Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Potížista - 3. kapitola

Potížista - 3. kapitolaDočkáme se pohledu Edwarda. Bella a Alice dále plánují večírek. Belle dojde důležitá věc.

Edward

Otevřel jsem si dveře od domu a vydal se do svého pokoje. Sedl jsem si do křesla, které jsem tam měl, a začal si číst. Přemýšlel jsem nad prvním dnem na nové škole. Pořád ty stejné myšlenky. Ten je hezkej, to jsou ti noví a tak dále. Co mě ale překvapilo, byla Bella Swanová. U ní jsem neslyšel nic. Ani ťuk. Byla to pro mě záhada. Zrovna o ní bych se rád dozvěděl víc věcí. Některé se daly docela snadno odhadnout, ale mě zajímalo, co si doopravdy myslí. Bylo jasně poznat, že je hrozně frustrovaná z toho, jak pořád dělá hodnou holčičku. Neměla mě ráda. Nevěděl jsem proč. Chtěl jsem to zjistit.

„Rozhodla se tě ignorovat. Myslím, že se jí líbíš, ale to s jistotou nevím,“ řekla Alice a posadila se na druhé křeslo.

„Já měl dojem, že já jsem tady ten, kdo čte myšlenky,“ řekl jsem.

„Jo, ale udělal jsi rozhodnutí. Nezapomeň, že já jsem tady ta, která vidí budoucnost,“ řekla Alice a usmála se.

„Aha,“ řekl jsem a přečetl si v její mysli, že s Bellou dneska strávila odpoledne.

„A jaké bylo nakupování?“ zeptal jsem se jí.

„Dobré, Bella má úplně úžasné šaty na ples,“ řekla Alice a já se pokusil číst v její mysli. Alice se ale přinutila na to nemyslet.

„To je vzhled Belliných šatů takové tajemství?“ zeptal jsem se jí s úsměvem.

„Ne, ale tím, že si se chtěl podívat, jsi dokázal, že se ti líbí,“ řekla Alice se smíchem.

Nechápavě jsem se na Alice podíval.

„Ale no tak, Edwarde, vždyť je to jasný. Neříkám, že ji máš rád, nebo tak něco, ale líbí se ti,“ řekla Alice.

„Nelíbí, jenom mě zaujalo, že neslyším její myšlenky. To je celé,“ řekl jsem a dál četl knihu.

„No říkej si, co chceš. A mimochodem, myslím, že důvod, proč tě Bella nemá ráda a chce tě ignorovat, je ten, že jsi podle ní potížista. Což jsi už nějakou dobu, takže tady máš svůj důvod,“ řekla Alice a odešla z mého pokoje.

Alice mi dala nová témata k přemýšlení. Proč by mě Bella měla nesnášet, jen proto, že má dojem, že jsem potížista? Není tohle náhodou práce starých drben? Možná ve skrytu duše chce mít stejnou svobodu jako já a nechce si to přiznat. Pravděpodobně. Však já nějak zjistím, co se skrývá pod slupkou slušné, vychované holčičky, která nikdy neporušila žádné pravidlo.

Bella

Měla jsem před sebou další biologii s Edwardem Cullenem. Celé dny jsem se pokoušela zapomenout na ten sen s loukou, ale pořád mi vrtal v hlavě. I přesto, že jsem stále byla přesvědčená, že to byl pouze sen, nechápala jsem, jak se mé mysli podařilo vymyslet něco takového. Trochu mě to děsilo. Sny jsou většinou odrazem něčeho, na co jsme mysleli nebo co jsme viděli. Opravdu tak moc myslím na Edwarda Cullena? Kluka, kterého skoro neznám? Možná právě ta jeho tajemnost mě tak nutí na něj myslet.

Zhluboka jsem se nadechla a vešla do třídy. Tohle zvládnu. Budu se chovat tak, jako vždycky. Nenechám se rozházet pitomým snem, který určitě nic neznamenal. Dovolila jsem si jeden pohled na lavici. Edward tam už byl. Mlčky jsem došla až ke svému místu a posadila se. Bojovala jsem s tím se na něj podívat, a tak jsem radši zírala na čistou tabuli.

„Ještě tam není nic napsaný, takže si zatím poznámky psát nemusíš,“ řekl Edward.

Snažila jsem se potlačit vztek. Proč na mě sakra mluví? To nevidí, že se snažím ho ignorovat? Neodpověděla jsem mu, ale přestala jsem zírat na tabuli. Otevřela jsem si učebnici a začala si číst něco o tématu, které budeme tuto hodinu probírat.

„Skvělá příprava na hodinu. Jsi vzorná žákyně,“ řekl Edward.

Už jsem toho měla právě dost. Vzhlédla jsem od učebnice a podívala se na něj.

„Máš nějaký problém, Edwarde?“ zeptala jsem se ho ostře.

Edward se jenom usmál.

„Já a problém? Samozřejmě, že ne,“ řekl Edward.

Tak o co se sakra snažíš? Zeptala jsem se v duchu a dál koukala do učebnice. Od další otázky mě naštěstí zachránil profesor, který zrovna vešel do třídy.

„Dnes si napíšeme test na téma, které jsme probírali minule. Jsem si jistý, že jste si alespoň něco zapamatovali a pokusíte se test napsat co nejlépe,“ řekl profesor a většina třídy nesouhlasně zabučela.

„Vsadím se, že ty jsi na něj připravená,“ řekl Edward směrem ke mně.

„Jo, na rozdíl od tebe,“ odsekla jsem a začala psát.

Test byl opravdu primitivní a za deset minut jsem ho měla hotový. Uvolněně jsem se opřela a pozorovala ostatní okolo sebe. Překvapilo mě, že Edward už také nepsal. Pravděpodobně se ani nenamáhal napsat správně jednu otázku.

„Slečno Swanová, pane Cullene, jelikož všichni ostatní ještě píší a vy už máte hotovo, opravil bych vám testy už teď,“ řekl profesor a vzal si od nás testy.

Napjatě jsem čekala. Byla jsem si jistá, že mám vše dobře, ale jako vždy ve mně hlodala pochybnost. Pozorovala jsem profesora, jak opravuje a čekala. Po malé chvilce se profesor vrátil.

„Skvělá práce jako vždy slečno Swanová,“ řekl profesor a dal mi můj test. Usmála jsem se, protože jsem dostala A+.

„Pane Cullene, příjemně jste mě překvapil, výtečná práce,“ řekl profesor a dal Edwardovi i jeho test.

To není možné. Nemůže přeci mít stejnou známku jako já. Nenápadně jsem se podívala, jestli jsem se nespletla se sluchem, ale Edward měl opravdu stejnou známku jako já. Možná se Edward přece jen učil a já ho podcenila. Neměla bych se takhle chovat.

„Asi jsem tě podcenila. Omlouvám se,“ řekla jsem a podívala se na něj.

„V pořádku,“ řekl Edward.

Zbytek hodiny jsme strávili mlčky. To, že jsem se mu omluvila za to, že jsem ho podcenila, ještě neznamená, že změním názor na to, že je potížista. Ani jsem pořádně nevěděla, kde se to ve mně bere. Nevěděla jsem proč mi tak vadilo, jak se chová. Nebyla to ani moje věc. Tak co byl důvod mé nesnášenlivosti? Neuměla jsem to sama sobě vysvětlit.

(…)

Na obědě jsem se posadila na své obvyklé místo a začala jíst.

„Ahoj,“ pozdravily mě Georgie, Tara a Christina.

„Ahoj,“ řekla jsem a dál jedla.

„Co dneska odpoledne plánuješ?“ zeptala se mě Christina.

„Jedu s Alice Cullenovou k nim domů, abych s ní dořešila nějaké záležitosti ohledně vánočního plesu,“ řekla jsem.

„Ty jedeš k nim domů? Drsný,“ řekla Georgie s respektem.

Jakmile to dořekla, uviděla jsem Alice.  Zamávala jsem na ní a ona šla za námi.

„Ahoj, Bello,“ řekla, když k nám došla.

„Ahoj, Alice. Holky, tohle je Alice Cullenová. Alice, tohle jsou Tara, Christina a Georgie,“ představila jsem je.

„Ahoj, ráda vás poznávám,“ řekla Alice a usmála se.

„No a nechceš si k nám sednout?“ zeptala jsem se jí.

„Jasně, pokud to nevadí tvým kamarádkám,“ řekla Alice a podívala se na holky.

„Jasně, že nám to nevadí,“ řekly holky a usmály se.

Alice se usmála taky a sedla si vedle mě. Alexe jsem nikde neviděla, napadlo mě, že asi trénuje nebo že jsme se minuli.

„Těším se na dnešní odpoledne. Bude to zábava. Miluju plánování večírků,“ řekla Alice vesele.

„Jo, bude to sranda,“ řekla jsem a usmála se na ni.

Zbytek oběda jsme si povídaly o všem možném. Holky se zapojily také, a tak to byla ještě větší zábava. Úplně jsem zapomněla na Edwarda a na tu hodinu biologie.

(…)

Po patnácti minutách jízdy jsme dojely k domu Alice.

„Tohle je váš dům?“ zeptala jsem se ohromeně a zírala na obrovskou stavbu, která byla přede mnou.

„Jo,“ řekla Alice a vedla mě dovnitř.

Když jsme vešly, nemohla jsem se vynadívat. Celý dům byl luxusně vybaven. Po stěnách visely obrazy známých malířů a já si nebyla jistá, jestli to náhodou nejsou originály.

„Máte opravdu nádherný dům,“ řekla jsem a Alice se usmála.

„Díky, celý ho zařizovala moje mamka Esmé. Ona to dělá ráda. Je to její povolání,“ řekla Alice.

„No, má opravdu talent,“ řekla jsem a vyšla z Alice do prvního patra.

„Já si jen pro něco skočím k našim do pokoje,“ řekla Alice a už šla do jedněch dveří.

Rozhlížela jsem se kolem. Všimla jsem si, že jedny dveře jsou napůl otevřené. Neodolala jsem a podívala se, co je za nimi. Byl to docela velký pokoj. Vešla jsem dovnitř. Bylo tam mnoho poliček s cédéčky. Také hodně knih. Všimla jsem si, že na křesle leží jedna z mých oblíbených knížek.

„Přeješ si?“ ozval se za mnou známý hlas.

Otočila jsem se a stál tam Edward. Díval se na mě trochu pobaveně. No bezva, jsem mu pro smích. Přála jsem si, abych se mohla propadnout. Nachytal mě ve svém pokoji, no skvělý, prostě paráda.

„Tohle je tvůj pokoj. Aha, promiň. Alice pro něco šla a já viděla, že dveře jsou pootevřené, tak jsem sem podívala,“ řekla jsem a cítila, jak se mi po tváři rozlévá červená barva. No to mi ještě chybělo. Já se červenám před Edwardem Cullenem.

Edward tam jenom stál a pořád se tvářil pobaveně. Měla jsem chuť mu jednu vrazit a setřít mu ten úsměv z tváře.

„Já půjdu,“ řekla jsem a prošla kolem něj.

„Bello, můžeme začít, tak pojď,“ řekla Alice a pokynula mi.

Všimla jsem si, jak hodila významný pohled po Edwardovi a pak se otočila směrem ke mně. Měla jsem z toho všeho smíšené pocity. Na jednu stranu tady byl Edward potížista, kterého jsem měla chuť zadupat do země, a na druhou stranu tady byl Edward, který měl rád stejnou hudbu a knížky jako já. A pak tady byl ten jeho nebezpečný vzhled, který představoval lákavé neznámé. Malá část mě asi začínala být přitahována Edwardem Cullenem a já nechápala, jak se to za těch pár dní mohlo semlít.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Potížista - 3. kapitola:

 1 2 3   Další »
21. ss
25.12.2012 [22:09]

Krásná povídka jenom sem jaksi nepochopila v čem je takovej "potížista" Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. TonQa
15.12.2011 [18:15]

TonQa Emoticon Emoticon Emoticon

25.09.2011 [11:34]

Sima777krásne píšeš....veľmi sa mi páči táto poviedka... Emoticon

19.09.2011 [21:48]

JulieMayMoc se mi tahle povídka líbí Emoticon Emoticon , těším se na pokračování Emoticon

17. Faire
17.09.2011 [14:53]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2011 [17:12]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Úžasné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. LidkaH
12.09.2011 [20:24]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rychle dalsi prosim !!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. BellaEdward
12.09.2011 [19:47]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. kikuska
12.09.2011 [19:32]

Pekne Bella. To som vážne zvedavá ako to celé bude pokračovať. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.09.2011 [18:46]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!