se Belle ještě stále nevrátila paměť, když jsem zaslechl, jak se Bella pomalu ale jistě vytrácí ven. Neměl jsem ani to nejmenší tušení, kam by mohla jít, a když jsem se pak za ní vydal, bylo to proto, že jsem o ni měl strach. I když ona by to asi viděla jinak.

Stopoval jsem ji a čím dál více jsem si uvědomoval, že směřuje ke Quileutské hranici. Začínal panikařit, když jsem si představil, co všechno by se mohlo stát, kdyby porušila naši vzájemnou úmluvu a vstoupila na jejich území.

Bella se s Jacobem možná přátelila, ale to bylo předtím, než se stala jednou z nás. Teď už není člověk. Musí dodržovat naše pravidla. Jestli tu pitomou hranici naruší, můžeme se jen domýšlet, co se stane.

Jak banální mi teď mé katastrofické scénáře připadaly…

Bella byla skutečně s Jacobem, ale rozhodně se nezdálo, že by jí nějak ubližoval. Právě naopak. Oni se líbali a objímali. Bella dokonce velmi solidním způsobem pracovala na tom, aby ho zbavila jeho už tak nedostatečného úboru…

Představoval jsem si cestou sem leccos, ale ať už to v poslední době mezi mnou a Bellou skřípalo jakkoliv, tohle bych od ní teda nečekal.

Byla jiná. To ano, ale doufal jsem, že až se po té proměně vzbudí, bude to zase moje Bella a na všechno si vzpomene. Nestalo se tak, což pro mě představovalo přímo obrovské zklamání, ale i tak jsem se rozhodl být trpělivý. Ostatně jako vždy.

To jediné, co jsem chtěl, bylo být s ní. Milovat ji a být jí oporou v těchto těžkých časech. Chtěl jsem tu být pro ni. Tak tomu bylo vždycky, dokonce i tehdy, když jsem se rozhodl z Forks odejít.

Můj odchod byla chyba, ale doufal jsem, že už jsem za ni dostatečně zaplatil, když měla tu nehodu. Asi jsem se ale spletl a ještě jsem netrpěl dost…

Téměř jsem mohl slyšet, jak mé mrtvé srdce puká, když jsem sledoval, jak se spolu líbají a dopracovávají se k něčemu mnohem intimnějšímu. Takový žal se snad ani nedá snést…

A já blbec si myslel, že bude všechno v pořádku, když už byla ochotná si se mnou o všem v klidu promluvit. Domníval jsem se, že jsme si to vyjasnili a že se vše v dobré obrací.

Jenže těmi svými otázkami mohla mířit kamkoliv. Upřímně jsem netušil kam. Vesměs to byly všechno informace, které by věděla, kdyby neztratila paměť a taky bylo logické, že se o určité věci zajímá, když je teď jako my. Jenže nyní si začínám uvědomovat, že v tom rozhovoru byla i spousta otázek o vztahu mezi upírem a vlkodlakem. My dva jsme zřejmě nebyli na pořadu dne a už asi ani nikdy nebudeme.

Zatnul jsem ruce v pěst, dobře si vědom toho, že odsud musím odejít dříve, nežli vyvedu něco, co by se už nedalo vzít zpět. Byl jsem totiž tak naštvaný, smutný a zklamaný, že bych klidně dokázal provést i nějakou pitomost a něco jim udělat…

Och. Ani na to nechci pomyslet a hlavně už se nechci dívat na ně dva!

To, co jsem viděl a vlastně ještě stále pozoroval, jako úplné pako, mě málem srazilo na kolena. Musel jsem se dokonce zachytit větve, aby mě to neporazilo. Drtil jsem ji mezi prsty tak urputně, že netrvalo dlouho a smrkové dřevo se v mé dlani proměnilo na třísky.

Sotva jsem do končetin získal trochu té rovnováhy, rozběhl jsem se pryč.

***

Trvalo mi, než jsem si přes všechen svůj zármutek a žal stihl uvědomit, že Bella si mě zřejmě všimla a už hodnou chvíli za mnou běží. Zřejmě nakonec mou přítomnost nějak vycítila a začala mě honit, protože jsem rozhodně nemínil zpomalovat a vést s ní další nesmyslný rozhovor, který beztak nikam nepovede.

„Edwarde, počkej prosím! Můžeme si spolu normálně promluvit?“ křičela na mě, aniž by měla šanci mě byť jen zahlédnout.

Nereagoval jsem na její volání a prosby a jen běžel dál…

„Podělala jsem to, jasný? Vím to, ale je to z jiného důvodu, než si ty teď myslíš!“

„No tak! Edwarde, zastav se už!“ přešla plynule od zoufalého volání na rozkazování.

Slyšel jsem ji, i když jsem o to nestál.

Když mi totiž Jasper během toho našeho rozhovoru prozradil, že z ní začíná cítit zamilované vibrace, mylně jsem se domníval, že jsem v ní ty pocity vyvolal já.

Jsem prostě idiot, protože ona nemiluje mě! Miluje toho podvraťáka! A já nechci nic jiného, než doběhnout až do Volterry a tam se vším skoncovat, poněvadž bez ní prostě nedokážu žít…

 


Moc děkuji za komentáře i případné doopravy. Asi mi to nebudete věřit, ale to, že už bude konec, je pro mě docela šok. Velké díky všem, co mi někdy věnovali komentář, protože si jich všech moc cenním a dávají mi sílu psát dál.

chloe


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí ztráty paměti 36. kapitola:

 1
4. laura
04.11.2014 [18:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.11.2014 [23:02]

mokasinaAAAAAAAAAA skvělí dokonalí božskýýýý honem další Emoticon Emoticon Emoticon A už aby se probudila Bella aby i ten Edward došel klidného konce

2. Clothylda
03.11.2014 [20:43]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. miky
03.11.2014 [16:52]

Už sa tam čosi deje Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!